Přehled ověřených výroků

Trestní zákoník pohlíží na krácení daně jako na trestný čin (§240). Zkrácení daně “ve velkém rozsahu” je přitom trestáno odnětím svobody až na 10 let (§240 odst. 3), čímž spadá do kategorie zvlášť závažných zločinů (§14 odst. 3) a může tedy být trestáno rovněž propadnutím majetku (§66 odst. 1).

Evropská unie pouze koordinuje pravidla sociálního zabezpečení, ale nenahrazuje vnitrostátní systémy. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předpisy EU v oblasti koordinace sociálního zabezpečení nemají za cíl harmonizovat systémy jednotlivých zemí. Sociální zabezpečení zůstává v rukou jednotlivých států.

Koordinace sociálního zabezpečení v EU je postavena na 4 principech:

• princip rovného zacházení - migrující osoby na území členských států podléhají stejným povinnostem a užívají stejných výhod jako státní příslušníci daného státu;
• migrující osoba podléhá předpisů pouze jednoho státu;
• sčítání dob pojištění v případě, že migrující osoba pracovala během života ve více zemích;
• dávky sociálního zabezpečení jsou vypláceny i oprávněné osobě mimo území státu, kde na ně vznikl nárok.

Co se zvyšování daní týče, panuje v rámci vlády poměrně nejednota. Dle nejsilnější koaliční strany, ČSSD, bude potřeba zvýšení daní pro firmy, pokud se nepodaří ministerstvu financí ušetřit v rozpočtu pro rok 2016 desítky miliard korun. Toto prohlášení, které pronesl v lednu 2015 ministr vnitra Milan Chovanec, bylo dle ministra financí Andreje Babiše spíše populistické gesto před sjezdem ČSSD v březnu, avšak v případě jeho pravdivosti by si ČSSD musela hledat nového koaličního partnera.

Premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro týdeník Ekonom prohlásil, že v rámci vyrovnání rozpočtu bude zvýšení daní právnickým osobám nezbytné, a to ať nyní, nebo v budoucnosti. Zvýšení daně vláda plánuje také v oblasti loterijní daně z hrubých výher z kurzového sázení a klasické loterie, a to ze současných 20% na 25%. Ve všech případech jde však pouze o návrhy a konkrétní kroky ještě nebyly podniknuty.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, Petr Fiala se přímo obrací na předsedu vlády, jehož strana prosazuje zvyšování daní, to měla i v předvolebním programu (.pdf).

Tento výrok je pravdivý. Švédsko patří mezi země, které nejvíce poskytují azyl. Jak dokládá zpráva Eurostatu z 12.05.2015 pro rok 2014. Rovněž je pravdivé tvrzení, že Švédsko má podstatně méně obyvatel než Německo.

Německo má 80,62 mln obyvatel, zatímco Švédsko pouhých 9,6 mln obyvatel.

Aktuální statistika (pdf) Eurostatu za rok 2014, která se zabývá azylanty, ukazuje následující.

" Nejvíce uprchlíkům poskytlo útočiště Německo (47 600), Švédsko (33 tisíc), Francie (20 600) a Itálie (20 600). Celkem tak tyto čtyři země schválily azyl dvěma třetinám všech úspěšných žadatelů v EU. Nejméně azylantů naopak přijalo Estonsko (20), Chorvatsko a Lotyšsko (obě země 25) a Portugalsko (40). "

Výrok Jana Veleby je hodnocen na základě dohledané novely zákona o státním podniku jako pravdivý.

Pokud jde o transfer peněz z Lesů České republiky, popř. dalších státních podniků, skutečně byla přijata novela zákona, který toto nově umožňuje. Šlo o vládní novelu zákona o státním podniku (.pdf).

Tuto novelu schválila na svém jednání (bod 13) 15. srpna 2012 vláda Petra Nečase. Následně prošla řádně legislativním procesem, ve sbírce zákonů vyšla 24. července 2013, což je skutečně nedávno, jak senátor Veleba uvádí.

Samotná novela zákona zmíněné transfery popisuje v důvodové zprávě (.pdf - str. 4) následovně:

" Návrh novely zákona o státním podniku upravuje možnost zakladatele rozhodnout o tom, že státní podnik bude povinen vytvořit a spravovat zcela nový fond, který bude označen jako fond zakladatele. Pokud zakladatel o vytvoření tohoto fondu rozhodne, bude moci každoročně rozhodovat o tom, jaká část použitelného zisku státního podniku se do tohoto fondu v příslušném kalendářním roce přidělí. V takovém případě pak bude státní podnik povinen do fondu zakladatele převést zakladatelem určenou část nerozděleného zisku. (...) O použití finančních prostředků z fondu zakladatele však nebude moci rozhodnout sám zakladatel, ale bude moci v případě potřeby rozhodnout o jeho použití až po předchozímsouhlasu vlády."

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou, jelikož se změna advokátního tarifu může dotknout i některých "starých dluhů".

1. července 2014 nabyla účinnosti novela č. 120/2014 Sb. advokátního tarifu (vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Robert Pelikán byl do funkce prvního náměstka ministryně spravedlnosti uveden dne 3. června 2014. Podle Lidových novin předložil návrh novely právě Pelikán, který se k novele sám hlásí.

Tato novela snižuje náhrady za advokátní zastoupení u formulářových žalob, tedy návrhů podávaných " na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech " (§ 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu). Podle modelového příkladu dluhu vzniklého jízdou načerno se náhrada nákladů za zastoupení advokátem po novele snížila z 5 200 Kč na 1 100 Kč. Pro dlužníky se tak skutečně jedná o výraznou finanční úlevu.

Poněkud komplikovanější je to však s "dnešními dlužníky" a "novými dluhy". Náhrady nákladů za advokátní zastoupení se vypočítávají podle znění advokátního tarifu účinného ke dni, kdy byly poskytnuty právní služby − tedy například sepsání žaloby (§ 15 advokátního tarifu). Není tedy zásadní, kdy dluh vznikl, ale kdy věřitel vyhledal advokáta a podnikli spolu příslušné právní kroky. Novela advokátního tarifu tak přináší úlevu i kupříkladu dlužníkům, jejichž dluh vznikl před dvěma lety v době účinnosti "nesníženého" tarifu, ale teprve nyní věřitel přistoupil k jeho vymáhání.

Nový advokátní tarif se tak dotkne i některých "starých dluhů". Ostatně soud svým rozhodnutím tento právní vztah (dluh) nekonstituuje, ale pouze závazně deklaruje existenci dluhu, který vznikl např. nezaplacením pokuty.

Z kontextu diskuse vyplývá, že ministr Pelikán měl ale na mysli spíše dluhy, jejichž splacení se věřitelé domáhají až po nabytí účinnosti novely. Kvůli nepřesnosti ve vyjádření hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě podhodnocení vlivu Babiše v byznysu s biopalivy na českém trhu.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nemá pravdu s tvrzením, že firmy ministra financí Andreje Babiše mají v odvětví biopaliv kolem 25 až 30 procent podílu na trhu. Andrej Babiš řekl pro sever Novinky.cz procenta řádově odlišná: "Podíl prodeje biopaliv z výrobních závodů (firmy Agrofert, pozn. autora) distributorům a daňovým skladům na trhu všech biopaliv představuje asi 38 procent v roce 2014, (...)." Oproti tvrzení Pavla Bělobrádka se jedná o rozdíl 8 a více procent.

Co se týká dominance na trhu, tak problematiku biopaliv vyčerpávajícím způsobem zmapoval tabletový týdeník Dotyk ve svém textu Kdo ovládá trh s bionaftou. V něm v závěru uvádí (a tuhle informaci převzala řada českých médií), že Agrofert Andreje Babiše nově jako jediný bude dodávat bionaftu do státního podniku Čepro, který spadá pod ministerstvo financí Andreje Babiše. Konkurent Agrofertu, firma Kratolia, která kontrolovala čtvrtinu dodávek, již nově do Čepra dodávat nebude, to spojuje Dotyk s finanční kobrou, která částečně spadá také pod ministerstvo financí Andreje Babiše.

Obecně tedy dominantní Babiš na trhu není, v segmentu dodávek státnímu podniku (vztah podnikatel - politik zodpovědný za státní podnik) Čepro má ovšem ministr financí se svou firmou monopol. Jelikož předseda KDU-ČSL podhodnocuje Babišův vliv na tomto trhu, je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Výrok poslance Volného hodnotíme na základě řady příkladů, kdy ODS podpořila v hlasování vládní legislativu, jako nepravdivý.

Předně uveďme, že není zcela jasné, co poslanec Volný míní "trošičku gramotným základem" u jednotlivých zákonů. Předpokládáme ovšem, že podle mínění Jana Volného vládní návrhy takový základ obsahují a také "něco někam posunují".

Pokud tedy budeme posuzovat výrok tak, že ODS by podle Volného měla torpédovat všechny předkládané návrhy zákonů, musíme jej hodnotit jako nepravdivý. ODS jako opoziční strana s vládní koalicí zákony neprosazuje, není ovšem pravdou, že by apriori odmítala/bránila všemu, co koalice předkládá.

Dále přikládáme krátký přehled vládních návrhů zákonů, které předkládali ministři za ANO a pro které poslanci ODS ve 3. čtení v Poslancké sněmovně hlasovali (jde o zákony ze začátku volebního období a jde o pouhý ilustrativní výčet).

Novela zákona o odpadech (předkladatelem ministr Brabec), novela zákona o silničním provozu (ministr Prachař), novela z. o obchodování s povolenkami na emise sklen. plynů (ministr Brabec), novela zákona o auditorech (ministr Babiš), novela zákona o DPH (ministr Babiš), návrh zákona o působnosti orgánů Celní správy (ministr Babiš), novela zákona o cenách (ministr Babiš).

Známým příkladem, kde opozice podpořila po diskuzích vládní návrh zákona, byl služební zákon. Původní návrh se po opozičním tlaku a hrozbě obstrukcemi vládní koalice ve spolupráci s pravicovou opozicí upravil a posléze jej společně prohlasovali (přehlasování veta prezidenta Zemana) Poslaneckou sněmovnou.

Jaroslav Faltýnek odkazuje k situaci na předcházejícím sněmu hnutí, který proběhl v březnu 2013. Tehdy se téměř kompletně obměnilo vedení strany (pozici předsedy si udržel Andrej Babiš). Na pozici 1. místopředsedkyně byla zvolena Jana Valinčičová, která neměla žádnou krajskou nominaci a byla nominována z pléna, byla pak zvolena velkou většinou. Jedním z místopředsedů byl zvolen i zmíněný předseda Karlovarského kraje Jan Hammer.

Valinčičová, Hammer a další tři členové předsednictva pak v květnu téhož roku z hnutí odešli, údajně na protest proti autoritativnímu řízení strany. V hnutí tak zůstala jediná místopředsedkyně Věra Jourová, která funkci složila v říjnu 2014 kvůli svému jmenování na post eurokomisařky.

Před letošním sjezdem tak v nejužším vedení strany stál pouze sám Andrej Babiš.

Z veřejně dostupných informací se nicméně nedá potvrdit či vyvrátit, zda výsledek tohoto nebo minulého sjezdu je dílem zákulisních manipulací, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Skutečně byl přijat zákon o státní službě a novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V současné době jsou rovněž účinné. Přijetí těchto zákonů bylo předběžnou podmínkou pro čerpání fondů EU. Podle vyjádření mluvčího Evropské komise nelze ale stoprocentně konstatovat, že bez přijetí těchto zákonů by po 1. lednu 2015 nemohlo dojít k čerpání fondů EU. Čerpání fondů EU by bylo však opožděné.

Ke kompromisu s opozicí ohledně zákona o státní službě skutečně došlo z důvodu rychlejšího projednávání zákona v parlamentu. Kompromisu předcházelo vyhrožování opozice, že bude provádět obstrukce, pokud nebudou jejich návrhy brány v potaz.

Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb. byla představena ve Sbírce zákonů č. 39/2015 ze dne 10. února 2015. Tato novela nabyla účinnosti 1. dubna 2015.

Jak vyplývá ze zápisu (pdf) z jednání 20. schůze výboru pro evropské záležitosti konané dne 8. října 2014, je novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nutnou podmínkou pro čerpání ze všech operačních programů. O této podmínce Evropské komise informoval ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. byl přijat parlamentem 1. října 2014 a je účinný od 1. ledna 2015.

Podle vyjádření ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové v listopadu 2014, je nutnou podmínkou pro schválení jednotlivých operačních programů přijetí a účinnost zákona o státní službě a všech prováděcích předpisů.

"P odle Šlechtové EK tento závazek připomíná opakovaně. "Evropská komise svůj požadavek na platný, potažmo i účinný zákon o státní službě - mající vydefinované parametry například ve smyslu odměňování a výběrových řízení opakuje dlouhodobě a požaduje i přijetí všech relevantních prováděcích předpisů nejpozději do konce roku 2015," doplnila Šlechtová. "

Mluvčí Evropské komise Jakub Adamowicz ale tato kategorická tvrzení nepotvrdil.

" Mluvčí Evropské komise Jakub Adamowicz včera v Bruselu ČTK potvrdil, že přijetí služebního zákona je pokládáno za takzvanou předběžnou či "ex-ante" podmínku pro čerpání fondů. Zmiňují jej například letošní doporučení komise Praze ke zlepšení ekonomické situace země. "Říkat, že z fondů nepřijde 1. ledna ani jedno jediné euro je trochu přemrštěné. Ale na druhé straně teď není chvíle rušit poplach a tvrdit, že vše je naprosto v pořádku," poznamenal Adamowicz."

Nepřijetí výše uvedených zákonů by tak neznamenalo zastavení přijímání žádostí o dotace. "Aktuální problémy však neznamenají, že by se oddálilo přijímání prvních žádostí o dotace. Jejich financování má totiž několik stupňů, přičemž EK schválené projekty proplácí většinou až zpětně. Právě k tomu je nutné mít schválené dokumenty k jednotlivým operačním programům. Česko však může za určitých podmínek spustit programy i bez finální dohody s EK."

"MMR už k tomu připravuje podklady. "Vyhlašování nových výzev nemusí byt nutně neschválením nových programů dotčeno. MMR připravilo takzvaná Kritéria pro zahájení implementace programů před schválením ze strany Evropské komise, která budou v horizontu několika málo dnů předložena vládě," uvedla Šlechtová."

Lze označit za pravdivé tvrzení o kompromisním návrhu zákona o státní službě. " Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL prosadila v Poslanecké sněmovně celkovou novelu zákona o státní službě, jejíž poslední verze vyplynula z dohod koaličních partnerů s opozicí. Pro novelu služebního zákona hlasovalo 127 poslanců, proti 12, a novela tak získala širokou podporu napříč politickým spektrem."

Důvodem ke kompromisu byl strach vládní koalice z avizovaných obstrukcí, které chtěla provádět opozice u projednávání zákona o státní službě. "Ačkoliv vládní trojkoalice tvrdí, že cílem služebního zákona je odpolitizovat státní správu, opozice je zcela opačného názoru. Proto chce konečnou podobu zákona projednat a v případě neshod je připravena i natahovat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny."