Od ledna 2015 jsou upraveny podmínky valorizace starobních důchodů na zvyšování důchodů podle 100% nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy. Inflace je tak u starobních důchodů skutečně zahrnuta do valorizace.

KDU-ČSL byla proti návrhu zákona o zdanění finančních náhrad církvím, ČSSD o zdanění v programu uvažovala, avšak následně jej po dohodě s KDU-ČSL nepodpořila. ANO zdanění finančních náhrad dlouhodobě podporuje, výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

ČSSD ve svém volebním programu pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 uváděla, že zváží možnost zdanění finančních náhrad církvi (.pdf, str. 30).

„Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“

Skupina poslanců z KSČM pak předložila na jaře 2016 návrh zákona o zdanění finančních náhrad, k němuž vláda nezaujala žádné stanovisko (Záznam z jednání vlády 11. 4. 2016 – .doc, str. 1). Ministři KDU-ČSL opravdu byli proti návrhu zákona, ČSSD se k návrhu rozhodla nevyjádřit na základě dohody s KDU-ČSL vzniklé při sestavování vlády. Ministři ANO byli naopak pro podpoření návrhu, což KDU-ČSL považovala za porušení koaliční dohody.

„Ministři za ANO by si měli uvědomit, na jakých principech byla dohodnuta tato koalice.Už tehdy jsme se dohodli, že do problematiky církevních restitucí vstupovat nebudeme. Ani Ústavní soud nezpochybnil otázku finančních nároků,“ řekl ministr Jurečka v článku pro iDNES.cz.

Projednávání návrhu zákona skončilo s koncem volebního období na podzim 2017. ANO ve svém volebním programu v roce 2013 o finančních náhradách nemluvilo, avšak Andrej Babiš jejich zdanění podporuje i v současné Sněmovně.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Babišem zmíněná podoba zákona zahrnující zákaz působení bývalých senátorů a poslanců se na plénum Sněmovny nikdy nedostala a byla zastavena již Legislativní radou vlády.

Takzvaný nominační zákon (zákon o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a změnu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů) navrhlo ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem v roce 2017. Tento návrh skutečně obsahoval formulaci o tom, že senátoři a poslanci nesmějí po dobu čtyř let od skončení mandátu zasedat v kontrolních orgánech podniků s účastí státu (. docx, str. 8). S tímto návrhem zákona vyjádřila nesouhlas Legislativní rada vlády. Skupina dvaceti pěti poslanců, především z hnutí ANO a dále z KDU-ČSL, STAN a Úsvitu, návrh tohoto zákona předložila rovnou ve Sněmovně, avšak ve verzi, která již odstavec o účasti bývalých zákonodárců v dozorčích radách apod. neobsahovala.

Poslanecký návrh zákona byl předložen v únoru 2017, nicméně dřív, než se o něm hlasovalo, proběhly volby, a projednávání tak bylo ukončeno.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože dotyčný odstavec o účasti bývalých poslanců a senátorů byl z návrhu vyjmut ještě dřív, než se dostal do Sněmovny. Navíc v této podobě ho předložila skupina poslanců, kde poslanci hnutí ANO tvořili většinu (konkrétně 15 z 25).

Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.

Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.

BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.

Jiří Drahoš na své tiskové konferenci vyjádřil obavy z ovlivňování jak parlamentních, tak prezidentských voleb v České republice zahraničními vlivy. Na tento popud na svých stránkách zveřejnil jména dezinformačních webů, které pokládá za potenciálně nebezpečné pro demokratický průběh voleb. Na jeho obavy následně reagoval ředitel BIS – ten prohlásil, že nedisponuje informacemi, které by zahraniční vliv ve volbách potvrzovaly, ale že v případě svobody slova není možno zcela zabránit dezinformačním kampaním.

Jiří Drahoš na své tiskové konferenci 1. prosince 2017 vyjádřil obavy z ovlivňování voleb zahraničními vlivy na půdě České republiky. Drahoš jepřesvědčen, že i v případě našich parlamentních voleb docházelo, a vlastně i dochází stále, k ovlivňování názorů naší veřejnosti ze strany médií a serverů, které jsou propojeny s ruskou tajnou službou; řekl, že o tom osobně nemá pochyb.

Rovněž vyjádřil znepokojení, že toto ovlivňování bude pokračovat i v prezidentských volbách. Své tvrzení zakládal zejména na výroční zprávě BIS za rok 2016, která zahraniční vlivové operace uváděla jako jedno z bezpečnostních rizik pro Českou republiku.

Jako jeden ze základních problémů uvedl dezinformační weby, které umožňují ovlivňování veřejného mínění na základě šíření nepravd. Jejich seznam následně zveřejnil na svých stránkách. Dezinformační weby sleduje i Ministerstvo vnitra, které jejich aktivity rovněž vyhodnocuje jako potenciálně nebezpečné.

Ředitel BIS, Michal Koudelka, reagoval až poté, co Jiří Drahoš projevil svoje znepokojení. Ve svém prohlášení uvedl, že BIS nemá „k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.“

Avšak rovněž upozornil, že „pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.“ BIS tedy netvrdí, že k žádnému ovlivňování nedochází – naopak nedisponuje relevantními informacemi, které by tuto činnost potvrzovaly, nebo naopak plně vyvracely.

Německá vláda vyjádřila svou snahu o dočasné ukončení diskuse o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Toto prohlášení měl učinit německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v rámci neformálního jednání unijních ministrů vnitra v Sofii. Za hlavní témata, na která je nutno se soustředit, považuje společná pravidla azylového řízení a podmínky pro další přijímaní uprchlíků. Diskusi o povinných kvótách se rozhodl dočasně odložit, aby se uvolnil prostor pro posun ve zmíněných otázkách.

Předseda německého spolkového sněmu Schäuble rovněž uvedl, že „prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje“. Podle Wolfganga Schäubla je tak v současnosti skutečně důležitější otázka společné migrační a integrační politiky než kvóty samotné.

Co se týče Drahošova konzistentního přístupu, podobný výrok pronesl např. v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018 - ten jsme ověřilijako pravdivý. Stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle vlastních vyjádření kvóty nepodporuje, apelujena důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňujepotřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.

V rámci Akademie věd působí řada výzkumníků, kteří se zabývají uvedenými tématy. Např. sucho je studováno na Ústavu výzkumu globální změny, extrémní srážky na území ČR jsou jedním z hlavních témat výzkumu Ústavu fyziky atmosféry a ekologickými tématy z různých pohledů se zabývá např. Ústav výzkumu globální změny.

Ještě v roce 2015 činily kapitálové výdaje neboli investice 175 659 mil. Kč. V roce 2016 se už jednalo o pouhých 84 274 mil. Kč a za prvních 9 měsíců roku 2017 šlo o 41 368 mil. Kč. Pokles celkových investic je tedy zřejmý.

U výše investic do infrastruktury vycházíme z dat Státního fondu dopravní infrastruktury. Ta dokládají, že po nebývale vysokých investicích v roce 2015 tyto výdaje výrazně klesly v roce následujícím. Pro letošní rok nedisponujeme kompletními daty, nicméně i tak dostupné údaje ukazují, že trend výdajů na investice kopíruje celkové kapitálové výdaje.

Miloš Zeman dlouhodobě označuje ekonomickou diplomacii za „základní funkcí české zahraniční politiky“ a říká, že „máme k ní všichni nedílně přispívat jak jako politici, tak samozřejmě jako podnikatelé“, jak uvedl na Setkání lídrů českého exportu 2016. Je nutno podotknout, že Zeman v rámci svých diplomatických cest navštěvuje i jiné země než Čínu a Rusko.

Přehled cest prezidenta republiky zmapovalo Aktuálně.cz, a to k prosinci 2016. Zdaleka nejobjemnější výpravy si však vysloužily právě Rusko a Čína.

Co se týče Ruska, Miloš Zeman dlouhodobě lobuje proti sankcím, se kterými se v současné době Rusko potýká. Princip sankcí je podle jeho slov obecně nesprávný a v případě České republiky ekonomicky velice nevýhodný vůči vztahům s Ruskem.

Miloš Zeman navštívil Rusko již 8.–9.května 2015, kdy se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Až nedávná Zemanova návštěva této země ve dnech 21.–24. listopadu 2017 však obsahovala výpravu 140 podnikatelů.

Jak Miloš Zeman poznamenal, „když jsem letěl do Francie, měl jsem s sebou čtrnáct podnikatelů, tady sto čtyřicet, z toho by se dalo usoudit, že Rusko je desetkrát významnější než Francie. Pokud jde o konkrétní dohody, předpokládám, že deset z nich bude podepsáno v Moskvě a tři v Jekatěrinburgu. Celkový objem podepsaných kontraktů má činit dvacet miliard korun.“

Mezi firmami, které kontrakty podepisovaly, se nacházejí například Brisk Tábor, který rozšířil investice s vládou v Samarské oblasti, nebo firma Pragoimex, která se má podílet na modernizaci tramvají a metra, a také firma Alta působící v oblasti strojírenství a energetiky.

Co se týče Číny, Miloš Zeman v roce 2016 upozornil na fakt, že Čína je schopná předstihnout v objemu hrubého domácího produktu i Spojené státy, proto je to velmi perspektivní a zatím nedostatečně využitý trh.

Zeman dále inicioval historicky první návštěvu prezidenta Číny na půdě České republiky od navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi v roce 1949. Během návštěvy, která proběhla ve dnech 28.–30. března 2016, se hlavy obou států zavázaly spolupracovat na iniciativách Ekonomické pásmo Hedvábné stezky a Námořní Hedvábná stezka pro 21. století (iniciativa Pásmo a Stezka), předložené čínskou stranou. Základem iniciativy je zlepšit dopravní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou za účelem zjednodušení obchodní spolupráce.

Prezidenti se dále zavázal i „využít potenciál Ekonomického smíšeného výboru obou vlád v orientaci základního směřování, rozšiřovat obchod a obousměrné investice a podporovat vyvážený růst dvoustranného obchodu.“

Prezident Číny s sebou přivezl desítky čínských podnikatelů, od kterých Miloš Zeman přislíbil investice ve výši 45 miliard korun. Část z nich bude financovat i čínská společnost CEFC, která na český trh vstoupila v roce 2015 a jejíž čelný představitel Jie Ťien-ming se stal poradcem Miloše Zemana v dubnu 2015. Tématem Českého investičního fóra a konkrétní povahou investic CEFC se podrobně zabývá náš komentář. Je nutné zmínit, že CEFC neinvestuje v České republice ve smyslu tvorby nových pracovních míst (např. v nově budovaných podnicích), ale naopak se soustředí prozatím na nákup podílů ve stávajících firmách (např. letecké společnosti Travel Service, Pivovarech Lobkowicz, fotbalové Slavii) a také na nákup nemovitostí.

Miloš Zeman sám absolvoval návštěvu Číny hned několikrát – v letech 2014, 2015 a naposledy 11.–17. května 2017. Tématem byla rovněž ekonomická spolupráce a 38 projektů, ze kterých část měla být podepsána již v Číně a 16 mělo počkat na Čínské investiční fórum, konané v červenci 2017 v Praze. Prezident Zeman se následně v České republice účastnil již zmíněného fóra, které bylo organizováno Smíšenou česko-čínskou komorou vzájemné spolupráce.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.

Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.