Přehled ověřených výroků

Činnost exekutorů a insolvenčních správců spadá pod základní sazbu Daně z přidané hodnoty (DPH), která v České republice činí 21 %. V Česku máme i první sníženou sazbu 15 % a druhou sníženou sazbu 10 %. Dle Jakuba Vintrlíka z Ministerstva financí nemůže Česká republika činnost exekutorů přiřadit pod některou ze snížených sazeb z důvodu harmonizace daně v rámci Evropské unie.

„Uplatnění snížené sazby na činnost exekutorů a advokátních kanceláří by bylo v rozporu se směrnicí o společném systému DPH, která tuto problematiku na úrovni EU upravuje,“ upřesňuje Vintrlík.

Dle evropské směrnice, která harmonizuje DPH v celé Unii, je pak skutečně možné (čl. 98) určit sníženou sazbu DPH jen pro zboží a služby uvedené v příloze III směrnice, mezi kterými insolvenční řízení, výkon rozhodnutí ani exekuce nejsou. Zároveň pak směrnice neumožňuje tyto „služby“ od DPH zcela oprostit. Řešením situace by pak mohlo být zařazení služeb exekutorů a insolvenčních správců do přílohy III směrnice, nebo vyjednání výjimky pro Česko se stejným efektem.

Pro kontext uveďme, že DPH navyšuje částku, kterou je dlužník nucen v exekučním či insolvenčním řízení zaplatit. Tato daň se totiž připočítává k nákladům řízení, které ze zákona hradí dlužník. To je však do určité míry nevýhodné i pro stranu věřitelů, jelikož poté musejí déle čekat na splacení dluhu. Státní rozpočet poté na DPH v souvislosti s exekučními a insolvenčními řízeními podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 650 milionů korun.

Jedním ze základních principů Evropské unie je princip přednosti unijního práva před vnitrostátním právem. Tento princip je formulován v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 18). Podle tohoto ustanovení „členské státy učiní veškerá vhodná obecná nebo zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají ze Smluv nebo z aktů orgánů Unie (…) a usnadňují Unii plnění jejích úkolů a zdrží se všech opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Unie“. Princip přednosti unijního práva před vnitrostátním je podle jednoho z prohlášení připojeného k Lisabonské smlouvě dovozován i na základě ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

Tento unijní princip se odráží i v některých konkrétních ustanoveních vnitrostátního práva České republiky. Na ústavní úrovni je v čl. 1 odst. 2 Ústavy řečeno, že „Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva“, v článku 10 je pak uvedeno, že „stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva“. Bezrozpornost vnitrostátního a mezinárodního práva, mezi které řadíme i unijní, má zajišťovat rovněž § 86 odst. 3 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který stanovuje, že důvodová zpráva návrhu zákona obsahuje „zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy“. Nejkonkrétněji je tento požadavek artikulován v čl. 2 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády, podle kterého „při přípravě právního předpisu je třeba dbát, aby právní předpisy byl v souladu s právem Evropské unie“.

Česká republika je členem Evropské unie od 1. května 2004. O členství zažádala prostřednictvím tehdejšího premiéra Václava Klause v roce 1996 a o dva roky později začala přístupová jednání. 

Bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček se ve svém projevu 1. května 2000 obrátil na Václava Havla, aby odmítl vstup České republiky do stávající Evropské unie.

V červnu 2003 se v Česku uskutečnilo referendum, které mělo rozhodnout o přistoupení do EU. Přes 77 % občanů se v něm vyslovilo pro vstup a kolem 23 % proti vstupu. Přestože ve straně panovaly na otázku možného přistoupení různé názory, vedení KSČM doporučilo svým voličům v referendu členství v EU odmítnout.

Česká evakuace z hlavního města Afghánistánu započala v neděli 15. srpna 2021 hodinu před půlnocí SELČ, kdy první evakuační let odstartoval z kábulského letiště. Stroj i s 46 českými občany, jejich spolupracovníky a rodinami přistál na pražském letišti v Kbelích následující den ráno, tedy v pondělí 16. srpna.

Další armádní speciál, tentokrát s 87 lidmi na palubě, přistál na tomtéž letišti 17. srpna. V armádním letadle byl například také velvyslanec v Kábulu Jiří Baloun.

Třetí a poslední let z Kábulu přistál v Praze hned další večer, tedy 18. srpna, na palubě bylo 62 osob. Čtyři z nich byli Afgánci, o jejichž přepravu požádalo Slovensko. Mezi dalšími pak letoun převezl například české vojáky, kteří se na organizaci podíleli, afgánské tlumočníky s rodinami a další spolupracovníky.

Evakuační lety tedy v rozmezí 4 dní přepravily z Afganistánu do České republiky 195 osob, z nich 170 Afgánců, kteří byli armádními spolupracovníky, tlumočníky či jejich rodinnými příslušníky. Často zmiňovanými byly v tomto kontextu seznamy Ministerstva obrany, které obsahovaly jména těch, kteří měli být v případě nouze evakuováni. Spolek Vlčí máky zmiňoval, že v Afganistánu údajně zůstali další spolupracovníci i s rodinami. Volání po dalším evakuačním letu již však nebylo vyslyšeno. Podle vládních vyjádření byli evakuováni všichni, kdo evakuováni být měli.

K 19. srpnu se z Afganistánu evakuačními lety dohromady dostalo (video, čas 7:09) přes 8 000 osob, nejvíce na palubách letů armády USA. Americké lety převezly 5 200 lidí.

Islamistické hnutí Tálibán ovládlo afghánské hlavní město Kábul 15. srpna 2021. Od té doby byly zrušeny všechny civilní spoje a odbavit šlo pouze vojenské lety. Jednotlivé země se pak snažily z Afghánistánu evakuovat své občany a spolupracovníky. Česká republika v srpnu zorganizovala tři evakuační lety, během kterých se do ČR dostalo celkem 195 lidí včetně 170 afghánských spolupracovníků a jejich rodin.

První český letoun byl na cestě do Afghánistánu již v neděli ráno 15. srpna. Se 46 lidmi na palubě pak z Kábulu odletěl zpátky do Česka kolem 23:00 SELČ. Ten den byly na cestě do nebo z Kábulu mimo letadel Spojených států také letadla britská a kanadská. Například kanadské letectvo přímo z Kábulu evakuovalo své občany a afghánské spolupracovníky již 12., 13., 14. a 15. srpna.

Vzhledem k nedostupnosti ucelených dat o příletech a odletech z Kábulského letiště v neděli 15. srpna, kdy byla situace na letišti velmi chaotická, nedokážeme přesně určit, která letadla do Kábulu přilétala v jaké časy. Můžeme však říct, že minimálně kanadské letectvo evakuovalo své spolupracovníky již několik dní před příletem prvního českého letadla.

První český evakuační let z hlavního města Kábul vyrazil 15. srpna 2021, kdy na palubě bylo 46 Čechů a místních spolupracovníků s rodinami. 

17. srpna na letišti v pražských Kbelích přistál druhý evakuační speciál s 87 lidmi včetně velvyslance Jiřího Balouna. 

Poslední let z Afghánistánu dosedl na pražské letiště následující večer, 18. srpna. Na palubě letadla bylo 62 lidí, z nichž 4 byli Afghánci, o jejichž přepravu požádalo Slovensko, dále pak afghánští tlumočníci s dětmi a držitelé trvalého pobytu v České republice. 

Třemi speciálními lety bylo během 4 dní evakuováno celkem 195 lidí, z nichž 170 byli Afghánci, kteří spolupracovali s Ministerstvem zahraničí a českou armádou.

Po prvním letu informovalo Ministerstvo obrany o plánované evakuaci 20 tlumočníků s jejich rodinnými příslušníky, nicméně jak uvedla mluvčí ministerstva: „Samozřejmě je otázka, jak se situace bude dál vyvíjet a zda někdo z české vlády nerozhodne, že se budou brát další.“ Spolek Vlčí Máky upozornil, že na kábulském letišti po třetím evakuačním letu zůstalo několik rodin tlumočníků, avšak podle vyjádření vlády byli evakuováni všichni, kteří byli určeni. 

Zmiňme, že program pomoci afghánským tlumočníkům pracujícím pod českou armádou a jejich rodinám schválila česká vláda již na konci července 2021. Pomoc měla podobu finančních prostředků, či nabídnutého azylu. 

Přesný počet celkově evakuovaných tlumočníků se nám nepodařilo dohledat, nicméně výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť dle oficiálních informací Ministerstva obrany se předpokládalo s evakuací 20 tlumočníků. Protože tato informace pochází z 16. srpna, tedy z období kdy již byla zahájena evakuace a jeden z letů již v česku dokonce přistál, lze předpokládat, že se výsledné číslo příliš nezměnilo.

Český velvyslanec v íránském Teheránu Svatopluk Čumba v srpnu 2019 po třech letech předčasně skončil na svém postu. Důvodem bylo nadměrné vydávání víz právě oním velvyslancem. Čumba měl přednostně udělovat víza lidem, které mu doporučovala Česko-slovensko-íránská obchodní komora pod vedením Jana Kavana a Zdeňka Zbytka. Tímto způsobem mělo být ve zrychleném režimu vydáno kolem 400 víz. Reklamy na udělování českých víz se objevily dokonce i na Instagramu.

Bývalý velvyslanec však nařčení i předčasné stažení odmítl a uvedl: „Skončil jsem po třech letech standardního vyslání.“ Generální inspekce ministerstva zahraničí však měla několik měsíců před jeho stažením dorazit na ambasádu v Teheránu a udělování víz prověřovat. Na základě jejich šetření byl poté velvyslanec předčasně povolán zpět do ČR. 

K tomuto případu se vyjadřoval také ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který potvrdil, že: „skutečně docházelo k nadměrnému využívání výjimky, která je umožněna pro zvláštní případy, ne k tomu, aby se vydávala víza v takovémto množství.“ Odmítl však , že by se jednalo „kupčení s vízy."

Ministerstvo zahraniční poté s bývalým velvyslancem zahájilo kárné řízení. Kárná komise podle Deníku N navrhla potrestat Čumbu kvůli zneužívání pravomoci při udělování víz. Zda však skutečně v této kauze docházelo k uplácení není jasné. Čumba i zástupci Česko-slovensko-íránské obchodní komory to popírají. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) bylo založeno 2. června 2015. Ve svém dlouhodobém programu uvádí: „Chceme přísné podmínky imigrační politiky České republiky. Nechceme zde nepřizpůsobivé imigranty (…).“

Kvůli otázce kvót na rozdělení uprchlíků v roce 2015, kdy byla Česká republika (spolu se Slovenskem, Rumunskem a Maďarskem) přehlasována v Radě Evropské unie, se snažil předseda SPD Tomio Okamura vyvolat hlasování o nedůvěře vlády, pro které však nezískal podporu. 

Čelní členové hnutí včetně Tomia Okamury se od počátku existence SPD účastnili mnoha protiimigračních demonstrací (např. 1. července, 12. září, 28. září, 17. listopadu 2015). SPD také vytvořila petici proti přijímání nelegálních imigrantů. 

Téma nelegální migrace bylo také jedním z hlavních bodů hnutí SPD v kampani ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Tomio Okamura často spojuje migraci s islamizací Evropy. Na toto téma se často vyjadřuje na svém Facebooku. Za SPD se vyjádřil obdobně i místopředseda poslaneckého klubu SPD Radek Rozvoral, který na webu SPD v srpnu 2021 uvedl: „Nekompromisně odmítáme přijímání nelegálních imigrantů na území ČR!“

Na závěr dodejme, že ačkoliv se představitelé SPD k tématu nelegální migrace opakovaně vyjadřují, ve stanovách (.pdf) z roku 2016 zmínka o imigraci mezi hlavními programovými body chybí.

DOPLNĚNÍ: Výrok Jiřího Dolejše byl původně hodnocen jako neověřitelný, jelikož se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt žádné informace, které by jej potvrzovaly, či vyvracely a Ministerstvo zemědělství, na které jsme se obrátili, nám neodpovědělo před publikací hodnocení. Po zveřejnění odůvodnění jsme však získali odpověď, která vyvrací slova Jiřího Dolejše. Doplnili jsme proto odůvodnění výroku a změnili jeho hodnocení na nepravdu.

Vodohospodářská infrastruktura v České republice je z většiny ve vlastnictví měst a obcí. Buď je vlastní přímo, nebo vodohospodářský majetek pronajímají nadnárodním společnostem, které spravují vodovodní potrubí a starají se o úpravu vody.

Jiří Dolejš nejspíše naráží na program Ministerstva zemědělství nazvaný „Podpora odkupu a scelování infrastruktury vodovodů a kanalizací“, k jehož vzniku přispěli také komunisté, na což ostatně Dolejš upozorňuje (video, čas 43:53). Prostřednictvím tohoto programu mohou obce a vodohospodářské společnosti, v nichž mají města a obce více než 90% podíl, čerpat finanční podporu na odkup vlastnických práv k vodohospodářské infrastruktuře (.pdf, str. 1). Žádosti o podporu je možné podávat od 15. února 2021 do 30. září 2022 nebo do vyčerpání přidělených finančních prostředků (str. 1).

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nicméně nepodařilo zjistit, jestli některé obce ve Zlínském nebo Jihočeském kraji již získaly dotaci na odkup vodohospodářské infrastruktury. Obrátili jsme se proto s dotazem na Ministerstvo zemědělství. To nám sdělilo, že v rámci zmíněného programu obdrželo Ministerstvo k 30. září 2021 pouze jednu žádost o dotaci, a to z Plzeňského kraje. Ve Zlínském ani Jihočeském kraji tedy doposud žádná obec dotaci na výkup vodohospodářské infrastruktury nedostala, ani o ni nepožádala.

Pro úplnost ale zmiňme také dotační programy, které vypisují kraje. Zlínský kraj v rámci programu „Podpora vodohospodářské infrastruktury“ v roce 2021 alokoval přes 30 milionů korun. Žádat mohly obce do 2 000 (.pdf, str. 3) obyvatel nebo svazky obcí, z nichž každá obec má do 2 000 obyvatel. Dotace Zlínského kraje však nemůžou být použity na odkup vodohospodářské infrastruktury (.pdf, str. 5–6), ale zejména na investice do jejího vylepšení.

Podobně zaměřený program existuje i v jižních Čechách. Na program „Podpora výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury“ je vyhrazeno 40 milionů korun. Cílem je „podpora řešení problémů s odkanalizováním v obcích do 2 000 obyvatel, čištěním odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel a zásobováním obyvatelstva pitnou vodou v obcích do 2 000 obyvatel,“ tedy opět ne přímo odkup infrastruktury.

Onemocnění covid-19 způsobuje virus SARS-CoV-2 (.pdf, str. 3), který byl poprvé izolován (.pdf, str. 2) ze vzorků pacientů na konci roku 2019 v Číně, kde nemoc covid-19 propukla nejdříve. V současné době na něj neexistuje univerzální lék, který by účinkoval stejně spolehlivě v jakékoli fázi nemoci. K léčbě se nicméně využívá hned několik léčivých přípravků.

Jedním z nich je lék Bamlanivimab americké farmaceutické společnosti Eli Lilly and Company. Ten funguje na principu tzv. monoklonálních protilátek IgG1, které blokují a brání vstupu viru do buněk lidského těla a replikaci viru (.pdf, str. 9). Lék má chránit pacienty před těžkým průběhem nemoci a je určen zejména pacientům s rizikovými faktory (.pdf, str. 4) covidu-19 (např. cukrovka, obezita, věk nad 65 let). V kombinaci s etesevimabem, který je také monoklonálním lékem, „má veliký efekt v účinnosti proti tzv. mutaci delta“, jak uvádí Fakultní Thomayerova nemocnice na svém webu.

Na stejném principu monoklonálních protilátek, v tomto případě protilátek kasirivimab a imdevimab, je založen lék REGN-COV2 americké společnosti Regeneron Pharmaceuticals. Také tyto protilátky pomocí navázání na S-protein viru SARS-CoV-2 brání vstupu viru do lidských buněk. Lék je určen pro pacienty, u kterých je vysoké riziko vážného průběhu onemocnění (.pdf, str. 2), REGN-COV2 by jim přitom měl být podán co nejdříve po propuknutí covidu-19, aby se předešlo zhoršení a případné hospitalizaci.

Dalším léčivým přípravkem, který funguje na principu monoklonálních protilátek, je regdanvimab korejské společnosti Celltrion. Přípravek lze použít k léčbě pacientů s onemocněním covid-19, kteří nepotřebují doplňkový kyslík, nicméně je u nich vysoké riziko zhoršení nemoci. Podobně je tomu i u další monoklonální protilátky sotrovimab, za jejímž vývojem stojí britská korporace GSK a americká společnost Vir Biotechnology.

Jiným typem léku je poté antivirotikum (.pdf) americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences s názvem Veklury, které obsahuje léčivou látku remdesivir. Ta narušuje produkci virové RNA a brání množení viru SARS-CoV-2 uvnitř buněk. Použití léku je doporučené pro pacienty se zápalem plic, kteří vyžadují doplňkovou léčbu kyslíkem.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která kontroluje a registruje léčivé přípravky v Evropské unii, prozatím schválila pro používání v EU pouze výše uvedený lék Veklury, došlo k tomu v červenci 2020. V případě čtyř léčivých přípravků na principu monoklonálních protilátek, tedy bamlanivimabu a etesevimabu, REGN-COV2 a regdanvimabu a sotrovimabu, nyní probíhá průběžné hodnocení (tzv. rolling review). EMA tak k používání těchto léků vydala doporučení, na jehož základě mohou členské státy EU samy rozhodnout o nasazení léků pro nouzové použití ještě před jejich registrací.

Doplňme, že v České republice bylo Ministerstvem zdravotnictví kromě používání remdesiviru schváleno také používání bamlanivimabu (.pdf. str. 1) a léku REGN-COV2 (.pdf, str. 1). Povolení regdanvimabu a sotrovimabu ministerstvo prozatím nevydalo.