... potom byl druhý pokus, pan Zeman s Grégrem ho chtěli založit, pan Sobotka se Špidlou ho zrušili, těch 134 miliard za prodej Transgasu někde utratili.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože výnosy z privatizace byly rozděleny ještě vládou Miloše Zemana.
Miloš Zeman byl předsedou vlády od roku 1998, kdy ČSSD získala v parlamentních volbách 32 % hlasů. Na pozici premiéra setrval až do roku 2002, kdy jej vystřídal Vladimír Špidla.
V roce 2001 byla dokončena privatizace českého plynárenského monopolu, společnosti Transgas. Firma byla prodána německé společnosti RWE za více než 130 miliard korun. Vlivem posilující české měny se hodnota v průběhu času snížila na 124 mld. Kč. Celkový podíl prodaný RWE činil 97 % Transgasu a dílčích regionálních distributorů, díky kterým získala ČR 4,1 miliard eur, tedy zhruba oněch 130 miliard korun.
Ještě před nástupem Špidlovy vlády došlo k rozdělení peněz z privatizace. O zhruba devět miliard korun přišla Česká republika kvůli sílící měně, dalších deset si ponechala ČNB jakožto zprostředkovatel převodu a zbytek kabinet ČSSD po částech přidělil na výstavbu metra nebo na pražský okruh. Mimo závazek poskytnout dotaci fondům dopravy a bydlení se počítalo s penězi z privatizace na zaplacení stíhacích letounů pro Armádu ČR.
Již za vlády Miloše Zemana a celé ČSSD bylo rozhodnuto o části investic ze zprivatizovaných plynárenských společností. Z dostupných zdrojů nelze určit, zda opravdu byla (byť sebemenší) část peněz z privatizace předem určena na důchodovou reformu, kterou měla dokončit vláda budoucí.
... my tady stále jsou kritiky na zahraniční investory, který každý rok odtáhnou 250 miliard dividend, ano.
Jde o opakovaný výrok předsedy vlády i dalších politiků. Data toto tvrzení podporují. V roce 2016 šlo o odliv dividend ve výši cca 290 miliard korun, v loňském roce pak necelých 270 miliard. Na druhou stranu zahraniční investoři v tuzemsku reinvestovali více než 151 mld. Kč, v čemž se odráží jejich důvěra v českou ekonomiku.
Od roku 2011 takto z České republiky odtékaly dividendy ve výši 220-240 miliard korun. Výrok hodnotíme tedy jako pravdivý, a to především s ohledem posledních 2 let, kdy odliv dividend zesílil
Daniel TAKÁČ: A ještě zkusím článek 5 návrhu programového prohlášení. Ten mluví o vyrovnaném státním rozpočtu. Andrej BABIŠ: Ano, to je... Daniel TAKÁČ: Ale je to návrh programového prohlášení. Andrej BABIŠ: Jasně, ale neříkáte to B, že říkáme když bude deficit, tak v tom případě musí být investice vyšší než deficit, a to je případ příštího roku.
Andrej Babiš má pravdu s popisem programového prohlášení a byť stále není (ani vládou) schválen rozpočet na příští rok, jeho parametry se vejdou do Babišem zmíněného závazku.
Programové prohlášení vlády (resp. jeho návrh) uvádí jak zmínku o vyrovnaném rozpočtu, tak i podmínku, o které mluví Babiš v případě deficitu. Konkrétně v části 5 programového prohlášení se píše:
„Chceme začít s reformou státu. To znamená vyrovnaný státní rozpočet a nový zákon o příjmových daních.“
V prohlášení je pak dále napsána tato podmínka: „Ctíme pravidlo, že případný deficit musí být nižší než výše investic z národních zdrojů.“
Co se týče rozpočtu na příští rok, na který se Babiš odvolává, ten je ve fázi příprav. Ministerstvo financí aktuálně pracuje se schodkovým hospodařením ve výši 50 miliard korun a s tím, že kapitálové výdaje (bez zapojení evropských peněz) by měly dosáhnout 78,7 miliard.
Tím se tedy zdá, že je podmínka naplněna, nicméně jde o návrh, který prozatím neschválila ani vláda, natožpak Poslanecká sněmovna, jež musí daný zákon podpořit. Je tedy otázkou, v jaké výsledné podobě vláda rozpočet schválí, což nelze zcela jistě predikovat. Dodejme, že Babiš se v tomto rozhovoru pro ČT zavázal, že deficit je již konečný a nebude se dále navyšovat.
Jsme jedna z nejméně zadlužených zemí, držíme ten dluh, ten se snižuje, protože vlastně HDP jde nahoru.
Česká republika skutečně patří v rámci EU k zemím s nejnižším dluhem. Nejnižší dluh má Estonsko, na druhém konci žebříčku se pohybuje Řecko. K vyjádření se nejčastěji pro mezinárodní srovnání používá ukazatele podílu dluhu na HDP.
Andrej Babiš zde správně poukazuje na vlastnosti poměrového ukazatele měření státního dluhu ve vztahu ku HDP. Jelikož se jedná o podílový ukazatel, pak pokud HDP roste vyšším tempem než státní dluh, pak se dluh ve vyjádření ku HDP snižuje. Nicméně to nemusí nutné znamenat, že by se dluh snižoval v absolutních číslech.
My navyšujeme ty důchody a to nás bude stát 37,8 miliardy. Navyšujeme platy učitelům. Děláme tu reformu. To je 23,5. Ano, do sportu, jak jsme slíbili, navyšujeme, to kofinancování bude 10,4 (miliard korun, pozn. Demagog.cz).
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zmíněná čísla vychází z připravovaného státního rozpočtu na rok 2019.
Ministerstvo financí předložilo vládě materiál Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2019, který obsahuje předběžný návrh příjmů a výdajů a vytváří prostor pro realizaci klíčových vládních priorit.
Na výdajové straně dochází k podstatnému zvýšení výdajů na důchody (+37,8 mld. Kč), výdajů na školství (+25,7 mld. Kč), prioritou je zvýšení objemu prostředků na platy učitelů a zajištění postupného náběhu reformy regionálního školství, navýšení se dočkají i vysoké školy. Výdaje na podporu sportu mají činit 8,4 mld. Kč (při započtení kofinancování činí výdaje na sport celkem cca 10,8 mld. Kč).
Stejná čísla používá ministryně financí v demisi Alena Schillerová. Tedy 38 miliard na důchody, 10,8 miliardy na kofinancování sportu.
Ten zákon je koncipován tak, že není ten příjem koncipován, že by podléhal zdanění (...) Ale my právě chceme, aby podléhal danění.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (tzv. církevní restituce) upravoval kromě dalšího také zákon o daních z příjmů. Konkrétně se jedná o tu část zákona, která stanovuje, které převody majetku či peněz nepodléhají zdanění dle zákona.
Komunistický návrh počítá s doplněním zákona o dovětek, který z aktuálních podmínek nezdaněných příjmů vylučuje finanční náhrady za nevrácené majetky církvím. Zároveň návrh počítá s vyjmutím odstavce 6, § 15 ze zákona o církevních restitucích. „Finanční náhrada není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění."
Připomeňme, že ten zákon byl postaven na odhadu, nikoliv na výčtu majetku, tak, aby mohl být správně oceněn, čili nebyla ta výčtová novela.
Poslanci Grospičovi uznáváme faktickou pravdu, jelikož tzv. restituční zákon skutečně není koncipován jako výčet majetku, který by měl být vrácen, ale jako možnost o určitý majetek zažádat a podle tohoto zákona jej také obdržet.
Církevní restituce se doposud řídí zákonem č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ve Sněmovně však již čeká na projednání ve druhém čtení komunistická novela tohoto zákona, která má zrušit (.pdf, str. 2) odstavec 6 v paragrafu 15, jenž vyjímá náhrady církvím z daňové povinnosti. Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš, stejně jako předseda ČSSD Hamáček, návrh komunistů podporují, lze očekávat jeho schválení.
Restituční zákon stanovuje mechanismus, kterým osoby oprávněné (např. církve) mohou z důvodů majetkové křivdy (např. zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů) požadovat po povinných osobách (např. Lesy ČR) vydání odejmuté věci. Oprávněná osoba označí věc restituce a uvede právní důvod nároku na její vydání, doloží původní vlastnictví k věci a vyzve povinnou osobu k vydání věci.
Další variantou vyrovnání státu a církví je postup podle § 15, tedy peněžité vyrovnání s taxativně vyjmenovanými církvemi. Každý rok po 30 let by jmenované církve měly obdržet paušální částku, která v celkovém součtu církví i let činní cca 59 miliard korun a vychází z dohody zástupců vlády Petra Nečase s jednotlivými náboženskými společnostmi.
...že vlastně jsme předložili tento návrh už v minulém volebním období. Volební období skončil, návrh nebyl projednán, takže v tomto volebním období hned zpočátku jsme ho předložili...
Návrh na zdanění církevních restitucí předložili poslanci KSČM v březnu 2016. Vláda k němu nezaujala žádné stanovisko. V Poslanecké sněmovně se dostal do výborů. S koncem volebního období bylo jeho projednávání ukončeno, protože se nestihl doprojednat.
V tomto volebním období předložili poslanci KSČM návrh znovu. Konkrétně v prosinci 2017. Vláda k němu zaujala kladné stanovisko. V Poslanecké sněmovně návrh prošel prvním čtením a byl přikázán k projednání výborům, kde se nachází nyní.
A v podstatě vláda schválila návrh tohoto zákona, dala mu kladné stanovisko, pokud se nepletu, 10. ledna tohoto roku, čili to je pět měsíců, pět, šest měsíců.
Návrh na zdanění církevním restitucí z pera poslanců KSČM vláda skutečně projednávala 10. ledna 2018 (usnesení č. 33) a zaujala k němu souhlasné stanovisko.
Také jsme chtěli a navrhovali, aby byl předmětem celostátního referenda. Měli jsme k tomu i speciální návrh zákon. Tyto věci přes sliby sociální demokracie, jak tyto věci podpoří v minulém období, spadly pod stůl, nenašly podporu v Poslanecké sněmovně.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť sociální demokraté ve svém programu neslibovali podporu referenda o církevních restitucích. Stejně tak nemohly pouze hlasy ČSSD stačit k tomu, aby takový zákon prošel.
KSČM předložila sněmovně návrh ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi 19. prosince 2013 (.pdf). Vláda následně 23. ledna 2014 k tomuto návrhu vydala negativní stanovisko (.pdf).
První čtení bylo zahájeno 14. února 2014 a hlasování bylo odročeno. V projednávání se pokračovalo 18. března 2014, kdy byl návrh zákona sněmovnou zamítnut. Proti zamítnutí návrhu o referendu se postavilo 13 poslanců ČSSD, 32 poslanců KSČM a 11 poslanců hnutí Úsvit. ČSSD ve svém programu z roku 2013 k tématu církevních restitucí slibovala pouze jejich optimalizaci. Podporu referenda k tomuto zákonu ale neslibovala.
V programu ČSSD z roku 2013 je o církevních restitucích napsáno: „Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“ (.pdf, str. 30)
V době hlasování o návrhu referenda měla ČSSD 50 mandátů, komunisté 33 a hnutí Úsvit 14. Dohromady tedy 97 hlasů. Pro schválení návrhu ústavního zákona je ale potřeba tzv. kvalifikovaná většina, tedy 120 hlasů. I kdyby ČSSD hlasovala pro návrh referenda spolu s KSČM a hnutím Úsvit, návrh by neprošel.
