Německá vláda vyjádřila svou snahu o dočasné ukončení diskuse o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Toto prohlášení měl učinit německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v rámci neformálního jednání unijních ministrů vnitra v Sofii. Za hlavní témata, na která je nutno se soustředit, považuje společná pravidla azylového řízení a podmínky pro další přijímaní uprchlíků. Diskusi o povinných kvótách se rozhodl dočasně odložit, aby se uvolnil prostor pro posun ve zmíněných otázkách.

Předseda německého spolkového sněmu Schäuble rovněž uvedl, že „prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje“. Podle Wolfganga Schäubla je tak v současnosti skutečně důležitější otázka společné migrační a integrační politiky než kvóty samotné.

Co se týče Drahošova konzistentního přístupu, podobný výrok pronesl např. v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018 - ten jsme ověřilijako pravdivý. Stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle vlastních vyjádření kvóty nepodporuje, apelujena důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňujepotřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.

Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.

Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.

První kolo francouzských voleb se konalo letos 23. dubna. Z tohoto kola postoupili kandidáti s nejvyšším počtem hlasů – Emmanuel Macron (En Marche!) s 24 % a Marine Le Pen (Národní fronta) s 21,3 %.

Zdroj

Druhé kolo francouzských voleb se konalo 7. května. V něm zvítězil Emmanuel Macron s 66,1 %.

Parlamentní volby v Nizozemsku se konaly 15. března tohoto roku. V těchto volbách zvítězila Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho s 26,5 %.

Na druhém místě se umístila Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se ziskem 24,9 %.

Prezident Miloš Zeman pověřil předsedu hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády a zároveň od něj nevyžadoval, aby předem získal důvěru Sněmovny. Andrej Babiš byl jmenován premiérem 6. prosince 2017. Následně na to byli 13. prosince 2017 na Pražském hradě jmenováni noví členové vlády.

Poslanecká sněmovna nevyslovila menšinové vládě důvěru v hlasování, které se uskutečnilo 16. ledna 2018. Vláda proto schválila svou demisi, která by měla být pravděpodobně přijata 24. ledna 2018. Prezident Miloš Zeman už v říjnu řekl, že Andreje Babiše jmenuje premiérem znovu. Později k tomu připojil podmínku, že musí mít zaručenou důvěru ve Sněmovně. Tuto podmínku vyslovil po svém projevu v Poslanecké sněmovně před hlasováním o důvěře menšinové vládě Andreje Babiše. Ve svém projevu přímo přednesl, že by si uměl představit různé varianty podpory vlády, a to 103, 108, 115, 140. Proto ANO jednalo s ČSSD a má v plánu jednat s SPD Tomia Okamury.

Premiér Andrej Babiš se vyjádřil, že by chtěl mít novou vládu jmenovanou do konce února, tedy že by ji ještě stihl jmenovat stávající prezident Miloš Zeman, kterému prezidentský mandát končí 8. března 2018.

Petr Hannig se vyjadřuje k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU známému Dublin IV.

Nařízení EU je přímo použitelné a závazné v členských státech, pokud prošlo řádným legislativní procesem Evropské unie.

Účelem tzv. Dublinského systému je sjednotit a zefektivnit mechanismus řízení o žádosti cizince o mezinárodní ochranu. Cílem je vypořádat se s následky migrační krize.

Návrh nařízení Dublin IV právě prochází řádným legislativním procesem. V tuto chvíli probíhá jednání na úrovni Rady a poslední jednání proběhlo 6. prosince 2017. Česká republika má své zástupce z řad ministrů v Radě Evropské unie a v Evropském parlamentu, kteří se mohou k návrhům nařízení vyjadřovat.

Senát ČR se k tomuto návrhu nařízení vyjádřil odůvodněným stanoviskem. Senát se domnívá, že toto nařízení by překračovalo působnost Evropské unie. Evropská komise Senátu odpověděla.

Podle návrhu nařízení by byli do členských států žadatelé přidělováni na základě tzv. referenčního klíče. Pokud by počet žadatelů v jednom ze států překročil limit určený na základě stanovených kritérií (např. velikosti státu, HDP, dosavadní počet žadatelů,...), pak by byli žadatelé přidělováni jiným členským státům.

Česká republika tedy má možnost se k návrhu nařízení Dublin IV vyjádřit.

V žebříčku Global retirement index 2017, který každoročně vydává francouzská investiční banka Natixis, se Německo umístilo na 7.příčce. Tato studie bere v potaz nejenom výši důchodů, ale i celkovou kvalitu života penzistů v daných zemích. Německo si oproti roku 2016 pohoršilo v indexu Material Wellbeing, což může být způsobeno v poklesu příjmové rovnosti německých penzistů. Celkově ale vychází jako jedna ze zemí s nejlepší kvalitou života důchodců (str.22). Česká republika se v tomto porovnání umístila na 16.místě a například v indexu Material Wellbeing si oproti roku 2016 polepšila o tři procentní body a je o pozici výše než Německo (str.31). V tomto porovnání tak Německo vychází velmi dobře.

Čisté důchodové bohatství ukazuje současnou hodnotu důchodu, bere v potaz příspěvky, které pracovník musí do důchodového systému zaplatit. V tomto hodnocení se Německo umisťuje pod průměrem zemí OECD (str.113). Tato hodnota se měří jako násobek ročních hrubých příjmů podle pohlaví. Německo má tento index 10,9, např. ČR má tento index vyšší (11,1 pro muže). Průměr OECD je 11,8. Čím vyšší index, tím vyšší čisté bohatství, které lze získat z povinných penzijních programů. Podle tohoto ukazatele se tak němečtí penzisté dají označit za méně bohaté, co se týče srovnání toho, kolik museli do systému přispět a kolik z něho získají.

Ukazatel míry nahrazení výdělků výší penze popisuje, jak efektivně jsou nahrazeny výdělky důchodem. Podle OECD v budoucnu zůstane Německo pod průměrem zemí OECD (v Německu je tato míra 51 %, průměr OECD je 63 %).

Veřejné výdaje na penze tvoří v Německu 10,1 % HDP. Průměrně v zemích OECD jsou veřejné výdaje rovny 8,2 % HDP.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož ministerstvo financí dle veřejných zdrojů nezasahovalo do průběhu vyšetřování a zprávu OLAF předala příslušným orgánům. Zároveň nezveřejnění kompletní zprávy bylo na doporučení Státního zastupitelství s ohledem na probíhající vyšetřování. Na druhou stranu zveřejnění celé věci ministerstvo oficiálně neučinilo. Mluvit o pozdržení je tedy spíše věcí názoru, kterou nejsme schopni korektně hodnotit.

Minsterstvo financí dostalo zprávu a následně předalo příslušným orgánům o případu Čapí hnízdo od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) 27. prosince minulého roku. O den později poslanec Dominik Feri a Piráti zažádali na základě jednacího řádu sněmovny o poskytnutí celé zprávy úřadu OLAF, zároveň ministerstvo obdrželo přes 40 žádostí na základě zákona od svobodném přístupu k informacím. Následující den mluvčí ministerstva financí prohlásil, že ke zveřejnění části zprávy by mohlo dojít po patnáctidenní zákonné lhůtě.

Ještě téhož dne ministerstvo doplnilo, že je potřeba vypracovat právní analýzu, která by rozhodla, zda je možné zprávu zveřejnit. Tento týden server Irozhlas.cz, který si o právní analýzu zažádal na základně zákonu o svobodném přístupu k inforamcí, přinesl zprávu, podle které žádná psaná právní analýza neexistuje. Ministryně Alena Schillerová potvrdila, že analýza byla ústního typu.

O týden 4. ledna na základě žádostí ministerstvo financí zveřejnilo tří odstavce z celé 50 stránkové zprávy. Server Aktualne.cz následně celou zprávu zveřejnil 11 ledna. Ministerstvo financí však celou zprávu nikdy nezvěřejnilo a podle výroku ministryně Schillerové ani nezvěřejní. Až skončí vyšetřování, bude možné se na základě nové žádosti o svobodném přístupu k informacím dostat ke kompletní zprávě.

Ministerstvo financí dokonce na svém webu uvádí:

"Ministerstvo financí nebude potvrzovat ani vyvracet autenticitu informací, které se o Zprávě OLAF objevují v médiích. Není nám známo, že by byl obsah zprávy veřejný a i kdyby zveřejněn byl, nezbavuje to Ministerstvo financí povinnosti respektovat vůli státního zastupitelství a postupovat v souladu s českým a evropským právem."

Odvolává se přitom na Státní zastupitelství, které skutečně prohlásilo, že zvěřejnění celé zprávy OLAF by mohlo ohrožit vyšestřování kauzy Čapí hnízdo.

Demokratický blok čtyř parlamentních stran (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) byl vytvořen 15. listopadu 2017. Nicméně dosavadní kandidát občanských demokratů na předsedu Sněmovny Petr Fiala odmítl kandidovat proti Radku Vondráčkovi, protože kandidáta ANO podpořili komunisté, SPD a Piráti.

Ivan Bartoš následně hovoří o volbě a podpoře Petra Fialy do pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny. Podle Bartošových slov bezprostředně po nezvolení Petra Fialy i podle stanoviska na pirátském webu skutečně podpora pro předsedu ODS ze strany Pirátů existovala.

V roce 2017 činily výdaje na dotace ze státního rozpočtu 25,1 miliard Kč (.pdf, str. 35). V roce 2013 byla podpora OZE vyčíslena na 44,4 mld Kč (z toho 11,7 mld Kč ze státního rozpočtu)

Dotace na obnovitelné zdroje však nejsou čerpány jen ze státního rozpočtu - dalším zdrojem jsou příspěvky z cen elektřiny vyrobené z jiných než obnovitelných zdrojů. Ty platí sami odběratelé - od roku 2016 již není příspěvek na OZE vypočítáván čistě z množství odebrána elektřiny, ale z velikosti jističe a činí maximálně 495 Kč za MWh odebrané elektřiny.

V posledních čtyřech letech celkové výdaje na OZE opravdu oscilovaly okolo 40 miliard Kč ročně.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou, neboť zákon o prokázání původu majetku Zeman opravdu ve Sněmovně podpořil, jeho vztah k EET a kontrolnímu hlášení byl však podstatně vlažnější. Zeman nicméně neměl s jejich prosazením problém.

Ačkoli Zeman v březnu 2016 podepsal zákon o evidenci tržeb, již dříve jej podepsat přislíbil a nakloněnost EET vyjádřil i jeho mluvčí v pořadu DVTV Forum, těžko se dá hovořit přímo o podpoře. Evidenci tržeb jako takovou zamýšlel Zeman hodnotit až podle dosažených výsledků, a priori ji však považoval za dobrý nástroj k boji s daňovými úniky. Přesto byl začátek podle jeho slov až „překvapivě dobrý“. Výtky ke zmatkům považoval za nemístné, ačkoliv se sám vyjádřil, že by přivítal některé změny v zákoně. Celkově vzato tedy nejde zdaleka o takovou podporu, jakou vyjádřil zákonu o majetku.

Novela zákona o DPH zavádějící kontrolní hlášení byla prezidentem Zemanem podepsána v prosinci roku 2014. U ní se nepodařilo ve veřejných zdrojích dohledat, že by Zeman zavedení kontrolního hlášení veřejně jakkoli jmenovitě podpořil, jak se vyjadřoval k předchozím dvěma zákonům. Při jejím přijímání však nevytvářel žádné překážky.