Přehled ověřených výroků

Ukazatel daňová kvóta popisuje podíl příjmů daňového charakteru na HDP. Složená daňová kvóta obsahuje mimo daní ještě další povinné odvody, tedy příspěvky na sociální a zdravotní pojištění a cla. Výše složené daňové kvóty je 34,3 % (.pdf, str. 23). Od roku 2011 mírně roste, v řádech desetin procentních bodů. Skutečná složená daňová kvóta je tedy přibližně o 14 procentních bodů nižší než uvedl Jakub Michálek. Naopak Miroslav Kalousek popsal výši kvóty téměř přesně.

Mezní veličina označuje přírůstek placené (vyměřené) daně z dodatečného příjmu. Mezní sazba daně se uplatňuje ze základu daně v nejvyšším zdaňovacím pásmu, tzn. nejvyšší možnou sazbou příslušné daně. Toto efektivní zdanění ekonomicky lépe popisuje skutečnou daňovou zátěž dopadající na každého jednotlivce. Rozhodně se nejedná o složenou daňovou kvótu. Podle OECD je mezní sazba střední třídy (průměrného zaměstnance) 48,6 % (str. 236).

Ukazatel HDP na obyvatele sice v současné době na Slovensku dosahuje v porovnání s Ukrajinou přibližně osminásobné hodnoty, Kalouskův výchozí předpoklad, že v roce 2004 byly ukazatele obou zemi srovnatelné je však mylný a výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Senátní volby se konají na základě dvoukolového většinového systému, tak jak stanovuje Zákon o volbách do Parlamentu ČR (§ 76). Získá-li kandidát v prvním kole senátních voleb nadpoloviční většinu hlasů (tj. 50 % hlasů jeden hlas), ve volbách vítězí a druhé kolo se již nekoná. V případě, že tato situace nenastane, koná se druhé kolo senátních voleb, do něhož postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasům. Ve druhém kole pak vítězí ten, kdo má vyšší počet hlasů, v případě rovnosti počtu hlasů rozhodne los.

Zákon nestanovuje žádnou potřebnou volební účast, aby byly volební výsledky platné, proto se druhé kolo voleb dlouhodobě potýká s nízkou volební účastí (průměrně okolo 20% účasti oprávněných voličů, z toho důvodu můžeme průměrně říci, že ke zvolení kandidáta do Senátu stačí 10 % hlasů). V doplňovacích volbách do Senátu je pak volební účast ještě nižší, příkladem mohou být doplňovací volby v Praze 10 v roce 2014, kdy se ve druhém kole voleb zúčastnilo pouhých 8,75 % oprávněných voličů v tomto obvodu. Reálně tedy o senátorce zvolené za tento obvod rozhodla 4,37 % voličů.

V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 mělo možnost jít k volbám 8 424 227 oprávněných voličů. Podíváme-li se na počet voličů, kteří se účastnili druhého kola senátních voleb např. v posledních senátních volbách v roce 2016, vidíme, že platný hlas odevzdalo 424 089 voličů, což tvoří pouhých 5 % z celkové počtu voličů.

Co se týče změny Ústavy, článek 9 Ústavy říká, že změna Ústavy je možná pouze přijetím ústavního zákona, přičemž změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná (tj. nemůže být změněno demokratické jádro Ústavy). Zároveň článek 39 Ústavy říká, že k přijetí ústavního zákona je potřeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů, přičemž prezident takový zákon nemůže vetovat (článek 50 Ústavy). Senátoři tak Ústavu sami nikdy změnit nemohou.

ODS skutečně nikdy nevydala jednoznačné stanovisko ve smyslu, že odmítá možnost vstoupit po letošních parlamentních volbách do koaliční vlády s hnutím ANO jako takovým. Veřejná prohlášení ODS směřovala nejdál k tomu, že odmítá účast Andreje Babiše ve vládě.

Petr Fiala na otázku možných povolebních koalic odpovídal dlouhé měsíce zcela konzistentně. Jeho pozicí je, že cílem ODS ve volbách je zisk co nejsilnějšího mandátu, který pomůže straně prosazovat svůj program a také zastaví (slovy Fialy) „levicově-populistickou vládu“.

V řadě veřejných vystoupení Petr Fiala mluví o tom, že právě koalice s účastí Babiše je pro občanské demokraty problematická. V Otázkách Václava Moravce (video, čas 21:10) 4. prosince 2016 Petr Fiala uvedl:

V únoru 2017 Fiala poskytl rozhovor serveru Aktuálně.cz. V daném interview přišla řeč rovněž na možnou spolupráci po volbách. Předseda ODS řekl:

„Když budu mluvit za sebe, ne za ODS, tak já si nedovedu představit, že se s naší pomocí stává Andrej Babiš premiérem. Nedovedu, po tom všem, co se tady stalo. Ale podstatné je, s kým bychom mohli prosazovat náš program. Takže kromě komunistů nechme ty karty otevřené.“

19. února o možných koalicích mluvila Alexandra Udženija a to na serveru Seznam Zprávy (čas 8:40), na což Jindřich Šídlo zjevně naráží. Ta uvedla, že cílem ODS je zastavit „levicově populistickou vládu“, chce počkat, jak dopadnou volební výsledky a primární je splnit to, co slíbí voličům ve svém programu. Přímo k možné koalici s ANO uvádí:

„Vymezovat se vůči někomu hned a priori hned ze začátku atd., to není můj způsob ani styl fungování ani v politice, ani v osobním životě. Já vždycky říkám, neříkej hop, dokavaď jsi neskočil. To znamená o tomto a o koalicích se budeme bavit, až budou výsledky. Možná mi to nebudete věřit, ale my se tím ani nezatěžujeme v rámci ODS.“

K možným koalicím pak ještě dodává (v čase 14:00), že „si nedovedu představit, že by ODS šla do vlády, ve které by nemohla uskutečnit konkrétně tento bod programu“ (zrušení EET, pozn. Demagog.cz). Na přímou otázku, zda podmínkou účasti ODS ve vládě je to, že bude zrušena EET, odpovídá Udženija ano.

Na programové konferenci ODS, která se uskutečnila 22. dubna, Fiala opět mluvil ve svém projevu (viz video níže od času 17:15, zdroj ODS) o tom, že nechce přímo popisovat, s kým skládat koalice po volbách. Místo toho mluvil o potřebě získat silný mandát a apeloval na vědomí, že volby nejsou rozhodnuty, ač údajně podle Fialy takové vědomí rezonuje českým veřejným prostorem.

V rozhovoru pro Český rozhlas (v čase 18:35) ze dne 3. května 2017 Fiala uvedl: „ […] my nepůjdeme do žádné koalice, ve které bude Andrej Babiš, protože to podle nás absolutně není možné. ale my se na tu situaci díváme jinak.“

Nejnověji se k možné spolupráci předseda ODS vyjádřil v rozhovoru pro Blesk.cz. Fiala zde uvedl:

„*Můžete za sebe a ODS jasně říct, zda jste ochotni jít s Andrejem Babišem po volbách do koalice?

S Andrejem Babišem ne. Andrej Babiš podle mě nemůže být v žádné vládě. Nedokázal vysvětlit některé otázky, které se týkaly dluhopisů. Andrej Babiš, který má pořád nejasnosti kolem Čapího hnízda. Ale hlavně Andrej Babiš, který na nahrávkách, ze kterých žádnou radost nemám, v podstatě zcela jasně úkoluje média proti svým politickým soupeřům. Navzdory tomu, že veřejnosti tvrdil, že do svých médií nebude zasahovat. Tedy veřejnosti lhal. To je něco, co ho diskvalifikuje z účasti ve vládě.

*I v případě, že by vám nabídl post vicepremiéra?

I v takovém případě. Já nepůjdu do něčeho, čemu nevěřím. Jen proto, abych měl nějakou funkci. Odmítl jsem pokračovat ve své ministerské funkci, nepřijal jsem nabídku být ve vládě Jiřího Rusnoka. Protože jsem nevěřil v to, že je sestavena v souladu s demokratickými pravidly hry, že to nebude vláda Miloše Zemana.“

Podobně jako Fiala hovořil v rozhovoru pro Seznam.cz (v čase 14:38) ze dne 24. 5. také poslanec ODS Marek Benda. Ten na dotaz, zda by ODS šla po volbách do vládní koalice s předpokládaným vítězem voleb, tedy hnutím ANO, odpověděl: „[…] řekli jsme celkem jednoznačně, že prostě s Andrejem Babišem jako osobou není možné jít, a že bohužel zatím to vypadá, že hnutí ANO je jenom Andrej Babiš […]“

Předseda TOP 09 ovšem trochu popírá svůj argument o tom, že je žádoucí odlišit hnutí ANO a Andreje Babiše, když v rozhovoru dále uvádí (čas 3:20): „[...] jako kdyby jsme nevěděli a všichni jsme to nevěděli, že hnutí ANO, Agrofert a Andrej Babiš je jeden nedělitelný organismus, takže je úplně jedno, jestli to bude řídit ze Strakovky nebo z Agrofertu.“

Nicméně fakticky vzato je jeho výrok pravdivý.

Tržby v maloobchodě vzrostly v roce 2016 o 5,6 %, a to i díky tomu, že české ekonomice se v v tomto období dařilo růst tempem 2,3 %. Vyšší tržby ukazují na vyšší spotřebu, což následně vede k tomu, že se v absolutních číslech prodají větší objemy zboží a služeb, a tedy i s tím související absolutní výběr DPH. Inkaso DPH v roce 2016 bylo meziročně vyšší o 3,8 %. Výběr DPH tak vzrostl pomaleji než maloobchodní tržby.

Nicméně je třeba upozornit na některé limity Kalouskova tvrzení. Předně do maloobchodních tržeb nespadají všechny položky podléhající DPH - např. nemovitosti nebo část služeb. Vyšší maloobchodní tržby tedy nemusí automaticky znamenat, že by mělo o stejnou výši růst DPH. Záleží na více faktorech.

Dále tržby jako takové nejsou to samé jako přidaná hodnota. Obrazně řečeno - že někdo utržil dvojnásobek, neznamená, že bude platit/odvádět dvojnásobek na DPH, protože může mít vyšší vstupní náklady. Je více sazeb, takže může dojít k přelivu mezi sazbami - ať už proto, že lidé více kupují nízko/vícedaněné zboží, nebo proto, že se něco překlasifikovalo.

Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako zavádějící, protože byť Kalousek podává správná čísla, jejich význam dezinterpretuje.

Poslanec Telička se k návrhu meziinstitucionální dohody mezi hlavními unijními organizacemi několikrát vyjádřil a byl členem Stoiberovi skupiny, která se soustředila na boj s administrativní zátěží. Informace o Teličkově výzvě k českým europoslancům jsou však z veřejně dostupných zdrojů neověřitelné.

Dokument, jejž má europoslanec Telička na mysli, je meziinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů. Tato dohoda obsahuje v části VIII. Zjednodušování (body 46–48) následující ustanovení:

„Tři orgány se shodují, že budou spolupracovat na aktualizaci a zjednodušení právních předpisů a zamezení nadměrné regulaci a administrativní zátěži pro občany, správní orgány a podniky, zejména malé a střední podniky...“

Meziinstitucionální debatu o vzniku dohody odstartovalo sdělení Komise z 19. května 2015 a jednání byla oficiálně zahájena 25. června 2015. Evropský parlament při vyjednávání zastupoval Guy Verhofstadt, předseda poslanecké skupiny ALDE, jejímž členem je i europoslanec Telička. Hrubá podoba dohody byla schválena 8. prosince 2015, v platnost pak vstoupila 13. dubna 2016.

Europoslanec Telička se k iniciativě Komise několikrátvyjadřoval. Jeho poslanecká skupina ALDE již v dubnu 2015 představila (.pdf) šest hlavních bodů týkajících se zlepšení tvorby právních předpisů. Zda však byl členem týmu připravujícího tuto dohodu, je z dostupných zdrojů neověřitelné. To samé platí i o jeho výzvě k českým europoslancům.

Andrej Babiš skutečně nesrovnalosti ve svých příjmech označil za chybu účetní, která prý vznikla nevinným prohozením hrubé a čisté mzdy. Podobné opomenutí při vyplňování kontrolního hlášení by však skutečně znamenalo pokutu v řádu desetitisíců korun. Je ale nutné dodat, takový postup je v souladu s platnými zákony. Ministerstvo financí a státní správa provádí změny, které mají vést ke zmírnění sankcí za nepřesnosti v kontrolním hlášení. Současný stav ale popisuje Alexandra Udženija korektně.

Oznámení o majetku poslance je povinnost vyplývající ze zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Porušení této povinnosti, například uvedením zjevně nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů v oznámení, může být trestáno pokutou až do výše 50 tisíc korun s přihlédnutím k závažnosti přestupku.

Při porušení povinnosti v souvislosti s kontrolním hlášením zavádí zákon sankce ve výši 1000, 10 tisíc, 30 tisíc a 50 tisíc korun. Tyto pokuty jsou stanoveny pevnou částkou, není možné přizpůsobit výši pokuty míře pochybení. Média či sociální sítě tak informují o řadě případů, kdy byl podnikatel za drobnou chybu v kontrolním hlášení, která nebyla po výzvě včas odstraněna, pokutován částkou 30 tisíc korun.

Ministerstvo financí v červenci 2016, tedy sedm měsíců po uvedení kontrolního hlášení do praxe, zavedlo možnost odpouštění pokut. „Vzhledem k tomu, že tato změna v promíjení pokut u kontrolních hlášení byla očekávána, ukládání pokut jsme do doby účinnosti novely pozastavili. Tisícikorunová pokuta nebyla uložena žádná, co se týká těch vyšších pokut, byly uloženy jen čtyři. V budoucnu se k tomuto v minulosti vzniklému porušení už nebude přihlížet,“ přislíbil tehdy generální ředitel Finanční správy Martin Janeček. Toto však Finanční správa nedodržela a možnosti odpouštění pokut také příliš nevyužívá. Podle článku na serveru Podnikatel.cz z ledna 2017 byla do té doby odpuštěna pouze jediná pokuta, navíc pouze částečně. Důvodem měl být i metodický pokyn Finanční správy, který povoloval odpuštění pokuty pouze ve výjimečných případech.

V březnu 2017 přislíbilo ministerstvo další zmírnění přístupu k sankcím za kontrolní hlášení.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť počet 6 200 ve skutečnosti neznamenal přísun ilegálních migrantů v tomto počtu, ale potenciální vytvoření nástroje, jak zvládnout případné navýšení přílivu lidí s udělenou mezinárodní ochranou. Vláda pouze schválila veřejnou zakázku v této věci, jelikož ale nebyla podána nabídka, veřejná zakázka byla zrušena.

Záměr, který má prezident Miloš Zeman na mysli, byla vládní veřejná zakázka s názvem Generální poskytovatel integračních služeb pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou pro období let 2017-2019. Zakázku v původně odhadované hodnotě 520,5 milionu korun (.docx, str. 5), kterou vláda 31. srpna 2016 přijala, předložilo ministerstvo vnitra.

Cílem této zakázky bylo vybrat hlavního poskytovatele integračních služeb pro cizince na období mezi lety 2017 a 2019. Tuto službu dříve zajišťovala Charita České republiky. Jednalo se o program zaměřený na pomoc oprávněným osobám při jejich začlenění do společnosti, a to zejména v oblasti bydlení, vzdělávání a odstranění jazykové bariéry a pomoci při vstupu na trh práce.

Podle tohoto programu měla Česká republika v období 2017–2019 integrovat 6 000 oprávněných osob. Tento počet zahrnoval osoby přijaté v rámci přesídlování, relokací i spontánně příchozí osoby (tedy například z Ukrajiny nebo Kuby). Nicméně počet osob, které by mohly na českém území požádat o mezinárodní ochranu, nešlo předem určit. Samotné ministerstvo vnitro uvedlo: „Veřejná zakázka nikterak nepredikuje skutečný počet osob s mezinárodní ochranou, tedy, že by ČR přijala do roku 2019 šest tisíc migrantů, ale zároveň může umožnit řešit i případný nárůst žadatelů (například z Ukrajiny).“ Počet šest tisíc příchozích byl spíše nadlimitní a byl zvolen tedy proto, aby vláda mohla reagovat a byla připravená na nečekané zvýšení příchozích cizinců.

Výběrové řízení u této zakázky bylo 4. ledna 2017 zrušeno (.pdf), protože nebyla podána žádná nabídka.

Výrok prezidenta Zemana hodnotíme jako nepravdivý, protože vláda vypsáním veřejné zakázky nedeklarovala, že přijme 6 200 migrantů. Vládní zakázka měla být zaměřena na pomoc šesti tisíc oprávněným osobám, tedy nikoliv ilegálním migrantům, a to nejen na pomoc těm, kteří jsou spojeni s migrační krizí (tedy na základě kvót z Řecka či Itálie), ale například i příchozím z Ukrajiny či jiných států. Každopádně počet šest tisíc neměl znamenat, že Česká republika takový počet osob přijme. Jednalo se spíše o počet, na který by Česká republika dokázala reagovat i v případě nějaké neočekávané situace. Maximální výše zakázky měla být o 79,5 milionu nižší, než tvrdil prezident Miloš Zeman.

V současné době česká ekonomika stále roste v odhadovaném tempu 3,6 % HDP. Dle expertů se v posledním roce na růstu podílel hlavně export, který za posledních šest měsíců rostl o 4,7 %. Obchodní bilance byla ve stejném období v přebytku 18,8 miliard korun.

Na současném růstu se rovněž významně podílí silná domácí spotřeba, jež v prvním čtvrtletí také rostla, a to o 2,7 %.

Růst těchto dvou položek potvrzuje trend, který česká ekonomika zahájila v roce 2016, jak ukazuje i tento graf příspěvků jednotlivých složek k meziročnímu růstu HDP. Z něj je patrný rostoucí podíl domácí spotřeby na růst HDP.

Zdroj: Statistika a my

Dle dostupných informací stojí za současným dobrým stavem českého hospodářství jak stabilní export a poptávka v zahraničí, tak i sílící domácí spotřeba. Výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Z hlediska výkonnosti daného odvětví je nutné sledovat jak hrubý domácí produkt (HDP), tak hrubou přidanou hodnotu (HPH). HDP je z hlediska strany nabídky určován hrubou přidanou hodnotou a saldem daní z produktů a dotací na produkty. Samotná hrubá přidaná hodnota reflektuje souhrnnou výkonnost odvětví a je čistým ukazatelem výkonnosti ekonomiky. HPH tvoří asi 90 % HDP.

Podle posledních dostupných dat Eurostatu (viz graf níže) za rok 2015 měla Česká republika podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě 32,1 %, a z tohoto pohledu tedy byla druhou nejprůmyslovější zemí v Evropské unii, hned za Irskem. V případě Irska ovšem dodejme, že Eurostat upozorňuje na specifičnosti případu, proto i výrok hodnotíme jako pravdivý.

U Německa byl podíl průmyslu na HPH 25,9 % a v žebříčku zemí EU skončilo na osmém místě.

Eurostat také provedl srovnání vývoje podílu průmyslu na HPH v čase. V tomto ohledu se ČR od roku 1995 téměř nikam neposunula – v roce 1995 byl tento podíl 31,4 %. I tak se ale ČR v tomto ohledu drží na vrcholu ve srovnání s ostatními zeměmi EU.

Průmysl se pak v roce 2016 podílel na HDP (.pdf, str. 6) z 32,3 %.