Přehled ověřených výroků

Tvrzení hodnotíme jako zavádějící, jelikož marginalizuje jednání ANO a ČSSD během března a části dubna trvající cca tři týdny. Zároveň předseda TOP 09 s největší pravděpodobností neví, kdo bude příštím ministrem vnitra, a už vůbec tuto informaci nemají „všichni“.

Hnutí ANO začalo se sociálními demokraty jednat v půli března 2018 a po tři týdny vedli jejich zástupci diskuze o programových průsečících. Celý tento koloběh mapuje Česká televize na svém webu.

Z mediálních informací o jednáních můžeme namátkou vybrat konsenzus v oblasti obrany. Lídři obou stran jednali také o daních a financích a shodu nalezli u zdravotnictví. Je však na místě zdůraznit, že jde pouze o zprostředkované, sporé a jistě neúplné informace médií a nikdo kromě jednajících konečné výsledky schůzí nezná. Třítýdenní jednání o programu ale dokumentují, že se na společné vizi vlády pracovalo.

Zároveň existují informace o jednání, kde ČSSD předala komunistům deset bodů, na kterých se s vítězem voleb neshodla. „Jedná se o priority, kde vidíme shodu a průnik levicových programů ČSSD a KSČM, a tudíž i prostor pro jejich společné prosazování ve vyjednávání o nové vládě s hnutím ANO. Teď čekáme na stanovisko KSČM,“ řekl předseda ČSSD Jan Hamáček.

Při řešení personálního obsazení jednotlivých ministerstev či působení trestně stíhaného Andreje Babiše ve vládě na začátku dubna 2018 došlo k rozkolu v jednání, což vyústilo v jeho ukončení. Po týdenním intermezzu se strany ke společnému stolu vrátily, aby dokončily dohodu na personálním obsazení kabinetu.

Odpovědi na otázky Pospíšilovi pravděpodobně poskytne až úplné znění koaliční smlouvy. Její text by mohl být hotov podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka na začátku května.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože i když v předvolebním programu hnutí ANO se zdanění církevních restitucí přímo neobjevilo, již před volbami je předseda hnutí Babiš označil za "tunel" a podpořil veřejně myšlenku na jejich zdanění.

Resortní program hnutí ANO z roku 2013 skutečně neobsahuje žádnou zmínku o církevních restitucích a jejich zdanění. Totéž platí pro priority, východiska a zkrácený program hnutí z roku 2013. Program (.pdf, str. 2) z roku 2017 zmiňuje církevní restituce pouze okrajově v úvodní části, kdy jsou vyjmenovávány důvody proč hnutí ANO vzniklo:

„Proti tomu, že politici utahovali lidem opasky, zatímco církvím odklepli restituce předražené o 54 miliard.“ Tématu zdanění církevních restitucí se ale také nevěnuje. Otázku zdanění ovšem veřejně podporuje Andrej Babiš, předseda hnutí ANO.

Téma zdanění církevních restitucí je k 5. červnu 2018 aktuální z důvodu vyjednávání o podpoře vlády. Z mediálních vyjádření předsedy hnutí, Andreje Babiše, vyplývá, že je zdanění církevních restitucí dlouhodobě nakloněn. Jak řekl 4. června 2018 pro Českou televizi: „My s tím souhlasíme dlouhodobě, předpokládám, že ČSSD se k tomu přidá. Není to nové téma, my jsme o tom ani nemluvili v rámci vyjednávání o nějaké podpoře KSČM.“

O způsobu vyjednání restitucí se Babiš v médiích negativně vyjádřil již v červenci 2014, kdy podle serveru iDNES.cz řekl: „Hnutí ANO ctí zásadu, že co bylo ukradeno, musí být vráceno. Nesouhlasíme ale se způsobem, jakým byly církevní restituce Nečasovou a Kalouskovou vládou dojednány.“

V březnu 2016 pak už Babiš v médiích hovořil o podpoře zdanění církevních restitucí. Reagoval tak na kritiku předsedy KDU-ČSL, Pavla Bělobrádka, za podezření účelového přepsání majetku v kauze Čapí hnízdo. Doslova Babiš řekl: „Církevní restituce je tunel. A pokud dnes komunisti navrhují je zdanit, tak já určitě souhlasím.“

V listopadu 2017 opět Andrej Babiš v médiích hovořil o plánu zdanit církevní restituce, tentokrát ve spojitosti se situací po sněmovních volbách v říjnu 2017 a vznikem nové vlády: „Není důvod, aby se to nedanilo. V rámci koalice (v letech 2014-2017, pozn. Demagog.cz) nebylo možné se k tomu vrátit, teď to asi možné bude.“

ČSSD je ve srovnání s ostatními stranami skutečně více zadlužená, což dokazuje například vyšší podíl cizích zdrojů na příjmech. Sociální demokracie ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017 skutečně zažila pád, získala 7,27 % hlasů. V předchozích volbách v roce 2013 jí dalo hlas 20,45 % zúčastněných voličů.

Výroční zpráva ČSSD za rok 2017 uvádí záporný výsledek hospodaření 39,8 mil. Kč. Pro detailnější pohled se musíme podívat na dlouhodobé financování strany a především na strukturu tohoto financování. Podle Davida Klimeše z týdeníku Ekonom strana má vůči svým věřitelům závazky ve výši 620 milionů Kč. Dokládá to výroční zpráva ČSSD za rok 2017. Jedná se o závazky vůči vlastní akciovce Cíl ve výši 144,5 mil. Kč, Fio bance, u níž má momentálně úvěr ve výši 138 mil.Kč a přislíbený úvěr od Fio banky, který dosud nebyl čerpán ve výši 338 milionů Kč (pdf., str.22-23, kapitola Závazky).

Srovnání mezi jednotlivými stranami nabízí ukazatel finanční stability pole serveru Politické finance. Tento ukazatel měří podíl příjmů strany, které jsou financovány na dluh. ČSSD financuje 44,42 % příjmů na dluh. Podobný nebo větší podíl příjmů financovaných dluhem má už jenom ANO (40,64 %) a SPD (93,36 %). Tyto údaje jsou k poslednímu dni roku 2016. Podstatný rozdíl je ale v tom, že ČSSD letos v důsledku volebního propadu přijde o peníze za hlasy, což naruší její volební rozpočet. Naproti tomu SPD zřejmě úvěry splatí, jelikož dostane příjmy ze státního rozpočtu za získané mandáty a stejně tak hnutí ANO, jehož závazky jsou ale z velké části dluhem vůči Andreji Babišovi, takže zde zřejmě není riziko, že by se ANO dostalo do finančních potíží.

ČSSD se nepodařiloprosadit do koaliční smlouvy podmínku, že by prvoinstančně odsouzený člen vlády měl rezignovat. V koaliční smlouvě je na závěr pouze uvedeno: „V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoli člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti.“(.pdf, str. 4)

V koaliční smlouvě mezi ANO a ČSSD se také uvádí: „Dojde-li v koalici i po dohodovacím řízení k situaci, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu, v případě, kdy 5 ministrů jmenovaných za koaliční stranu ČSSD podá prostřednictvím předsedy vlády demisi do rukou prezidenta, podá do 7 dnů demisi předseda vlády a spolu s ním, jeho prostřednictvím, všichni ministři navržení hnutím ANO 2011.“ (.pdf, str.1)

Pět ministrů jmenovaných za stranu ČSSD může podat demisi v případě, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu - pak by musela podat demisi celá vláda. V koaliční smlouvě se konkrétně nezavázali k tomu, že podají demisi, pokud bude člen vlády prvoinstančně odsouzen, a proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zmíněná čísla vychází z připravovaného státního rozpočtu na rok 2019.

Ministerstvo financí předložilo vládě materiál Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2019, který obsahuje předběžný návrh příjmů a výdajů a vytváří prostor pro realizaci klíčových vládních priorit.

Na výdajové straně dochází k podstatnému zvýšení výdajů na důchody (+37,8 mld. Kč), výdajů na školství (+25,7 mld. Kč), prioritou je zvýšení objemu prostředků na platy učitelů a zajištění postupného náběhu reformy regionálního školství, navýšení se dočkají i vysoké školy. Výdaje na podporu sportu mají činit 8,4 mld. Kč (při započtení kofinancování činí výdaje na sport celkem cca 10,8 mld. Kč).

Stejná čísla používá ministryně financí v demisi Alena Schillerová. Tedy 38 miliard na důchody, 10,8 miliardy na kofinancování sportu.

Výrok je hodnocený jako pravdivý, protože hnutí ANO v době jednání o složení kontrolních komisí Parlamentu několikrát potvrdilo, že není proti tomu, aby předsedové kontrolních komisí byli poslanci z řad opozice. Hnutí toto stanovisko navíc dodrželo – až do zvolení Jiřího Maška (ANO) jako předsedy kontrolní komise pro GIBS.

Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek se v době jednání o obsazení nové Poslanecké sněmovny několikrát zmínil (Novinky.cz, Lidovky.cz), že ANO nemá nic proti tomu, aby předsedy kontrolních komisí byli členové opozice (zde myšleni členové ostatních parlamentních stran mimo ANO).

Parlament dle jednacího řádu (§ 47) může vytvářet trvalé i dočasné komise. Dle současné praxe jsou to pak především komise zřizované dle jednacího řádu, dále pak kontrolní komise a dočasné ad hoc vyšetřovací komise. Po jednom předsedovi mají Piráti, STAN a TOP 09. Strany ODS a SPD mají pak po dvou předsedech.

V případě kontrolních komisí Poslanecké sněmovny tak hnutí ANO nemělo, až do zvolení Jiřího Maška (ANO) dne 18. dubna 2018, žádného člena na místě předsedy těchto komisí.

Dle čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republikyjmenuje předsedu vlády prezident republiky a na jeho návrh schvaluje navržené ministry. V případě, že takto jmenovaná vláda nezíská důvěru, proces se opakuje. Pokud jmenovaná vláda nezíská důvěru ani na druhý pokus, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Od voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 20.–21. října 2017 byl premiér zatím jmenován pouze jednou.

Pokus o sestavení vlády de iure začíná ve chvíli, kdy prezident jmenuje předsedu vlády. V praxi je tento krok obcházen tzv. pověřením o vládním vyjednávání. Prezident danou osobu přímo nejmenuje premiérem, ale svěří jí do rukou odpovědnost za hledání vládní podpory ve Sněmovně a hledání vhodných ministrů. V případě, že tato osoba nebude schopna ve Sněmovně vládní podporu získat, může prezident pověřit jednáním dalšího člověka, aniž by vyplýtval jeden ze tří ústavou daných pokusů.

V současnosti jsme v situaci, kdy vláda pokračuje v demisi a premiér Andrej Babiš byl prezidentem pouze pověřen vládním vyjednáváním. Prozatím nebyl podruhé jmenován premiérem. Druhý formální pokus o sestavení vlády tedy nebyl dle Ústavy České republiky zahájen.

Výrok předsedy TOP 09 Pospíšila hodnotíme jako pravdivý. Od říjnových voleb do Sněmovny až dosud TOP 09 odmítá spolupráci s Andrejem Babišem.

Tři dny po volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 vydal předseda TOP 09 Miroslav Kalousek prohlášení, ve kterém tvrdí, že se strana za nové konstelace politických sil nebude účastnit vládnutí. „Volební výsledky neumožňují sestavení demokratické prozápadně orientované vlády. TOP 09 proto vylučuje svůj podíl na budoucí vládě a bude plnit opoziční roli.“ V půli listopadu 2017 pak vytvořily čtyři sněmovní strany (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) Demokratický blok pro ustavování orgánů Sněmovny. Tyto strany pak deklarovaly, že s vítězem voleb do kabinetu nevstoupí a že ani nepodpoří kandidáta hnutí ANO na post předsedy dolní komory Parlamentu.

Před hlasováním o důvěře Sněmovny menšinové vládě Babiše v lednu 2018 deklarovala TOP 09 ústy své místopředsedkyně Markéty Pekarové Adamové, že nemůže „hlasovat pro důvěru menšinové vládě Andreje Babiše, člověka, který v minulosti už prokázal, že se nezdráhá zneužívat moc ve svůj prospěch, člověka, který opakovaně prokazatelně lhal a (...) je podezřelý ze spáchání trestného činu, za který mu hrozí až desetiletý trest.“

Rovněž během hlasování ve Sněmovně si TOP 09 počíná naprosto odlišně od hnutí ANO, což dokládá analýza Michala Škopa ze sdružení KohoVolit.eu. I během dubna TOP 09 kritizuje vývoj politické situace, konkrétně vítěze voleb za dosavadní neexistenci vlády s důvěrou (čas 55:47).

Zástupci STAN, KDU-ČSL i ODS vyjádřili ochotu jednat s ANO o vládě, pokud by v ní nezasedala trestně stíhaná osoba. Kalousek však posunul význam jejich slov, když nehovoří o ochotě jednat, ale rovnou o připravenosti se dohodnout. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, protože jádro Kalouskovy námitky, totiž že se hnutí ANO nabízela možnost složit vládu s demokratickými partnery, je pravdivé. Přejdeme-li k vyjádření zástupců jednotlivých stran, můžeme začít u Starostů a nezávislých. Předseda STAN Gazdík se vyjádřil, že prioritou je pro ně vytvoření koalice demokratických stran, a proto jsou ochotni k jednání. Stanovil 3 podmínky pro účast svého hnutí na těchto jednáních. Dle jeho slov:

„Ve vládě nebude sedět žádná obviněná či trestně stíhaná osoba, vláda bude mít jasnou euroatlantickou orientaci a budeme mít garance, že se ve Sněmovně nebude opírat o extremistické strany.“

Stejnými třemi podmínkami podmínil jednání i volební lídr Farský. KDU-ČSL se již před volbami ústy svého předsedy vyjádřila, že do vlády s Andrejem Babišem nepůjde, protože je trestně stíhaný. V únoru letošního roku místopředseda strany Jurečka prohlásil:

„Jsme připraveni jednat o většinové vládě s hnutím ANO, případně s jinými partnery, ale nemůže být ve vládě trestně stíhaná osoba.“

K možnosti, že by byl premiérem někdo jiný z hnutí ANO než Andrej Babiš, řekl předseda KDU-ČSL Bělobrádek: „Bez hnutí ANO se vláda, která nebude závislá na hlasech radikálních a extremistických stran, sestavit nedá, takže se to nabízí jako řešení, které tady mohlo být už dávno.“

Za ODS se vyjádřila první místopředsedkyně Udženija: „Je to jedna z podmínek, které ODS měla, že nechce, aby byl trestně stíhaný premiér. Pokud by tato překážka byla odstraněna, určitě ODS je otevřena jednání“, řekla na dotaz IDNES.CZ.

Andrej Babiš byl podruhé jmenován premiérem 6. června na Pražském hradě podle čl. 68 odst. 2 Ústavy, který stanoví, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů“. Prezident je tedy dle Ústavy ČR vázán návrhem premiéra a nemá jinou možnost než navrženého ministra jmenovat.

Podobný výrok, tentokrát od Miloše Zemana, již Demagog.cz ověřoval, stejně tak i výrok Karla Schwarzenberga, v němž byl srovnáván český ústavní systém s rakouským - tam má naopak spolkový prezident možnost odchýlit se od návrhů kancléře.