Občané Libereckého kraje mohou skutečně nahlédnout do relativně transparentní hospodářské politiky zmíněné oblasti.

K dispozici mají oficiální stránky kraje, výroční zprávy sumarizující počiny celého konkrétního roku i jednotlivé lokální věstníky, případně záznamy z jednání místních orgánů.

Právo veřejnosti na dostupnost informací z místa jejich trvalého bydliště, jim přiznává i zákon 128/2000 Sb. o obcích, konkrétně:

§ 16
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,

Obecnou povinnost zveřejňovat informace z oblasti vlastní i přenesené působnosti přikládá všem státním institucím, včetně územních samosprávných celků, zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (především se jedná o § 5).

S ohledem na výše zmíněné předpisy poskytuje Liberecký kraj svým občanům k nahlédnutí interaktivní dokument přehledně mapující příjmy a výdaje kraje v letech 2012-2016. Současně archivuje záznamy týkající se hospodaření až po rok 2002.

Veškerá výběrová řízení, na nichž se kraj podílí, jsou veřejně dostupná. Od roku 2007 zadal Liberecký kraj celkem 440 veřejných zakázek, jejichž celkový objem činí 4 141 413 054 Kč bez DPH.

Zdroj: vsechnyzakazky.cz

Z necelých 70 % se jednalo o zakázky z oblasti stavebnictví a infrastruktury, které tvoří asi polovinu celkových nákladů.

Pavel Svoboda (ČSSD) má pravdu, že většina zakázek, jež zadal kraj jako celek, tedy 53,4 %, je otevřená. Z krajských orgánu jsou zadavateli veřejných zakázek pouze Hasičský záchranný sbor LK a Krajské ředitelství policie LK.

Mimo databázi veřejných zakázek informuje kraj o svých činnostech občany v nepravidelně vycházejícím Věstníku. V něm jsou k dispozici informace o veřejnoprávních smlouvách. Ty společně s vyhlášenými veřejnými zakázkami lze rovněž najít na úřední desce.

Výrok hodnotíme z výše zmíněných důvodů jako pravdivý.

Web tohoto útvaru uvádí:

" Daňová Kobra je společný tým Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Členové týmu společně bojují proti daňovým únikům a daňové kriminalitě, a to především v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřební daně."

Není tedy pravdou, že by Daňová kobra pod zmíněný útvar spadala. Útvar Babišem v posledních dnech kritizovaný jako zkorumpovaný - ÚOKFK - je součástí tohoto týmu.

Ze 47 vodárenských nádrží v České republice jich je šest v kraji Vysočina (Staviště, Švihov, Nová Říše, Vír I, Hubenov, Mostiště). Co se týče toho, zda množství vody odchází do center mimo kraj, Praha například odebírá 73 % své vody z nádrže Švihov, která je na hranicích Kraje Vysočina a Středočeského kraje. Vírský oblastní vodovod je zase druhým největším dodavatelem Brněnské vodárenské soustavy. Je tedy pravdou, že velká část vody z nádrží odchází do jiných krajů.

Účel ochranných pásem je vymezen zákonem o vodách. Jsou dvojího typu podle stupně ochrany, respektive bezprostřední vzdálenosti od zdroje vody. Do ochranného pásma I. stupně je s drobnými výjimkami zakázán vstup a vjezd, jeho základní rozsah je stanoven zákonem. Ochranné pásmo II. stupně pak zajišťuje další ochranu vodního zdroje na územích, která určí vodoprávní úřad. Ten je ustaven mimo jiné na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, krajských úřadech či ministerstvech. V kraji Vysočina je 15 vodoprávních úřadů v obcích s rozšířenou působností.

V tomto pásmu (článek 8) „je zakázánoprovádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.“

Vodoprávní úřad stanoví (článek 10), jaké jsou činnosti ohrožující či poškozující nezávadnost vodního zdroje a ty jsou v oblasti zakázány. Opatření obecné povahy (OOP) o stanovení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vydávají jednotlivé obce s rozšířenou působností, či kraje samostatně. K výše uvedeným nádržím uveďme například OOP vodní nádrže Vír, která ve svých ochranných pásmech vylučuje či omezuje (čl. II-V) například používání ochranných přípravků proti likvidaci škůdců a plevelů, použití hnojiv, ale také například umisťování staveb a provozování stavebních činností. V části ochranného pásma je například zakázán neodůvodněný vjezd motorových vozidel, příp. je omezena jejich rychlost. Co se týče monitoringu, čl. VI stanovuje povinnost monitorovat složení povrchové vody, případný škůdce by tedy byl postižen.

Podobně jsou na tom ochranná pásma vodní nádrže Mostiště (.pdf, str. 6-8). Omezení se různí podle povahy okolního prostředí, obecně však lze souhlasit s výrokem Zdeňka Kopeckého. Dané limity zdůvodněné ochranou přírody můžou být na překážku hospodaření i podnikání.

Strategická průmyslová zóna Holešov je rozvojovou plochou, která měla za cíl přilákat do kraje investory a vytvořit nová pracovní místa. V současné době se potýká s problémy a je stále prázdná. Vláda České republiky zařadila zónu (.doc) v Holešově na seznam strategických zón na svém jednání 31. srpna 2005.

Podobný výrok Jiřího Čunka jsme již hodnotili v září 2012. Tehdy tvrdil, že do zóny již bylo investováno 1,6 miliardy korun, na kterou přišlo vybudování zóny do té doby. S touto částkou reálně pracují otevřené zdroje, a to v tom smyslu, že tolik stálo vybudování - tedy výkup a úprava pozemků, vybudování infrastruktury i potřebných sítí. Na počátku byla ovšem suma koncipována na 1,138 miliardy, došlo tedy k prodražení při přípravě této zóny.

Příprava zóny jako takové byla ukončena v roce 2009 s tím, že ve finále tato stála zhruba 1 a půl miliardy. Od roku 2010 pak stoupající náklady můžeme sledovat v rozpočtech Zlínského kraje, resp. v závěrečných účtech. Pokud vyjdeme z toho, že do roku 2010 stála příprava 1,5–1,6 miliardy, dále můžeme sledovat náklady, které kraj vynakládal. Od tohoto roku jde o cca 170 milionů (včetně rozpočtovaných 52 milionů pro letošní rok). Celkově lze tedy konstatovat, že náklady na zónu v Holešově dosáhly zhruba 1,75 miliardy. Řádově tedy tato částka odpovídá Čunkově kalkulaci.

V tabulce uvádíme příjmy a výdaje strategické průmyslové zóny Holešov ze závěrečného krajského účtu. Údaje jsou v tis. Kč.

RokPříjmyVýdajeZdroj20156 244,3212 101,91 .pdf, bod 2.13, str. 52201421 812,2515 013,49 .pdf, bod 2.13, str. 5120131 168,541 412,48 .pdf, bod 2.9, str. 3820129 657,9688 929,47 .pdf, bod 2.9, str. 36201110 238,8632 020,6 .pdf, bod 2.9, str. 372010-9 758,85 .pdf, bod 2.3, str. 192009-12 024,5 .pdf, bod 2.3, str. 172008-60 901,58 .pdf, bod 2.3, str. 172007-92 914,87 .pdf, str. 212006-392 322,84 .pdf, str. 312005-280 200 .pdf, str. 42Celkem49 121,93+

Zdroj dat v tabulce: Závěrečné účty Zlínského kraje.

Nutnost mít nejméně 50 poslanců pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě a následně 101 poslanců pro vyslovení nedůvěry vládě vychází z Ústavy České republiky, konkrétně z jejího článku 72. Ten uvádí:

" (2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců."

Prezident Zeman se konference Dialog civilizací pořádané každoročně na řeckém ostrově Rhodos účastnil opakovaně. Web konference neposkytuje kompletní informace o jednotlivých ročnících, ze kterých by bylo zřejmé, jakých z nich se Miloš Zeman zúčastnil.

Ze zmíněného však webu vyplývá, že se zúčastnil této akce v roce2014 a 2016. V roce 2013 se události nezúčastnil. V rozhovoru pro organizaci Dialog civilizací, která stejnojmennou konferenci pořádá, nicméně řekl, že se jí v minulosti zúčastnil již sedmkrát a těší se na svoji účast v roce 2014.

Z dalších zdrojů lze zjistit, že se Zeman konference zúčastnil v letech 2008 a 2009. O pravidelné účasti Zemana na konferenci Dialog civilizací informovalo v minulosti již několik médií. Například novinář Jaroslav Spurný z Respektu hovoří o pravidelné Zemanově účasti od roku 2005 a tentýž magazín stejné tvrzení opakuje ve vydání (.pdf, str. 17) z roku 2010. Jiří Pšenička z magazínu Dotyk píše o osmi účastech Zemana na této konferenci do roku 2014.

Paní europoslankyně Charanzová srovnává schválené rezoluce EP k zprávám o pokroku v Turecku za rok 2014 a 2015. Text EP ke zprávě z roku 2014 je psán v optimistickém duchu a ve víře, že Turecko je na správné cestě ke splnění podmínek případného vstupu do EU, např: " (EP) vítá, že byl zvolen nejvíce inkluzivní a reprezentativní parlament v turecké historii, který odráží rozmanitost této země; oceňuje pevnost turecké demokracie a demokratický duch tureckých občanů, který se projevil ve velmi vysoké volební účasti."
Tón textu EP ke zprávě z roku 2015 je ale o poznání kritičtější, např.: "s ohledem na pokles úrovně dodržování zásad demokracie a právního státu v Turecku je hluboce znepokojen tím, že celkové tempo reforem se v Turecku v posledních letech výrazně zpomalilo a že v některých klíčových oblastech, jako je nezávislost soudnictví, svoboda shromažďování, svoboda projevu a dodržování lidských práv a zásad právního státu, došlo k opětovnému zhoršení situace."
K zmiňovanýmlidskoprávním problémům v Turecku dodejme, že v roce 2015 Turecko bylo na 149. místě z 180 hodnocených zemí v žebříčku World Press Freedom Index, že opoziční deník Zaman náhle ukončil svou kritiku Edoganovy vlády poté, co v březnu do budovy redakce vtrhal turecká policie, že v Turecku bylo v roce 2015 vězněno 14 novinářů a že shromažďovací právo bylo v roce 2015 soustavně a systematicky potlačováno.

Z důvodu zásadní změny tónu zpráv EP a protože k vyjmenovanému potlačování lidských práv v Turecku skutečně dochází, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Němeček korektně popisuje záměry ČSSD i pravicových stran v oblasti financování zdravotnictví.

ČSSD ve svém dlouhodobém programu (.pdf, str. 54) uvádí:

"ČSSD se nebrání tomu, aby v řadě případů (investice do zdraví, do vzdělávání, rekvalifikace, bydlení, sociální péče, přístup občanů k informacím apod.) byly využívány i soukromé zdroje. Nemůže však připustit, aby přístup k těmto sociálním službám či ke vzdělání a zdravotní péči byl vázán na povinnou spoluúčast jednotlivce." Ve volebním programu strany (str. 8) pro toto období pak ČSSD vyzdvihovala státní financování zdravotnické péče.

" Prosazujeme zdravotnictví jako veřejnou službu založenou na principu solidarity zdravých lidí s nemocnými, na principu neziskovosti, rovnosti a dostupnosti péče.Základem financování systému je veřejné neziskové zdravotní pojištění. Nezastupitelnou roli v zajištění financování veřejného zdravotnictví musí hrát stát.

Zdravotní péče bude zajišťována především veřejnými neziskovými nemocnicemi státu i krajů a sítí
převážně privátních ambulantních zdravotnických zařízení."

Postoj strany také dokládá fakt, že vláda Bohuslava Sobotky 2. července 2014 schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která poplatky ruší. Toto následně koalice prosadila i v Parlamentu ČR a poplatky (tj. část soukromých zdrojů do zdrav. systému) byly zrušeny.

TOP 09 ve svých programových cílech počítá se spoluúčastí pacientů. Doslova na svém webu uvádí:

"Pro lepší financování systému a využití zdrojů dopracování legislativy pro definování nároku včetně nadstandardu, což by mělo přinést další zdroje pro péči a umožnit dobrovolné připojištění.Sociálně citlivé zvyšování finanční spoluúčasti na zdravotních službách tak, aby bylo možno zachovat úroveň zdravotní péče bez zvyšování povinného zdravotního pojištění; zde je třeba připomenout, že Česká republika má jednu z nejnižších spoluúčastí ze zemí OECD."Občanští demokraté jsou stranou, která zapojení soukromých zdrojů do zdravotnictví podporuje. Ve svém volebním programu pro toto období uvádějí:

"Je však zcela nereálné uhradit z veřejného zdravotního pojištění veškerou základní i specializovanou péči a současně udržet její vysokou kvalitu. Při rozumné spoluúčasti pacienta s možností komerčního připojištění to však za možné považujeme.Budeme nadále prosazovat, aby pacienti měli možnost reálně a zcela otevřeně připlatit si nadstandardy, případně se na ně připojistit."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož krajiny, o které se ministr opírá, skutečně podnikají kroky vedoucí k optimalizaci daní.


Podle kauzy LuxLeaks měla Lucemburská vláda pomáhat nadnárodním korporacím optimalizovat daně na základě vzájemných tajných dohod. Informace o této kauze přineslo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) v roce 2014. Jednalo se o dokumenty z let 2002-2010, tedy i z období, kdy na premiérské židli seděl současný předseda Evropské komise, Jean-Claude Juncker. Ten však jakékoliv speciální dohody odmítá, přiznává jenom možné daňové úniky, ke kterým, podle jeho slov, dochází všude v Evropě z důvodu neexistence harmonizovaných daní v rámci EU.

I když je tedy kauza LuxLeaks nedořešená, Lucembursko jako takové má k optimalizaci daní pozitivní přístup a dle portálueuobserver se sám Juncker za svého premiérského postu vyjednávaní za příznivé podmínky pro firmy sídlící v Lucembursku.

V kontextu Irska se ministr nemýlí - pro vybrané firmy se už tak nízká daň z příjmu právnických osob koncem loňského roku snížila, za což byla vláda kritizována Evropskou komisí, že tyto příliš nízké daňové sazby odlákávají byznys z jiných zemí s vyššími daněmi.

Tato snaha podpořit přesun byznysů do Irska je akcentována například i vládní organizací "Enterprise Ireland", která sama podnikatelé do Irska na své nízké daně a minimální byrokraciizve. Objevují se i úvahy o tom, zda má být Irsko také negativně označováno za "daňový ráj".

Sněmovní vyšetřovací komise zabývající se reorganizací ve strukturách policie se na jednání 11. července 2016 usnesla, že její další schůze budou neveřejné. Podle předsedy komise Pavla Blažka specifikum komise spočívá v tom, že bude vyšetřovat živou věc. Jednání budou z toho důvodu neveřejná.

Vyšetřovací komise vydala 18. srpna usnesení o nezbytnosti provedení svědeckého výslechu vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře. Důvod předvolání však v usnesení zmíněn nebyl. Následující den přišel Český rozhlas s informací, že vyšetřovací komise si Mynáře pozvala kvůli jeho bezpečností prověrce. Informaci policie získala z odposlechů podnikatele Ivana Kyselého. Hovory Kyselého nahráli detektivové v olomoucké korupční kauze Vidkun, kde mluvil o tom, že je potřeba řešit prověrku pro „Vráťu“.

V samotném článku Rozhlasu se pak píše: „Sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie si pozvala k výslechu prezidentova kancléře Mynáře. Důvodem je jeho bezpečnostní prověrka. Radiožurnálu to potvrdily čtyři důvěryhodné zdroje, oficiálně poslanci důvody pozvání tají.“ Pro úplnost, vyšetřovací komise zabývající se reorganizací policie má kromě předsedy Blažka dalších šest členů: Jana Bartoška (KDU-ČSL), Richarda Dolejše (ČSSD), Bohuslava Chalupu (ANO), Daniela Korteho (TOP 09), Martina Lanka (Úsvit) a Zdeňka Ondráčka (KSČM).