Demagog.cz

Předvolební debata: Pardubický kraj

V dlouhé debatě se představili krajští kandidáti na post hejtmana – Tomáš Fadrný (lídr kandidátky SPD), Jan Foldyna (KSČM), Robert Hrdina (Strana zelených), Martin Kolovratník (ANO), Michal Kortyš (ODS + TOP09), Daniel Lebduška (Piráti), Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj), Michaela Matoušková (STAN) a současný hejtman Martin Netolický (ČSSD). Téma jistě potěší milovníky čísel – řešilo se financování krajů.

Ověřili jsme
ČT24 ze dne 15. září 2020 (moderátor Martin Řezníček, záznam)

41 ověřených výroků

Martin Netolický

Martin Netolický

Mimochodem ty (nemocnice, pozn. Demagog.cz) se nám dostávají do ztrát právě kvůli tomu, že na jaře byly ve výrazně nižší výkonnosti, tzn. mají ohroženo, že dostanou prostředky z veřejného zdravotního pojištění.

Údaje o výkonnosti nemocnic z jara 2020 nebyly dosud zveřejněny. Nemocnice však na jaře omezily neakutní zákroky, což mělo negativní vliv na jejich příjmy od zdravotních pojišťoven.

skrýt celé odůvodnění

Zdravotnictví je ze 79 % financováno z veřejného zdravotního pojištění. Rozpočty krajů, obcí a další výdaje státního rozpočtu se na celkovém financování podílí jen z 5 %. Zbylých 16 % tvoří soukromé zdroje.

Nejčastějším způsobem platby nemocnicím od pojišťoven je platba za výkon. Zdravotnické výkony jsou bodovány na základě jejich obtížnosti, délky či nákladovosti. Systém bodování (počty bodů pro jednotlivé úkony) se může měnit každé čtvrtletí na základě dohody mezi pojišťovnami a Českou lékařskou komorou.

Statistiky lůžkové péče, ambulantní péče i ekonomiky zdravotnických zařízení jsou do roku 2018. Aktuální jsou pouze informace ke covidu-19.

V průběhu jara však média informovala o tom, že nemocnice napříč Českem odkládaly vzhledem k epidemii koronaviru neakutní zákroky. Tato situace se týkala i Pardubického kraje. „Měli jsme dva až dva a půl tisíce operací za měsíc. V dubnu bylo 350 operací. Chod nemocnic se zastavil,“ uvedl například generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottwald. Podle informací uvedených serverem iDNES.cz se ještě v polovině prázdnin nevrátily výkony nemocnic na předkoronavirovou hodnotu. Hospodaření Nemocnice Pardubického kraje se v průběhu roku propadlo do ztráty a byť nejsou dostupné zcela aktuální údaje, lze důvodně předpokládat, že vzhledem k hloubce předchozího propadu se nepodařilo propad příjmů z plateb za výkon od zdravotních pojišťoven dodnes vyrovnat.

Martin Netolický

Martin Netolický

Problém daňových příjmů krajů se prohloubil tím, že byla určitá rozhodnutí vlády, která ovšem ona s námi nekonzultovala a ani v důvodové zprávě k zákonu toto uvedeno nebylo.

Vláda prosadila zákon o kompenzačním bonusu, kterým kraje a obce připravila o peníze z daňových výnosů. V důvodové zprávě zákona se uvádějí důvody a principy navrhované právní úpravy, problematiku snížení daňových příjmů krajů či obcí však neobsahuje.

skrýt celé odůvodnění

Příjmy Pardubického kraje by se měly propadnout o 900 mil. Kč. Klesly z očekávaných 4,6 mld. Kč na 3,7 mld. Kč, což činí propad o téměř 20 %. Pokles je způsoben jednak koronavirovou krizí, jednak vládou schváleným opatřením na podporu ekonomiky.

Vláda v dubnu prosadila zákon o kompenzačním bonusu pro OSVČ – podnikatele zasažené ekonomickými dopady koronavirové krize. Kompenzační bonus stát vyplácí z tzv. sdílených daní, o které se stát dělí s kraji a obcemi tak, že jim vrací část výnosu daně; kvůli tomu zbylo ze sumy daňových výnosů méně peněz pro kraje a obce. V důvodové zprávě zákona (.pdf, str. 5) se uvádí: „(…) působnost k vyřízení žádostí a vyplacení kompenzačního bonusu bude svěřena orgánům Finanční správy České republiky, které mají rozsáhlou síť finančních úřadů a jejich územních pracovišť a zároveň spravují daně z příjmů (…)“. Zároveň platí, že v důvodové zprávě není výpadek příjmů krajů a obcí blíže rozebírán. O konzultacích s Asociací krajů nebo zástupci krajů se ve zprávě rovněž nepíše. Při přípravě zákona pak nebylo provedeno ani standardní připomínkové řízení.

Že propad příjmů s představiteli samospráv nikdo nekonzultoval, potvrzuje i starostka Větrného Jeníkova Lisová. „Nepřišlo žádné upozornění, na jaký výpadek (v příjmech, pozn. Demagog.cz) se máme připravovat (…)“.

Jako kompenzaci za propad v příjmech způsobený tímto zákonem měly obce podle novely účinné od 1. července 2020 získat nejdříve od státu 1 200 Kč na obyvatele, 7. srpna 2020 pak vešla v účinnost další novela, která částku upravila na 1 250 Kč na obyvatele. Kraje původně měly jako kompenzaci získat státní příspěvek 12 miliard korun na opravy silnic a další příspěvek na sociální programy. Podobný návrh na příspěvek 500 Kč na obyvatele pro kraje nedávno předložil např. Senát a také zastupitelstvo Pardubického kraje.

Martin Netolický

Martin Netolický

Takže my (kraje, pozn. Demagog.cz) stejně jako obce požadujeme 500 Kč na obyvatele jako kompenzaci.

Kraje včetně Prahy skutečně usilují o jednorázový příspěvek 500 Kč na obyvatele. Pardubický kraj dokonce předložil Poslanecké sněmovně návrh zákona, který by měl příspěvek zavést. Obce na příspěvek ve výši 1 250 Kč dosáhly již v červenci, respektive v srpnu 2020.

skrýt celé odůvodnění

Obce měly původně získat jako kompenzaci za krizová opatření v souvislosti s pandemií covidu-19 od státu 1 200 Kč na obyvatele, a to v rámci novely účinné od 1. července 2020. Další novela, která vešla v účinnost 7. srpna 2020, zvedla tuto částku na 1 250 Kč. Jednalo se o náhradu za negativní dopady zákona o kompenzačním bonusu. Tento kompenzační bonus vyplácí stát z daní sdílených s kraji a obcemi. Konkrétně tak, že vrací daň z příjmu fyzických a právnických osob, kvůli čemuž zbylo ze sumy daňových výnosů méně peněz pro kraje a obce.

Zastupitelstvo Pardubického kraje dne 25. srpna 2020 schválilo zákonodárnou iniciativu, jejímž výsledkem by měl být kompenzační příspěvek v hodnotě 500 korun na obyvatele pro kraje. Kromě něj se o kompenzace snaží i další kraje. Důvodem této zákonodárné iniciativy a dalších snah je stejně jako u obcí výpadek z daní z příjmu fyzických a právnických osob, který byl způsoben zákonem o kompenzačním bonusu. Nicméně ani případné schválení zákona v aktuálním znění nezajistí Pardubickému kraji dostatečnou kompenzaci. Výpadky na daních činily 900 milionů korun, zatímco díky příspěvku by kraj získal jen 261 milionů korun. Krajský návrh byl doručen do Poslanecké sněmovny a nyní čeká na stanovisko vlády.

Martin Netolický

Martin Netolický

Děkuji Senátu, že se postavil za tento návrh (kompenzace 500 Kč na obyvatele pro kraje, pozn. Demagog.cz).

Senát 23. července 2020 schválil senátní návrh zákona o poskytnutí jednorázového nenávratného příspěvku 500 Kč ze státního rozpočtu krajům včetně hlavního města Prahy. Návrh bude nyní projednán v Poslanecké sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

23. července 2020 na 25. schůzi schválil Senát PČR senátní návrh zákona o kompenzačním bonusu 500 Kč na obyvatele pro každý kraj a pro Prahu. Příspěvek je určený (.pdf, s. 3). „na zmírnění poklesu daňových příjmů v roce 2020 v souvislosti s epidemií koronaviru". Usnesením č. 476 (.pdf, s. 1) zároveň Senát navrhl „Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona (…) vyslovila souhlas již v 1. čtení“. Pro návrh hlasovalo 50 z 52 přítomných senátorů, dva se hlasování zdrželi. Projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně bylo zařazeno na pořad schůze začínající 15. září 2020.

Martin Netolický

Martin Netolický

My máme propad 900 000 000 Kč oproti predikci před rokem, to je 20 %.

Daňové příjmy v Pardubickém kraji by v letošním roce kvůli koronavirové krizi a následným opatřením na podporu ekonomiky měly podle aktuálních propočtů poklesnout o 900 mil. Kč, to znamená propad asi o 20 %. O kompenzacích pro kraje bude ještě jednat Parlament.

skrýt celé odůvodnění

Kvůli koronavirové krizi a následným schváleným opatřením na podporu ekonomiky by se v letošním roce měly propadnout příjmy Pardubického kraje o 900 mil. Kč. Kraje a obce totiž přijdou o peníze z tzv. sdílených daní, protože z nich stát zaplatí finanční pomoc pro firmy a živnostníky postižené omezením činnosti kvůli pandemii koronaviru“. Konkrétně v Pardubickém kraji se jedná o pokles z 4,6 mld. Kč na 3,7 mld. Kč, což činí snížení sumy o téměř 20 %. Podobný pokles o pětinu vyčíslily i některé další kraje, například Plzeňský, Zlínský či Moravskoslezský kraj.

Jako kompenzaci za tento propad by mohl být krajům vyplacen příspěvek 500 Kč na každého obyvatele daného kraje. Na této změně se usnesl Senát 23. července letošního roku. Projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně bylo zařazeno na pořad schůze začínající 15. září 2020. Vlastní návrh s podobným obsahem předložilo i Zastupitelstvo Pardubického kraje.

Martin Netolický

Martin Netolický

A představa, že kompenzace proběhla ze Státního fondu dopravní infrastruktury, není pravda.

Příspěvek na opravu silnic od SFDI ani možnost čerpání dotací z programu IROP nelze považovat za kompenzace ztrát způsobené koronavirovou krizí, neboť SFDI krajům dává peníze pravidelně od roku 2015.

skrýt celé odůvodnění

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) poskytoval v letech 2015 až 2019 každý rok na financování oprav silnic II. a III. tříd příspěvek (.pdf, s. 20) „v rozpětí od 2 mld. Kč do 4,4 mld. Kč, celková výše prostředků poskytnutých za dané období převyšuje 16 miliard Kč“. Pro rok 2020 i 2021 pak příspěvek bude činit 4 mld. Kč. Na tom se dohodli hejtmani sdružení „v Asociaci krajů s premiérem Andrejem Babišem a ministrem dopravy a průmyslu Karlem Havlíčkem“ na jednání v červnu 2020.

Další finance pak bude možné čerpat z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který na opravu silnic II. a III. tříd pro roky 2020 a 2021 poskytne celkem 4 mld. Kč. „V rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje“. V rámci IROP přitom kraje obdržely 2 mld. Kč i v roce 2019. Tyto příspěvky od SFDI a IROP tedy vzhledem k jejich pravidelnosti skutečně nelze považovat za kompenzaci finanční ztráty způsobené koronavirovou krizí.

I podle Martina Půty, hejtmana Libereckého kraje, místopředsedy Rady Asociace krajů České republiky (AKČR) a člena Komise Rady AKČR pro dopravu, dostávají kraje na opravy silnic II. a III. tříd příspěvek každý rok „a nelze to tedy považovat za přímou pomoc v souvislosti s poklesem daňových příjmů v důsledku koronaviru“.

Martin Netolický

Martin Netolický

(...) to (dohoda o příspěvku SFDI na opravu silnic II. a III. třídy, pozn. Demagog.cz) je jakási dohoda Andreje Babiše s několika málo hejtmany.

Příspěvek SFDI krajům vyjednával za Asociaci krajů ČR její místopředseda Běhounek. Pro závěrečný souhlas s příspěvkem ve výši 4 miliard pro rok 2020 a stejnou částkou pro rok 2021 ale hlasovalo na Radě Asociace všech 10 přítomných hejtmanů.

skrýt celé odůvodnění

O příspěvku od SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) jednal s premiérem Babišem 1. místopředseda Rady AKČR (Asociace krajů České republiky) pověřený jejím vedením a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Členy AKČR jsou však všechny kraje, i hlavní město Praha, a jejím cílem je „hájit a prosazovat společné zájmy a práva krajů", a takévytvářet podmínky pro řešení problémů a otázek společných pro členy Asociace“. K finální shodě na výši uvedených prostředků pak došlo na jednání Rady Asociace krajů, kde bylo přijato usnesení č. 251 (.pdf). Toto usnesení přitom bylo přijato všemi 10 hejtmany (.pdf, str. 4), kteří byli na jednání Rady přítomni.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť o výši příspěvku ze SFDI vyjednával za Asociaci krajů, která je dobrovolným sdružením, její místopředseda Běhounek. Závěrečný souhlas s příspěvkem ve výši 4 miliardy pro rok 2020 a 4 miliardy pro rok 2021 pak vyslovilo souhlas nikoliv „několik málo“, ale deset, tedy většina hejtmanů. Hejtman Netolický však mezi nimi nebyl (.pdf, str. 1). 

Martin Netolický

Martin Netolický

(...) zastupitelstvo Pardubického kraje podpořilo legislativní iniciativu na tuto záležitost (finanční příspěvek krajům, pozn. Demagog.cz) napříč politickým spektrem.

Většina zastupitelů Pardubického kraje napříč pěti stranami odsouhlasila 25. srpna legislativní iniciativu o příspěvku krajům ve výši 500 Kč. Návrh byl následně předložen Poslanecké sněmovně, která jej dosud neprojednala. Podobný návrh přitom již v květnu předložil i Senát.

skrýt celé odůvodnění

25. srpna 2020 bylo odhlasováno zastupitelstvem Pardubického kraje předložení návrhu zákona na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů krajů. Šlo o iniciativu (.pdf, str. 7) Pardubického kraje a příspěvek by měl činit 500 korun na obyvatele.

V hlasování (.pdf, str. 11) bylo 29 zastupitelů/ek pro, 4 proti a 6 se zdrželo. Z toho proti byli pouze někteří zastupitelé z ANO a pro byli zastupitelé z ČSSD, KPK, ODS, KSČM a STAN, šlo tedy o podporu iniciativy napříč politickým spektrem.

31. srpna byl návrh předložen Poslanecké sněmovně, která jej dosud neprojednala, čeká se na vyjádření vlády. Návrh s podobným zněním i účelem byl přitom již v květnu předložen Senátem. Ani ten však dosud nebyl Sněmovnou projednán.

Michal Kortyš

Michal Kortyš

Už na jaře tohoto roku jsme říkali, že si vezmeme úvěr od EIB v hodnotě dvou miliard.

Už na začátku roku informoval hejtman Pardubického kraje Netolický, jehož náměstkem je právě Michal Kortyš, o plánovaném úvěru v hodnotě dvou miliard korun od Evropské investiční banky.

skrýt celé odůvodnění

Evropská investiční banka neboli EIB je orgán Evropské unie vytvořený k financování investičních projektů.

Hejtman Pardubického kraje, Martin Netolický, už na začátku letošního roku informoval, že si kraj hodlá vzít úvěr v hodnotě dvou miliard korun právě od EIB. Tyto peníze pak mají jít na výstavbu budovy urgentního příjmu nemocnice v Pardubicích, do oblasti dopravy a dalších projektů.

Na závěr připomeňme, že Michal Kortyš je členem Rady Pardubického kraje, konkrétně je náměstkem hejtmana pro dopravu a dopravní obslužnost.

Roman Línek

Roman Línek

(...) kdy se můžeme dostat až miliardu pod predikci letošního rozpočtu, kdybychom brali predikci Ministerstva financí.

Očekávaný propad daňových příjmů Pardubického kraje v roce 2020 je nyní 900 mil. Kč. Mezi dubnem a srpnem 2020 došlo k navýšení tohoto odhadu a nelze vyloučit ani další zvýšení.

skrýt celé odůvodnění

Roman Línek reaguje na výpadek příjmů Pardubického kraje v souvislosti s epidemií koronaviru. V zápisu z jednání (.pdf, str. 7) zastupitelstva Pardubického kraje ze dne 25. srpna 2020 lze najít zmínku propadu daňových příjmů: „(…) propad daňových příjmů je v tuto chvíli 900 milionů korun“. Daňové příjmy by tedy měly klesnout místo očekávaných 4,6 miliardy na 3,7 miliardy. O propadu ve výši necelé miliardy korun píše i web Pardubice živě. Stejné číslo nám pak potvrdil také tiskový mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Ten uvedl, že za rok 2020 kraj předpokládá „propad daňových příjmů o cca 900 milionů korun“.

Podobné těžkosti zaznamená i Moravskoslezský, Zlínský či Jihomoravský kraj, který očekává propad daňových příjmů až o miliardu.

Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní obsahuje právní úpravu rozdělení daňových příjmů. Na základě procent, kterými se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně, připadne Pardubickému kraji 5,56 % daňových příjmů z celkových 8,92 %, které směřují do krajů. Jedná se tedy o 0,50 % z celkových daňových výnosů.

Zdroj: Příloha č. 1 k zákonu č. 243/2000 Sb.

Dle aktualizované dubnové predikce Ministerstva financí, která „zohledňuje snížení sdílených daní v souvislosti s epidemií“, se propadly (.xlsx) celkové daňové příjmy krajů (bez Prahy) v dubnu o 13,9 miliard oproti únoru roku 2020, což je pokles o 17,3 %. Výpadek pro Pardubický kraj tak po přepočtu dle zákona o rozpočtovém určení daní v tomto období činil 796,75 milionů korun.

Vzhledem k tomu, že propad daňových příjmů v dubnu činil přibližně 797 mil. Kč a v srpnu již 900 mil. Kč, nelze vyloučit, že se v Pardubickém kraji slovy Romana Línka „můžeme dostat až miliardu“.

Roman Línek

Roman Línek

Máme v Ústavě napsáno, že Česká republika je tvořená vyššími samosprávnými celky, městy a kraji, tak u obcí se to (výpadek v daňových příjmech, pozn. Demagog.cz) vyřeší a krajům se to nedá.

Dle Ústavy se územně samosprávné celky dělí na základní (obce) a vyšší (kraje). Obce pak na rozdíl od krajů skutečně obdržely příspěvek kompenzující výpadek jejich příjmů, a to ve výši 1 250 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Článek 99 Ústavy ČR mluví o základních územních samosprávných celcích (obcích) a vyšších územních samosprávných celcích (krajích). 

Zde se tedy Roman Línek dopouští drobné nepřesnosti, neboť jako vyšší (územně) samosprávné celky označuje Ústava pouze kraje. Zároveň zmiňme, že podle § 3 zákona o obcích: „obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády“.

Na základě novely zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, bylo rozhodnuto, že obcím bude uvolněn kompenzační bonus ve výši 1 200 Kč na obyvatele. Později byla tato částka navýšena na 1 250 Kč. Kraje žádný kompenzační bonus nedostaly, ve Sněmovně by však měl být v blízké době projednán senátní návrh na kompenzační bonus pro kraje ve výši 500 Kč (.pdf, str. 3).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť i přes drobné nepřesnosti v terminologii Roman Línek správně popsal jak rozdělení územních samosprávných celků na obce a kraje, tak i fakt, že kraje, na rozdíl od obcí, zatím žádný kompenzační příspěvek nedostaly.

Roman Línek

Roman Línek

(...) jsme doposud neomezili jedinou investici (z důvodu koronavirové krize, pozn. Demagog.cz) (...).

Dle mediálních zpráv a zápisů z jednání Rady Pardubického kraje dosud kraj v důsledku koronavirové krize neomezil žádnou investici.

skrýt celé odůvodnění

Demagog.cz prohledal mediální výstupy ohledně největších investic Pardubického kraje. Žádný neobsahoval zmínku o omezení dané investice. Hejtman pardubického kraje Martin Netolický opakovaně uvedl, že žádné krajské investice omezeny nebudou. Pardubický kraj chce rezervy najít v rámci dotačních programů, které by měly být sníženy přibližně na třetinu kvůli rušení akcí v době koronaviru. Snížení dotací pak potvrdil i radní pro sport René Živný. O omezování investičních akcí není zmínka ani v pravidelně vydávaných rozpočtových opatřeních Pardubického kraje.

Ani v zápisech rozhodnutí Rady není žádná zmínka o rušení připravovaných investic. Naopak, např. na zasedání dne 26. března 2020 bylo zahájeno (.pdf, str. 18) hned několik zadávacích řízení. Další výběrová řízení pak sice byla z blíže nespecifikovaných důvodů zrušena, ale hned nato opět zahájena, jako je to např. v případě úpravy dělostřelecké tvrze Bouda (.pdf, str. 21). Zakázka na zpracování projektové dokumentace na sloučení oddělení JIP ve svitavské nemocnici byla sice 10. srpna 2020 zrušena (.pdf, str. 37), avšak hned o měsíc později byl schválen (.pdf, str. 4) projektový záměr na tuto stavbu, a v investici se tedy zjevně pokračuje. Projekt energetických úspor na Základní škole v Lanškrouně pak byl zrušen bez náhrady (.pdf, str. 14), avšak nikoliv z důvodu úspor, ale na základě zprávy o průběhu zadávacího řízení.

Roman Línek

Roman Línek

My (kraj - pozn. Demagog.cz) nemůžeme si udělat schodek, obec si nemůže udělat schodek.

Kraj nebo obec může schválit schodkový rozpočet, lze-li schodek uhradit finančními prostředky z let minulých, smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů.

skrýt celé odůvodnění

Předešleme, že výroku bezprostředně předchází věta „stát si udělá 500 miliard schodku“. Roman Línek tedy o schopnosti kraje tvořit rozpočtový deficit mluví v kontextu toho, jak jej připravuje stát.

Podle § 4 zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů může být rozpočet územního samosprávného celku (kraje či obce) nebo svazku obcí schválen jako schodkový v případě, že „schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let, nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů“.

Je přitom pravdou, že v případě státu takové omezení stanoveno není. Stát má širší možnosti pro deficitní hospodaření, ovšem financování rozpočtového schodku mohou využívat a běžně využívají i samosprávy.

Robert Hrdina

Robert Hrdina

Tady přijde Zelená dohoda pro Evropu, která bude velkou příležitostí pro získávání financí na chytrý projekty v oblasti nejen životního prostředí, ale i udržitelnosti, udržitelné dopravy, energetických úspor a podobně.

Zelená dohoda pro Evropu je plánem pro klimatickou neutralitu Evropské unie. Finanční podpora má putovat do investic do tzv. zelené ekonomiky, mimo jiné na výstavbu energeticky úspornějších budov a čistší dopravu.

skrýt celé odůvodnění

V prosinci 2019 Evropská komise představila Zelenou dohodu pro Evropu (tzv. Green Deal) – plán, který má zajistit udržitelnost hospodářství EU a čelit klimatickým a enviromentálním výzvám dnešní doby. Dohoda pokrývá řadu oblastí, které se týkají např. prosazování ekologičtějších způsobů dopravy, snahy o klimatickou neutralitu do roku 2050 či stavbou energeticky úspornějších budov.

Zdroj: Euroskop.cz

V lednu 2020 byl poté představen Investiční plán Zelené dohody pro Evropu. Součástí plánu je Mechanismus pro spravedlivou transformaci, který pomůže regionům EU s přechodem na tzv. zelenou ekonomiku, ať už finančně či technicky. Mechanismus stojí na třech pilířích:

  1. Fond pro spravedlivou transformaci – podpoří ekonomickou diverzifikaci a přeměnu dotčených území, obnovu životního prostředí, ekologickou energii nebo přeměnu uhlíkově náročných zařízení, pokud investice povedou k výraznému snížení emisí.
  2. Zvláštní režim v rámci programu InvestEU – bude sloužit k širšímu spektru projektů než výše zmíněný Fond, a to např. v oblastech energetické a dopravní infrastruktury či dekarbonizace.
  3. Nový úvěrový nástroj aktivovaný Evropskou investiční bankou – úvěry poskytnuté subjektům veřejného sektoru podpoří investice vedoucí ke klimatické neutralitě.
Robert Hrdina

Robert Hrdina

Ten problém, který se týká pardubického letiště, kde kraj má třetinový podíl v tomhle letišti, které je dlouhodobě ztrátové.

Pardubické letiště je spravováno společností EBA, kterou ze 34 % vlastní Pardubický kraj. V posledních letech letiště vykazuje finanční ztráty i pokles odbavených cestujících.

skrýt celé odůvodnění

Pardubické letiště má dvojí využití – vojenské a civilní. Vojenská část letiště patří pod správu Armády České republiky, civilní provozuje společnost EBA (East Bohemian Airport a.s.). Společnost EBA vlastní statutární město Pardubice a Pardubický kraj, z toho Pardubice vlastní 66 % a Pardubický kraj 34 %, podíl kraje je tedy zhruba třetinový, jak říká Robert Hrdina.

Je také pravdou, že pardubické letiště v posledních letech vykazuje ztráty. Zprávy o špatných hospodářských výsledcích můžeme vysledovat např. z roku 2015, kdy letišti ubyla zejména ruská klientela, což tehdy souviselo s konfliktem na Ukrajině, a letišti dokonce hrozila insolvence. Finanční ztráty a pokles odbavených turistů nadále pokračoval, v roce 2016 letiště odbavilo 31 tis. cestujících oproti 184 tis. v roce 2013 a dostalo se do ztráty 10,6 mil. Kč, v roce 2017 činila ztráta 5,2 mil. Kč a v roce 2018 15,9 mil. Kč, přestože se počet odbavených cestujících navýšil na 88 tis. (2017), a následně na 147 tis. (2018). Rok 2019 poté znamenal finanční ztrátu 35 mil. Kč a opětovný pokles odbavených cestujících na 102 tis. Letošní finanční ztráta bude souviset také s uzavřením v důsledku epidemie koronaviru a odhaduje se na 40 mil. Kč.

Robert Hrdina

Robert Hrdina

A někteří kandidáti navrhují dokonce, že by kraj měl zvýšit podíl v tom letišti.

Myšlenku majoritního či úplného vlastnictví pardubického letiště Pardubickým krajem vyjádřili např. Martin Kolovratník, lídr kandidátky ANO, a Petr Bajer, lídr kandidátky Trikolóra – Soukromníci.

skrýt celé odůvodnění

Nejprve na začátek upřesněme, jaký vlastnický podíl pardubického letiště patří Pardubickému kraji. Civilní část pardubického letiště provozuje společnost EBA (East Bohemian Airport a.s.). Společnost EBA vlastní statutární město Pardubice a Pardubický kraj, z toho Pardubice vlastní 66 % podílu a Pardubický kraj 34 %.

Zvýšení podílu kraje či úplné vlastnictví letiště krajem navrhuje například hnutí ANO. Ve svých prioritách má jako jeden z bodů uvedeno „Krajské letiště Pardubice“, kde je dále rozepsáno: „Prosazujeme myšlenku jeden majitel (provozovatel) = jedna odpovědnost“. Podle webu iDNES.cz se k myšlence vlastnictví letiště krajem vyjádřil lídr kandidátky ANO v Pardubickém kraji Martin Kolovratník: „Zastávám názor, že letiště má mít jednoho majitele – ideálně Pardubický kraj. Byť jsme nyní v krizi, tak disponuji odbornými podklady, které říkají, že kapacita Letiště Václava Havla Praha nebude za několik let stačit. Navíc je stále ohrožena dostavba paralelní dráhy na Ruzyni. A toto je ohromná šance pro letiště Pardubice“. Podobný názor měl v anketě pro MF DNES zastávat také Petr Bajer, lídr kandidátky Trikolóra – Soukromníci: „Majoritním vlastníkem by měl být kraj, protože je přínosem nejen jemu, ale i sousedním regionům".

Daniel Lebduška

Daniel Lebduška

(...) dluh, který je teďka Pardubického kraje, tak je jenom něco kolem sedmi procent

Podle posledních dostupných údajů k 31. prosinci 2019 bylo zadlužení Pardubického kraje ve vztahu k příjmům 7,78 %. To nyní pravděpodobně poroste, neboť kraj musí kompenzovat výpadek příjmů z důvodu koronavirové krize.

skrýt celé odůvodnění

Podle posledních údajů (Informace o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2019) je zadlužení (.pdf, str. 12) Pardubického kraje ve vztahu k příjmům 7,78 %. Tyto údaje jsou však k 31. prosinci 2019 a nejedná se o současnou situaci.

Výše nesplacených úvěrů se pohybuje kolem částky 800 milionů korun. I přestože zadlužení není nulové jako v případě Jihočeského, Plzeňského a Královéhradeckého kraje, tak se kraj nedostal do dvouciferných hodnot, jako je tomu v případě kraje Zlínského a Olomouckého. Momentálně se drží na 6. pozici (ze 13 krajů). 

Kvůli koronaviru ale příjmy kraje klesly. Schválené příjmy na rok 2020 byly 4,662 mld. Kč. Podle dostupných informací ale kraj bude mít letos daňové příjmy kolem 3,7 mld. Kč.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť skutečná výše zadlužení se dle posledních dostupných údajů příliš neodchyluje od tvrzených 7 %. Navíc je dobré upozornit, že Daniel Lebduška své tvrzení relativizuje slovy „něco kolem“.

Tomáš Fadrný

Tomáš Fadrný

Tak my nejsme součástí vedení kraje jako SPD.

V zastupitelstvu kraje jsou strany ANO, ČSSD, Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, SNK-ED, Nestraníci), ODS, KSČM a STAN. SPD ve volbách do zastupitelstev krajů získalo 4,72 % a není součástí vedení kraje.

skrýt celé odůvodnění

Koalici v Pardubickém kraji tvoří ČSSD (11 zastupitelů), Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, SNK-ED, Nestraníci; 9 zastupitelů), ODS (5 zastupitelů) a STAN (3 zastupitelé). V opozici je v Pardubickém kraji ANO (12 zastupitelů, vítěz voleb v Pardubickém kraji) a KSČM (5 zastupitelů). Strana Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) získala ve volbách v Pardubickém kraji 7 058 hlasů (4,72 %) a nedostala se tedy do zastupitelstva kraje a pochopitelně ani do Rady kraje.

Zdroj: Zastupitelstvo Pardubického kraje - Wikimedia Commons

Zastupitelstvo Pardubického kraje tvoří 45 zastupitelů a žádný ze zastupitelů není ze strany SPD. SPD tedy opravdu není součástí vedení kraje. Další ze stran, která se nedostala do zastupitelstva kraje, byla také např. TOP 09.

Jan Foldyna

Jan Foldyna

Skoro 900 milionů na daňových příjmech nám (Pardubickému kraji, pozn. Demagog.cz) bude chybět.

Pardubický kraj podle zápisu z jednání jeho zastupitelstva i mediálních zpráv skutečně počítá s propadem daňových příjmů o 900 milionů korun.

skrýt celé odůvodnění

Zastupitelstvo Pardubického kraje se na svém jednání dne 25. srpna 2020 zabývalo (.pdf, str. 7) tématem zákonodárné iniciativy, jejímž cílem je „předložení návrhu zákona ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na kraje“. V zápisu z jednání lze právě u tohoto bodu nalézt zmínku, že „propad daňových příjmů je v tuto chvíli 900 milionů korun“. O propadu ve výši necelé miliardy korun píše i web Pardubice živě.

Stejné číslo nám pak potvrdil také tiskový mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Ten uvedl, že za rok 2020 kraj předpokládá „propad daňových příjmů o cca 900 milionů korun“. Konkrétně jde o propad z 4,6 miliardy na 3,7 miliardy korun.

Dodejme, že s podobným výpadkem pak počítá například i Zlínský či Jihomoravský kraj. Data Ministerstva financí z konce dubna 2020 pak ukazují (.xlsx), že oproti předpovědi z února 2020 by mohl propad daňových příjmů krajů (bez Prahy) činit dohromady až 13,9 miliard. Oproti skutečným daňovým příjmům za rok 2019 by se dle Ministerstva financí mělo jednat o propad ve výši přibližně 8,2 miliard korun.

Jan Foldyna

Jan Foldyna

Ono kdybychom spočítali těch 500 Kč na osobu, to, co jsme přijali jako zákonnou iniciativu v Pardubickém kraji, je to v podstatě cca 250 milionů, není to na pokrytí celé té ztráty, ale aspoň částečně na něco.

Zastupitelstvo Pardubického kraje schválilo zákonodárnou iniciativu, jejímž cílem je zavedení jednorázového příspěvku pro kraje ve výši 500 Kč na obyvatele. To by u Pardubického kraje odpovídalo přibližně 261 milionům Kč. Ani tato částka by však nepokryla předchozí propad příjmů.

skrýt celé odůvodnění

Zastupitelé Pardubického kraje, mezi nimiž byl (.pdf, str. 11) také Jan Foldyna (KSČM), schválili (.pdf, str. 7) dne 25. srpna 2020 zákonodárnou iniciativu, která navrhuje, aby „stát poskytl krajům 500 korun ze státního rozpočtu na každého obyvatele kraje“.

Důvodem vzniku iniciativy je dopad zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, z dubna 2020 na rozpočet Pardubického kraje a krajů obecně. Podle § 6 odst. 2 tohoto zákona je totiž kompenzační bonus, který byl zaveden kvůli pandemii koronaviru, „vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“.

Krácení této daně již dříve vyvolalo kritiku ze strany obcí, konkrétně například od Sdružení místních samospráv ČR. To argumentovalo tím, že se jedná o daň sdílenou, tedy že „přibližně 9 % z jejího výnosu náleží krajům a přibližně 24 % obcím, a zákon tak „přenáší celou třetinu reálných nákladů na vyplácení kompenzačního bonusu na územní samosprávné celky“.

Z těchto důvodů byla v červenci 2020 do zákona o kompenzačním bonusu v rámci jedné z jeho novel přidána část, která zavádí „jednorázové opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtů obcí“. Nejdříve se jednalo o příspěvek 1 200 Kč na obyvatele, další novelizací došlo v srpnu 2020 k navýšení na 1 250 Kč. Právě o podobné opatření, tentokrát pro kraje, nyní žádá zmiňovaná zákonodárná iniciativa.

Jan Foldyna ve výroku také hovoří o sumě „cca 250 milionů“. Dle Českého statistického úřadu měl Pardubický kraj k 1. lednu 2020 celkem 522 662 obyvatel (.pdf, str. 1). Pokud toto číslo vynásobíme částkou 500 Kč, dostaneme sumu 261 331 000 Kč, což skutečně zhruba odpovídá 250 milionům. Stejná čísla pak lze nalézt také přímo v důvodové zprávě (.pdf, str. 5) k návrhu zákona na zavedení příspěvku pro kraje, který na přelomu srpna a září podalo zastupitelstvo Pardubického kraje.

Dodejme, že Pardubický kraj počítá s propadem (.pdf, str. 7) daňových příjmů ve výši 900 milionů korun. Pokud by tedy Pardubický kraj získal ze státního rozpočtu příspěvek 261 milionů korun, nepokryla by tato částka jeho celkovou ztrátu. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jan Foldyna

Jan Foldyna

Faktem je, že se ukázalo, že jsme dobře hospodařili v uplynulém období, že jsme mohli ten propad zainvestovat tím, co jsme ušetřili v minulém období.

Pardubický kraj v posledních letech skutečně hospodařil s přebytkovými rozpočty. Dostupné úspory z minulých let ve výši 187 milionů korun však nejsou schopné plně vyrovnat propad v daňových příjmech kraje ve výši 900 milionů korun.

skrýt celé odůvodnění

Že kraj dobře hospodařil s penězi, je ověřitelné z rozpočtů Pardubického kraje za poslední 4 roky. Přebytek hospodaření z minulých let dosáhl podle návrhu rozpočtu Pardubického kraje na rok 2020 (.pdf, str. 10) celkové výše 528 mil. Kč. Návrh byl předkládán s celkovým saldem příjmů a výdajů ve výši -341 089,80 tis. Kč. Záporné saldo rozpočtu je kryto úsporami finančních prostředků minulých let. Zapojený přebytek hospodaření z minulých let bude podle důvodové zprávy prioritně použit na financování investičních akcí na majetku Pardubického kraje.

Podle důvodové zprávy Závěrečného účtu Pardubického kraje za rok 2016 (.pdf, str. 18) skončilo hospodaření k 31. prosinci 2016 přebytkem ve výši 905 716,89 tis. Kč. „V porovnání s plánovaným schodkem v rozpočtu se jedná o zlepšený hospodářský výsledek, neboť skutečné hospodaření Pardubického kraje v roce 2016 pozitivně ovlivnil nárůst celostátního inkasa sdílených daní, a tím i vyšší příjem daňových příjmů kraje. Dále Pk zaznamenal i vyšší plnění nedaňových příjmů, které nezapojil do rozpočtu. Celkově tedy Pk realizoval příjmy o 4,66 % vyšší než ty, které měl zahrnuté do rozpočtu na rok 2016. Na zlepšený výsledek hospodaření mělo vliv i nižší čerpání výdajů, zejména v oblasti investic a projektů EU, kdy se dařilo soutěžit veřejné zakázky pod plánovanou cenou. Realizace některých investičních akcí a projektů se protáhla do roku 2017, tzn., že úspora těchto výdajů byla počátkem roku 2017 zapojena do rozpočtu kraje na tento rok. Financování kraje bylo v roce 2016 ovlivněno i velkým objemem prostředků převáděných do rozpočtu kraje z roku 2015. I v tomto případě šlo převážně o prostředky v oblasti investic a nevyčerpané prostředky u projektů kofinancovaných z fondů EU, dále pak o akce, u nichž závazek přešel z roku 2015 do 2016 apod. Do rozpočtu kraje se automaticky z roku do roku zapojují nečerpané zůstatky Rezervního fondu, vodního účtu apod.“ 

Za rok 2017 (.pdf, str. 18) skončilo hospodaření Pardubického kraje přebytkem ve výši 814 039,24 tis. Kč. Zlepšený hospodářský výsledek (v porovnání s plánovaným) byl ovlivněn výší celostátního inkasa sdílených daní v roce 2017 a tím i nárůstem daňových příjmů kraje. Celkově kraj realizoval příjmy o 5,06 % vyšší, než které předpokládal v rozpočtu na rok 2017.

K 31. prosinci 2018 (.pdf, str. 15) skončilo hospodaření Pardubického kraje přebytkem ve výši 59 179,4 tis. Kč a ke konci roku 2019 (.pdf, str. 5) dokonce přebytkem ve výši 379 387,55 tis. Kč. Zlepšené saldo financování v těchto letech bylo ovlivněno výší celostátního inkasa sdílených daní a s tím souvisejícím nárůstem daňových příjmů kraje.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť je pravdou, že Pardubický kraj v minulých letech pravidelně hospodařil s přebytkovým rozpočtem, přičemž tento přebytek může být použít i na (částečné) vyrovnání ztráty způsobené koronavirovou krizí. Dojem, který výrok vytváří, tedy že propad v daňových příjmech kraje ve výši cca 900 milionů bude celý vyrovnán právě přebytky z minulých let, ale není správný, neboť úspory z minulých let dosáhly na konci roku 2019 výše 528 milionů korun, přičemž s využitím 341 milionů z těchto úspor počítal již původní rozpočet na rok 2020. Pro vyrovnání propadu daňových příjmů v souvislosti s krizí je tedy k dispozici max. 187 milionů korun, což celkový očekávaný propad nepokryje.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Kraj opravdu neškrtá ty investice.

Dle mediálních zpráv a zápisů z jednání Rady Pardubického kraje dosud kraj v důsledku koronavirové krize neomezil žádnou investici.

skrýt celé odůvodnění

Demagog.cz prohledal mediální výstupy ohledně největších investic Pardubického kraje. Žádný neobsahoval zmínku o omezení dané investice. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický opakovaně uvedl, že žádné krajské investice omezeny nebudou. Pardubický kraj chce rezervy najít v rámci dotačních programů, které by měly být sníženy přibližně na třetinu kvůli rušení akcí v době koronaviru. Snížení dotací pak potvrdil i radní pro sport René Živný. O omezování investičních akcí není zmínka ani v pravidelně vydávaných rozpočtových opatřeních Pardubického kraje.

Ani v zápisech rozhodnutí Rady není žádná zmínka o rušení připravovaných investic. Naopak, např. na zasedání dne 26. března 2020 bylo zahájeno (.pdf, str. 18) hned několik zadávacích řízení. Další výběrová řízení pak sice byla z blíže nespecifikovaných důvodů zrušena, ale hned nato opět zahájena, jako je to např. v případě úpravy dělostřelecké tvrze Bouda (.pdf, str. 21). Zakázka na zpracování projektové dokumentace na sloučení oddělení JIP ve svitavské nemocnici byla sice 10. srpna 2020 zrušena (.pdf, str. 37), avšak hned o měsíc později byl schválen (.pdf, str. 4) projektový záměr na tuto stavbu, a v investici se tedy zjevně pokračuje. Projekt energetických úspor na Základní škole v Lanškrouně pak byl zrušen bez náhrady (.pdf, str. 14), avšak nikoliv z důvodu úspor, ale na základě zprávy o průběhu zadávacího řízení.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Pracovně pracujeme s názvem Investiční fond Pardubického kraje, kde chceme právě ty nové zdroje aktivně vyhledávat a není to jen fond obnovy...

Martin Kolovratník představil na svém webu návrh na investiční fond, který má vyhledat nové zdroje pro Pardubický kraj. Některé zmíněné zdroje současné vedení kraje již využívá nebo o ně žádá.

skrýt celé odůvodnění

Hnutí ANO v Pardubickém kraji představilo na svém webu návrh na „Investiční fond Pardubického kraje“, který chce založit v nadcházejícím volebním období. Fond by získal peníze z fondů EU, unijního programu REACT, Evropské investiční banky, Národní rozvojové banky a z Fondu obnovy.

„V průměru bychom ročně mohli získat navíc 2,5 miliardy korun,“ říká Kolovratník.

Na svém Facebookovém profilu Martin Kolovratník napsal, že by peníze šly na financování rozvoje zdravotnictví, školství, dopravy a dalších oblastí.

Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD) využívá Pardubický kraj již nyní všechny dostupné dotační programy.

Hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož na svém webu Martin Kolovratník informuje o záměru založit investiční fond, který má vyhledat nové zdroje pro investice. Nicméně je dobré podotknout, že některé zdroje současné vedení kraje již využívá nebo o ně žádá.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

... je to třeba Národní rozvojová banka, nová entita, která úplně nově vzniká.

Národní rozvojová banka je projekt, který má spravovat různé podpůrné programy například z evropských fondů. Investiční fond, který chce Martin Kolovratník založit v nadcházejícím volebním období v Pardubickém kraji, plánuje z banky získat pro kraj potřebné peníze.

skrýt celé odůvodnění

Martin Kolovratník předložil na svém webu návrh na tzv. investiční fond, který chce založit v nadcházejícím volebním období. Fond by měl získat peníze mimo jiné z Národní rozvojové banky.

Na zasedání Národní ekonomické rady vlády přišel ředitel Komerční banky Jan Juchelka s návrhem na vznik Národní rozvojové banky, která by měla zastřešit práci Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), která spolu s pojišťovnou EGAP spravuje podpůrné programy.

V současnosti se debatuje o tom, jakou pozici bude banka v rámci státních orgánů mít, není vyloučeno, že by banka spadala přímo pod vládu. Analýza projektu má začít vznikat ještě v letošním roce. Výsledky by mohly být připravené v průběhu několika měsíců.

„V tuto chvíli je celý projekt skutečně v počáteční fázi a případné zařazení instituce zatím není dohodnuto,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Na vládním stole však delší dobu leží také projekt Národního rozvojového fondu, který má spadat pod ČMZRB a má financovat infrastrukturní projekty.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se opravdu připravuje vznik Národní rozvojové banky, která by měla spravovat podpůrné programy, ze kterých by případně kraje mohly čerpat.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Já musím znovu zopakovat, obce dostaly těch 1 250 Kč.

Podle novely zákona o kompenzačním bonusu, která vešla v účinnost 7. srpna 2020, činí výše příspěvku pro obce 1 250 Kč na obyvatele.

skrýt celé odůvodnění

Martin Kolovratník (ANO 2011) zde hovoří o kompenzacích, které směřují do rozpočtu obcí. Před ověřovaným výrokem například pronesl (video, čas 51:50): „To ale na čem se neshodneme, (...) je ten pohled na ty kompenzace, na tu náhradu od státu.“

Částka 1 250 Kč představuje jednorázový příspěvek na jednoho obyvatele, který k obcím směřuje ze státního rozpočtu za účelem zmírnění negativních dopadů zákona o kompenzačním bonusu. Dle jeho § 6 odst. 2 je totiž kompenzační bonus, který byl zaveden kvůli pandemii koronaviru, „vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“, což negativně ovlivnilo daňové příjmy obcí.

Krácení této daně však původně vyvolalo kritiku ze strany obcí, konkrétně například od Sdružení místních samospráv ČR. To argumentovalo tím, že se jedná o daň sdílenou, tedy že „přibližně 9 % z jejího výnosu náleží krajům a přibližně 24 % obcím, a zákon tak „přenáší celou třetinu reálných nákladů na vyplácení kompenzačního bonusu na územní samosprávné celky“.

Parlament z těchto důvodů následně do zákona o kompenzačním bonusu, který vešel v účinnost už 15. dubna 2020, přidal část zavádějící „jednorázové opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtů obcí“. A to nejdříve v rámci novely účinné od 1. července 2020, kterou byl zaveden jednorázový příspěvek ve výši 1 200 Kč na obyvatele. Další novela, která vešla v účinnost 7. srpna 2020, zvedla tuto částku na 1 250 Kč.

Na závěr dodejme, že příspěvky putují nejprve od Ministerstva financí k jednotlivým krajům, kterým je ministerstvo poskytne „do 60 kalendářních dní od nabytí účinnosti“ zákona o kompenzačním bonusu. Kraje poté tyto příspěvky převádějí přímo na účty obcí, a to „do 5 pracovních dní“. Příspěvek obcím byl Ministerstvem financí vyplacen již v polovině srpna.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Do krajů šlo 11 miliard na odměny pro zdravotníky, 5,2 miliardy do sociálních služeb.

7. května 2020 vláda schválila mimořádnou dotaci 5,2 mld. Kč pro zaměstnance sociálních služeb a 27. července 2020 dotaci 11,25 mld. Kč pro zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče.

skrýt celé odůvodnění

27. července 2020 vláda ČR schválila (.pdf) „dotační program na podporu mimořádného finančního ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče v souvislosti s epidemií COVID-19“ a využití 11,25 mld. Kč z rozpočtové kapitoly Ministerstva zdravotnictví a vládní rozpočtové rezervy. Žádosti o dotace pak bylo možné podávat od 5. srpna do 5. září 2020, a to za období (.doc, str. 1) od 1. března do 31. května 2020.

Dofinancování sociálních služeb schválila (.pdf) vláda ČR už 7. května 2020. Z vládní rozpočtové rezervy uvolnila částku 5,2 mld. Kč. Odměna pro zaměstnance mohla být v tomto případě čerpána za období (.pdf) od 13. března do 31. května 2020 a žádat se o ni mohlo od 29. května do 15. června 2020.

V obou případech šlo vždy o odměny pro zaměstnance, kteří byli vystaveni riziku nákazy a pomáhali zajišťovat fungování zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb během koronavirové krize.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Nemohu souhlasit s tím, že 6 miliard do dvojek a trojek (v roce 2020, pozn. Demagog.cz), do investic není dotace, není to pomoc krajům právě v těch penězích, které můžou kraje použít.

V letošním roce jdou na opravy silnic II. a III. třídy a mostů 4 miliardy korun z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Navíc mají kraje možnost podat žádost o dotaci z Integrovaného operačního programu, většina těchto prostředků však pochází z EU a není nároková.

skrýt celé odůvodnění

Na opravy silnic II. a III. třídy a mostů jdou celkem 4 miliardy korun v letošním roce a 4 miliardy v roce 2021 z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) plus možnost čerpání dalších 4 miliard z Integrovaného operačního programu (IROP).

V rámci dotačního programu IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje.

O financování projektů z IROP mohou kraje žádat na základě vyhlášení výzvy, kdy předkládají žádosti o udělení dotace, u které není jisté (.pdf, str. 45–46), zda bude na konkrétní projekt udělena.

V případě SFDI získávají (.pdf, str. 1–3) kraje poměrnou část z celkových alokovaných prostředků (pro roky 2020 a 2021 vždy 4 mld. Kč) na základě délky silnic II. a III. třídy, které se nacházejí na jejich území. Pro získání peněz musí předložit seznam plánovaných investic (rekonstrukcí) těchto silnic. Komise, která prostředky rozděluje, přitom může konkrétní plánovanou akci odmítnout (.pdf, str. 5) jen z pevně daných důvodů, mezi něž patří např. kolize s plánovanou investicí státu, nebo pokud se jedná o investici, na kterou nejsou prostředky SFDI určeny.

Pro samotné hodnocení výroku Martina Kolovratníka je klíčový kontext, ve kterém byl pronesen. Bezprostředně výroku předcházelo: „Já musím znovu zopakovat, obce dostaly těch 1 250 Kč. Do krajů šlo 11 miliard na odměny pro zdravotníky, 5,2 miliardy do sociálních služeb.“ Martin Kolovratník tedy hovoří o finanční pomoci, kterou stát poskytuje krajům a následně do této pomoci zahrnuje i „6 miliard do dvojek a trojek“. Zatímco peníze alokované z rozpočtu SFDI jsou de facto státní pomocí krajům, 4 mld. Kč z IROP za státní pomoc považovat nelze, jelikož pouze 5 % peněz pochází od státu. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, a to i proto, že peníze z IROP nejsou těmi, které můžou kraje bez dalšího použít, naopak musí nejprve podat žádost a na jejím základě jim může být přidělena dotace.

Martin Netolický

Martin Netolický

Mělo to být 8 (dotace SFDI krajům na údržbu silnic, pozn. Demagog.cz).

V rámci Asociace krajů bylo dohodnuto, že kraje požádají stát o souhrnnou částku 8 miliard korun na opravy silnic druhé a třetí třídy na roky 2020 a 2021.

skrýt celé odůvodnění

Nejdříve uveďme výrok do kontextu debaty. Martin Netolický reaguje na Martina Kolovratníka, který říká: „Já musím znovu zopakovat, obce dostaly těch 1 250 Kč. Do krajů šlo 11 miliard na odměny pro zdravotníky, 5,2 miliardy do sociálních služeb. Nemohu souhlasit s tím, že 6 miliard do dvojek a trojek, do investic není dotace, není to pomoc krajům právě v těch penězích, které můžou kraje použít.“

Martin Kolovratník tedy po výčtu několika částek, které stát ze svého rozpočtu uvolnil na pomoc obcím a krajům, tvrdí, že součástí této pomoci bylo i 6 miliard na rekonstrukce silnic II. a III. třídy.

V rámci Asociace krajů bylo přitom dohodnuto, že kraje požádají stát o souhrnnou částku 8 miliard korun na opravy silnic druhé a třetí třídy na roky 2020 a 2021. Tuto částku se jim následně skutečně podařilo získat. Konkrétně šlo o 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. 

K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde o 4 miliardy korun v letošním roce a 4 miliardy v roce 2021 plus možnost čerpání dalších 4 miliard z Integrovaného operačního programu na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. 

V rámci dotačního programu IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje.

V případě SFDI získávají (.pdf, str. 1–3) kraje poměrnou část z celkových alokovaných prostředků (pro roky 2020 a 2021 vždy 4 mld. Kč) na základě délky silnic II. a III. třídy, které se nacházejí na jejich území. Pro získání peněz musí předložit seznam plánovaných investic (rekonstrukcí) těchto silnic. Komise, která prostředky rozděluje, přitom může konkrétní plánovanou akci odmítnout (.pdf, str. 5) jen z pevně daných důvodů, mezi něž patří např. kolize s plánovanou investicí státu nebo pokud se jedná o investici, na kterou nejsou prostředky SFDI určeny.

O financování projektů z IROP (.pdf, str. 24) mohou kraje žádat na základě vyhlášení výzvy, kdy předkládají žádosti o podporu. Na základě kritérií pak IROP vyhodnotí, které projekty budou financovány.

Celkem tedy kraje mohou na opravy silnic získat až 12 miliard korun, výrok však přesto hodnotíme jako pravdivý, neboť z kontextu je zřejmé, že Martin Netolický měl na mysli prostředky, které stát uvolní ze svého rozpočtu (resp. z rozpočtu SFDI), nikoliv i prostředky z programu IROP tvořené převáženě evropskými penězi, které však kraj může získat pouze na základě podání žádosti o udělení dotace, u které není jisté (.pdf, str. 45–46), zda bude na konkrétní projekt udělena.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Na příští rok to bude dalších 6 miliard (pro kraje na investice do oprav silnic II. a III. tříd, pozn. Demagog.cz).

Celkovou částku 6 mld. na investice do silnic II. a III. třídy pro rok 2021 zmiňuje například zpráva Ministerstva financí. Kraje by na tyto investice měly v roce 2020 a 2021 získat od SFDI vždy 4 mld. korun. O další peníze pak mohou do 26. února 2021 žádat v rámci programu IROP.

skrýt celé odůvodnění

Asociace krajů ČR se v červnu 2020 dohodla s premiérem Andrejem Babišem a ministrem dopravy Karlem Havlíčkem, že kraje získají ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) celkem „4 miliardy korun v letošním roce a 4 miliardy v roce 2021“. A to na investice do oprav silnic II. a III. třídy a oprav mostů. V červenci pak výbor SFDI zmíněnou částku pro rok 2020 podmínečně schválil. Pro rok 2021 podle vyjádření Karla Havlíčka rozpočet SFDI také „počítá s příspěvkem krajům na silnice II. a III. tříd ve výši 4 miliardy korun“.

Zástupci krajů se s vládou dohodli i na možnosti čerpání dalších 4 miliard korun z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Kraje mohou podávat žádosti o přidělení těchto prostředků od srpna 2020 do 26. února 2021. V rámci tohoto dotačního programu kraje počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje“.

Dodejme, že prostředky ze SFDI budou rozděleny (.pdf, str. 1) mezi kraje „podle délky silnic II. a III. třídy na území jednotlivých krajů“. Pro získání těchto peněž pak musí kraje předložit seznam plánovaných investic (rekonstrukcí) těchto silnic. Komise, která udělení prostředků schvaluje, přitom může konkrétní plánovanou akci odmítnout (.pdf, str. 5) jen z pevně daných důvodů. Například pokud by byl projekt v kolizi s plánovanou investicí státu nebo pokud by se jednalo o investici, na kterou nejsou prostředky SFDI určeny. V případě Integrovaného regionálního operačního programu je však proces schvalování do jisté míry složitější (.pdf, str. 82). Kraje si tak nemohou být zcela jisté, zda na své konkrétní projekty dotace z IROP skutečně získají.

Je možné, že „6 miliardami“ pro kraje má Martin Kolovratník (ANO 2011) na mysli součet 4 miliard ze SFDI za rok 2021 a části prostředků z programu IROP. Ačkoli se nám nepodařilo dohledat, zda IROP skutečně tyto peníze rozděluje na jednotlivé roky, o 6 miliardách na investice do krajské infrastruktury v roce 2021 hovoří například Ministerstvo financí. A to v tiskové zprávě z 10. srpna 2020, v níž uvádí, že kraje „v letošním roce získají 6 mld. Kč na investice do silnic druhé a třetí třídy, stejnou částku pak obdrží i v roce 2021“. Částku 6 miliard, tentokrát pro rok 2020, později zmínil i tiskový mluvčí Ministerstva financí ve vyjádření pro Hospodářské noviny. Především z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť na rozdíl od jeho předcházejícího výroku „Já musím znovu zopakovat, obce dostaly těch 1 250 Kč. Do krajů šlo 11 miliard na odměny pro zdravotníky, 5,2 miliardy do sociálních služeb. Nemohu souhlasit s tím, že 6 miliard do dvojek a trojek (v roce 2020, pozn. Demagog.cz), do investic není dotace, není to pomoc krajům právě v těch penězích, které můžou kraje použít.již není tento výrok vztahován přímo k pomoci, která měla krajům proudit přímo od státu.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

To je opět ten protimluv, který tady slyším, že stát si vytvoří sekeru 500 miliard. Veřejné prostředky jsou stále jedny a tytéž. Je to stále jedna ohromná skupina nebo nějaký zdroj peněz, jak pro stát, tak pro kraje, tak pro obce. Takže těch 500 miliard přece je i ku prospěchu krajům.

Oněch 500 mld. je schodkem státního rozpočtu. Stát sice může vypomoci i krajům, např. investicemi do infrastruktury, kraje však kvůli výpadku v příjmech z daní přišly o prostředky, které by mohly využít dle vlastního uvážení.

skrýt celé odůvodnění

Martin Kolovratník (ANO 2011) na začátku výroku hovoří o schodku státního rozpočtu za rok 2020, který byl v červenci novelou zákona navýšen na 500 miliard korun. Vláda výši tohoto schodku zdůvodňovala (.pdf, str. 3) nutností „vynaložit ze státního rozpočtu zvýšené výdaje na boj proti šíření epidemie a na podporu ekonomiky“.

Jedním z opatření, která byla zavedena v souvislosti s dopady koronavirové pandemie, je také tzv. kompenzační bonus. Ten je dle zákona č. 159/2020 Sb., z dubna 2020 „vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“. Krácení této daně již dříve vyvolalo kritiku ze strany obcí, konkrétně například od Sdružení místních samospráv ČR. To argumentovalo tím, že se jedná o daň sdílenou, tedy že „přibližně 9 % z jejího výnosu náleží krajům a přibližně 24 % obcím, a zákon tak „přenáší celou třetinu reálných nákladů na vyplácení kompenzačního bonusu na územní samosprávné celky“

Právě kvůli propadu daňových příjmů obcí byla v červenci 2020 do zákona o kompenzačním bonusu v rámci jedné z jeho novel přidána část, která zavádí „jednorázové opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtů obcí“. Nejdříve se jednalo o příspěvek 1 200 Kč na obyvatele, další novelizací došlo v srpnu 2020 k navýšení na 1 250 Kč

Dle predikcí Ministerstva financí se daňové příjmy krajů (bez Prahy) mohou v roce 2020 propadnout (.xlsx) až o 13,9 miliard. O kompenzace ve výši 500 Kč na obyvatele proto žádají stát také kraje – například Liberecký kraj (.pdf, str. 1) a Hlavní město Praha (.pdf, str. 1). K jejich návrhům zákonů, které nyní (k datu 17. srpna 2020) čekají na projednání Poslaneckou sněmovnou, však vláda vydala nesouhlasná stanoviska. Příspěvek 500 Kč by pak chtěl zavést také Senát, ani s jeho návrhem zákona ale vláda nesouhlasí.

I přes zmíněné skutečnosti stát nicméně dle tiskového mluvčího Ministerstva financí krajům pro rok 2020 „přidělil dodatečné prostředky ve výši 21,6 miliard“. Jedná se podle něj například o 6 miliard na opravy silnic druhé a třetí třídy či více než 5 miliard na podporu sociálních služeb. Více než 7 miliard by pak mělo směřovat na odměny zaměstnancům lůžkové péče a odměny záchranářům.

Dodejme, že tato forma státní pomoci se v případě prostředků na opravu silnic setkala s kritikou. Dle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD) a libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) totiž vláda tyto investice do infrastruktury krajům přislíbila již před pandemií v prosinci 2019.

Co se týče části výroku o „veřejných prostředcích“, je nutné uvést, že kraj má dle zákona č. 129/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní „vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu“. V obecné rovině je však krajský rozpočet se státem značně provázán – příjmy krajů tvoří například podíly z celostátních danístátní dotace. Způsob přerozdělování prostředků pocházejících z daňových výnosů má svá zákonem stanovená pravidla a o těchto prostředcích lze tvrdit, že mají jeden zdroj „jak pro stát, tak pro kraje, tak pro obce“.

Nelze tedy vyvrátit, že určitou část ze zmiňovaných 500 miliard získají i kraje například v rámci investic do infrastruktury. Výrok však hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že Martin Kolovratník vytváří dojem, že zmiňovaných 500 mld. Kč má být rozděleno obdobně jako jakékoliv jiné veřejné prostředky. Tedy že peníze, které si stát půjčí ke zmírnění dopadů koronavirové krize, jsou, co se týče přerozdělení mezi stát, kraje a obce, obdobné penězům pocházejícím z daňových výnosů rozdělovaných dle zákona o rozpočtovém určení daní.

Martin Netolický

Martin Netolický

Tady vidíte poslední roky: 16, 17, 18, 19 – postupné růsty (daňových příjmů rozpočtu Pardubického kraje, pozn. Demagog.cz) a tady obrovský propad. A to je přesně to, o čem se bavíme.

Výše sdílených daní se v rozpočtech Pardubického kraje od roku 2016 navyšovaly, dopady koronavirové krize budou mít za následek jejich snížení o cca 900 milionů Kč.

skrýt celé odůvodnění

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD + SproK) v debatě lídrů kandidátek pro Pardubický kraj představil graf s názvem Vývoj inkasa sdílených daní Pardubického kraje pro roky 2016–2020 (čas 53:57).

Stejný graf se nám nepodařilo dohledat, nicméně finanční částky můžeme získat z přehledů rozpočtů Pardubického kraje. Vývoj inkasa sdílených daní je následující:

  • 2016 – 3 378 935 000 Kč (.pdf, str. 5)
  • 2017 – 3 673 826 080 Kč (.pdf, str. 6)
  • 2018 – 3 932 526 050 Kč (.pdf, str. 6)
  • 2019 – 4 278 040 600 Kč (.zip – P4 Příjmy, str. 4)

Na konci roku 2019 Pardubický kraj zveřejnil Rozpočet Pardubického kraje na rok 2020 a střednědobý výhled rozpočtu Pardubického kraje na roky 2021–2022. V důvodové zprávě (.pdf, str. 4) najdeme propočet daňových příjmů pro rozpočet 2020, sdílené daně měly dosahovat výše 4 004 500 000 Kč. Dopady koronavirové krize na ekonomiku ČR budou mít dle Ministerstva financí dopad i na rozpočty krajů, výše příjmů ze sdílených daní poklesne. V případě Pardubického kraje je pak očekávaný propad ve výši 900 milionů.

Martin Netolický

Martin Netolický

Jestli si někdo myslí, že musíme chodit každý rok žebrat, pan náměstek může doplnit, jak chodíme doslova a do písmene žebrat na ministerstvo dopravy, případně státní fond, o dotace, které se sice vždycky poskytnou, ale nikdy nevíme kolik, nikdy nevíme kdy.

Nedostatek financí na údržbu silnic II. a III. třídy je každoročním tématem pro vyjednávání mezi krajskými hejtmany a ministerstvem dopravy.

skrýt celé odůvodnění

Financování krajů jako samosprávných celků v ČR je zajištěno pomocí sdílených daní. Nicméně dle kritiků (včetně Martina Netolického) je (.pdf str. 3–4) toto financování vzhledem k povinnostem krajů nedostatečné a kraje musí žádat vládu či některá ministerstva o dodatečné finance. Nedostatečnost financování silnic II. a III. třídy spadající pod kraje však připouští (.zip obsaženo v TEXT ROZPOČTU.doc, str. 23) i státní úřady, resp. Státní fond dopravní infrastruktury:

Dlouhodobé podfinancování komunikací nižšího řádu má negativní vliv na celkovou efektivitu dopravní cesty a do určité míry znehodnocuje prostředky vložené do výstavby páteřní infrastruktury.“

Dále se v návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury píše o dlouhodobé praxi mimořádných státních dotací krajům na údržbu silnic II. a III. tříd (str. 23):

SFDI vnímá tuto záležitost jako velmi podstatnou z pohledu uživatele dopravní sítě a díky disponibilním zdrojům v minulých letech, resp. 2015 až 2019, poskytoval každoročně jako mimořádný příspěvek na tento účel finanční prostředky v rozpětí od 2 mld. Kč do 4,4 mld. Kč .

O tom, že část dotací v minulých letech byla krajům přiznána až po dalším často obtížném vyjednávání, svědčí několik článků z minulých let pro roky 2018, 2019 i pro rok 2020, přičemž dochází i k problematickému uvolňování již slíbených peněz.

Roman Línek

Roman Línek

Pardubický kraj má (...) připravených 180 akcí pozemních staveb – školství zdravotnictví, kultura, sociální věci za 13 miliard korun.

Dle interních investičních seznamů, které nám poskytl Krajský úřad Pardubického kraje měl kraj k 1. září 2020 naplánováno pouze 107 investičních akcí v celkové hodnotě 6,25 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

DOPLNĚNÍ: Hodnocení jsme aktualizovali o data poskytnutá Krajským úřadem Pardubického kraje. Na základě těchto dat jsme změnili hodnocení z neověřitelného na nepravdivé.

Plán údržby a rozvoje nemovitého majetku Pardubického kraje (PUR) pravidelně mapuje potřeby oprav, rekonstrukcí i nových investic na majetku kraje. PUR zahrnuje všechny připravované i do budoucna potřebné investice. V Krajských listech z roku 2019 se uvádí: „V oblasti dopravy se na plánu významně podílejí stavby zajišťované Správou a údržbou silnic Pardubického kraje a spolufinancované Evropskou unií. Oblast zdravotnictví je zastoupena zejména centrálním urgentním příjmem v orlickoústecké nemocnici a stavbou nových základen zdravotnické záchranné služby. Ve školství se bude investovat do zateplování budov. Kultura a památková péče se soustředí na obnovu Winternitzových automatických mlýnů pro krajskou galerii a obnovu interiérů pro Zámek Pardubice. V budově Krajského úřadu bude dokončena rekonstrukce sálu zastupitelstva.“

V této souvislosti dodejme, že regionální web pardubicezive.eu v roce 2019 napsal, že Pardubický kraj má ve výhledu v rámci PUR projektové záměry za téměř 8 miliard korun a že podle mluvčí Pardubického kraje Zuzany Novákové „za celé patnáctileté období dosáhla finanční hodnota projektů Pardubického kraje s evropskou dotací téměř 5,4 miliard korun“.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám však Plán údržby a rozvoje majetku Pardubického kraje nepodařilo získat, obrátili jsme se proto na krajský úřad s žádostí o poskytnutí PUR. Poskytnuty nám byl interní seznam investičních akcí. Z těchto dokumentů vyplývá, že k 1. září měl Pardubický kraj naplánováno či rozestavěno pouze 107 investičních akcí do školství, zdravotnictví apod., a to v celkové hodnotě pouhých 6,25 miliardy korun. Jelikož se tato čísla od výroku významně odchylují, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Text obrženého mailu byl následujcí:

"Dobrý den,

K vašim potřebám vám posílám investiční sestavy Pardubického kraje. Jsou to interní materiály pro přípravu a řízení investic, které se neustále aktualizují podle dokončování a zařazování investic. V první sestavě se počet investic průměrně v průběhu roku pohybuje pod hranicí 200, k 1. 9. je to 169 akcí v celkové hodnotě více než 13 miliard korun.

Ve 2. sestavě jsou investice, které na krajských silnicích realizuje Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Tam najdete 170 investičních akcí v celkové částce 8,4 miliardy korun. Na tento seznam navazuje 95 akci takzvaně neinvestičních, které se realizují formou oprav, v celkové hodnotě 2,2 miliardy korun.

Pokud byste ještě něco potřeboval, ozvěte se."

Roman Línek

Roman Línek

A silničních (investičních akcí, pozn. Demagog.cz), to je specifikum ty silnice, všechny nás trápí, to je 200 akcí za 8 miliard korun.

Z interních dat poskytnutých krajským úřadem vyplývá, že celkový počet investičních akcí v oblasti silnic je 162 v celkové hodnotě 8,4 mld. Kč. Akcí neinvestičních (menší opravy) je pak 95 v celkové hodnotě 2,2 mld. Kč. Celkový počet akcí tedy vybočuje z naší 10% tolerance.

skrýt celé odůvodnění

DOPLNĚNÍ: Hodnocení jsme aktualizovali o data poskytnutá Krajským úřadem Pardubického kraje. Na základě těchto dat jsme změnili hodnocení z neověřitelného na nepravdivé.

Plán údržby a rozvoje nemovitého majetku Pardubického kraje (PUR) pravidelně mapuje potřeby oprav, rekonstrukcí i nových investic na majetku kraje. PUR zahrnuje všechny připravované i do budoucna potřebné investice. V oblasti dopravy se na plánu významně podílejí stavby zajišťované Správou a údržbou silnic Pardubického kraje a spolufinancované Evropskou unií. Ve výhledu má Pardubický kraj v rámci PUR projektové záměry za téměř 8 miliard korun.

Denik.cz uvádí, že do Pardubického kraje směřovaly z EU stamiliony investic, za něž se opravily silnice a postavily nové, velké částky šly například i do zdravotnictví či školství. Například u dálnice D35 byl úsek mezi Opatovicemi a Ostrovem financován více než miliardou korun. „Z nového operačního programu se předpokládá čerpání přes 8 miliard korun,“ sdělila mluvčí Ministerstva dopravy Lenka Rezková.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám však Plán údržby a rozvoje majetku Pardubického kraje nepodařilo získat, obrátili jsme se proto na krajský úřad s žádostí o poskytnutí PUR. Krajský úřad nám poskytl interní seznamy investičních akcí. Z těchto seznamů (zde (body 3-65) a zde) vyplývá, že k 1. září 2020 bylo naplánováno či rozestavěno dokonce 224 silničních investičních akcí (např. větší rekonstrukce) za 14,9 miliardy korun. Pokud bychom brali v úvahu jen investiční akce dosud nezahájené, dostaneme se na číslo 182 připravovaných akcí za 13,9 miliardy korun. Navíc pak investiční seznamy obsahují silniční akce neinvestiční, tj. menší opravy. Těch je celkem 95 za další 2,2 miliardy korun.

Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý, neboť hodnota silničních investičních akcí značně přesahuje tvrzených 8 miliard korun.

Text obdeženého mailu byl následující: 

"Dobrý den,

K vašim potřebám vám posílám investiční sestavy Pardubického kraje. Jsou to interní materiály pro přípravu a řízení investic, které se neustále aktualizují podle dokončování a zařazování investic. V první sestavě se počet investic průměrně v průběhu roku pohybuje pod hranicí 200, k 1. 9. je to 169 akcí v celkové hodnotě více než 13 miliard korun.

Ve 2. sestavě jsou investice, které na krajských silnicích realizuje Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Tam najdete 170 investičních akcí v celkové částce 8,4 miliardy korun. Na tento seznam navazuje 95 akci takzvaně neinvestičních, které se realizují formou oprav, v celkové hodnotě 2,2 miliardy korun.

Pokud byste ještě něco potřeboval, ozvěte se."

Robert Hrdina

Robert Hrdina

(...) já vidím samý další výdaje (státu, pozn. Demagog.cz), je tady rouškovné, máme tady další výdaje související se zrušením superhrubé mzdy, jsou tady slevy na vlaky (...).

Uvedené položky (rouškovné, zrušení superhrubé mzdy, slevy na vlaky) jsou buď výdaji státního rozpočtu, nebo způsobují pokles příjmů státního rozpočtu.

skrýt celé odůvodnění

Jak uvádí Národní rozpočtová rada (NRR), ve srovnání s původně schváleným státním rozpočtem na rok 2020 se plánované výdaje zvýšily o 247 miliard korun, a Česko tak zaznamená vůbec nejvyšší schodek v historii. Na negativní dopady rozvolnění rozpočtové politiky ukazují podle NRR např. návrh na jednorázový příspěvek důchodcům 5 000 Kč („rouškovné“) a snížení daně z příjmu fyzických osob (zrušení superhrubé mzdy).

Saldo státního rozpočtu je od ledna do srpna 2020 celkem 230,3 mld. Kč (bez vlivu EU/FM 234,6 mld. Kč). Saldo bylo v roce 2019 15,4 mld. Kč (bez vlivu EU/FM 15,9 mld. Kč). 
 

Zdroj: Ministerstvo financí

Výdaje na slevy na jízdném vyšly státní rozpočet v loňském roce na více než 5,5 miliardy Kč. Letos se počítá s částkou alespoň 4 miliardy korun, ale podle vyjádření ministryně financí Schillerové nebude pokles dané sumy v letošním roce nakonec tak veliký (i přestože od ledna platí již maximální platby, které stát dopravcům platí, např. jak uvádí ČT24: „(…) Třeba mezi Prahou a Ostravou tak stát dopravcům jako 75procentní slevu doplácí maximálně 389 korun).“

Rouškovné 5 000 Kč by podle odhadů mělo stát rozpočet přibližně 14,5 miliardy Kč. Návrh zákona schválila vláda a následně putoval na schválení do Poslanecké sněmovny. Následně bylo zablokováno její projednávání ve zrychleném čtení opozicí a vládní návrh bude projednáván příslušnými výbory.

Názory na ztrátu příjmů ze státního rozpočtu vlivem zrušení superhrubé mzdy se různí. Ministryně financí Alena Schillerová předpokládá, že „reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet. Podle think-tanku IDEA by pokles příjmů státního rozpočtu, který byl způsoben zrušením superhrubé mzdy, mírně překročil (.pdf, str. 1) 80 mld. Kč ročně. Premiér Babiš prohlásil, že zrušení superhrubé mzdy od ledna 2021 bude mít dopad na státní rozpočet ve výši 74 miliard korun. Zcela jistě se ale bude jednat o ztrátu příjmů státního rozpočtu.

Robert Hrdina

Robert Hrdina

Museli jsme si půjčit 500 miliard

Schodek státního rozpočtu 500 miliard korun byl přijat novelou zákona o státním rozpočtu dne 8. července 2020. Zadlužení pak má podle Ministerstva financí vzrůst o 481 miliard korun.

skrýt celé odůvodnění

Vláda v červnu 2020 schválila schodek rozpočtu 500 miliard Kč, i přestože původně počítala se schodkem o 200 miliard nižším. Novela zákona o státním rozpočtu byla Poslaneckou sněmovnou schválena dne 8. července 2020. Prezident zákon podepsal 15. července 2020 a 16. července byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů. Podle nejnovějších údajů dosáhlo na konci srpna saldo státního rozpočtu -230,3 miliard.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo financí uvádí: „Navržený schodek státního rozpočtu bude z převážné části financován běžnou emisní činností. (…) V souvislosti se změnou schodku státního rozpočtu na 500 mld. Kč dojde k celkovému meziročnímu nárůstu zadlužení o 481,13 mld. Kč. Zbylá část deficitu ve výši 18,87 mld. Kč bude financována ze státních finančních aktiv.“

Důvodem takto vysokého zadlužení je pokles příjmů rozpočtu a nárůst některých výdajů v souvislosti s epidemií koronaviru. Financování řešilo Ministerstvo financí mimo jiné smlouvou o úvěru s Rozvojovou bankou Rady Evropy. Úvěr ve výši 300 milionů euro (cca 8,3 mld. Kč) má být využit na financování výdajů na zdravotnictví.

ČTK k tomu uvádí, že: „Ministerstvo plánuje většinu schodku uhradit vydáváním státních dluhopisů, o které mají investoři v posledních měsících velký zájem. Úřad si takto už zajistil například pokrytí všech korunových splátek dluhopisů splatných v letošním roce i dříve plánovaný schodek 300 miliard korun.“

I ministryně Alena Schillerová počítá se schodkem 500 miliard Kč do konce roku: „Vlivem logicky rostoucích mandatorních výdajů a protikrizových daňových úlev v řádu desítek miliard lze i v příštím roce předpokládat výraznější deficitní hospodaření," řekla Schillerová. Letos se počítá se schodkem 500 miliard korun. „Výměnou za vyšší schodek však získáváme rychlejší ekonomické oživení, zachování životní úrovně a zmírnění růstu nezaměstnanosti," dodala.

Robert Hrdina se ve svém výroku dopouští určité nepřesnosti, když uvádí, že již došlo k vypůjčení 500 miliard Kč. O zhruba tuto částku by skutečně mělo stoupnout zadlužení České republiky, ale až v průběhu roku v souvislosti s plněním státního rozpočtu. Výrok však stále hodnotíme jako pravdivý, protože růst zadlužení je již Sněmovnou schválen.

Michaela Matoušková

Michaela Matoušková

Vláda by mohla podpořit návrh Starostů a nezávislých na změnu rozpočtového určení daní, protože před 20 lety nám darovala dvojky a trojky komunikace a nedarovala nám na ně peníze, a právě toto rozpočtové určení daní nám generuje příjem podle toho, jak jsou dlouhé tyto komunikace.

Z dlouhodobé praxe vyplývá, že údržba silnic II. a III. tříd je pro kraje velice finančně náročná a na jejich údržbu jsou nuceny čerpat mimořádné dotace. Liberecký kraj vedený hnutím STAN předložil návrh, který počítá s distribucí sdílených daní na základě délky krajských silnic.

skrýt celé odůvodnění

Financování krajů jako samosprávných celků v ČR je zajištěno pomocí sdílených daní. Nicméně dle kritiků je (.pdf, str.  3-4) toto financování vzhledem k povinnostem krajů nedostatečné, a kraje musí žádat vládu či některá ministerstva ododatečné finance. 

Zákon o rozpočtovém určení daní nabyl účinnosti 1. ledna 2001, tedy jen rok poté, co byly vytvořeny kraje jako vyšší územní samosprávné celky v současné podobě. V průběhu roku 2001 pak bylo na kraje převedeno vlastnictví silnic II. a III. třídy, o tom bylo rozhodnuto již v červenci 1999. Tedy ještě před tím, než byl zákon o rozpočtovém určení daní předložen v Poslanecké sněmovně. 

Příjmy krajů dle tohoto zákona jsou pak následující:

§ 3

Daňové příjmy rozpočtů krajů

(1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří

a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

b) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,

c) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

d) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

e) podíl na 8,92 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d),

f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. g).

(2) Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.

STAN se o problematiku přerozdělování finančních prostředků zajímají delší dobu. Otázkou však je, který návrh má Michaela Matoušková na mysli. V současné době totiž v Poslanecké sněmovně leží několik návrhů, které se týkají tohoto tématu. První je poslanecký návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní z pera KDU–ČSL. 

Dalším návrhem, který by připadal v úvahu, je návrh zastupitelstva Pardubického kraje, jeho předkladatelem (.pdf, str. 7) byl však hejtman Martin Netolický. Hnutí STAN má navíc v 45 členném zastupitelstvu pouze 3 zástupce, a tento návrh tedy nemůžeme brát jako návrh hnutí STAN.

Stejnou novelu předložilo již 5. února 2020 zastupitelstvo Libereckého kraje v čele se STAN a 2. března 2020 i zastupitelstvo Zlínského kraje v čele s KDU–ČSL. Předkladatelem (.pdf, str. 55) libereckého návrhu byl hejtman Půta, člen Starostů za Liberecký kraj. Hlasy Starostů pro Liberecký kraj pak byly pro schválení návrhu zásadní (.pdf, str. 43). Že jde o původní návrh Libereckého kraje, a tedy Starostů, dokládá i tisková zpráva Asociace krajů ČR.

Zmíněné novely si pak kladou (.pdf, str. 3–4) za cíl změnit financování krajů s odůvodněním spravedlivějšího rozdělení prostředků mimo jiné na údržbu silnic II. a III.třídy. V průběhu roku 2001 byly převedeny silnice II. a III. třídy pod vlastnictví krajů. Nicméně silniční daň a spotřební daň z minerálních olejů, které dle zastánců novely mají krajům pokrývat právě údržbu silnic, krajům připsány, ale byly převedeny na Státní fond dopravní infrastruktury.

Novely se tak snaží (.pdf, str. 1) využít části těchto daní a pomocí změny rozdělení podílu na základě počtu kilometrů silnic v krajích, vylepšit přerozdělování prostředků na údržbu silnic: 

„se procento, jímž se ostatní kraje s výjimkou Hlavního města Prahy podílejí na výnosu daně, vypočte jako součet:

1. poměru počtu obyvatel kraje k počtu obyvatel všech krajů s výjimkou Hlavního města Prahy vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,60, 

2. poměru součtu délky všech silnic II. třídy a III. třídy kraje vyjádřené v kilometrech k součtu délky všech silnic II. třídy a III. třídy všech krajů s výjimkou Hlavního města Prahy vyjádřené v kilometrech vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,40“.

Fakt, že kraje nemají na údržbu a opravy silnic II. a III. tříd dostatek peněz, je přitom dlouhodobým problémem. V roce 2011 se např. uvažovalo o vyřešení nedostatku financí zavedením mýtného i na těchto silnicích.

O dlouhodobé neudržitelnosti současného stavu pak hovoří i poslanci KDU–ČSL ve svém návrhu týkajícím se příjmů (.pdf, str. 2) Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI, nikoliv tedy krajů) kvůli špatnému stavu silnic II. a III. tříd, na jejichž údržbu kraje nemají dostatek financí:

Dlouhodobě je současný stav financování silnic II. a III. třídy neudržitelný, jednotlivé kraje mají dnes stále rostoucí požadavky i na jiné priority, na opravu a údržbu těchto komunikací stále nejsou dostatečné finanční prostředky“.

Nedostatečnost financování silnic II. a III. třídy spadající pod kraje však připouští (.zip, obsaženo v TEXT ROZPOČTU.doc, str. 23) i SFDI:

„Z důvodu podfinancování oprav a údržby těchto silnic (II. a III. třídy), které jsou financovány z rozpočtů jednotlivých krajů, dochází k paradoxní situaci, kdy průběžně vylepšovaná nadřazená páteřní síť končí z pohledu uživatele na málo kvalitní infrastruktuře silnic II. a III. třídy“.

Dále se v návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury píše o dlouhodobé praxi mimořádných státních dotací krajům na údržbu silnic II. a III. tříd (str. 23):

SFDI vnímá tuto záležitost jako velmi podstatnou z pohledu uživatele dopravní sítě, a díky disponibilním zdrojům v minulých letech, resp. 2015 až 2019, poskytoval každoročně jako mimořádný příspěvek na tento účel finanční prostředky v rozpětí od 2 mld. Kč do 4,4 mld. Kč“.

Problém financování oprav silnic II. a III. tříd je však dlouhodobý, což dokazuje (.pdf, str. 13) dokument MVČR zabývající se rozpočty územních samosprávných celků z roku 2008:

„Z hlediska dalšího vývoje salda hospodaření krajů očekáváme, že výše uvedený trend, kdy kraje začaly vykazovat záporný výsledek hospodaření, bude i v budoucnosti nadále pokračovat. Za hlavní příčinu tohoto jevu lze považovat realizaci řady finančně náročných projektů z rozpočtů krajů, např. v oblasti infrastruktury (rekonstrukce silnic)“.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Letos teď v těchto dnech máme narýsován rozpočet SFDI, je v něm v tuto chvíli pevně částka na příští rok (příspěvek SFDI krajům na údržbu silnic II. a III. třídy, pozn. Demagog.cz).

Návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury je již vypracován a nachází se v něm částka 4 mld. Kč, která má být určena krajům na údržbu silnic II. a III. třídy.

skrýt celé odůvodnění

V zákoně o Státním fondu dopravní infrastruktury se k sestavování rozpočtu uvádí:

Fond sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu Fondu, který předkládá prostřednictvím ministra vládě vždy do 30. září. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky současně s návrhem státního rozpočtu České republiky. “

V současné době rozpočet ještě není předložen v Poslanecké sněmovně, ale můžeme do něj nahlédnout zde.

V úvodu rozpočtu je uvedeno (.zip obsaženo v TEXT ROZPOČTU.doc, str. 5): „Celkový rozpočet ve výši 128,7 mld. Kč umožňuje financovat výše uvedené požadavky včetně investičních akcí. Na neinvestiční výdaje je alokováno celkem 45,7 mld. Kč a na investiční výdaje je alokováno celkem 83 mld. Kč.“

SFDI v rozpočtu uznává (str. 23) nutnost finančně pomoci krajům se silnicemi II. a III. třídy a uvádí, že:

Na základě dohody krajů s vládou ČR byly finanční prostředky na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy ve výši 4 mld. Kč alokovány v rozpočtu SFDI pro rok 2021.“

S touto částkou pak rozpočet počítá v přílohách uvádějících výdaje ve výše odkazovaném archivu souborů (.zip podkapitola Kraje silnice II. a III. tříd, soubor „3 PŘÍLOHY – 4.pdf“, str. 9). 

Daný návrh mohl být do 15. září připomínkován a v blízké budoucnosti jej bude projednávat vláda a schvalovat Parlament. Navržená částka se tak ještě může změnit.

Michal Kortyš

Michal Kortyš

(...) propad na dopravě, který tam máme, protože tím, že se vlastně pozastavily linky, autobusy nejezdily, vlaky nejezdily a tak dál, tak jsme na 30 milionech.

Od Krajského úřadu Pardubického kraje jsme obdrželi data, která potvrzují, že propad tržeb v autobusové dopravě za období nouzového stavu činí přibližně 31 mil. Kč. Železniční dopravci nesou ztráty sami.

skrýt celé odůvodnění

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám podařilo dohledat pouze informace o tom, že kraje se kvůli koronaviru potýkají s finančními ztrátami. O propadu o 30 mil. Kč v dopravě v Pardubickém kraji se nám nic dohledat nepodařilo. S žádostí o vyčíslení propadu dopravy v důsledku koronavirové krize jsme proto oslovili Krajský úřad Pardubického kraje. Od něj jsme obdrželi odpověď, že přesná čísla budou známa až po konci roku 2020. Prozatím lze však ke zmíněné částce 30 mil. Kč říci, „že tato ztráta vznikla nevýběrem tržeb především v oblasti autobusové dopravy, kde riziko tržeb nese Pardubický kraj. Obdobný propad byl i v oblasti drážní dopravy, tam však toto riziko nese dopravce“. Podle odpovědi také musíme na konci roku očekávat ještě větší propad a tuto částku tak vztahovat pouze k období nouzového stavu.

Rozdíl plánované tržby a skutečné tržby v autobusové dopravě v Pardubickém kraji za období nouzového stavu pak dle krajského úřadu činí 31 221 555 Kč.

Data k nevýběru tržeb v autobusové dopravě za období nouzového stavu u nejvýznamnějších dopravců, Zdroj: Krajský úřad Pardubického kraje

Například Liberecký a Ústecký kraj pak v srpnu požádaly přímo vládu o kompenzaci za ztráty v dopravě, které způsobila opatření kvůli koronaviru.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť je pravdou, že propad příjmů kraje v oblasti dopravy je přibližně roven 30 milionům. Michal Kortyš se sice dopouští drobné nepřesnosti, když mezi důvody této ztráty započítává i vlakové dopravce, kteří dle informací krajského úřadu nesou ztráty ze svého, na celkovém vyznění výroku to však nic nemění.

Jan Foldyna

Jan Foldyna

Nejedná se pouze o dopravu, stejná situace jsou sociální služby, kde taky ani nevíme, kolik přijde peněz, a jestli budou mít na zaplacení.

Podobně jako u vyjednávání s vládou o dotacích z SFDI na opravu silnic II. a III. třídy, i v případě sociálních služeb často není jisté, kdy a kolik prostředků kraj od státu obdrží. Sociální služby pak negativně ovlivní i propad v daňových příjmech kraje.

skrýt celé odůvodnění

Na konci roku 2019 byl schválen rozpočet Pardubického kraje na rok 2020 a střednědobý výhled rozpočtu Pardubického kraje na roky 2021–2022. V kapitole Sociální věci, která se týká uvedeného výroku, byly plánované příjmy kraje bez zdrojů z EU 5 mil. Kč. Pokud započítáme i zdroje z EU, pak dosahovaly celkové příjmy této kapitoly 32,652 mil. Kč (.zip, Příloha 5).

Přitom, jak plyne z uvedeného rozpočtu kraje, dosahovaly ve stejném roce výdaje kapitoly Sociální věci 198,858 mil Kč. Je tedy zřejmé, že výdaje v sociální oblasti kraje jsou dofinancovány z jiných kapitol. Stejná situace platí pro všechny ostatní rozpočtované kapitoly (Životní prostředí, Doprava, Školství a mládež).

Hlavní zdroj příjmů krajů totiž vzniká přerozdělením výnosu některých daní podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Jak plyne z rozpočtu Pardubického kraje, tyto příjmy tvoří drtivou většinu příjmů kraje (Kapitola finanční). Kraje tak disponují jednou sumou, kterou podle svých potřeb a závazků distribuují do jednotlivých oblastí (např. do sociálních služeb). Jestliže tedy v rámci debaty ve studiu zaznělo, že Pardubický kraj má přijít pro letošní rok o 900 milionů korun, pak se výpadek těchto příjmů logicky projeví v nedostatku finančních prostředků i pro kapitolu Sociální věci.

Dalším problémem je systém výplaty peněz na sociální služby, ve kterém peníze sice vyplácí kraj, ale příslušný obnos peněz obdrží od státu. Například v roce 2017 si kraje stěžovaly jak na nedostatečné instrukce od Ministerstva práce a sociálních věcí, tak na nedostatek a opožděnost vyplácených financí. V roce 2019 pak z původně slíbených 2,5 miliard obdržely kraje od státu zhruba 1,5 miliardy, zbytek pak měly získat z evropských dotací. K situaci se vyjádřil pardubický krajský radní pro sociální problematiku Pavel Šotola (KDU-ČSL):  „V tuto chvíli nám chybí zhruba 110 milionů. Z jedné miliardy bychom dostali 53,7 milionu a z evropských fondů bychom za cenu strašné administrativy vyčerpali 17 milionů". Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) dodal, že kraji chybělo zhruba 35 mil. Kč: „Skutečně nám chybějí peníze na pobytové služby, což jsou služby klíčové. Nyní analyzujeme, jaká je ta finální částka".

Tato situace se tedy skutečně dá přirovnat k situaci v dopravě, ve které dochází k náročným vyjednáváním mezi hejtmany a vládou o uvolnění peněz ze Státního fondu dopravní infrastruktury, přičemž tyto peníze jsou v některých případech uvolňovány se zpožděním.

Martin  Kolovratník

Martin Kolovratník

Před rokem 2014 nikdy takové dotace nebyly, od roku 2015 běží (dotace od SFDI krajům na údržbu silnic, pozn. Demagog.cz).

Od roku 2015 uvolňuje SFDI peníze na opravu silnic II. a III. třídy pro kraje. Předtím k žádnému pravidelnému dotování nedocházelo.

skrýt celé odůvodnění

Zástupci krajů pod záštitou Asociace krajů ČR se již dlouhodobě snažili od státu získat dotace na opravu silnic II. a III. třídy: „Považujeme za nutné upozornit na skutečnost, že se po dlouholeté nečinnosti předchozích vlád letos poprvé našel způsob, jak dlouhodobě neutěšenou situaci s opravami ‚krajských‘ silnic řešit.

Za průlomové označil tehdejší šéf Asociace krajů Michal Hašek jednání, o kterém informovala Asociace na svém webu v září 2014. Michal Hašek konstatoval: „Je to poprvé, kdy je vláda po několika letech připravena financovat ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) opravy krajských silnic.“ V březnu 2015 Ministerstvo dopravy ČR informovalo, že se rozhodlo ze Státního fondu dopravní infrastruktury uvolnit více než 4 miliardy korun.

SFDI od roku 2015 každý rok vystavuje pravidla pro Program financování silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů ze svého rozpočtu.

V roce 2015 byl SFDI připraven (.pdf, str. 1) rozdělit 4,4 miliardy korun. V roce 2016 byl připraven (.pdf, str. 10) poskytnout 3 miliardy korun. V roce 2017 SFDI pomohl financovat (.pdf, str. 12) tyto silnice krajům částkou téměř 2,87 miliardy korun.

Z výroční zprávy (.pdf, str. 46) SFDI za rok 2018 se můžeme dozvědět, že v roce 2018 poskytl krajům 4 miliardy korun. A nakonec z výroční zprávy (.pdf, str. 48) SFDI za rok 2019 vidíme, že krajům alokoval 1,9 miliardy korun.

Článek serveru Zdopravy.cz přímo uvádí: „Stát začal přispívat ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) krajům na silnice za ministra dopravy Dana Ťoka v roce 2015.“