Miloš Zeman v kontextu výroku zmiňuje (video, čas 13:42), že jeho „srdeční záležitostí“ po dobu působení ve funkci byl vztah s Izraelem. Prezident dále uvedl, že se snažil, aby bilaterální vztahy mezi Českem a Izraelem byly nadstandardní v porovnání se vztahy s jinými státy.

Prezident Izraele Jicchak Herzog v červenci 2022 navštívil Českou republiku. Při této příležitosti Zemanovi předal nejvyšší izraelské státní vyznamenání Řád cti (Medal of Honor). Uveďme, že dříve se toto vyznamenání jmenovalo „Prezidentská medaile Za zásluhy“.

Miloš Zeman ocenění obdržel za „neochvějnou podporu státu Izrael, lidu Izraele a židovského národa, za zásluhy o pěstování hlubokého a dlouholetého přátelství mezi Izraelem a Českou republikou a nekompromisní práci ve vnitřní politice i na mezinárodní scéně v boji proti antiizraelské a antisemitské nenávisti po celém světě.“ Dodejme, že Jicchak Herzog Řád cti předal poprvé za jeho prezidentství.

Někteří zahraniční politici však nejvyšší izraelské státní vyznamenání dostali od předchozích prezidentů, tedy dříve než Miloš Zeman. Jak lze vidět v následující tabulce, jednalo se např. o tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamu v březnu 2013, německou kancléřku Angelu Merkelovou v únoru 2014 či italského prezidenta Giorgia Napolitana v červnu 2014.

Zdroje: Henry Kissinger, Barack Obama, Bill Clinton, Angela Merkelová, Girogio Napolitano, Miloš Zeman, Joe Biden, Nikos Anastasiadis.

Miloš Zeman skutečně z rukou prezidenta Izraele Jicchaka Herzoga obdržel nejvyšší izraelské státní vyznamenání Řád cti. Byť byl Miloš Zeman prvním zahraničním státníkem, kterému řád udělil současný izraelský prezident, v minulosti toto ocenění dostali i jiní zahraniční politici. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Vláda 27. července 2022 schválila úpravu letošního rozpočtu, v rámci které navrhla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard korun na celkových 330 miliard. (.pdf, str. 1). Návrh novely rozpočtu předložila vláda Poslanecké sněmovně 17. srpna 2022. Sněmovna pak návrh 18. října schválila. Výsledný deficit nakonec kvůli pozměňovacím návrhům některých vládních poslanců stoupl na 375 miliard korun. Následně byl zákon doručen k podepsáni prezidentu republiky. 

Miloš Zeman 2. listopadu 2022 nicméně využil své zákonné pravomoci, předložený zákon vetoval a vrátil do Sněmovny. V odůvodnění uvedl, že „(…) příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů. Rozpočet tak vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun (…). Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň."

Doplňme, že 15. listopadu Sněmovna prezidentovo veto nadpoloviční většinou všech poslanců přehlasovala (.pdf), když se pro přijetí novely rozpočtu vyslovilo 103 poslanců. Dolní komora tak stvrdila schodek státního rozpočtu pro rok 2022 ve výši 375 mld. korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu doplnil, že „nynější vláda prezidentovi takový slib neučinila. I kdyby byl slib o vyšším zdanění příjmů splněn, týkal by se rozpočtu až na příští rok.“

Prezident Miloš Zeman tedy skutečně vetoval novelu státního rozpočtu na rok 2022, která deficit zvýšila na 375 miliard korun. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Miloš Zeman mluví o růstu cen energií před ruskou invazí na Ukrajinu. Protože ceny energií jsou ovlivněny mnoha různými faktory, nelze jednoznačně prokázat souvislost mezi jejich růstem a ruskou invazí. Odborníci nicméně potvrzují, že ceny energií rostly již před invazí, která ovšem energetickou krizi značně umocnila.

Evropská komise se zabývala (.pdf) růstem cen energií již rok před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. V říjnu 2021 zavedla Komise soubor nástrojů pro stanovení cen energií, tzv. Energy Prices Toolbox (.pdf, str. 2), který mohly členské státy využít, aby na vnitrostátní úrovni zavedly opatření s cílem zmírnit cenový tlak na občany a průmysl (.pdf, str. 2).

Evropská komise viděla příčinu tehdejších rostoucích cen energií v EU v oživení ekonomiky po pandemii covidu-19 a v nedostatečných zásobách plynu. Lídři některých států EU (Francie, Španělska nebo Česka), také poukazovali na ceny emisních povolenek, které podle nich za růstem cen energií stály.

Ceny energií komentoval v říjnu 2021, tj. ještě před ruskou agresí na Ukrajině, v rozhovoru pro server iRozhlas.cz například energetický expert a minoritní akcionář firmy ČEZ Michal Šnobr. Ten tehdy upozorňoval, že vysoké ceny plynu a elektrické energie jsou způsobeny souběhem vícero okolností: „Zaprvé je potřeba říct, že se rozjely všechny ekonomiky světa po covidovém období téměř najednou čili velká poptávka. A druhá věc je to, že Evropa prožila studenější zimu, zásobníky v tomto okamžiku nejsou tak plné, jako obvykle bývaly. Německo a některé další země vyrobily v letošním roce méně větrné elektřiny, málo foukalo. A je tu určitá hrozba toho, že zima by mohla být znovu studenější, to znamená, že určitým způsobem vznikla panika, že nebude dostatek energie. Do toho Německo vlastně odstaví první polovinu jaderných elektráren. Takže těch nejistot a zároveň zvýšené poptávky najednou bylo příliš mnoho a ceny vystřelily.“

Zhoršená situace na energetickém trhu skutečně ještě více eskalovala po ruské invazi 24. února 2022. Nejdříve ceny energií rostly pouze kvůli obavám o energetickou bezpečnost, následně i kvůli přerušovaným dodávkám plynu z Ruska. V tiskové zprávě ze září 2022 Evropská komise uvedla, že „ceny plynu a elektřiny vystoupaly na rekordní úroveň už v roce 2021 a v roce 2022, zejména v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu, dosáhly nových historicky nejvyšších hodnot“. Podle Komise totiž „invaze Ruska na Ukrajinu a skutečnost, že používá dodávky plynu jako zbraň, situaci ještě zhoršily, a maloobchodní ceny elektřiny od července 2021 meziročně vzrostly téměř o 50 %“.

Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky při Světové bance Jana Matesová komentovala v srpnu 2022 energetickou situaci pro portál iRozhlas.cz. Jako hlavní příčiny růstu cen energií v ČR před válkou na Ukrajině uvedla špatnou regulaci energetického trhu a následný pád distributorů elektřiny, hlavně případ Bohemia Energy. V celoevropském měřítku zmiňovala politiku přechodu na obnovitelné zdroje a „naivní spoléhání na plyn jako na transformační médium“. Výši cen energií v poslední době však připisovala na vrub války Ruska proti Ukrajině: „V poslední době už je to ale dominantně výsledek války Ruska proti Ukrajině, přesněji řečeno ruské manipulace s cenami plynu tím, že zavírá kohouty některým zemím, některým na pár dní, některým dlouhodobě.“

Podle přehledu vývoje cen energií před invazí a po ní, který zveřejnila Evropská centrální banka, ceny skutečně rostly i před 24. únorem 2022, k výraznému nárůstu došlo právě po začátku invaze. Nárůst v tomto období ukazuje např. i graf vývoje cen elektrické energie na pražské energetické burze PXE. Dle vyjádření ekonomů či Evropské komise ke zvýšení cen energií výrazně přispěla právě invaze Ruska na Ukrajinu. Výrok prezidenta Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Fischer mluví o summitu lídrů NATO, jenž byl letos pořádán ve španělském Madridu. Uskutečnil se 29. a 30. června a mezi hlavní agendu patřila invaze Ruské federace na Ukrajinu či celkové posílení obrany a tzv. strategie odstrašení. 

Strategická koncepce NATO

Klíčovým výstupem ze setkání je aktualizace Strategické koncepce NATO (.pdf), na kterou ve výroku odkazuje i kandidát na prezidenta Fischer. Dokument uvádí hlavní výzvy Severoatlantické aliance a odráží strategické cíle organizace.

Nová strategická koncepce podle tiskové zprávy NATO reflektuje změny v bezpečnostní situaci, které nastaly od předešlého vydání z roku 2010 (.pdf). Úplně poprvé se v této koncepci píše o Číně jakožto bezpečnostní hrozbě pro Alianci, a to hned ve čtyřech odstavcích, konkrétně odstavci 13, 14, 18 a 43.T

Odstavec 13

Strategická koncepce v odstavci 13 uvádí (.pdf, str. 5), že „deklarované ambice a nátlaková politika Čínské lidové republiky jsou výzvou pro naše zájmy, bezpečnost a hodnoty“. Čína se podle dokumentu snaží zvýšit svou globální působnost a moc, aniž by byla transparentní ohledně své strategie, záměrů či posilování své armády.

Aliance rovněž uvádí, že čínské „hybridní a kybernetické operace, spolu s její konfrontační rétorikou a dezinformacemi“ míří na členy NATO a poškozují bezpečnost organizace. Strategický dokument dále zmiňuje (.pdf, str. 5), že Čínská lidová republika usiluje „o kontrolu klíčových technologických a průmyslových odvětví, kritické infrastruktury a strategických materiálů a dodavatelských řetězců“. Peking podle NATO zneužívá svého ekonomického vlivu k vytvoření strategických závislostí, a prohlubuje tak svůj vliv.

V materiálu (.pdf, str. 5) se dále píše, že tato asijská velmoc „usiluje o rozvrácení mezinárodního řádu založeného na pravidlech“, a to i ve vesmíru a kybernetických a námořních oblastech.

Koncepce také upozorňuje (.pdf, str. 5) na prohlubující se partnerství mezi Čínou a Ruskem: „(…) jejich navzájem se podporující snahy o podkopání mezinárodního řádu založeného na pravidlech jsou v rozporu s našimi (NATO, pozn. Demagog.cz) hodnotami a zájmy.“

Odstavce 14, 18 a 43

V následujícím odstavci se nicméně uvádí (.pdf, str. 5), že NATO je stále otevřeno konstruktivnímu jednání s Čínou. Dokument uvádí, že NATO bude „zvyšovat společné povědomí, posilovat odolnost a připravenost, a bude se chránit před nátlakovými taktikami Číny a jejími snahami o rozdělení Aliance“.

Další zmínka o Číně přichází v odstavci (.pdf, str. 5) o jaderných zbraních. Strategická koncepce uvádí, že Peking „rychle rozšiřuje svůj jaderný arsenál a vyvíjí stále sofistikovanější nosiče, aniž by zvýšil svoji transparentnost či se v dobré víře zapojil do kontroly zbrojení nebo do snižování rizik“.

Poslední zmínka o Číně je v odstavci 43 (.pdf, str. 10), ve kterém se hovoří o spolupráci Severoatlantické aliance a Evropské unie. Politika Číny totiž podle koncepce ohrožuje zájmy obou uskupení.

Dodejme, že ačkoliv koncepce vykresluje (.pdf, str. 4–5) Čínu jako významnou bezpečnostní hrozbu, za „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu“ pro bezpečnost členů Aliance označuje Rusko.

Summitu NATO v Madridu se účastnila i česká delegace, kterou vedl premiér Petr Fiala. Doprovázeli ho ministryně obrany Jana Černochová a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

Závěrečné hodnocení

Strategická koncepce NATO v letošním roce vůbec poprvé označila Čínskou lidovou republiku za bezpečnostní hrozbu. Dokument uvádí, že se Čína snaží rozvrátit mezinárodní řád hned na několika úrovních, včetně např. kybernetické a námořní oblasti.

Peking je v dokumentu zmíněn jako bezpečnostní hrozba pro Severoatlantickou alianci, jíž je Česká republika součástí. Výrok Pavla Fischera proto hodnotíme jako pravdivý.

Rada bezpečnosti

Jeden z hlavních orgánů OSN je Rada bezpečnosti, která má patnáct členů (.pdf, str. 19) – pět stálých a deset nestálých. Mezi stálé členy patří Spojené království, Francie, Spojené státy americké, Čínská lidová republika a Ruská federace. Každý ze stálých členů má takzvané právo veta, stačí tedy nesouhlas jen jednoho z nich a v Radě projednávaný návrh není přijat.

Rada bezpečnosti je odpovědná za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, může proto přijímat rozhodnutí, která jsou závazná pro všechny členské státy OSN (.pdf, str. 20). Podle Charty OSN (.pdf. str. 25) Rada bezpečnosti například „určí, zda došlo k ohrožení míru, porušení míru nebo útočnému činu, a doporučí nebo rozhodne, jaká opatření budou učiněna“. Tato opatření (.pdf, str. 25, čl. 39) mohou zahrnovat přerušení hospodářských či diplomatických styků (.pdf, str. 25, čl. 41), ale také užití ozbrojené síly (.pdf, str. 26, čl. 42).

Od 24. února 2022 Ruská federace využila své veto ve dvou případech, jež se týkaly války na Ukrajině. 25. února 2022 Rusko zablokovalo přijetí rezoluce (.pdf), která požadovala okamžité zastavení útoku a stažení všech ruských vojáků z území Ukrajiny. 30. září 2022 Moskva vetovala návrh rezoluce (.pdf), jež stejně jako předchozí požadovala okamžité ukončení ruské invaze a odsuzovala ruskou anexi ukrajinských území (Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti). Tímto Rusko zabránilo Radě bezpečnosti, aby vydala jakékoliv závazné rozhodnutí či přijala jakékoliv opatření, které by se týkalo války na Ukrajině.

Valné shromáždění

Valné shromáždění, jež sdružuje všechny členské státy, je dalším z hlavních orgánů OSN. Valné shromáždění přijímá rezoluce, které jsou však pouhými doporučeními a na rozdíl od rezolucí Rady bezpečnosti tak nejsou právně závazné a nemají donucující charakter, tj. nelze je žádným způsobem vynutit. Od začátku ruské agrese přijalo Valné shromáždění několik rezolucí týkajících se situace na Ukrajině, včetně rezoluce požadující okamžité ukončení ruských vojenských operací na Ukrajině či rezoluce odsuzující anexi ukrajinských území.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ)

Tématem ruské agrese vůči Ukrajině se může zabývat také Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), který je hlavním soudním orgánem OSN (.pdf, str. 48). 26. února 2022 se Ukrajina například na Mezinárodní soudní dvůr (.pdf, str. 2) obrátila s žalobou proti Rusku, v níž argumentovala, že ji Ruská federace nepravdivě nařkla z genocidy. Právě tvrzením, že se Ukrajina dopouští genocidy na rusky mluvících obyvatelích Donbasu, Vladimir Putin ve svém projevu 24. února ospravedlňoval ruskou invazi. Kyjev v žalobě rovněž žádal o vydání předběžných opatření, aby Kreml neprodleně zastavil své vojenské operace (.pdf, str. 2–3).

Předběžné rozhodnutí (.pdf, str. 18–19), podle něhož má Rusko vojenskou operaci na Ukrajině zastavit, vydal Mezinárodní soudní dvůr 16. března. Moskva nicméně tvrdí, že Dvůr v této konkrétní věci „nemá jurisdikci”. Celý případ ještě není uzavřen a stále se projednává.

Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou podle Charty OSN pro členské státy, tedy i pro Rusko, závazná (.pdf, str. 48, 80). I kdyby ale Dvůr vydal konečný rozsudek, nemá v tomto případě k dispozici žádný donucovací mechanismus. Charta OSN totiž říká (.pdf, str. 48), že pokud některá strana sporu „nesplní své závazky z rozsudku vyneseného Mezinárodním soudním dvorem, může se druhá strana obrátit na Radu bezpečnosti”, která může rozhodnout, „jaká opatření mají být učiněna, aby rozsudek byl vykonán”. Jak už jsme ale zmínili výše, v Radě bezpečnosti OSN má Ruská federace právo veta, a tak může jakékoli případné rozhodnutí blokovat.

Rada bezpečnosti a Mezinárodní trestní soud (ICC)

Ruskými zločiny na Ukrajině se může zabývat i Mezinárodní trestní soud (ICC), který sice stojí mimo strukturu Organizace spojených národů, v určitých případech v něm ovšem hrají roli i rozhodnutí Rady bezpečnosti.

Mezinárodní trestní soud má jurisdikci ve vztahu k nejzávažnějším zločinům proti mezinárodnímu právu – zločinu genocidy, zločinům proti lidskosti, válečným zločinům a zločinu agrese. ICC byl ustanoven mezinárodní smlouvou z roku 1998, tzv. Římským statutem Mezinárodního trestního soudu (.pdf), který sjednala právě OSN.

V současné době má tato smlouva 123 smluvních stran včetně Česka, avšak Ukrajina ani Rusko mezi ně nepatří. Také například USA a Čína nepřijaly Římský statut, a nejsou tedy smluvními stranami.

Každý stát, jenž se stal smluvní stranou, tím přijal jurisdikci ICC. Další státy ji mohou přijmout prohlášením, aniž by se staly přímo smluvními stranami. ICC většinou může vykonávat jurisdikci pouze v případě, kdy k danému jednání (zločinu) došlo na území státu, který je smluvní stranou či přijal jurisdikci ICC, nebo pokud je obviněná osoba občanem takového státu. Výjimkou je situace, kdy podnět žalobci podala Rada bezpečnosti, v tu chvíli nezáleží na tom, zda je stát smluvní stranou, případě zda přijal jurisdikci ICC.

V případě zločinu agrese, který se týká použití ozbrojené síly proti jinému státu, je potřeba, aby smluvními stranami byla nejen napadená země, ale i agresor (.pdf, str. 4). Tento druh zločinu byl přijat oproti zbylým třem později, na jeho definici se totiž smluvní strany Římského statutu dohodly až v roce 2017. Jak ve svém článku pro Evropský žurnál mezinárodního práva uvádí Dapo Akande a Antonios Tzanakopoulos, odst. 5 čl. 15 bis Římského statutu vylučuje možnost, aby u zločinu agrese platila jurisdikce i na nesmluvní strany, jež by o ni zvlášť požádaly prohlášením. Tím se tento zločin liší oproti ostatním třem, u kterých to možné je.

Ukrajina přijala jurisdikci ICC svým prohlášením z 9. dubna 2014 (.pdf) a poté ještě 8. září 2015 (.pdf). ICC má v tuto chvíli jurisdikci nad celým územím Ukrajiny pro zločin genocidy, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Žalobce otevřel vyšetřování těchto zločinů 2. března 2022 a toto vyšetřování stále běží, ICC nicméně nemá jurisdikci pro zločin agrese na území Ukrajiny. V současné situaci, kdy Rusko ani Ukrajina neratifikovaly Římský statut, by se Mezinárodní trestní soud mohl zabývat zločinem agrese v případě, kdy by podnět pro zahájení vyšetřování podala Rada bezpečnosti. Rada bezpečnosti o této věci zatím nejednala, kdyby ale k jednání došlo, mohla by Moskva využít svého práva veta a věc smést ze stolu.

Josef Středula zmiňuje potřebu české verze Nového údělu (New Deal), což byla série ekonomických opatření amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta ve 30. letech 20. století. Měla za cíl snížit nezaměstnanost a podpořit hospodářskou produkci USA během tzv. velké hospodářské krize.

Kandidát na prezidenta Středula se veřejně zmínil o potřebě New Dealu pro Českou republiku na tiskové konferenci po jednání tripartity už v listopadu roku 2020, kdy plán nazval „Czech Deal“. Ve svém vystoupení mluvil o potřebě celkové restrukturalizace české ekonomiky, aby vyhovovala potřebám 21. století.

O New Dealu mluvil Josef Středula také 21. června 2022 ve spojení s růstem inflace a zhoršováním ekonomické situace v České republice. Podle něj by tato dohoda „ukázala směřování České republiky“. Dále uvedl, že se „jedná (…) v podstatě o jiný druh strategie hospodářského růstu České republiky. My se totiž z této situace bez takové strategie nejsme schopni vůbec dostat“.

Dodejme, že Josef Středula neupřesnil detaily tohoto New Dealu, v obou vyjádřeních se ovšem např. odkázal na potřebu zahrnout do něj i Zelenou dohodou pro Evropu (.pdf). Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), které Josef Středula předsedá, mj. již v srpnu 2021 vydala příručku (.pdf) pravidel a opatření pro transformaci české ekonomiky na tzv. průmysl 4.0.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo nalézt žádné informace o uskutečnění schůzky mezi Josefem Středulou a eurokomisařem pro pracovní místa a sociální práva Nicolasem Schmitem. S dotazem jsme se proto obrátili přímo na prezidentského kandidáta Středulu, který nám v e-mailové komunikaci napsal: „Schůzka se uskutečnila dne 29. 11. v 11:30 hod. na zastoupení EK v ČR společně se zástupci Svazu průmyslu a dopravy a také KZPS (Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, pozn. Demagog.cz) společně s týmem pana komisaře. Téma bylo: aktuální situace, pohled sociálních partnerů na současnou situaci v ČR i ve světě, budoucnost vývoje v ekonomice apod“.

Konání schůzky nám následně potvrdil vedoucí tajemník KZPS Jan Zikeš. Ten konkrétně uvedl: „Potvrzuji konání schůzky na půdě Evropského domu“. Uveďme, že jednání mezi Josefem Středulou a Nicolasem Schmitem se odehrálo ve stejný týden (video), kdy byla uspořádána námi ověřovaná debata.

Uskutečnění jednání nám následně potvrdila také Isabelle Stassart z týmu Nicolase Schmita. Ta uvedla, že eurokomisař s Josefem Středulou a dalšími partnery diskutoval o sociálních otázkách a problematikách, které se týkají zaměstnání.

Doplňme, že Nicolas Schmit se 28. listopadu 2022 účastnil konference Call to Europe: Zvládání krizí, která se zaměřovala na „ceny, covid-19, klima a konflikt“ (video). Na této mezinárodní konferenci v Praze byl i Josef Středula. Ten však jako řečník vystoupil na jiné panelové diskusi než Nicolas Schmit. Prezidentský kandidát debatoval společně s reportérkou Sašou Uhlovou, sociologem Danielem Prokopem a ředitelem Masarykovy demokratické akademie Patrikem Eichlerem.

Prezidentský kandidát Josef Středula se tedy ve stejný týden, kdy se pořádala námi ověřovaná debata, skutečně setkal s eurokomisařem pro pracovní místa a sociální práva Nicolasem Schmitem. Její konání nám potvrdil vedoucí tajemník KZPS i tým Nicolase Schmita a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Danuše Nerudová v jedné z odpovědí uvedla (video, čas 1:25:04), že část společnosti má pocit, že vláda Petra Fialy s veřejností dostatečně nekomunikuje, co se týče řešení energetické krize a dopadů vysoké inflace. V diskuzi dále řekla, že vláda mohla udělat řadu opatření dříve, například zastropování cen energií. Za viníka současné situace označila právě vládu a kritizovala ji za to, že byl vládní program Deštník proti drahotě zahájen příliš pozdě, a za to, že „dnes nehovoří o tom, že od ledna zavede sociální tarif“, který by domácnostem pomohl.

Co se týče údajů, které Danuše Nerudová ve výroku uvádí, finanční situaci českých domácností mapuje např. projekt Česko 2022: Život k nezaplacení z dílny Českého rozhlasu a výzkumné společnosti PAQ Research. 30. listopadu server iRozhlas.cz zveřejnil článek, v němž píše, že podíl domácností, „kterým po zaplacení výdajů nic nezbývá“, podle průzkumu ze začátku listopadu dosahuje 35 %.

Podrobnější data z projektu Život k nezaplacení ukazují, že 7 % domácností má vyšší výdaje než příjmy a dalších 28 % domácností má výdaje stejné jako příjmy („plus minus 500 Kč“), dohromady jde tedy o zmíněných 35 %. Domácností, které měsíčně ušetří částku do 3 tisíc Kč, je podle výsledků průzkumu 22 %, nad 3 tisíce korun měsíčně ušetří 43 % domácností v ČR.

Na téměř totožné úrovni jako v listopadu (35 %) se podíl domácností, kterým po zaplacení měsíčních výdajů nic nezbývá, pohybuje už od konce července, kdy činil 34 %, na konci září to bylo 36 %. Procento uváděné Danuší Nerudovou se od těchto čísel mírně liší, jelikož však stále spadá do našeho 10% tolerančního pásma, hodnotíme výrok na základě dat ČRo jako pravdivý. 

Danuše Nerudová odpovídá na otázku moderátora, zda souhlasí s vládní pomocí Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům. V kontextu výroku pak poukazuje na solidaritu českého národa, kterou podle ní představuje právě ochota přijmout válečné uprchlíky či poskytování materiální pomoci Ukrajině.

Vládní pomoc Ukrajině

Výši celkové vládní pomoci (vojenské, humanitární a finanční) monitoruje německý Kielský institut pro světovou ekonomiku v přehledu „Ukraine Support Tracker“. Data sledují období od 24. ledna až do 20. listopadu 2022 (.xlsx). Při přepočtu výše mezivládní pomoci na procenta HDP se Česká republika v tomto přehledu řadí na 7. místo ze 40 zemí (.xlsx, list Figure 4). Data Kielského institutu také ukazují, že při započítání odhadovaných nákladů spojených s uprchlíky se Česká republika umístila na 4. příčce za Estonskem, Polskem a Lotyšskem (.xlsx, list Figure 14).

Počet přijatých uprchlíků

Podle dat Organizace spojených národů (OSN), která byla dostupná 1. prosince, požádalo v České republice o ochranu v souvislosti s válkou na Ukrajině přes 464 tisíc lidí (.pdf, str. 4). To téměř odpovídá počtu lidí, kterým Česko tzv. dočasnou ochranu skutečně přidělilo. Dle Ministerstva vnitra bylo těchto případů k 29. listopadu celkem 463 804.

Nejvíc ukrajinských uprchlíků podle OSN míří do Polska, kde k 29. listopadu o ochranu požádalo více než 1,5 milionu lidí (.pdf, str. 5). Ze zemí, které nesousedí s Ukrajinou, nejvíce uprchlíků zamířilo do Německa – k 22. listopadu se jednalo o více než 1 milion lidí. Celkově se od začátku ruské invaze na Ukrajinu v zemích EU zaregistrovalo k dočasné ochraně 4,8 milionu lidí (.pdf, str. 1). 

Zdroje dat v grafu: OSN (.pdf); archiv statistik dle Evropské rady

Graf ukazuje, že Česká republika skutečně patří k zemím s nejvyšším počtem uprchlíků z Ukrajiny, kteří zde požádali o dočasnou ochranu. Dodejme, že do hodnocení jsme nezahrnovali údaje z Ruska a Běloruska, protože tyto hodnoty nelze dle OSN nezávisle ověřit. OSN uvádí, že do Ruska z Ukrajiny odešlo přibližně 2,9 milionu uprchlíků, do Běloruska asi 17 tisíc lidí. Podle ruských zdrojů ale zamířilo z Ukrajiny do Ruské federace 4,8 milionu uprchlíků. Informování o těchto údajích je problematické také proto, že ukrajinští představitelé o podstatné části přesunů obyvatel do Ruska mluví jako o deportaci. 

Závěr

Z údajů OSN je patrné, že Česká republika skutečně patří k zemím, v nichž o dočasnou ochranu požádal nejvyšší počet uprchlíků z Ukrajiny. Podle Kielského institutu se Česko řadí na sedmou příčku z celkových 40 států, co se týče výše vojenské, humanitární a finanční pomoci Ukrajině v přepočtu na HDP. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Danuše Nerudové jako pravdivý. 

Senátor a současný kandidát na prezidenta Marek Hilšer zmiňuje v diskusi cestu na Ukrajinu, kterou podnikl v říjnu 2022, a informoval o ní především na svém twitteru. Z českých zdrojů o ní můžeme najít zmínku na serveru Forum 24, pro který sám napsal glosu, pro server Extra.cz pak poskytl rozhovor.

O Hilšerově výpravě se však zmiňuje i ukrajinský web Novosti-n, který zveřejnil článek o tom, jak se česká delegace v čele s Markem Hilšerem potkala s předsedkyní rady Mykolajivské oblasti, Hannou Zamazejevovou. Česká delegace podle webu mykolajivské regionální rady předala ukrajinským vojákům 10 termokamer (které se používají i pro noční vidění), 8 dronů, taktické lékárničky a humanitární pomoc. „Česká republika je jednou ze zemí, které velmi přispěly k našemu budoucímu vítězství. Děkujeme vám za váš významný osobní příspěvek na podporu nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny,“  řekla při té příležitosti Hanna Zamazejevová.

Fotky z návštěvy města Mykolajiv, kde se potkal i s místními občany a vojáky, pak Marek Hilšer sdílel na twitteru. V rozhovoru pro server Extra.cz uvedl, že původně měl navštívit i frontu nedaleko od města, ale kvůli právě probíhajícím masivním útokům po celé Ukrajině k tomu nedošlo. O tom, že se město Mykolajiv nacházelo v polovině října zhruba 20 až 30 km od válečné fronty, se lze přesvědčit například i z mapy probíhajících bojů na Ukrajině, kterou na svém twitteru pravidelně sdílí Ministerstvo obrany Velké Británie.

Marek Hilšer tedy coby senátor skutečně cestoval na Ukrajinu, konkrétně jel do Mykolajivské oblasti. V době Hilšerovy návštěvy se město Mykolajiv nacházelo přibližně 20–⁠30 km od válečné fronty. Česká delegace ukrajinským vojákům předala mj. drony a termokamery pro noční vidění. Výrok prezidentského kandidáta tedy hodnotíme jako pravdivý.