Výrok první místopředsedkyně ODS je hodnocen jako nepravdivý, protože vláda sice přijala 31 000 nových státních zaměstnanců, ale to zdaleka nejsou jen úředníci. Jedná se např. i o vojáky nebo policisty.

Tento graf s „apokalyptickým filtrem“ je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na rok 2017, a to na straně 52. Jak je vidět, od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 000.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na období 2015–2017 (tedy z těch navržených současnou vládou), zjistíme následující:

Pro rok 2015 (.pdf, str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst úřady práce a Generální finanční ředitelství. Rovněž ale přibylo 800 pedagogů v kapitole MŠMT. V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) pak přijala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo úřady práce a desítky nových míst pak přibyly v České inspekci životního prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci. Ovšem přibylo také necelých 1000 vojáků a zhruba podobný počet míst vznikl u Policie České republiky a v Hasičském záchranném sboru.

Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf, str. 48–51) pro rok 2017, jde o zhruba 7000 míst. Konkrétně:

• 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly ministerstva školství.
• Nově má vzniknout 2001 vojáků.
• Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí.
• 543 lidí chce získat ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, zejména chce navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení.
• Další nárůsty jsou již o 140 lidí (ministerstvo průmyslu a obchodu) a nižší.

Obecně lze tedy říct, že vláda navyšuje počet státních zaměstnanců. Přibývá úředníků (v tisících), ovšem není pravda, že by jich nabrala 31 000. Udženija pracuje s číslem nárůstu státních zaměstnanců, což ovšem automaticky nejsou úředníci. Patří sem i vojáci, policisté, hasiči nebo učitelé. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Mezi zmíněnými ministerstvy existuje skutečně řada oblastí, v nichž se aktivity jednotlivých resortů prolínají. Výrok Karly Šlechtové (nestr. za ANO) tak hodnotíme jako pravdivý.

Podle ministryně se aktivity některých ministerstev kryjí, a proto by bylo vhodné jednotlivé agendy sjednotit. Jmenovala zejména ministerstva životního prostředí a zemědělství.

Tabulku, o niž se ministryně v OVM opírá, k dispozici nemáme. Pro představu jsme proto vytvořili vlastní s dostupnými informacemi, které slova Šlechtové potvrzují.

Ministerstvo pro místní rozvoj (.pdf) se společně s MŽP zabývá otázkou vlivu staveb na životní prostředí (EIA) a otázkou zkvalitnění ovzduší. Ochranou přírody, konkrétně chráněných krajinných oblastí a národních parků, se zabývají všechny tři resorty (MZe, MŽP, MMR). Podobně je na tom i problematika ochrany lesů a boj proti suchu.

Jednotlivé agendy mezi MZe a MŽP se úzce prolínají, v některých oblastech se ale setkávají i s MMR. Výrok Šlechtové je tedy pravdivý.

Pokud jde o názor ministerstva pro místní rozvoj k institutu tzv. expresního vyvlastnění, lze vycházet jen z toho, že v jím předkládané verzi novely zákona 183/2006 Sb. se tento institut nevyskytuje. Pokusy o pozměňovací návrh ve prospěch předběžné držby zmínila ministryně Šlechtová ve své úvodní řeči ke druhému čtení (. pdf, str. 3) za „nepodařené“. I samotné MMR k pozměňovacím návrhům pro hospodářský výbor Poslanecké sněmovny uvedlo, že přijetí institutu předběžné držby je zcela nekoncepční (. pdf, str. 130). Podobně negativní stanovisko má i k návrhu zrušení odkladného účinku případných žalob k vyvlastnění (tamtéž, str. 143–144). Celkový názor MMR na předběžnou držbu pak shrnuje vyjádření takto:

„Požadavek na zavedení nového institutu předběžného uvedení v držbu v rámci vyvlastňovacího řízení znamená zásadní změnu stávajícího procesu vyvlastnění. Danou záležitost nelze řešit PN, je třeba projednat s Ministerstvem spravedlnosti s vazbou na celý právní řád ČR. Vzhledem k dotčení koncepce vyvlastnění je žádoucí danou problematiku řešit při přípravě věcného záměru nového zákona o vyvlastnění.“(tamtéž, str. 145)

Podobně složité je obecně odkazovat, že se jedná o návrh koalice. Je ale pravdou, že v roce 2015 bylo pro tento institut ministerstvo dopravy pod vedením ministra Ťoka (ANO 2011) i ministerstvo zemědělství pod ministrem Jurečkou (KDU-ČSL) a svou podporu přislíbilo i ministerstvo průmyslu s ministrem Mládkem (ČSSD). Tedy ministerstva pod vedením většiny vládní koalice.

Vzhledem k negativnímu stanovisku MMR k institutu expresního vyvlastnění čili předběžné držby výrok hodnotíme jako pravdivý.

Je pravda, že za současné vlády došlo k nárůstu státních zaměstnanců. V těchto datech jsou však zahrnuti i vojáci a zaměstnanci organizačních složek státu. V době vlády Petra Nečase, ve které Miroslav Kalousek zastával pozici ministra financí (rok 2012 a 2013) k významnému zvýšení počtu státních zaměstnanců nedošlo.

Vývoj počtu státních zaměstnanců.

Rok201220132014201520162017Počet 413 892 413 595416 645422 445437 291444 928Zdroj: Návrh státního rozpočtu na rok 2017 (. pdf,str. 51)

Za vlády Bohuslava Sobotky se tedy skutečně zvedl počet státních zaměstnanců. Za roky 2014–2017 šlo o nárůst o necelých 30 tisíc lidí. Tito však nejsou všichni úředníci. Jde také např. o učitele nebo vojáky.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na léta 2015–2017 (tedy ty navržené současnou vládou), zjistíme následující.

Pro rok 2015 (.pdf - str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst Úřady práce a Generální finanční ředitelství. V roce 2016 (.pdf - str. 45–46, sešit B) pak nabrala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální fin. ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo Úřady práce, nové desítky míst pak přibyly v České inspekci živ. prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci.

Celkově se oproti roku 2016 zvedne počet státních zaměstnanců o 7637 míst (.pdf, str. 47–51, sešit B). Z toho je však 2 796 místo v kapitole ministerstva školství, 2001 pozic v kapitole ministerstva obrany (vojáci) nebo 543 míst v kapitole ministerstva spravedlnosti (ostraha věznic a vychovatelé). Počet úředníků tak tvoří přibližně třetinu z tohoto.

Celkově tak jde o jednotky tisíc lidí, u některých míst nelze asi zcela korektně uvést, nakolik jde o přímo úřednickou pozici. Fakticky je ale pravdou, že současná vláda přijala tisíce úředníků.

V době, kdy Kalousek zasedal ve vládě došlo mezi lety 2012 a 2013 k poklesu o 297 státních zaměstnanců. Zpráva (.pdf, str.40) k zákonu o státním rozpočtu 2013 o počtu pracovních míst uvádí: Ve vývoji počtů funkčních míst se především projevuje zvýšení počtu zaměstnanců o1 953 vlivem převodu agendy výplat sociálních dávek z územních samosprávných celků a převod 658 zaměstnanců ústavu sociální péče z ostatních organizačních složek státu do příspěvkových organizací v kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí, snížení o 1 512příslušníků v kapitole Ministerstvo vnitra a dále optimalizace v ostatních resortech. Nárůst (převod) úředníků vykonávající agendu sociálního zabezpečení kompenzuje pokles zaměstnanců min.vnitra v celkovém pohledu na počty zaměstnanců.

Co se týká počtu formulářů a hlášení, předchozí vláda (už v roce 2008) měla např. v plánu zavést Jednotné inkasní místo, které by usnadnilo celý proces výběru daní, k tomu ale nedošlo. Účelem bylo právě zefektivnit státní aparát. Současná vláda přišla naproti tomu např. s kontrolním hlášením, elektronickou evidencí tržeb nebo registrem smluv, které zavádí nové povinnosti pro podnikatele nebo nová oznamovací povinnost platná od ledna 2015 ohledně osvobozených příjmů pro fyzické osoby. Vyjádření o tisících nových hlášeních bereme spíše jako hyperbolu, je pravdou, že nárůst administrativy pro podnikatele je realitou.

Ministerstvo financí vyhlásilo otevřené výběrové řízení na komplexní zajištění provozu účtenkové loterie dne 28. 11. 2016. V březnu 2017 pak ministerstvo v tiskové zprávě oznámilo, že pro zajištění provozu účtenkové loterie byla vybrána společnost Wincor Nixdorf s.r.o.

Z informací o výběrovém řízení vyplývá, že smluvní cena mezi zmíněnou soukromou společností a ministerstvem financí činí 56 070 480 Kč bez DPH (67 845 280 Kč s DPH). Dle informací zpravodajského serveru irozhlas.cz nebyl o zakázku téměř zájem, firma, která vyhrála, byla jediná, která se výběrového řízení zúčastnila.

V létě 2016 přinesl zpravodajský server CNN informaci, že v Thajsku došlo k napadení desítek bankomatů hackery. Tyto bankomaty byly provozovány jednou z tchajwanských bankovních společností a vyrobeny německou firmou Wincon Nixdorf. Škoda skutečně činila v přepočtu 2 miliony dolarů. Ve zprávě CNN se neuvádí, zda došlo či nedošlo k nějakému bezpečnostnímu pochybení na straně tchajwanské banky nebo německého výrobce bankomatů, a pokud ano, na čí straně.

Z události, která se odehrála v Thajsku, však nelze automaticky odvozovat, že nastane nějaký technický problém s účtenkovou z toho důvodu, že se na projektu účastní stejná německá soukromá společnost.

Ustanovení koaliční smlouvy, na něž ministr Jurečka odkazuje, uvádí (.pdf, str. 12):

„Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem a‚účtenkovou loterii'. Všechna opatření budou založena na principu, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský sektor.Na toto opatření bude navázán pokles snížené sazby DPH.“

Společně se zavedením elektronické evidence tržeb parlament schválil doprovodnou změnu zákona o daních z příjmů v podobě ust. § 35bc. Každý poplatník daně má možnost uplatnit slevu ve výši 5 000 Kč poté, co provede první platbu v rámci EET. Tato výhoda je ale zároveň omezena:

„Sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.“

V případě, že by daň z příjmu byla „minusová“, není možné si nechat zbytek daňové slevy vyplatit, jak je tomu např. u daňové slevy na dítě. U EET se proto nejedná o „daňový bonus“, ale pouze o čistou slevu na dani. Je tedy reálně možné, že pokud má podnikatel daň z příjmu nižší než 24 840 Kč (základní sleva na poplatníka), neobdrží žádnou náhradu za zavedení EET.

Koalice se zavázala, že náklady na zavedení EET ponese stát. Máme proto za to, že se o porušení koaliční smlouvy jedná, neboť se mohou vyskytnout podnikatelé, kteří nebudou mít od státu žádnou kompenzaci za zavedení systému.

Současné srovnání výsledků labouristů s obdobím pod vedením Tonyho Blaira je zavádějící. Na počet hlasů jde sice o podobná čísla, nicméně v logice volebního systému Velké Británie dosáhl Jeremy Corbyn mnohem horšího výsledku.

Dubnové předvolební průzkumy skutečně mohly dávat premiérce Therese Mayové pocit jistého vítězství. V období od půlky dubna do přibližně půlky května dosahovali konzervativci v některých průzkumech zisků až 50 %. Zřejmě i z tohoto důvodu se Mayová rozhodla 18. dubna vyhlásit předčasné volby.

Tony Blair vedl jako předseda Labour Party ve všeobecných volbách v letech 1997, 2001 a 2005. Všechny jeho strana vyhrála. Jeremy Corbyn vedl stranu do voleb jen jednou a labouristé skončili druzí.

rok% voličů

počet hlasů

počet mandátů z celkového počtu

Blair199743,213,518,167416/659Blair200140,710,724,953413/659Blair200535,39,562,122356/646Corbyn20174012,874,985262/650Zdroj: BBC (1997, 2001, 2005, 2017)

Pokud jde o srovnání, je z výsledků patrné, že se Corbynovi podařilo, pokud jde o získané voliče, skoro dosáhnout výsledku Tonyho Blaira z roku 2001 a překonat jeho výsledek z roku 2005. Volební systém VB do parlamentu ale nezávisí na celkově získaném počtu hlasů, jak je tomu např. v České republice.

V Británii funguje jednokolový většinový volební systém. To znamená, že celá země je rozdělena do jednomandátových obvodů (tak je tomu např. v českých senátních volbách, kdy za každý obvod je zvolen jen jeden senátor), v nichž vítězí jednoduše ten, který získá nejvíc hlasů. Samotný silný zisk hlasů v celé zemi nemusí stačit k dobrému zastoupení v dolní komoře britského parlamentu, pokud se v jednotlivých obvodech kandidáti neumístí na prvních místech.

Můžeme to dokumentovat na příkladu strany UKIP (strana vystupující proti členství Británie v EU), která ve volbách 2015 získala 12,6 % hlasů. Celkem obdržela bezmála 3,9 milionů hlasu voličů, ale získala pouze jednoho poslance. Jednoduše proto, že se její kandidáti umísťovali ve volebních obvodech na druhých a dalších místech. Právě proto je výrok Lubomíra Zaorálka zavádějící. Samotný zisk počtu hlasů je sice zajímavým faktem, nicméně podstatné je vyhrát v co největším počtu obvodů, a získat tak co nejvíc křesel.

Labour Party pod vedením Jeremyho Corbyna se takto podařilo získat 262 mandátů, což je výrazně méně, než čeho dosáhla strana pod Tonym Blairem.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť lidovci podpořili svým hlasováním platný zákon o evidenci tržeb, který skutečně dopadá na všechny subjekty, jak byly navrženy vládou, resp. ministerstvem financí. V závěrečném hlasování o návrhu zákona, jenž zavádí současné nastavení EET, bylo 13 poslanců KDU-ČSL pro (všichni přítomní).

Doplňme, že zástupci KDU-ČSL prosadili rozfázování EET do celkem čtyř vln, z nichž třetí a čtvrtá proběhnou až po volbách do Poslanecké sněmovny. Touto věcí se zabýváme v předchozím výroku.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože na lepším výběru DPH se podle Evropské komise podílela jak opatření Miroslava Kalouska, tak opatření Andreje Babiše.

Studie Evropské komise (.pdf str. 23) z roku 2016 ukázala, že mezera ve výběru daní se zmenšuje. Podle Evropské komise ke snižování této mezery dochází díky přijatým legislativním opatřením proti podvodům. Studie pracuje s rokem 2014. Konkrétně zavedení registru nespolehlivých plátců v roce 2014 a povinnost elektronického hlášení k DPH.

Institut nespolehlivého plátce (tzv. blacklist) a navazující ručení za nespolehlivého plátce bylo přijato a zavedeno v době (rok 2013), kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek.

Povinnost elektronického hlášení však byla zavedena až vládou, ve které je ministrem financí Andrej Babiš. Studie však pracuje s rokem 2014 a v této době ještě Babišova opatření nevstoupila v platnost. Právě kontrolní hlášení funguje od 1. ledna 2016, EET, které má za cíl také omezit daňové úniky startuje ve 4. vlnách, z nichž se rozeběhly zatím dvě. Legislativní opatření, které studie popisuje, tak vycházejí ze zákonných nastavení, které byly přijaty předchozími vládami.

Dodejme, že je jistě možné, že další kroky, které jsou aktuálně zaváděny, dále úniky omezují. Pouze na toto tvrzení nejsou dostupná data instituce (Evropské komise), kterou Kalousek cituje.

Andrej Babiš má na mysli vládní návrh zákona o dani z hazardních her, který měl za cíl zvýšit daňovou zátěž pro hazardní hry, a tím pádem zvýšit daňový příjem pro státní rozpočet. Avšak jeden z pozměňovacích návrhů snížil ministerstvem financí navrhované daňové sazby, a to tedy znamená znatelný pokles předpokládaných daňových příjmů z hazardu. Na rozpravě ve třetím čtení Babiš uvedl, že „je to minus 300 pro stát a minus 150 pro obce.“

Nejsme schopni posoudit, zda je tato kvantifikace zcela korektní. Babiš ji nedoložil žádným výpočtem, jde o jeho konstatování, které nelze brát jako fakt pro ověření výroku.

Konkrétně se jednalo o hlasování o pozměňovacím návrhu rozpočtového výboru pod písmenem A (.pdf, str. 3). V předmětném hlasování byly fakticky všechny politické strany vyjma ANO a Okamurovy SPD pro pozměňovací návrh.

Schválený pozměňovací návrh v zákoně o dani z hazardních her.

Původní návrh právní úpravy zákona o dani z hazardních her (.pdf, str. 2).

Doplňme tedy, že i přes toto hlasování se daně z hazardu zvýšily, a to i díky dalším stranám. Toto zvýšení zdanění bylo ovšem nižší, než si Babiš představoval.