Podle přehledu analýzy (.pdf, str. 2) dat jednoho z největších inzertních serverů Sreality.cz z konce roku 2014 se ceny nemovitostí liší podle velikosti a lokality, ve které se nacházejí. Kraj Vysočina je druhým krajem s nejnižší cenovou relací v případě prodeje bytů 1+1. Cena bytů v tomto kraji se pohybuje průměrně kolem 610 000 Kč. V případě bytů 2+1 cena činí přibližně 861 000 Kč. V případě bytů o velikosti 3+1 nebo 4+1 už Kraj Vysočina mezi nejlevnější nepatří a v této analýze se řadí na čtvrtou pozici ve srovnání s ostatními kraji.

Je však třeba zmínit, že se podle informací hypoindexu ceny nemovitostí v roce 2016 zvýšily nejvíce právě na Vysočině a v Karlovarském kraji. Konkrétně o 13,5 % a 16,8 %

Vznik pracovně-kárných táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu byl původně spjat s rokem 1939 a s přijetím protektorátního zákona „o preventivním potírání zločinnosti“.

V roce 1942 dochází k přijetí výnosu„o potírání cikánského neřádu“ a k následnému soupisu všech „cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu“. Z tohoto soupisu byl vyvozen počet etnických Romů v protektorátu na 6500 osob. Části z nich bylo omezeno právo pohybu a další část byla internována v nově přejmenovaných romských koncentračních táborech v Letech a Hodoníně.

Za období protektorátu prošlo táborem v Hodoníně dle údajů památníku Hodonín u Kunštátu 1396 vězňů. Jak uvádí například akademická práce „Moravští vězni cikánského tábora v Letech u Písku 1942 – 1943“ autorky Veroniky Klimkové, v táboře v Letech bylo internováno 1309 vězňů (.pdf, s. 20).

Výrok premiéra Sobotky lze označit za pravdivý, protože oba tábory byly od roku 1942 koncentračními ve smyslu koncentrace jedné specifické skupiny obyvatel - českých a moravských Romů.

Investiční skupina CEFC v posledních letech skupuje podíly ve firmách v České republice. Ministr Babiš má pravdu v tom, že společnost se omezuje na investice do již existujících firem. Takové investice tedy nepřinášejí státní pokladně žádný zisk, protože se nejedná o vytváření pracovních míst nebo novou výstavbu.

Čínská investiční skupina CEFC koupila podíl ve fotbalovém klubu Slavia, 10 % ve společnosti Travel Service, majoritní podíl ve skupině Pivovary Lobkowicz, podíl v mediální skupině Médea a Empresa nebo necelou desetinu ve finanční skupině J&T.

Byť má Fiala pravdu, že Babiš nepřipravuje vyrovnaný rozpočet na rok 2017, vnucuje mu to, že se k tomu sám zavázal, že tak učiní. Nicméně Babišovo vyjádření předseda ODS dezinterpretuje, k předložení vyrovnaného rozpočtu se Babiš ve skutečnosti nezavázal, mluvil "pouze" o stavu, kdy bude možné takto sestavený rozpočet předložit.

Andrej Babiš na téma dosažení vyrovnaného státního rozpočtu mluvil v červnu 2014 skutečně v Otázkách Václava Moravce (čas 29:50), kde byl hostem spolu s Miroslavem Kalouskem. Zcela konkrétně uvedl (přikládáme část přepisu pořadu):

"Andrej BABIŠ
My potřebujeme systémové opatření na výběr daní, ano? A my potřebujeme investovat, navyšovat výdaje. A já jsem o tom přesvědčen, že to, co my máme připravené, tak v roce 2017 určitě budeme přebytkový. Ne přebytkový, pardon, budeme v podstatě, se dostaneme do fáze, kdy budeme mít moci mít vyrovnaný rozpočet, pokud skutečně zrealizujeme ty modely, které my chceme. Chorvatský model, protože tady my přicházíme, a to je o těch daních jako. O tom.

Václav MORAVEC
Promiňte, v roce 2017, když budou fungovat všechna ta opatření, tak by mohl být vyrovnaný státní rozpočet?

Andrej BABIŠ
Ale k tomu směřujeme, že budeme každoročně snižovat rozpočet, ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní.

Václav MORAVEC
Takže by mohl být v roce 2017 vyrovnaný státní rozpočet?

Andrej BABIŠ
Ale k tomu směřujeme, já nevím, jestli se to povede, ale takový je cíl."

Babiš tedy neslíbil, že v roce 2017 bude navrhovat státní rozpočet. Uvedl, že pokud se přijmou jím navrhované kroky, tak se dostaneme do situace, kdy bude možné vyrovnaný rozpočet sestavovat. Na přímou otázku, zde bude vyrovnaný rozpočet v roce 2017 uvedl, že neví, jestli se to povede.

Je nepochybně pravdou, že na letošní rok Babiš nenavrhuje vyrovnaný rozpočet, ale počítá se s deficitem 60 miliard korun.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že adekvátní by podle něj bylo prohlášení ministra zahraničí nebo ředitele odboru. V rozhovoru zveřejněném 27. října tak reagoval na prohlášení nejvyšších ústavních činitelů z 18. října.

„Adekvátní by podle mého soudu byla odpověď ministra zahraničí, nebo dokonce ředitele odboru. Ale společné prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů k takové věci, jako že ministr se setkal s dalajlámou, mimochodem nositelem Nobelovy ceny míru, to mi připadá nepřiměřené a neadekvátní,“ uvedl Rychetský pro Aktuálně.cz.

Zmíněné prohlášení bylo vydáno v reakci na setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s dalajlámou oficiální cestou, tedy na půdě ministerstva. Tím mělo dojít k popření jednotného stanoviska vlády a zpochybnění zahraniční politiky. V Partii (17:15) se vůči Hermanově postupu vyhranil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

zdroj: oficiální twitterový účet ministra zahraničí

Ministerstvo zahraničí v případě zahraničně-politických otázek připravuje materiály pro státní instituce. To platí i v případě prohlášení ústavních činitelů ke vztahu s Čínskou lidovou republikou.

To, zda stačí prohlášení ředitele příslušného odboru, ale nejsme schopni potvrdit, jelikož není jasno, který z odborů se strategickými vztahy s ČLR zabývá.

Výrok se však týká pouze tvrzení předsedy ÚS Rychetského, které skutečně veřejně prohlásil, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Čína oficiálně popírá, že by ocel prodávala pod cenou, podle neoficiálních údajů se tak však pravděpodobně děje. Levná ocel z Číny destabilizuje trh s ocelí a ohrožuje producenty z ostatních zemí.

Podle článku BBC Čína zvedla svoji produkci oceli v souvislosti s velkým hospodářským růstem v posledních 25 letech. V současnosti však dochází ke zpomalení růstu, domácí poptávka po oceli klesá. Čínská ocel je proto prodávána na mezinárodním trhu, a to za velmi nízké ceny. Na ocel je navázáno velké množství pracovních sil, Číně tak jde také o sociální stabilitu. Čína však oficiálně odmítá, že by ocel byla prodávána pod výrobní cenou.

Agentura Reuters uvádí, že někteří producenti prodávají ocel pod cenou (se ztrátou až 32 dolarů za tunu) a se ztrátou prodávají i na domácím trhu. Producenti oceli z různých regionů se spojují a vydávají společné protestní zprávy (.pdf), ve kterých uvádějí, že Čína způsobuje nadprodukci a destabilizuje trh. V této souvislosti lobují proti přidělení statutu tržní ekonomiky, protože neregulovaný prodej levné oceli by tyto společnosti poškodil ještě více. Předseda OECD Komise pro ocel se vyjádřil, že „selhání zastavení zakřivení trhu vyústí v subvence a přežívání státem podporovaných společností na úkor soukromých a výkonných společností, které operují v prostředí s minimální státní podporou“ (s. 1).

Během předvolební kampaně v roce 2013 se Bohuslav Sobotka k možné povolební koalici s ODS a TOP 09 vymezoval striktně negativně.

7. dubna 2013 pro server novinky.cz prohlásil: "Proto si sociální demokraté koalici s ODS či TOP 09 na celostátní úrovni nepřejí a ani ji nepřipravují."
Tato slova Bohuslav Sobotka potvrdil po tom, co jej 24. srpna 2013 ústřední výbor sociální demokracie schválil volební program ČSSD pro předčasné volby: "My nebudeme chtít po volbách vytvářet nějaké pravolevé programové slepence. Neplánujeme vytváření koalic s ODS, s TOP 09, které by nám znemožnily napravit chyby pravicových reforem. My chceme řadu těchto reforem zrušit."
Po volbách do poslanecké sněmovny v říjnu 2013 pak Sobotkova ČSSD složila koalici s KDU-ČSL a ANO 2011, tyto strany dohromady získaly v dvousetčlenné sněmovně 111 mandátů.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo informaci o hádce německého a řeckého ministra vnitra dohledat.

Zákon o důchodovém pojištění, o kterém Bohuslav Sobotka hovoří, se ve věci plánovaného zastropování věku odchodu do důchodu opravdu týká lidí narozených po roce 1965. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Novela tohoto zákona (.docx), která upravuje hranici odchodu do důchodu, se bude projednávat na schůzi vlády 5. září 2016. Stávající podoba zákona neurčuje pevný strop odchodu do důchodu, ale každému dalšímu ročníku (až do roku 1977) přidává 2 měsíce pracovního života.

V návrhu zákona, který bude vláda projednávat, se mezi lety 1965 a 1971 zastavuje hranice (.docx, str. 3) odchodu do důchodu buď podle první varianty na 65 letech, nebo podle druhé na 67 letech. Nutno dodat, že se koalice shodla na variantě první, tedy 65 letech. Zároveň uvádí, že: „U pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk činí 65let.“

Zde je patrné, že se návrh zákona opravdu dotýká lidí narozených po roce 1965.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož dnešní znění návrhu zákona č. 262/2006 Sb., tedy zákoníku práce, sice bylo Senátu předloženo již před rokem a půl, avšak tehdy se Senát na přijetí tohoto návrhu neshodl. Stejný návrh byl úspěšnější až rok poté.

Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, byl poprvé podán skupinou senátorů 17. prosince 2014. Hlavním účelem tohoto návrhu je dle důvodové zprávy zrušení institutu "karenční doby", který plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců, ačkoliv byl zneužíván pouze neurčitým počtem příjemců nemocenských dávek.

Senát se návrhem zabýval až do července 2015, kdy jednání o tomto tisku odročil a nepřijal k němu usnesení. V prosinci 2015 pak byl tento návrh předložen Senátu znovu, ten ho schvaluje a v březnu 2016 předkládá Poslanecké sněmovně jako senátní návrh zákona.

Tento návrh byl tedy v Senátu předložen dvakrát, a to poprvé před rokem a půl a podruhé před půl rokem.