Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo tvrzení Mariana Jurečky potvrdit ani vyvrátit, kontaktovali jsme proto Ministerstvo zemědělství a dle jeho vyjádření případně hodnocení výroku upravíme.

Při hodnocení daného výroku je nejprve třeba se zaměřit na způsob rozdělování mandátů kandidujícím politickým stranám. V rámci voleb do Evropského parlamentu je na území ČR používán listinný poměrný volební systém, kdy celé území státu tvoří jeden volební obvod o velikosti 21 mandátu. K rozdělení mandátů politickým stranám je používána tzv. d´Hondtova metoda volebního dělitele (dělení absolutních volebních zisků jednotlivých stran řadou čísel 1; 2 ; 3; 4; ...n). Mandáty se tedy přidělují v rámci jednoho skrutinia, do něhož postupují pouze politické strany, jejichž volební zisk přesáhl 5 % všech hlasů. Právě tato uzavírací klauzule je předmětem současného soudního sporu.

Na základě matematických výpočtů můžeme porovnat rozdělení mandátů s aplikací uzavírací klauzule a bez ní.

Politická stranaPočet mandátů s 5% klauzulíPočet mandátů bez 5% klauzuleANO 201144TOP 0944ČSSD43KSČM33ODS22KDU-ČSL32SVOBODNÍ11SZ01PIRÁTI01Data: volby.cz Software pro výpočty: ElectMach

Stejnému tématu se pak na svém blogu věnoval také ústavní právník Marek Antoš.

Z předkládaného srovnání je jasně patrné, že bez uzavírací klauzule by nově mandáty připadly také Straně zelených a Pirátům, a to na úkor ČSSD a KDU-ČSL. Pokud se blíže podíváme na přidělení mandátů jednotlivým poslancům, zjistíme, že v případě ČSSD by mandát ztratil Miroslav Poche. V případě KDU-ČSL by se pak jednalo o poslance Tomáše Zdechovského.

Česká republika se skutečně již od roku 2009 v žebříčku propadá. Podle poslední zprávy (.pdf) Světového ekonomického fóra (WEF), které také sestavuje žebříček konkurenceschopnosti zemí, se Česká republika propadla o 7 míst na 46. příčku ze 148 hodnocených zemí.

WEF uvádí (.pdf, str. 6) i důvody tohoto pádu: "Přetrvávají obavy o kvalitu veřejných institucí v zemi. Co se týče důvěry občanů v politiky se Česká republika zařadila na 146. místo, níže se umístila jen Argentina a Libanon. Z důvodu rostoucího zadlužení se mírně zhoršilo makroekonomické prostředí, avšak vzhledem k dosaženému 55. místu, lze Českou republiku ve srovnání se zbytkem Evropy hodnotit jako stabilní. České podniky lze díky zavádění nových technologií hodnotit jako poměrně sofistikované a inovativní. Celková konkurenceschopnost by mohla vzrůst v případě zkvalitnění vzdělávacího systému a zavedením větší flexibility na trhu práce."

Podle zprávy (.pdf, žebříček na str. 29) pro roky 2012-2013 se Česká republika nacházela na 39. místě a v předešlém období na 38. místě.

Nepodařilo se nám potvrdit, že by byly některé operační programy pozastaveny z důvodu, že by se zde "kradlo". U některých programů došlo k jejich pozastavení z důvodu neschopnosti čerpat z nich finanční prostředky. Dotační program Severozápad byl pozastaven kvůli podezření na nedostatek nezávislosti auditních orgánů a podezřelé machinace.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý, protože kontrolní akce NKÚ, která probíhala od března do října 2012, konstatuje tři pochybení týkající se rozpočtových pravidel, a to poskytnutí dvou záloh na období delší než jedno čtvrtletí, jejich nevyúčtování ke konci roku 2011 a neuvedení záloh dodavateli v závěrečném účtu za rok 2011.

Mimo porušení těchto rozpočtových pravidel bylo jako chybné shledáno také neprovedení zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách a neúplné účetnictví dle zákona o účetnictví. Ve zprávě však není uvedeno, že by byl projekt státní pokladny nehospodárný.

První návrh operačních programů je obsažen v Návrhu národního rozvojového plánu České republiky 2007 - 2013 (pdf), který definuje strategii rozvoje České republiky pro období 2007 - 2013. Tento rozvojový plán byl schválen vládou Jiřího Paroubka 22.2.2006 (pdf).

Na základě Národního rozvojového plánu ČR vznikl Národní strategický referenční rámec ČR 2007 - 2013 (pdf), ve kterém byl upraven počet operačních programů. Tento rámec byl 27. července schválen Evropskou unií.

Vzhledem k tomu, že návrh národního rozvojového plánu, který tvoří základní rámec pro čerpání zdrojů z EU pomocí operačních programů, vznikl za vlády Jiřího Paroubka, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve zprávě o činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2013 stojí:

"Nejnižší podíl nevyhovujících šarží s ohledem na zemi původu
byl zjištěn u potravin z České republiky (17 % nevyhovujících
šarží), vyšší procento bylo zjištěno u produkce pocházející ze
zemí EU (28 % nevyhovujících šarží) a nejvyšší procento u produkce
dovezené ze třetích zemí (38 % nevyhovujících šarží)."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť rozdíl deseti procentních bodů je podle našeho názoru možné hodnotit jako výrazný.

Zásluhy za vznik zákona č. 418/2011 Sb. (Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim) jsou přisuzovány tehdejšímu ministru vnitra Radku Johnovi, který ho prosadil do vládní strategie protikorupčních opatření (např. zde či zde). Tento zákon nabyl účinnosti ode dne 1. ledna 2012 a do poloviny února 2014 bylo zahájeno trestní řízení s celkem 70 firmami. Dosud byly vydány 3 rozsudky pravomocně uznávající vinu, přičemž další dvě společnosti byly odsouzeny pravomocnými trestními příkazy. Jedna firma byla naopak obžaloby pravomocně zproštěna.

Při hodnocení tohoto výroku vycházíme z dat Eurostatu, který uvádí, že v únoru roku 2014 bylo v Evropské unii (všech 28 států) 25,920 milionů nezaměstnaných. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Vyjádření Ondřeje Lišky přinesl pořad Dvacet minut Radiožurnálu ze dne 27. ledna 2014.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou. Strana zelených již v roce 2011 skutečně navrha novelu zákona o financování politických stran, který měl vést k větší transparentnosti. Protože SZ tehdy byla stranou mimoparlamentní, byl návrh nabízen sekretariátům ostatních stran, nepodařilo se nám však dohledat, zda byl návrh nabízen přímo poslancům.

Kampaň, která měla za úkol informovat veřejnost o tomto návrhu novely zákona, probíhala jak na oficiálních webových stránkách strany, tak i na Facebooku, kde byl pro tyto účely založen zvláštní profil.

V r. 2013 Zelení avizovali, že prostřednictvím Libora Michálka, který byl také s jejich podporou zvolen do Senátu, předloží návrh na změnu pravidel financování politických stran. Dle výpisu senátních návrhů zákona však taková novela zatím předložena nebyla.