Tomio Okamura sice prohlásil, že by status formuloval jinak, avšak až po kritice, která zazněla z řad hnutí Úsvit. O tři dny dříve prohlásil pro server Idnes.cz, že se se zněním statusu "naprosto shoduje ve všech bodech", a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Medializovaný status Tomia Okamury byl zveřejněn 3. ledna 2015. Téhož dne Tomio Okamura pro server Idnes.cz prohlásil: " S panem Kobzou se ve všech bodech naprosto ztotožňuji. "

O dva dny později se vůči statusu vymezil poslanec Úsvitu Milan Šarapatka a označil ho za "nepřijatelné zlehčování". Kritiku si Okamura vysloužil také od dalšího z kolegů Marka Černocha. Následně se předsednictvo hnutí Úsvit usneslo na tom, že vyjádření týkající se zahraniční politiky budou muset v budoucnu procházet konzultací s vedením strany a poslaneckým klubem. Tomio Okamura při té příležitosti řekl: " Takový příspěvek, kde jsou prasátka a nějaké kebaby, zbytečně bagatelizuje téma, zbytečně zastírá skutečný rozsah nebezpečí. Takže já bych to formuloval rozhodně jinak. "

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý. Diskuze v rámci hnutí Úsvit na téma šíření radikálního islamismu skutečně vyvrcholila v sobotu 3. ledna sdílením Tomia Okamury na svém facebooku textu Jiřího Kobzy, v němž radí občanům ČR, jak se proti tomu bránit. Následujícího dne, 4. ledna, pak skutečně vnitřní zpravodajská služba České republiky BIS médiím potvrdila, že odhalila financování v ČR pobývajícího islámského fundamentalisty z některé z arabských zemí. Nesrovnalosti ve finančních transakcích byly také zaznamenány u některých islámských organizací. V souvislosti s tím pak BIS také navrhla změnu zákona o tajných službách.

Jedno z hlavních témat hnutí Úsvit bude nadále boj proti radikálnímu islámu, ovšem pro příště budou muset členové hnutí téma konzultovat s vedením strany.

Roční snaha o legislativní řešení nástupu radikálního islámu v podání Úsvitu není vůbec patrná. Projdeme-li návrhy zákonů, které předkládali poslanci z klubu Úsvit (u jednotlivých poslanců lze dohledat předložené návrhy zákonů/pozměňovací návrhy), tak mezi nimi legislativu např. k migraci, posílení zpravodajských služeb atp. nenajdeme.

Okamura, jak je uvedeno v jiném jeho výroku, měl na jaře schůzku s ministrem vnitra. Ministerstvo vnitra k tomu pro Demagog.CZ uvedlo: "Schůzka skutečně proběhla na půdě Poslanecké sněmovny dne 29. 4. 2014, avizovaná témata setkání byla: cizinecký zákon zákon o státním občanství řešení náplně práce České pošty."

Toto setkání ovšem nevedlo k tomu, že by Úsvit návrh zákona v této věci předložil (stejně tak i vláda).

Je pravdou (jak popisujeme v jednom z následujících výroků), že vláda prozatím legislativně zmíněnou problematiku neřeší, nicméně poslanci hnutí Úsvit doposud také nenavrhli žádný takový návrh zákona. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Výrok je zavádějící z několika důvodů. Nejen vláda, ale i zbytek Poslanecké sněmovny hlasuje proti zákonům předkládaným Úsvitem; dále se nedá říci, že by vláda byla proti prvkům přímé demokracie, jelikož je sama předkládá a prosazuje; a závěrem pojem (hmotná a trestní) odpovědnost politiků používá Okamura mylně, jak jsme upozorňovali již v minulosti.

Bod jedna volebního programu hnutí Úsvit mluví o radikální změně politického systému a zavedení přímé demokracie. Tento bod je prosazován hnutím v Polanecké sněmovně prostřednictvím návrhů zákonů jeho členů. Jde především o novelu zákona o celostátním referendu a novelu zákona o místním referendu. Nejen vláda, ale i většina Poslanecké sněmovny novelu zákona o celostátním referendu ale zamítla hned v prvním čtení. Novela o místním referendu zůstala prozatím v prvním čtení.

Problematické na celém vyjádření pak především pasáž "což tato vláda také nechce", kterou nelze označit za korektní. Jednak vláda se ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 4) zavázala, že "předloží ústavní zákon o obecném referendu, včetně referenda na základě lidové iniciativy, který umožní občanům rozhodovat přímo o zásadních otázkách fungování státu." Tento bod je dále rozvíjen v článku 9 (str. 44).

Vláda se zákonem o obecném referendu skutečně počítá. Účinnosti by měl nabýt 1. ledna 2016. Návrhy referend vzešlé od poslanců hnutí Úsvit byly zamítnuty, protože měly mj. být v rozporu s Ústavou a s principy zastupitelské demokracie. Podrobnosti o zamítnutí lze nalézt ve stanovisku vlády k návrhu o celostátním referendu (.pdf) a ve stanovisku vlády k návrhu o místním referendu (.pdf).

Co se týče přímé odpovědnosti politiků - čímž má Okamura zřejmě na mysli Úsvitem prosazovanou odpovědnost hmotnou a trestní (bod 2) - tak tuto část musíme rovněž hodnotit jako zavádějící. Osoby ve veřejných funkcích již podle platné legislativy totiž odpovědné jsou.

Jednalo by se tedy o duplicitní právní úpravu, která vedla vládu k odmítnutí Úsvitem navrhované novely zákona o majetku ČR (.pdf). Exekutiva novelizaci zamítla jak ve svém stanovisku (.pdf) tak v následném hlasování ve Sněmovně. Podrobněji je tato problematika rozebírána v našich předchozích odůvodněních.

Předmětný příspěvek se nám nepodařilo najít v období přibližně odpovídajícím začátku prosince 2014 ani na webu hnutí Úsvit, ani na jejich Facebooku.

Pokud jde o web, 23. 12. zveřejnil Jiří Kobza (autor medializovaného statusu) článek o islamismu a 21. 12. úvahu o budoucnosti tradic pod tlakem politického islámu (1. část). Další texty na stejné téma byly zveřejněny Radkem Rozvoralem a dva Milanem Šarapatkou (o imigraci a imigrantech). Text odpovídající statusu na Facebooku Tomia Okamury však nelze nalézt ani skrze interní vyhledávač stránek hnutí Úsvit. Pouze výše zmíněná úvaha z 21. 12. statusu odpovídá tématem, autorem a doplňujícím obrázkem, nenajdeme v ní však medializované návody zmiňující se o kebabech či prasatech.

Na Facebooku pak situace odpovídá webovým stránkám. Nalezneme zde jak odkaz na úvahu od Kobzy i jeho autorský status o islamismu, tak text Šarapatky o imigrantech. Znovu se nám však nepodařilo nalézt předmětný medializovaný status.

Kobzova úvaha (viz výše) je spíše obecným pojednáním autora o islamismu, Okamurův status pak popisuje "možnosti občanů ČR" s tímto jevem u nás bojovat.

Údajná schůzka Tomia Okamury s ministrem vnitra Chovancem je zmíněna na stránkách hnutí Úsvit. Žádné mediální zprávy se nám ale nepodařilo nalézt. Tím je potvrzen výrok o mediálním nezájmu o zmiňovanou schůzku.

Samotné uskutečnění schůzky nám potvrdilo MVČR, doslova uvedlo:

" schůzka skutečně proběhla na půdě Poslanecké sněmovny dne 29. 4. 2014, avizovaná témata setkání byla: cizinecký zákon zákon o státním občanství řešení náplně práce České pošty."

Vláda ČR v programovém prohlášení uvedla, že jedním z jejích cílů bude mimo jiné boj proti extrémismu a terorismu. Bližší specifikaci dokument již neobsahuje. Největší pozornost si zasloužil záměr ministra Chovance vyhlásit referendum o přijímání syrských uprchlíků.

Od toho nakonec upustil, ale v této kauze byla vláda nadále aktivní. Například nesouhlasila se stanovením kvót ze strany Evropské unie, které by se týkaly právě uprchlíků ze Sýrie. K těm je vláda nadále odmítavá a nepřipouští možnost přijetí tisíců uprchlíků.

V oblasti legislativy v podobě např. novely imigračního zákona ale vláda ČR žádné konkrétní kroky v omezování pobytu rizikových skupin nepodniká. Proto hodnotíme výrok Tomia Okamury jako pravdivý s výhradou právě směrem k postoji Milana Chovance.

V září minulého roku představila Bezpečnostní zpravodajská služba (BIS) návrh novely zastřešujícího zákona všech zpravodajských služeb, na níž spolupracovala s Úřadem pro zahraniční styky a informace a s Ministerstvem vnitra. Novela zákona zahrnuje i možnost kontroly bankovních účtů bez vědomí jejich majitelů, změny by se měly týkat také zahraničních bank působících v ČR (důvodová zpráva, .pdf).

V současné době má BIS podle zákona č. 254/2012 Sb přístup k informacím o finančních tocích, nemůže však zpětně dohledat majitele bankovního účtu. Projednávání novely bylo plánováno na listopad minulého roku a v účinnost měl zákon vstoupit v polovině roku 2015. Projednávání bylo přesunuto na březen tohoto roku a v platnost by měl zákon po jeho schválení vstoupit v roce 2016. Předkladatelem návrhu bude předseda vlády, BIS sama nemá zákonodárnou iniciativu.

Bezpečnostní informační služba (BIS) je podřízena vládě a je legislativně zakotvena v zákoně č. 154/1994 Sb. Všechny zákony týkající se BIS a její práce jsou zveřejněny na oficiálních webových stránkách bezpečnostní služby.

Tomio Okamura tvrdí, že spor v hnutí Úsvit ‒ týkající se nesouhlasu poslance Milana Šarapatky s příspěvkem o islámu zveřejněném na FB profilu předsedy hnutí ‒ byl v podstatě vyřešen už odpoledne v pondělí 5. ledna.

Toto ovšem ostře kontrastuje s výroky poslance Šarapatky v pořadu Události, komentáře, kde ještě v pondělí večernapříklad řekl: " Nesouhlasím. To určitě v programu není. Ale v té rétorice se to objevuje čím dál častějc. S tím souhlasím". Není tedy pravdou, že by nesouhlasil jenom s formou takových vyjádření, jak tvrdí Tomio Okamura.

Na přímou otázku, zda zůstane v poslaneckém klubu hnutí Úsvit, pak odpověděl Šarapatka takto: "Nejsem rozhodnut, nejsem rozhodnut. Tečka".

Pokud tedy došlo k dohodě mezi poslancem Šarapatkou a předsedou hnutí Úsvit, muselo to být později, než Tomio Okamura uvádí. Rovněž není pravdou, že by Šarapatka od začátku sporu tvrdil, že v poslaneckém klubu zůstane.

Tomio Okamura naráží na události z dubna loňského roku, kdy policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu z muslimské modlitebny v centru Prahy odvedli celkem dvacet lidí. Zásah provedli kvůli podezření, že se tu šířila kniha, která propaguje rasistické myšlenky, antisemitismus a xenofobii.

Okamura uvedl v příspěvku na svých facebookových stránkách v neděli 4. ledna:„Uvědomme si, že radikální muslimové jsou již v ČR - policie nedávno v pražských mešitách zasahovala kvůli šíření knihy vydané Ústředím muslimských obcí, v níž se hlásá nenávist vůči nevěřícím a povinnost muslimů svrhnout naše vlády " .

Toto pondělí, tj. 5. ledna, policisté z ÚOOZ dostali znalecký posudek, podle něhož kniha Základy tauhídu − Islámský koncept Boha, kterou spoluvydal předseda Islámské nadace Vladimír Sáňka, vyzývá ke xenofobii a násilí proti takzvaným méněcenným rasám.

Je tedy pravdou, že vypracovaný znalecký posudek pro Policii ČR potvrzuje, že zmíněná publikace vyzývá ke xenofobii a násilí proti tzv. méněcenným rasám. Z tohoto důvodu je výrok Tomia Okamury hodnocen jako pravdivý.

Pro informaci dodáváme také stanoviska opačná se zmíněným posudkem.

„Je to čistě věroučné dílo a velmi se vyhrazuji vůči tomu, že je to kniha rasistická,“ zdůraznil Sáňka. „Jsou tam naopak pasáže, které se proti rasismu naprosto jasně vymezují, protože islám samotný je jednoznačně něčím protirasistickým“. Do konce ledna se má vyjasnit, jestli padne návrh Vladimíra Sáňku obžalovat.

Politolog Šádí Shanaáh uvedl: „Problém je v tom, že kniha je skutečně teologický spisek a myslím, že není rasistická. Ano, vymezuje se vůči nejen křesťanům a Židům a jejich koncepci Boha, ale i vůči většině muslimů“.