Demagog.cz

Předvolební debata ČT: Státní finance

V jakém stavu je česká ekonomika? Jak se v tomto ohledu dařilo současné vládě? A jak je to s EET a účtenkovou loterií? Přinášíme analýzu velké debaty České televize o státních financích, ve které diskutovalo deset zástupců stran s nejvyšším volebním potenciálem: Andrej Babiš (ANO), Bohuslav Sobotka (ČSSD), Miroslav Kalousek (TOP 09), Zbyněk Stanjura (ODS), Jiří Dolejš (KSČM), Jaroslav Klaška (KDU-ČSL), Jakub Michálek (Piráti), Marek Pieter (STAN), Radim Fiala (SPD) a Jaromír Baxa (Zelení). Podívejte se, jak si vedli po faktické stránce.

Ověřili jsme
Předvolební debata České televize ze dne 2. října 2017 (moderátor Daniela Písařovicová, záznam)

112 ověřených výroků

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Ta aplikace (Účtenkovka, pozn. Demagog.cz) spočívá v tom, že účtenku, kterou dostanu v krámě, tam budu ručně opisovat, čili nějakých 50 znaků, nefunguje tam rozpoznávání těch řetězců, které jsou napsány na papíře, takže to nejde jednoduše vyfotit a převést do té aplikace.

Dne 1. října 2017 byla zahájena tzv. Účtenkovka, soutěž pořádaná ministerstvem financí (MF). Důvod pro vyhlášení soutěže popisuje MF slovy ministra Pilného takto:

„Pomocí účtenkové loterie chceme posílit obecný názor, že vydávat a brát si účtenku je zcela normální a samozřejmé. Je to standard, na nějž jsou zvyklí obyvatelé mnoha evropských zemí, a já věřím, že se k nim brzy připojíme. Zákazníky se proto snažíme pozitivně motivovat především atraktivními výhrami a slušnou šancí na jejich získání.“

Ministerstvo financí pro soutěž vytvořilo samostatné stránky www.uctenkovka.cz, na kterých lze naleznout veškeré informace k soutěži, tedy i způsob registrace účtenky. V podstatě lze říct, že účastnit se je možné dvěma způsoby: buď skrze tyto stránky, nebo pomocí mobilní aplikace.

Postup je takový, že lidé do speciálního formuláře na stránkách nebo v aplikaci vyplní údaje z účtenky. Je potřeba vyplnit všechny žlutě zvýrazněné údaje, jak ukazuje následující obrázek.

Zdroj: www.uctenkovka.cz

Přesto, že aplikace umožňuje službu OCR (optické rozpoznávání znaků) a měla by tedy po vyfocení část údajů (FIK, BKP a DIČ) automaticky vyplnit, je tato funkce zatím dle recenzí uživatelů a médií problematická a neumí vyplnit veškeré potřebné údaje z účtenky (např. čas). Pro uvedené problémy výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Já jsem tu aplikaci (Účtenkovku, pozn. Demagog.cz) dnes stáhnul. Kromě toho, že ta aplikace sleduje, komu volám, nebo požaduje přístup k takovým údajům...

Je pravdou, že v době zavedení Účtenkovky byly problémy s mobilní aplikací, která při instalaci požadovala od uživatele nadstandardní oprávnění k funkcím mobilního zařízení. Například aplikace pro systém Android měla mít možnost sledovat, zda a s kým daný uživatel telefonuje.

Zdroj: Technet.idnes.cz

Tuto chybu ministerstvo přiznalo: „Jde o nadbytečný a formální požadavek zděděný z předchozích verzí aplikace. Po updatu zmizí. Ke stažení pravděpodobně během dneška.“ - Ministerstvo financí (@MinFinCZ), 2. října 2017

Dle posledních informací byla již tato chyba opravena. Přesto se ale mobilní aplikace nadále nevyhýbá kritice, například kvůli ne zcela vyřešené ochraně soukromí uživatele. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože v určité době aplikace opravdu požadovala přístup k ID uživatele a hovorům.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

A bohužel potom, co se udělala zakázka na EET, která byla zadána také jedné konkrétní firmě (tzn. bez výběrového řízení).

Generální finanční ředitelství skutečně zadalo zakázku na EET bez veřejného řízení společnosti IBM. Není to ovšem tak, že by se jednalo o nějakou neznámou firmu. Celé ministerstvo financí používá již od 90. let informační systém ADIS od IBM. Aplikace pro EET byla začleněna právě do tohoto systému.

IBM získala celou zakázku až v druhém výběrovém řízení, neboť první ministerstvo financí zrušilo. Toto jednací řízení již bylo bez uveřejnění, což dle zákona o veřejných zakázkách znamená, že zadavatel může bez soutěže vyzvat přímo k jednání jednoho či více dodavatelů.

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

... není možné vyplnit daňové přiznání online.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože na stránkách Finanční správy ČR je celá sekce věnována možnostem elektronického podání, včetně například daně z příjmů fyzických i právnických osob. Přehled všech dostupných elektronických formulářů pro přiznání daní lze nalézt zde.

Tato podání lze podat jak s ověřeným digitálním podpisem, tak i čistě bez něho. V takovém případě je pak ale třeba do pěti dnů zaslat na Finanční úřad potvrzení o správnosti údajů v elektronickém formuláři.

Podle statistik Finanční správy ČR odevzdalo elektronické daňové přiznání k 31. srpnu letošního roku již přes 250 000 osob. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý, protože je možné podat daňové přiznání elektronicky.

Marek Pieter

Marek Pieter

Náš lídr Jan Farský dnes dával podnět na Úřad pro ochranu osobních údajů, tak aby byly odstraněny vlastně sběr těchto zbytných dat, protože se tam dává DIČO, což je u FO rodné číslo.

Poslanec Jan Farský (STAN) skutečně podal dne 2. října 2017 na Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) podnět ve věci účtenkové loterie – nezákonného nakládání s osobními údaji. O podání podnětu Farský informoval veřejnost například na sociální síti Facebook, kde také zveřejnil fotografii podnětu.

Dne 2. října vydala politická strana Starostové a nezávislí (STAN) tiskovou zprávu, v níž vysvětluje, proč její poslanec podnět podal. Dle STAN porušuje ministerstvo financí (MF) zákon tím, že „kvůli účtenkové loterii zpracovává rodná čísla obchodníků, navíc prostřednictvím soukromé firmy, aniž by k tomu mělo jejich souhlas.“

STAN se domnívá, že k použití DIČ (daňové identifikační číslo, jímž je u fyzických osob rodné číslo) nemá MF (potažmo soukromá firma, která účtenkovou loterii spravuje) zákonné oprávnění. Vzhledem k výše popsaným důvodům navrhl Farský předběžné opatření v podobě zastavení loterie.

Pro úplnost je třeba doplnit stanovisko ÚOOÚ z 1. prosince 2016, v němž se zabývá problematikou použití DIČ u EET. Podle ÚOOÚ dochází se zavedením EET k dalšímu zpřístupňování rodných čísel (tedy DIČ u fyzických osob) podnikatelů.

Úřad se ve svém stanovisku odkazuje na ustanovení § 20 odst. 1 písm. b) zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Toto opatření zavádí, že podnikatelé musí uvádět své DIČ na účtence pro každého, od koho plyne evidovaná tržba – tedy pro každého zákazníka.

Marek Pieter

Marek Pieter

Dnes tam (do Účtenkovky, pozn. Demagog) musíte dávat číslo účtu, telefonní… číslo, musíte tam dávat datum narození.

V případě, že se rozhodnete účastnit hry Účtenkovka, máte dvě možnosti, jakým způsobem zaregistrovat svoji účtenku. Buď tzv. bez registrace, kde ze soukromých údajů zadáváte jen e-mail a telefonní kontakt, nebo založením hráčského účtu, kde zadáváte velkou část identifikačních údajů včetně data narození. V případě, že chcete, aby vám byla výhra zaslána na účet, je potřeba uvést i číslo vašeho účtu.

Vzhledem k tomu, že pokud se účastník rozhodne nezakládat si herní účet, není potřeba vyplňovat osobní údaje mimo e-mailu a telefoního čísla, výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Vždycky jsem měl právo vyžádat si účtenku. To není žádná novinka. V okamžiku, kdy něco kupuji, tak mám právo dostat účtenku, pak mohu to zboží nebo službu reklamovat.

Zákazníci opravdu měli i v minulosti právo si účtenku vzít. Podnikatel neměl zákonem stanovené, že musí zákazníkovi účtenku vždy předat, ale byl povinen mu ji po jeho žádosti vystavit. Tato povinnost je ukotvena v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). V odstavci 31, bodu 14 se píše:

Podnikatel je povinen vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

... dokonce to bylo poprvé v historii naší země, že si to (EET, pozn. Demagog.cz) mohli podnikatelé vyzkoušet, od 1. listopadu minulého roku.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Faktem zůstává, že od 1. listopadu 2016 byl zavedený pilotní provoz aplikace EET na dobrovolné bázi, který měl sloužit uživatelům (podnikatelům) a správci systému k otestování funkčnosti stability celého projektu.

Vzhledem k tomu, že projekt takového rozsahu v historii České republiky nikdy neproběhl (zákon o registračních pokladnách zrušila vláda Mirka Topolánka v roce 2007), jde opravdu o první možnost testování EET.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Není pravda, že něco (EET, pozn. Demagog.cz) bylo bez výběrového řízení.

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako zavádějící. Po upozornění čtenářů jsme jej změnili na nepravdivý. Je faktem, že ve finále získala spol. IBM zakázku bez soutěže. Odůvodnění zůstalo zachováno v původním znění.

Je pravdou, že zakázka na EET prošla výběrovým řízením. Musíme ovšem dodat, že první kolo bylo zrušeno a ve druhém byla zakázka Generálním finančním ředitelstvím svěřena rovnou společnosti IBM bez veřejné soutěže. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

IBM získala celou zakázku až v druhém výběrovém řízení, neboť první, ve kterém zvítězila jiná společnost, ministerstvo financí zrušilo. Následující výběrové řízení již bylo bez uveřejnění, což dle zákona o veřejných zakázkách znamená, že zadavatel může bez soutěže vyzvat přímo k jednání jednoho či více dodavatelů.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

MF dnes oznámilo plnění rozpočtu... Máme přebytek 17,4 mld., snížili jsme od nástupu naší vlády státní dluh o 73 mld.

V roce 2014 dosahoval státní dluh 1 663,7 mld. Kč. V říjnu 2017 je státní dluh ve výši 1610,1 mld. Kč, což tedy činí rozdíl 53,6 mld. Kč.

V roce 2013 (tedy v roce předcházejícím nástupu Andreje Babiše na ministerstvo financí) byl státní dluh 1 683,3 mld. Kč. Rozdíl oproti říjnu 2017 je 73,2 mld. Kč.

Z tiskové zprávy MFČR vyplývá, že průběžné plnění rozpočtu k poslednímu zářijovému dnu vykázalo přebytek 17,4 miliard korun. Znamená to, že k 30. září 2017 dosáhly příjmy 940,1 mld. Kč a výdaje činily 922,7 mld. Kč. Konečné saldo rozpočtu se ale ukáže až na konci roku 2017.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Odhad výběru EET na tento rok je 5 miliard. A meziročně 1. a 2. fáze EET už přinesla 5,8 miliard.

Andrej Babiš popisuje korektně odhad výběru, jak o něm informovalo ministerstvo financí. Uveďme, že nejsme schopni predikovat, zda bude naplněn. Nakolik přesně se na zvýšení výběru DPH podílí konkrétně EET, nejsme schopni určit.

Původní odhad výběru daní díky EET byl 4,3 mld. Kč. „Na základě dosavadního vývoje odhadujeme, že skutečný celoroční rozpočtový dopad EET na konci roku dosáhne více než 5 mld. Kč, uvádí ministerstvo financí.

Podle informací Generálního finančního ředitelství ze serveru iRozhlas vzrostl do konce května 2017 meziroční výběr DPH o 5,8 mld. Kč, dalších 8 mld. Kč vybraných na DPH je přisuzováno vyšší spotřebě.

Ministerstvo financí ve svém aktuálním pokladním plnění uvedlo, že za období leden až srpen 2017 získal stát na dani z přidané hodnoty prostřednictvím EET 2,7 miliardy korun. Celkově pak výběr DPH vzrostl o cca 10 %. Nedokážeme však korektně popsat, jaký je přesný přínos EET na výběr DPH.

Výběr daní je ovlivněn výrazně ekonomickým růstem, který Česká republika zažívá, vláda také podniká opatření ke zvyšování daní. Např. u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celé DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celé DPH. Naše hodnocení v této věci je tedy neověřitelné, není možné z naší pozice korektně a autoritativně určit, zda (resp. jak velký) vliv EET na zvýšený výběr DPH skutečně je.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Minulý rok prosázeli 196 miliard (čeští občané).

Češi v roce 2016 vložili do sázek 196,4 miliard korun. Meziročně tento objem stoupl o 29 procent. Zároveň ale stoupl i objem vyplacených výher, a to také o 29 procent. Celkový objem vyplacených výher tak činil 157,1 miliard korun. Rozdíl těchto dvou částek (39,3 miliard korun) tedy znamenal hrubý příjem pro provozovatele loterií.

Nejoblíbenější mezi Čechy jsou zejména technické hry, nejčastěji automaty. Stále oblíbenější jsou ale i sázky na internetu. Nejvýznamněji pak vzrostly částky v oblasti internetových karetních turnajů a her.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Za jeden a půl dne je 100 000 registrovaných a 70 000 účtenek. A na Slovensku za rok mají 100 000.

Podle ministerstva financí se k poledni 2. října, tedy den a půl od spuštění účtenkové loterie, zapojilo kolem 70 tisíc uživatelů. Informace o počtu registrovaných účtenek bohužel nelze z veřejně dostupných zdrojů dohledat.

Na Slovensku byla účtenková loterie spuštěna v září 2013. Do dubna 2014 se do účtenkové loterie zapojilo zhruba 450 tisíc uživatelů, kteří registrovali asi 65 milionů účtenek v celkové hodnotě 774 milionů eur.

Za prvních osm měsíců jejího fungování (tedy asi do května 2014) bylo registrováno zhruba 100 milionů účtenek, tedy kolem 10 milionů účtenek měsíčně. Poté ale začal zájem o loterii opadat. V současné době Slováci zaregistrují necelé 3 miliony dokladů měsíčně. V roce 2016 (.pdf, str. 77) bylo na Slovensku do účtenkové loterie zaregistrováno přes 35 milionů pokladních dokladů. To vyplývá z výroční zprávy společnosti Tipos (slovenský ekvivalent české Sazky), která loterii organizuje a provozuje.

Nicméně, nepodařilo se nám dohledat konkrétní počet účastníků, kteří se na Slovensku do hry zapojují. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

My jsme to přece měli v koaliční smlouvě, že uděláme elektronickou evidenci tržeb, taky jsme tam měli, že uděláme účtenkovou loterii.

Koalice se skutečně ve své koaliční smlouvě zavázala (str. 10), že udělá jak EET, tak i účtenkovou loterii. Konkrétně je v bodě 2.5. Zlepšení výběru daní uvedeno:

„Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem a ‚účtenkovou loterii‘“.

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš

Na Slovensku to (Účtenkovku, pozn. Demagog) zavedli myslím v roce 2013 a ten zájem velmi opadl. V Gruzii to třeba zrušili celé. Pokud je tady velká tradice na Tchaj-wanu, tak tam to zavedli někde v 50. letech.

Na Slovensku byla účtenková loterie spuštěna v září 2013. Za prvních osm měsíců jejího fungování Slováci registrovali zhruba 100 milionů účtenek, postupně ale začal zájem o loterii opadat. V současné době se na Slovensku zaregistrují necelé tři miliony dokladů za měsíc.

V Gruzii byla účtenková loterie zrušena, protože neměla očekávaný finanční dopad. Na Tchaj-wanu byla účtenková loterie zavedena v roce 1951 a úspěšně funguje dodnes. Pro tamní obyvatele se stala tradiční součástí jejich života. Z losování se na Tchaj-wanu stala celospolečenská událost vysílaná živě televizí.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Údaje z plnění MF ukazují, že to je na úrovni statistické chyby, že tam žádný profit není (z EET, pozn. Demagog).

Ministerstvo financí ve svém aktuálním pokladním plnění uvedlo, že za období leden až srpen 2017 získal stát na dani z přidané hodnoty prostřednictvím EET 2,7 miliardy korun. Celkově pak výběr DPH vzrostl o cca 10 %. Nedokážeme korektně popsat, jaký je přesný přínos EET pro výběr DPH.

Výběr daní je výrazně ovlivněn ekonomickým růstem, který Česká republika zažívá, vláda také podniká opatření ke zvyšování daní. Například u DPH jde jednak o EET a pak také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celého DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celém DPH. Naše hodnocení v této věci je tedy neověřitelné – není možné z naší pozice korektně a autoritativně určit, zda skutečně existuje (resp. jak velký je) vliv EET na zvýšený výběr DPH.

Mezi ekonomy v tomto směru také nepanuje absolutní shoda. Jaroslav Ungerman, makroekonom ČMKOS, ve svém textu na webu Argument psal na jaře 2017 o tom, že vliv EET na výběr DPH je nesporný. Argumentoval tím, že v sektorech, které EET zavedly (stravování), došlo v daném období k výraznému nárůstu tržeb (o cca 21 %). Mělo by být tedy logické, že dojde i ke zvýšení výběru.

Oproti tomu ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek ohledně dopadu EET vyjádřil v srpnu 2017 jisté rozpaky. „Na rozdíl od kontrolních hlášení, jejichž přínos byl pro státní kasu nesporný, se dopad EET zatím jeví spíš na úrovni statistické chyby,“ uvedl.

Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 prohlásil, že z jeho oficiálních a nezávislých dat nelze určit vliv zavedení EET. Zde ovšem dodejme, že prohlášení se týkalo pouze první části systému, tj. spuštěné první vlny. Vliv zavedení elektronické evidence nelze na základě těchto dat potvrdit, ani vyvrátit. ČSÚ upozorňuje na metodické rozdíly: „Tím hlavním je skutečnost, že ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost. Zcela shodné není ani vymezení obsahu obou ukazatelů.“

Ministerstvo financí k některým svým výpočtům využívá statistik ČSÚ (např. Konvergenční program 2017, str. 44).

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Většina zemí dneska v Evropě používá nějakou formu evidence hotovostních plateb. Buď mají pokladny, které se kontrolují vždy při jejich návštěvě, tzn. nemají centralizované sbírání dat, anebo jsou země, které to mají centralizované, tak jsme to zavedli v rámci elektronické evidence tržeb.

Evidenci tržeb užívá více než polovina členských států EU, přičemž používají buď slovenský off-line, či chorvatský on-line centralizovaný model evidence tržeb. Výrok premiéra Sobotky tak hodnotíme jako pravdivý.

Evidence tržeb je zavedena v 18 státech Evropské unie (včetně České republiky), ovšem v Německu se evidence týká pouze segmentu taxislužby. Podrobnější informace o 10 z těchto zemí poskytuje studie (.pdf) Parlamentního institutu.

Obecně lze rozlišit (.pdf, str. 84–86) dva základní modely evidence tržeb. Prvním z nich je slovenský - založený na registračních pokladnách, které data o tržbách uchovávají v paměti a které finanční správa kontroluje na místě. Druhý z nich, tedy chorvatský, spočívá v odesílání dat o tržbách v reálném čase finanční správě, která je centrálně eviduje. V Maďarsku pak existuje hybrid obou modelů, kdy se data ukládají do pokladny a jednou za 30 minut se odešlou finanční správě.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Meziročně se zvýšil výběr DPH zhruba o 10 %.

Inkaso DPH bylo meziročně vyšší o 26,1 mld. Kč, procentuálně vyjádřeno tedy o 10,6 %. Je ovšem nutno dodat, že se jedná o inkaso DPH v rámci veřejných rozpočtů. Od začátku letošního roku se totiž změnilo rozpočtové určení daní ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí. Pro úplnost tak jenom dodáme, že inkaso DPH na úrovni státního rozpočtu bylo meziročně vyšší o 16,8 mld. Kč, tj. o 9,7 %.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

On (Kalousek, pozn. Demagog.cz) chtěl registrační pokladny a hlasoval pro to.

O vládním návrhu zákona o registračních pokladnách hlasovala Poslanecká sněmovna poprvé v únoru 2005, kdy byl návrh poslanci schválen. Mezi ty, kteří hlasovali pro přijetí, přitom patřil i Miroslav Kalousek. Ministrem financí byl tehdy Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek byl „pouze“ poslancem vládní KDU-ČSL.

Přijetí návrhu zákona o registračních pokladnách bylo výsledkem koaliční dohody. Vedle registračních pokladen totiž existoval i návrh obsahující plošná majetková přiznání. Lidovci na to přistoupili a hlasovali pro zavedení pokladen výměnou za stažení majetkových přiznání.

V Senátu byl návrh zákona o registračních pokladnách zamítnut, následkem čehož putoval zpět do Poslanecké sněmovny. Poslanci návrh zákona v opakovaném hlasování v květnu 2005 schválili, přičemž i tentokrát hlasoval Miroslav Kalousek pro jeho přijetí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Miroslav Kalousek skutečně opakovaně hlasoval pro přijetí zákona o registračních pokladnách, i když tak činil na základě koaliční dohody.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Registrační pokladny kdysi prosadil ministr financí Sobotka a ministr financí Kalousek v roce 2007 ještě před účinností tohoto zákona (o reg. pokladnách, pozn. Demagog.cz) prosadil zrušení tohoto zákona a vyhodil těch 700 úředníků zbytečných na ty registrační pokladny.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Miroslav Kalousek sice popisuje korektně, že registrační pokladny byly prosazeny za ministra financí Sobotky a zrušeny za ministra financí Kalouska, opomíjí ovšem svou roli během jejich prohlasovánání v Poslanecké sněmovně, kde přijetí opakovaně podpořil. Dále se jeví (soudě dle návrhu státního rozpočtu na rok 2008 z dílny Kalouska) jako nadhodnocené tvrzení o 700 vyhozených úřednících.

Zákon o registračních pokladnách byl schválen v květnu 2005, kdy zastával post ministra financí Bohuslav Sobotka. K jeho zrušení došlo v květnu 2007 za ministra financí Miroslava Kalouska díky přijetí návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtu, jehož součástí bylo zrušení registračních pokladen (.pdf, str. 56). Stalo se tak ještě před odloženou účinností tohoto zákona na leden 2008. V této souvislosti je však nutné dodat, že Miroslav Kalousek v roce 2005 hlasoval pro přijetí zákona o registračních pokladnách.

Přímo na ministerstvu financí pracovalo podle údajů z tabulkové části (.pdf, str. 27) návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2008 přesně 1 441 zaměstnanců. Oproti roku 2007, kdy na ministerstvu působilo podle státního rozpočtu 2007 1 327 zaměstnanců, došlo k jejich navýšení. Údaje ze stejné části návrhu rozpočtů (.pdf, str. 28) ukazují, že pokles přibližně o 350 zaměstnanců zaznamenaly územní finanční orgány spadající pod ministerstvo financí.

Registrační pokladny skutečně prosadil ministr financí Sobotka, avšak i s přispěním Miroslava Kalouska, který hlasoval pro jejich zavedení. Zrušení později opravdu prosadil ministr financí Kalousek. Přímo na ministerstvu financí po zrušení zákona o registračních pokladnách přibylo úředníků, početní stavy poklesly pouze v územních finančních orgánech, a to přibližně o 350 úředníků. Deklarované propuštění 700 úředníků je tedy v rozporu s údaji v návrhu zákona o státním rozpočtu 2008.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Za čtyři roky 49 miliard investičních pobídek (vláda poskytla) pro 30 000 pracovních míst. Za tu samou dobu 33 000 našich občanů ukončilo OSVČ jako svojí hlavní činnost.

Investiční pobídky stanovuje zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Stát je může udělit za podmínek, že investor realizuje investiční akci na území České republiky, která bude šetrná k životnímu prostředí, že její realizace začne teprve po požádání o podmínku a splní podmínky pro investice, které mohou požádat o investiční pobídku.

Výše investičních pobídek se dá ovšem pouze těžce kvantifikovat, spočívají totiž v různých formách veřejné podpory pro investory. Těmi jsou slevy na daních, převody pozemků za zvýhodněnou cenu, hmotné podpory vytváření nových pracovních míst, hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců, hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci nebo osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách.

Podle agentury CzechInvest udělila (.xsl, Udělené investiční pobídky) vláda za poslední čtyři roky (leden 2014–červen 2017) 290 investičních pobídek domácím i zahraničním investorům. Ti s jejich pomocí investovali v České republice přes 171 mld. Kč a vytvořili tak 30 865 nových pracovních míst.

Částka 49 mld. Kč, na kterou Zbyněk Stanjura poukazuje, zřejmě pochází ze zprávy (.pdf, str. 24, odd. 5.1) ministerstva průmyslu a obchodu. Ta v tabulce 4 ukazuje počet investic, které na základě přidělených investičních pobídek realizovali pouze domácí investoři v období 2014–2016. Pouze českých investorů bylo v daném období 121 (tedy většina) a investovali právě 49 mld. Kč; vytvořili ovšem pouze 9 852 pracovních míst. Jde tedy o údaj, kolik investovali na základě pobídek domácí hráči, nejde o podporu státu.

Pro úplnost dodejme seznam udělených pobídek (.xls), který zveřejňuje Czechinvest.

Za období od ledna 2014 do června 2017 opravdu ubylo živnostníků. Úbytek OSVČ jako hlavní činnosti činí ale jen 17 tisíc. Ke 31. prosinci 2013 bylo v České republice 602 395 osob, které měly OSVČ jako hlavní činnost, v červnu 2017 to bylo už jen 585 296 osob. K úbytku OSVČ ovšem dochází již několik let – bylo tomu tak i za vlády, ve které seděl krátce sám Zbyněk Stanjura.

Podle posledních dostupných údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo k 30. červnu 2017 hlášeno 585 tisíc lidí, kteří vykonávají živnost jako hlavní činnost (992 tisíc celkem). Ve stejném období loňského roku to bylo 587 tisíc na hlavní činnost a 991 tisíc celkem. V roce 2015 se jednalo o 592 tisíc živnostníků s hlavní činností a 988 tisíc celkem. Došlo tedy k úbytku, těžko lze ale hovořit o likvidaci. K úbytku počtu OSVČ dochází setrvale již několik let, jak je patrné z grafu níže.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

V roce 2012 (...) investice za prvních 9 měsíců byly o 30 mld. vyšší než letos (...) 40 miliard za 9 měsíců, ještě méně než loni (...) v návrhu na další rok je tam zase menší částka na investice.

V roce 2012 dosáhly investice výrazně vyšších hodnot než v letech 2016, 2017 a než jak je vládou plánováno na rok 2018. Rozdíl mezi investicemi v prvních devíti měsících let 2012 a 2017 činil více než 31,5 mld. Kč. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Kapitálové výdaje neboli investice činily v prvních devíti měsících roku 2012 72,98 mld. Kč. V loňském roce tvořily investice v období leden–září částku 51,55 mld. Kč. V letošním roce vláda v období leden–září věnovala kapitálovým výdajům částku 41,35 mld. Kč. V rozpočtu na příští rok (. pdf, str. 129) jsou kapitálové výdaje rozpočtovány ve výši 89,8 mld. Kč. Za předpokladu, že investice budou rozděleny do každého kvartálu poměrně, vychází částka investic na prvních devět měsíců roku 2018 na 67,35 mld. Kč.

Radim Fiala

Radim Fiala

Jenom za dobu vládnutí této vlády vzniklo 10 nových úřadů.

Za dobu vlády Bohuslava Sobotky vznikly tři nové ústřední správní úřady, výrok poslance Fialy tak hodnotíme jako nepravdivý.

Správním úřadem se podle ústavy rozumí jakákoliv složka státu zřízená zákonem, plnící úkoly na základě zákona a vykonávající státní správu. Správní úřady se mohou vnitřně členit (např. ministerstva na odbory a další složky). Správními úřady však nejsou ku příkladu státní fondy, které slouží pouze k shromažďování a rozdělování majetku, avšak státní správu nevykonávají.

Kromě běžných správních úřadů (finanční, katastrální) však právní řád rozlišuje ještě tzv. ústřední správní úřady, mezi které Ústavní soud řadí ty správní úřady, které vykonávají státní správu na celém území ČR a které nejsou podřízeny jinému správnímu úřadu. Tyto podmínky splňuje jen malý počet správních úřadů (v současnosti 30), přičemž všechny jsou obsaženy v kompetenčním zákoně. Těchto 30 ústředních správních úřadů se rozděluje na základě toho, jestli v jejich čele stojí člen vlády (ministerstva), či ne (ústřední správní úřad). Pokud poslanec Fiala mluví o úřadech, myslí tím právě ústřední správní úřady.

Porovnáním současného znění kompetenčního zákona a znění před nástupem současné vlády zjistíme, že vznikly celkem tři nové ústřední správní úřady: Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Úřad pro ochranu osobních údajů i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání byly za současné vlády do výčtu také přidány, avšak existovaly již před nástupem vlády Bohuslava Sobotky, pouze nebyly v kompetenčním zákoně uvedeny. To jim však jejich postavení jako ústředního správního úřadu nesebralo.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

... co začala naše vláda, snižovat zdanění pro pracující rodiny s dětmi, podpořit rodiny, které mají více dětí, které ale pracují.

Vláda v tomto funkčním období prosadila některá opatření, která po finanční stránce pomáhají rodinám s dětmi.

Jedním z nich bylo zvýšení porodného a zavedení porodného na druhé dítě. Za první dítě má žena od roku 2015 nárok na 13 tisíc Kč, za druhé dítě pak 10 tisíc Kč. Změna také nastala u matek dvojčat a vícerčat. Před rokem 2015 měla matka nárok na 19 tisíc Kč při porodu dvojčat a vícerčat pouze v případě, že se jednalo o první porod. V případě, že se jí ale narodilo při prvním porodu jedno dítě a při dalším porodu dvě a více dětí, měla nárok pouze na porodné na první dítě ve výši 13 tisíc Kč. Od roku 2015 má rodička nárok na 23 tisíc Kč bez ohledu na to, o kolikátý porod jde. Úprava porodného znamenala zvýšení mandatorních výdajů (.pdf, str. 4) ročně o 330 mili. Kč. Celkem má jít podle důvodové zprávy na daný výdaj 470–480 mil. Kč navíc ročně. Počítejme tedy s nárůstem výdajů ve výši cca 1,4 mld. Kč.

Vláda také postupně zvyšovala slevu na dani na druhé, třetí a každé další vyživované dítě. Tyto slevy byly v roce 2014 stejně vysoké jako sleva na první dítě, tedy 13 404 Kč. Sleva na druhé dítě se od roku 2014 zvedla z 13 404 Kč na 19 404 Kč. U třetího a každého dalšího dítěte pak došlo ke zvýšení z 13 404 Kč na 24 204 Kč.

KDU-ČSL také přišla s návrhem na snížení sociálních odvodů pro rodiny s více dětmi. Díky tomuto opatření by rodiny s dětmi mohly ušetřit až 3,8 mld. Kč. Vláda tento záměr zatím podpořila.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

... je to stabilizace penzijního, zdravotního systému a vzdělávacího systému. To jsou tři reformy, které vláda slíbila a neudělala vůbec nic, ale opravdu vůbec nic.

Tyto oblasti sice patřily mezi priority vlády, ale vláda ve své koaliční smlouvě neslibovala zásadní reformy nebo systémové změny v žádné z nich. Miroslav Kalousek jí tedy podsouvá něco, co nikdy nebylo jejím primárním záměrem.

V koaliční smlouvě Sobotkovy vlády je jako jedna z priorit uvedeno: „Rozvoj kvalitních a všeobecně dostupných veřejných služeb v oblasti školství, zdravotnictví, sociálního systému, dopravy a bezpečnosti. Všestranná podpora vzdělání, vědy, kultury a sportu.“ (str. 7)

1) Důchodový systém. V koaliční smlouvě se píše: „Dáme podnět k sestavení odborné komise v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí složené z delegovaných zástupců koaličních stran, opozice, zástupců tripartity a odborníků z řad ekonomů, demografů a sociologů, kterápřipraví úpravy zdanění práce a důchodového systému s účinností od roku 2017 tak, abychom zajistili výplaty důstojných penzí, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu.“ (str. 17)

Vláda od ledna 2016 zrušila tzv. důchodové spoření ukotvené v druhém penzijním pilíři. Ten zavedl systém, kdy si lidé mohli dobrovolně spořit na důchod, po jeho zrušení jim ale peníze byly vráceny. Ač danou věc navrhovala rovněž zřízená komise, šlo primárně o závazek vyplývající z koaliční smlouvy.

Dále vešly v platnost návrhy komise týkající se třetího penzijního pilíře (3.1–3.5) neboli penzijního připojištění (také dobrovolné). Rozšířilo se osvobození od daně z příjmů na výplaty penzí, snížil se minimální věk pro účast v doplňkovém penzijním pojištění, zvýšil se limit pro investování do standardních fondů kolektivního investování, změnil se způsob správy doplňkových fondů, které pojištění kryjí, a změnily se pravomoci České národní banky k udělování povolení, pokud nejsou splněny zákonné požadavky.

Prošel i návrh změnit hranici důchodového věku, která do té doby neměla limit a počítala s automatickým zvyšováním podle zvyšující se hranice naděje na dožití. Konkrétní číslo jako hranici tato změna nenastavila, ale nastavila nové parametry pro výpočet hranice důchodového věku. Ten se může dále posouvat každých pět let, a to v závislosti na vzrůstajícím věku dožití. Vláda tedy důchodový věk nezastropovala zcela. Nové opatření bude navíc platit až od roku 2030, kdy se reálně důchodový věk dostane na 65 let. Jde tedy spíše o odložení rozhodnutí v této věci na další vlády.

V neposlední řadě komise upravila systém valorizace důchodů, který upravuje důchody tak, aby reagovaly na zvyšující se úroveň životních nákladů domácností a tím se omezil počet domácností důchodců, které žijí na hranici chudoby.

2)Zdravotní systém. V koaliční smlouvě najdeme: „Vytvoříme předvídatelný, stabilní a průměrným nákladům odpovídající systém úhrad pro všechny typy zdravotní péče.“ (str. 19)

Ve zdravotnictví však za této vlády také nedošlo k výraznějším systémovým změnám. Došlo třeba k navýšení vyměřovacího základu platby za státní pojištěnce: v červnu 2017 schválili poslanci novelu zákona č. 592/1992 Sb., která byla výsledkem dohody ministrů Ludvíka a Babiše. Tato novela znamenala zvýšení vyměřovacího základu a měsíční částky za státního pojištěnce pro roky 2019 a 2020. Stát bude v těchto letech dávat do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce přibližně 3,5 mld. Kč ročně navíc. Nejedná se o pravidelnou valorizaci platby vázanou na ekonomické parametry, jak původně plánovalo ministerstvo zdravotnictví a kterou odmítlo ministerstvo financí.

Co se týká platů ve zdravotnictví, vláda je několikrát zvyšovala, naposledy je svým usnesením (.pdf) zvýšila o 10 %, k 1. lednu 2017. Další navýšení bude v lednu 2018.

3) Vzdělávací systém. Z větších změn ve školství byl připraven kariérní řád učiteů, ten však neprošel, a to také kvůli neshodám v koalici o jeho podobě. Učitelé a nepedagogičtí pracovníci ve školství dostali přidáno, navíc od 1. listopadu 2017 dojde k navýšení platů o 15 %; vysoké školy pak dostanou o 3 miliardy navíc.

Podrobněji se můžete podívat na plnění slibů této vlády v naší speciální analýze.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Navýšili jsme daně nadnárodním společnostem. Máme tady nějakou směrnici, ale firmy nejdříve platí daně a až potom platí dividendy.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Česká republika daně nadnárodním společnostem nenavýšila, sazba daně z příjmů právnických osob totiž zůstává stejná. Směrnice Rady Evropské unie (dále jen Rada), kterou Česká republika ještě netransponovala, pak reaguje na přesun aktiv do zemí mimo EU, kdy se z těchto aktiv bude povinně platit daň.

Od roku 2010 nedošlo na území České republiky ke změně sazby daně právnických osob. Od tohoto roku je základní sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %.

Co se týče nadnárodních společností, Rada v červenci 2016 schválila směrnici o pravidlech proti vyhýbání se placení daní ve státě, ve kterém právnická osoba působí. Společně s mezinárodní iniciativou proti daňové optimalizaci na úrovni OECD tak bojuje proti vyhýbání se daňové povinnosti nadnárodních korporací, přičemž si klade za cíl reformovat mezinárodní daňový rámec a zajistit, aby byly zisky nadnárodních společností odváděny tam, kde jsou vytvářeny.

Zejména článek 5 směrnice ukládá povinnost při přesunu aktiv, zejména prostřednictvím mateřských společností na území EU do dceřiných, které se nachází mimo území EU. Daně se tak nadnárodním společnostem nenavýšily, pouze musí nyní při přesunu svých prostředků do zemí mimo členské státy EU zaplatit v členském státě daň z přesunuté částky.

Ministerstvo financí k této směrnici pořádalo v březnu letošní roku veřejnou konzultaci, Česká republika však směrnici doposud netransponovala. Transponovat by ji pak podle znění samotné směrnice měla do konce roku 2018.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Píše se nový zákon o daních z příjmu, ten je starý asi 25 let a je tam asi 170 novel.

Ministerstvo financí (MF) opravdu pracuje na novém zákoně o daních z příjmů, který by měl nahradit současný zákon platný téměř 25 let a novelizovaný téměř 160krát. Výrok poslance Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Současný zákon o daních z příjmů byl schválen ještě Českou národní radou v roce 1992, účinnosti pak nabyl 1. ledna 1993. Novelizován byl podle údajů Poslanecké sněmovny 157x, přičemž tři z novel byly zrušovací nálezy Ústavního soudu.

Co se týče nového zákona o daních z příjmů, MF na podzim loňského roku vyhlásilo veřejné konzultace k prvním řešením pro připravovaný nový zákon o daních z příjmů, ke kterým vypracovalo také souhrn řešení (.pdf). Podle náměstkyně Schillerové má ministerstvo za cíl návrh před volbami dokončit, jeho prezentaci chce však nechat až na dalším ministrovi.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Byl jsem první ministr, který zmapoval majetek státu a našli jsme 27 tisíc nemovitostí, které nikomu nepatřily.

V roce 2015 spustilo ministerstvo financí ve spolupráci s jím podřízeným Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových Mapu majetku státu. Z dat vyplývá, že úřad nalezl přes 25 tisíc nemovitostí zapsaných na neexistující subjekty či nedohledaných státních subjektů z dob minulého režimu a subjektů v konkursu nebo likvidaci. Obdobný počet nalezených nemovitostí potvrdila v rozhovoru pro ČRo Radiožurnál i ředitelka úřadu Kateřina Arajmu v září 2015.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

VAT gap - DPH, která se ročně nezaplatí - je 60–70 miliard, to jsou ty karoselové dohody a šedá ekonomika, a to snižujeme.

VAT gap je termín označující rozdíl mezi předpokládaným a skutečným výběrem DPH. Podle studie (.pdf, str. 23) Evropské komise činí tento rozdíl v České republice za rok 2015 66 miliard Kč. Za předchozí tři roky se pohyboval v hodnotách 60 až 75 miliard Kč.

Mezi hlavní příčiny VAT gap patří podle názoru komise i ministerstva financí karuselové podvody, jejichž podstatu popisuje grafika od iDNES.cz. Šedá ekonomika hraje v rozdílu mezi předpokládaným a skutečným výběrem daně daleko menší roli, což dokládá i zpráva (.pdf, str. 16, graf č. 7) NKÚ z roku 2014, která odhaduje její vliv na 3 %.

Podle údajů (.pdf, str. 23) za roky 2014 a 2015 současná vláda opravdu snižuje VAT gap, když se procentuálně snížil z 19 na 16 %. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

… jediný český legislativní návrh (reverse charge), na kterém jsem pracoval tři roky, který bojujeme proti Francouzům ...

Andrej Babiš předložil v červnu 2014 na zasedání Rady návrh na zavedení tzv. reverse charge, avšak vzhledem k tomu, že Rada nemá legislativní iniciativu, musel žádat o předložení Komisi, což se mu v prosinci 2016 také podařilo. Návrh zatím přijat nebyl, blokuje jej zejména Francie. Babišův návrh však není jediný český legislativní návrh, neboť v červenci 2016 předložila Komise na návrh premiéra Sobotky balíček opatření týkající se trhu s mlékem a vepřovým masem. Výrok tak pokládáme za zavádějící.

Andrej Babiš v červnu 2014 na zasedání Rady ministrů financí ECOFIN přednesl návrh, který se týkal tzv. reverse charge – u DPH by se přenesla daňová povinnost z dodavatelů na odběratele, a to u veškerého zboží a služeb. DPH tak nepřiznává dodavatel (prodejce), ale odběratel. Podle Babiše bylo účelem tohoto opatření bojovat proti daňovým podvodům v rámci EU. Nutno podotknout, že se Evropská unie podobnými mechanismy zabývá už od roku 2009.

DPH patří v rámci EU k harmonizovaným daním, u nichž dochází ke sblížení daňových legislativ v jednotlivých státech a pravidla pro jejich výběr jsou určována EU. Babiš však prosazuje, aby reverse charge u DPH závisela na rozhodnutí vlády jednotlivého státu.

V září 2015 kritizoval exministr financí Evropskou komisi kvůli tomu, že se nedostatečně věnuje problémům s daňovými úniky. Babiš již delší dobu na evropské úrovni prosazuje, aby státy mohly samostatně určovat, jaké zboží a služby budou podléhat přenesené daňové povinnosti, tzv. reverse charge. Žádal výjimku, aby ČR mohla zavést přenesenou daňovou povinnost u všech služeb v hodnotě nad 10 tisíc eur (cca 2,7 milionu korun). Evropská komise ale tuto žádost zamítla už v říjnu 2015.

Babiš to ale nevzdal. Evropská komise svolila k vypracování analýzy dopadů přenesené daňové povinnosti a Česká republika získala podporu i u ostatních zemí. V prosinci 2016 pak Komise představila svůj návrh. Návrh neumožňuje použít obecný reverse charge na plnění nad 10 000 euro přímo, ale až na základě povolení ze strany Komise. Pro ČR jsou podmínky návrhu přísné a Babiš se proti tomu vymezil.

Aktuální stav je takový, že stále není daný návrh (tedy ani schválen), jak vyplývá z vyjádření ministerstva financí, které mapuje jednání Ivana Pilného na ECOFINu. S návrhem nesouhlasí z členských států Evropské unie zejména Francie, a to z důvodu možných právních komplikací.

Ministr Babiš ale není prvním českým politikem, kterému se podařilo v EU vymoci projednávání nějakého legislativního návrhu. Například, jak už bylo řečeno, v červenci 2016 na návrh českého premiéra Sobotky představila Komise na základě české iniciativy balíček podpůrných opatření na pomoc stabilizace trhu s mlékem a vepřovým masem.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Složená daňová kvóta je asi 48,6 % (reakce viz další výrok). Mluvil jsem o mezní dani z příjmu, to znamená, že u osob, které jsou ve střední třídě, tak ty platí 48,6 %. Vaše vláda (směrem ke Kalouskovi, pozn. Demagog.cz) a další pravicové vlády nastavily systém tak, že střední třídy platí 48,6 %, zatímco ti nejbohatší platí jenom nějakých 34 %.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Michálek jednak zaměňuje složenou daňovou kvótu za mezní sazbu daně (dodejme, že se po upozornění opravil), jím popsané procentní zdanění je také problematické, neboť zmíněných 34 % dopadá na naprosté minimum občanů. Uvedených 48 % (a podobné hodnoty) pak dopadají na širší skupiny obyvatel.

Ukazatel daňová kvóta popisuje podíl příjmů daňového charakteru na HDP. Složená daňová kvóta obsahuje mimo daní ještě další povinné odvody, tedy příspěvky na sociální a zdravotní pojištění a cla.

Výše složené daňové kvóty je 34,3 % (.pdf, str. 23). Od roku 2011 mírně roste, v řádech desetin procentních bodů. Skutečná složená daňová kvóta je tedy přibližně o 14 procentních bodů nižší než uvedl Jakub Michálek.

Mezní veličina označuje přírůstek placené (vyměřené) daně z dodatečného příjmu. Mezní sazba daně se uplatňuje ze základu daně v nejvyšším zdaňovacím pásmu, tzn. nejvyšší možnou sazbou příslušné daně. Toto efektivní zdanění ekonomicky lépe popisuje skutečnou daňovou zátěž dopadající na každého jednotlivce. Rozhodně se nejedná o složenou daňovou kvótu. Podle OECD je mezní sazba střední třídy (průměrného zaměstnance) 48,6 % (str. 236).

Zdroj: vlastní výpočet

Do celkových odvodů zahrnujeme jak daň z příjmu, tak i odvody na zdravotní a sociální pojištění. Právě to způsobuje degresi ve výši efektivního zdanění, která je v grafu patrná. Odvody na sociální pojištění jsou totiž zastropovány na 48násobku průměrné mzdy. Míru zdanění počítáme v poměru k celkovým nákladům práce (tzv. superhrubé mzdě), tedy k hrubé mzdě navýšené o pojistné placené zaměstnavatelem.

Ve výpočtu uvažujeme poplatníka, který uplatňuje pouze základní slevu na dani.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Kalousek: Složená daňová kvóta není 46 a něco, ta je zaplaťpánbůh zhruba o deset bodů nižší.

Michálek: Mluvill jsem o mezní dani z příjmu, to znamená, že u osob, které jsou ve střední třídě, tak ty platí 48,6 %…

Kalousek: To je něco jiného než složená daňová kvota.

Ukazatel daňová kvóta popisuje podíl příjmů daňového charakteru na HDP. Složená daňová kvóta obsahuje mimo daní ještě další povinné odvody, tedy příspěvky na sociální a zdravotní pojištění a cla. Výše složené daňové kvóty je 34,3 % (.pdf, str. 23). Od roku 2011 mírně roste, v řádech desetin procentních bodů. Skutečná složená daňová kvóta je tedy přibližně o 14 procentních bodů nižší než uvedl Jakub Michálek. Naopak Miroslav Kalousek popsal výši kvóty téměř přesně.

Mezní veličina označuje přírůstek placené (vyměřené) daně z dodatečného příjmu. Mezní sazba daně se uplatňuje ze základu daně v nejvyšším zdaňovacím pásmu, tzn. nejvyšší možnou sazbou příslušné daně. Toto efektivní zdanění ekonomicky lépe popisuje skutečnou daňovou zátěž dopadající na každého jednotlivce. Rozhodně se nejedná o složenou daňovou kvótu. Podle OECD je mezní sazba střední třídy (průměrného zaměstnance) 48,6 % (str. 236).

Marek Pieter

Marek Pieter

Za tři roky jste udělali 12,7 kilometrů dálnic…

Nových kilometrů dálnic nebylo za poslední roky 12,7, ale 25 km. Konkrétně jde o úseky:

  • D3: 0309/III Borek – Úsilné (zprovozněno 27. 9. 2017) - 3,2 km
  • D4: Skalka - II/118 (zprovozněno 4. 10. 2017) - 4,8 km
  • D8: 0805 Lovosice - Řehlovice (zprovozněno 17. 12 .2016) - 12,5 km
  • D11: 1105-2 Osičky – Hradec Králové (zprovozněno 21. 8. 2017) - 4,4 km

Marek Pieter zřejmě vzal v úvahu pouze zprovoznění na D8, proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš

Lidé mají rozporné informace. Myslí si, že převodem na euro klesnou nebo vzrostou dávky, platy a podobně, ale to s tím nesouvisí, nominální přepočet kurzu nezmění základ a nesníží ani nezvýší plat, byla by to záležitost zaokrouhlování v zákoně.

Případný postup zavedení společné evropské měny by byl korigován Národním plánem zavedení eura. Konkretizace přepočtu mezi českou korunou a eurem bude upravena v Obecném zákoně o zavedení eura. Portál ministerstva financí zavedenieura.cz popisuje princip zaokrouhlování detailně.

CZK → EUR. Při přepočtu korunové částky na eurovou je korunový základ dělen přepočítacím koeficientem. Výsledná částka bude zaokrouhlena na dvě desetinná místa čili na nejbližší eurocent jako nejnižší nominále peněžní jednotky eura. Při nerozhodném výsledku, tj. končícím na třetím desetinném místě číslicí 5, je zaokrouhlováno vždy směrem nahoru.

EUR → CZK. Při přepočtu eurové částky na korunovou se eurový základ násobí přepočítacím koeficientem. Výsledná částka bude zaokrouhlena na nejnižší národní měnovou jednotku, v případě ČR tedy na jeden haléř.

Dílčí versus konečná částka. Skládá-li se peněžní částka z více dílčích položek, je doporučováno zaokrouhlovat až konečnou hodnotu, zatímco dílčí položky mohou být uváděny nezaokrouhleně. Tímto způsobem se zabrání nekonzistencím z důvodu drobných odchylek mezi zaokrouhlováním po jednotlivých položkách a zaokrouhlením výsledné částky.
Ilustrativní přepočet korunové částky na částku v eurech:

Výchozí částka: 1500 Kč
Přepočítací koeficient (ilustrativní): 1 € = 27,6540 Kč

Správně: 1500 : 27,654 = 54,24 € (použit byl platný přepočítací koeficient)
Chybně: 1500 : 27,65 = 54,25 € (použit byl zaokrouhlený přepočítací koeficient)
Chybně: 1500 : 27,6 = 54,35 € (použit byl zkrácený přepočítací koeficient)
Chybně: 1500 × 0,036161 = 54,24 € (použit byl invertovaný přepočítací koeficient)

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Minulý rok jsme skončili jako druhý nejlepší v Evropě ve veřejných financích.

Toto prohlášení Andreje Babiše jsme ověřovali opakovaně. Výrok vychází z tiskové zprávy ministerstva financí a dat Eurostatu. Podle něj si skutečně Česko vedlo v loňském roce ve výši zadlužení a rozpočtového schodku velmi dobře ve srovnání s jinými zeměmi EU. Přetavení těchto dvou samostatných statistik do celkového druhého místa je však od ministerstva financí poněkud zavádějící.

Tento úspěch České republiky oznámilo ministerstvo financí v dubnu 2017. Vycházelo patrně z tiskové zprávy Eurostatu o prvních datech o HDP za rok 2016. Podle této zprávy dosáhla Česká republika v loňském roce přebytku státního rozpočtu ve výši 0,6 % HDP a v tomto ukazateli se zařadila na pomyslné šesté místo v EU (nejlépe dopadlo Lucembursko s 1,6 %). Dluh veřejných financí ke konci roku 2016 činil 37,2 % HDP – jedná se o čtvrtý nejlepší výsledek v EU (nejlepší výsledek mělo Estonsko, a to 9,5 %). Státy Česká republika, Lucembursko a Estonsko tedy „zabodovaly“ v obou těchto ukazatelích. Není jisté, podle jakého měřítka na ministerstvu financí vyhodnocovali konečné pořadí.

Je pravdou, že tyto ukazatele částečně vypovídají o zdraví veřejných financí, není to však vyčerpávající informace. Zároveň je nutné podotknout, že Eurostat nesestavuje žádný žebříček zemí, to je pouze interpretace ministerstva financí.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Je potřeba říct, kolik by nás to stálo (přijetí eura): 51 mld. vklad, 437 mld. garance, jednotný mechanismus pro řešení krizí dalších 25 mld.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat informace o garanci 437 mld. Kč, o které Andrej Babiš mluvil. Babiš toto číslo zmínil již v květnu 2015, nicméně ani web ministerstva financí ani Česká národní banka ve svých materiálech takovou garanci neuvádějí.

Vstupní náklady na zavedení eura by se bez započtení vkladu do Bankovní unie měly dle odhadů pohybovat někde mezi 50 a 60 mld. Kč. Počáteční vklad do Bankovní unie není jasně daný, nicméně s největší pravděpodobností se bude jednat o částku v řádu jednotek až desítek miliard.

V lednu loňského roku se v Praze uskutečnila konference s názvem Přijetí společné evropské měny v ČR –přínosy a rizika. Tehdejší státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza na konferenci uvedl, že náklady na zavedení eura pro celou ekonomiku by činily zhruba půl procenta hrubého domácího produktu. Letošní HDP by se dle odhadů ministerstva financí mělo pohybovat okolo částky 4 885 mld. Kč, náklady by tedy v tomto ohledu činily zhruba 24,34 mld. Kč.

Během krize eurozóny byly vytvořeny dva mechanismy, do kterých členské země platící eurem vkládaly finance, aby pomohly sanovat dluhy jiných členských zemí eurozóny. První z tzv. eurovalů, Evropský mechanismus finanční stabilizace a druhý, Evropský nástroj finanční stability.

V roce 2013 pak vznikl fond Evropský stabilizační mechanismus, který nahradil předchozí dva mechanismy. Celkový kapitál byl stanoven na 700 mld. eur. Vklad ČR do tohoto Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) by pak měl být 34 miliard korun.

Kromě ESM by Česká republika musela vstoupit do Bankovní unie, která působí jako bariéra proti spekulacím a bankovním krizím. Podle makroekonomického analytika České spořitelny Michala Skořepy by mohl výdaj na Bankovní unii v průběhu několika let dosáhnout částky 50 mld. Kč. Kromě toho zmiňuje Skořepa budoucí možný výdaj do ESM – téměř 400 mld. Kč., což však není vstupní náklad, ale potenciální budoucí výdaj.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Eurozóna, když porovnáte jejich výsledky zadlužení, je na tom – s výjimkou Německa – jsou na tom výrazně hůř než státy, které nebyly v eurozóně, jako VB, Polsko a my.

Eurozóna jako celek sice průměrně vykazuje vyšší zadlužení než země, které eurem neplatí, neexistuje však přímá souvislost mezi členstvím v eurozóně a výší zadlužení. Mezi jejími členy najdeme země s velmi nízkým i země s extrémně vysokým zadlužením. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Porovnáme-li ukazatel státního dluhu členských zemí EU v poměru k jejich HDP za rok 2016, jsou na první pohled viditelné rozdíly – od Estonska s 9,5 % HDP po Řecko zadlužené 179 % HDP. Průměrný dluh všech členských států EU je pak 83,5 % HDP. Značné rozdíly jsou i mezi zeměmi, které zmiňuje Babiš (zvýrazněné v grafu níže). Kromě nich nepatří do eurozóny také Švédsko, Dánsko, Chorvatsko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko.

Mezi nejméně zadlužené země EU patří ČR, Bulharsko a Rumunsko, najdeme tam ale i pobaltské země nebo Lucembursko, které eurem platí. Na opačné straně grafu se nachází zejména jihoevropské země eurozóny, nadprůměrného zadlužení v rámci EU ale dosahuje i Chorvatsko či Babišem zmíněná Velká Británie.

Babiš mluví také o Německu, které uvádí jako výjimku mezi zeměmi eurozóny. Zadlužení této země je sice pod průměrem EU, v rámci eurozóny bychom ale našli i země se značně nižším zadlužením.

Pokud porovnáme skupiny zemí platící a neplatící eurem jako dva celky, vychází průměrné zadlužení k poměru HDP zemí eurozóny 79,2 % a zemí mimo eurozónu 54 %. Eurozóna tedy vykazuje průměrně vyšší zadlužení, výrazně se na tom ale podílejí země s extrémně vysokými hodnotami ukazatele.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pan Macron sliboval, že sníží daně od roku 2018.

Snížení daní bylo jedním z předvolebních slibů Emmanuela Macrona. Konkrétně šlo o daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitosti. Nejasná vyjádření vlády ohledně snižování daně z nemovitosti byla jednou z příčin poklesu popularity nového francouzského prezidenta a po nátlaku veřejnosti následoval slib snížit ji do konce roku 2018.

Na konci září představila francouzská vláda návrh rozpočtu pro rok 2018, ve kterém se snižováním daní počítá. Podle francouzského ministra financí tento rozpočet pomůže urychlit hospodářské změny a zároveň je vůči občanům spravedlivý. Levice však navrhované změny kritizuje s tím, že snížení daní se týká hlavně nejbohatších osob a přispěje k nárůstu nerovnosti ve společnosti.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My máme zadlužení vůči HDP 32,6 %, jedno z nejlepších, a Francie má dluh asi 110 %.

Podle dat Eurostatu za rok 2016 činí státní dluh ČR 37,2 % HDP a státní dluh Francie 96 % HDP. ČR se dlouhodobě daří udržovat hodnotu tohoto ukazatele relativně nízko, podobně jako Lucembursku, Bulharsku, Rumunsku a pobaltským zemím včetně Estonska, které má zadlužení v poměru k HDP vůbec nejnižší.

Na druhé straně tohoto žebříčku najdeme Řecko, které v posledních letech dosahuje zadlužení téměř 180 % HDP. Stoprocentní hranici překračuje také Itálie, Portugalsko, Kypr a Belgie.

Andrej Babiš tedy neuvádí přesná čísla - zadlužení ČR v poměru k HDP o několik procent podhodnotil a francouzské naopak nadhodnotil. Výrok nicméně hodnotíme jako pravdivý, protože jeho podstata směřuje k tomu, že zatímco ČR patří k zemím s nejnižším zadlužení vůči HDP, Francie se pohybuje na opačné straně žebříčku.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Přijetí eura podporuje 20, 25 % občanů.

Postoj k Evropské unii a také k přijetí eura dlouhodobě sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM).

Podle nejnovějšího šetření z dubna 2017 (.pdf, s. 4) je 7 % rozhodně pro přijetí eura, 14 % spíše pro přijetí – dohromady 21 % lidí. Necelé tři čtvrtiny jsou tedy proti. Jak je vidět z následujícího grafu, do roku 2006 převažovala v populaci podpora přijetí eura, zhruba do roku 2009 byly obě strany vyrovnané a v roce 2011 došlo ke skokovému zvýšení odmítavého postoje. Podpora je vyšší u mladších lidí a lidí s vyšším vzděláním nebo příjmem (s. 5).

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Zavázali jsme se k přijetí eura, ale stanovení data je na nás.

Česká republika se vstupem do Evropské unie zavázala přijmout společnou měnu euro. Nejdřív však musí splnit konvergenční kritéria, které jsou součástí Smlouvy o fungování Evropské unie (Maastrichtské smlouvy). Jsou to kritéria cenové stability, dlouhodobých úrokových sazeb, kurzové stability a udržitelnosti veřejných financí. Splnění těchto kritérií hodnotí Evropská komise a Evropská centrální banka. Vláda určuje termín, ke kterému se Česká republika bude snažit konvergenční kritéria splnit.

Česká republika splňuje všechna čtyři ekonomická kritéria, která jsou stanovena v Maastrichtské smlouvě, jen se zatím nezapojila do Evropského mechanismu výměnných kurzů (ERM II). Kurz české koruny vůči euru by se musel udržovat v rozpětí ±15 % od centrální parity, kterou vyhlásí vláda nebo centrální banka.

Bohuslav Sobotka má pravdu v tom, že si Česká republika může stanovit datum přijetí eura sama, musí však splnit všechna konvergenční kritéria. Neexistuje žádný mechanismus, který by stanovoval členským zemím, kdy přesně mají euro přijmout.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

V době, kdy bylo referendum, se nesmělo platit a ručit za dluhy ostatních států. To byla jiná situace, na to ti, kdo říkají, že máme povinnost (přijmout euro, pozn. Demagog.cz), zapomínají.

Pakt stability a růstu byl přijat v roce 1997 a upravuje podmínky dodržování rozpočtové disciplíny. Obsahoval i tzv. no bail out klauzuli, jež zakazovala ostatním zemím, aby zachraňovaly stát, který sám sebe nedisciplinovanou rozpočtovou politikou přivedl do problémů. Tato klauzule byla prolomena při záchraně Řecka. Po poskytnutí pomoci Řecku byl vytvořen dočasný záchranný mechanismus (ESFS), který měl posloužit jako znamení, že eurozóna nenechá svoje členy padnout. Měl sloužit jen jako garance, ale to nebylo naplněno. Postupně o pomoc požádalo Portugalsko, Řecko, Kypr a Španělsko.

Dočasný záchranný mechanismus (ESFS) měl být nahrazený trvalým Evropským stabilizačním mechanismem (ESM), který vznikl na základě smlouvy mezi zeměmi eurozóny. Státy se shodly, že započne svou činnost dříve, než bylo plánované, a tak působil už od roku 2012. Tehdy ještě sloužil i dočasným záchranným mechanismem (ESFS).

Roku 2003, kdy se uskutečnilo referendum o přistoupení České republiky do Evropské unie, platila tzv. no bail out klauzule, která byla zavedená Paktem stability a růstu.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Když vy (ODS, pozn. Demagog.cz) jste byli ve vládě, tak se minimální mzda nezvýšila ani o korunu, my jsme ji zvedli čtyřikrát, z 8,5 tis. hrubého na 12 tisíc příští rok. Letos se průměrné platy zvedly zatím o víc jak tři tisíce korun na 29 tisíc Kč, to je taky výsledek tlaku vlády na to, aby platy rostly – tím, že zvýšíme platy učitelům o 15 %, zaměstnancům ve veřejném sektoru, vytváříme tlak na to, aby platy rostly.

Předně uveďme, že hodnotíme v rámci výroku jednotlivá navyšování, o nichž premiér mluví. Neřešíme, nakolik vedou k tlaku na platy. Ty ovlivňuje řada různých faktorů (včetně těch, na které kabinet nemá zásadní vliv) jako třeba růst ekonomiky, situace na trhu práce apod. Pokud však sledujeme vyjádření o různých navyšováních, jak o nich Sobotka mluví, tak ta jsou popisována korektně.

ODS za první a druhé vlády Mirka Topolánka od 4. září 2006 do 8. května 2009 a rovněž za vlády Petra Nečase od 13. července 2010 do 10. července 2013 minimální mzdu skutečně prakticky nezvýšila (o 50 korun v roce 2007), což vyplývá z oficiálních statistik ministerstva práce a sociálních věcí. Minimální mzdu následně pozvedla úřednická vláda Jiřího Rusnoka z 8 000 Kč na 8 500 Kč. Vláda Bohuslava Sobotky prozatím navýšila minimální mzdu třikrát – v letech 2015, 2016 a 2017.

K prvnímu nárůstu minimální mzdy vládou Bohuslava Sobotky došlo v lednu 2015, kdy byla zvýšena z původních 8 500 Kč na 9 200 Kč. Podíl minimální mzdy na průměrné se posunul z 33 % na 34,8 %. K dalšímu zvednutí došlo v lednu 2016, kdy byla minimální mzda navýšena na 9 900 Kč. Podíl na průměrné mzdě činil 35,9 %.

Třetí zvýšení proběhlo v lednu 2017, kdy se minimální mzda zvýšila na 11 000 Kč. Čtvrté navýšení minimální mzdy pocházející od Sobotkovy vlády proběhne začátkem roku 2018 a nejnižší zaručená mzda naroste na 12 200 Kč.

Co se týče průměrné mzdy, za rok 2014 činila tato suma 25 686 Kč. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 narostla průměrná mzda na 29 346 Kč, což znamená navýšení o 3 660 Kč.

Od 1. listopadu 2017 pak dojde k nárůstu tarifních platu učitelů o 15 %, na čemž se dohodla vláda 11. září. Je vhodné také dodat, že nehodnotíme vliv růstu mezd ve veřejném sektoru na mzdy v soukromé sféře.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Měli bychom si všimnout, že v tuto chvíli – byť všechny evropské země podle fiscal compact konsolidují svoje rozpočty – roste eurozóna zhruba stejně rychle jako USA, které svůj rozpočet nekonsoliduje.

Fiscal compact je součástí Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, která je jednou z reakcí na krizi eurozóny. Tuto smlouvu v roce 2012 podepsalo 25 členských států EU, nepodepsat se ji rozhodla Velká Británie, ČR a Chorvatsko. Obsahuje požadavek vyrovnaného rozpočtu a mechanismy nápravy, které mají signatáři zavést do svých vnitrostátních předpisů. Fiscal compact tedy nemá přímý vliv na rozpočty všech evropských zemí, existují výjimky, mezi nimi i ČR, což Kalousek v debatě zmiňuje. Závazný je nicméně pro všechny členy eurozóny, o kterých byla v kontextu tohoto výroku řeč.

EU i USA výrazně zasáhla světová hospodářská krize, což je při srovnání tempa růstu HDP (graf níže) na první pohled zřejmé. Následující roky se tempo růstu amerického HDP pohybovalo kolem 2 %, zatímco v EU bylo v roce 2012 dokonce záporné. V posledních dvou sledovaných letech se však hodnoty tohoto ukazatele v EU a USA značně přiblížily. Kalousek v debatě hovořil právě o aktuálním stavu a výrok tak můžeme označit za pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Není pravda, že eurozóna nemá fiskální pravidla, vedle maastrichtských kritérií je fiscal compact, ke kterému ČR dosud nepřistoupila.

Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii schválila vláda 24. března 2014 a souhlas s ratifikací vydal 27. srpna také Senát.

Přesto zůstává smlouva stále neschválená, chybí ratifikace poslanci a také prezidentem. Koalice má v Poslanecké sněmovně většinu, smlouvu mohla schválit během celého volebního období. Prozatím prošel dokument pouze prvním čtením, které proběhlo již v roce 2014. Vláda měla tedy fakticky tři roky času prohlasovat smlouvu ve druhém čtení.

U mezinárodních smluv jsou v Poslanecké sněmovně pouze dvě čtení a čistě teoreticky je možné, že se smlouva stihne projednat ještě během září. Prozatím se tak ovšem nestalo, závazek tak hodnotíme jako nesplněný. Vláda sice danou smlouvu schválila, bez ratifikace jde ovšem pouze o deklaratorní postoj.

Účelem smlouvy je posílit hospodářský pilíř Hospodářské a měnové unie. K tomu má dojít prostřednictvím tří opatření: zpřísnění rozpočtové kázně, posílení koordinace hospodářských politik a zlepšení správy eurozóny. Jedná se například o zajištění vyrovnaného nebo přebytkového veřejného rozpočtu.

Fiskální pakt v současnosti znamená hlavně možnost České republiky účastnit se na vybraných jednáních summitů eurozóny. Závaznost plnit fiskální pakt však mají jenom státy platící eurem.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Česká republika rostla třikrát víc než Německo, v roce 2015.

Podle dat zveřejněných Eurostatem v roce 2015 vzrostlo reálné HDP České republiky o 4,5 % oproti roku 2014. U Německa to bylo o 1,7 %. Růst České republiky byl tedy přesně 2,6krát větší než Německa. Po zaokrouhlení tento údaj odpovídá výroku Andreje Babiše.

Jaroslav Klaška

Jaroslav Klaška

Zavázali jsme se k přijetí eura referendem.

K přijetí eura se Česká republika zavázala podpisem přístupové smlouvy, který proběhl 16. dubna 2003 v Aténách. Přistoupení České republiky bylo potvrzeno i lidovým referendem ve dnech 13. a 14. června 2003. Pro přistoupení bylo 3 446 758 občanů, tedy 77,33 %.

Článek číslo čtyři (.pdf, str. 2) totiž praví: „Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES.“

Státy musí ale splňovat několik podmínek, aby mohly zavést euro. Právě kvůli tomu je zde zavedená výjimka, aby státy mohly splnit konvergentní podmínky, které jsou k přijetí eura nutné podle Maastrichtské smlouvy (později Smlouva o fungování Evropské unie). Těmi jsou (.pdf, článek 140, str. 63):

1. dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí patrný ze stavu veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek

2. dosažení vysokého stupně cenové stability patrného z míry inflace

3. dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči euru

4. stálost konvergence dosažené členským státem, na který se vztahuje výjimka, a jeho účasti v mechanismu směnných kurzů, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb

Ze Smlouvy o přistoupení ČR k EU a primárního práva vyplývá, že se Česká republika zavázala k přijetí jednotné měny. Nedodržení tohoto závazku by znamenalo porušení evropského i mezinárodního práva (neplnění mezinárodní smlouvy je v rozporu se zvykovým právem – Pacta sunt servanda).

Marek Pieter

Marek Pieter

Pokud jsme dali příslib, že vstupujeme do Evropské unie, tak jsme dali i slib, že přijmeme společnou měnu.

K přijetí eura se Česká republika zavázala podpisem přístupové smlouvy, který proběhl 16. dubna 2003 v Aténách. Přistoupení České republiky bylo potvrzeno i lidovým referendem ve dnech 13. a 14. června 2003. Pro přistoupení bylo 3 446 758 občanů, tedy 77,33 %.

Článek číslo čtyři (.pdf, str. 2) totiž praví: „Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES.“

Státy musí ale splňovat několik podmínek, aby mohly zavést euro. Právě kvůli tomu je zde zavedená výjimka, aby státy mohly splnit konvergentní podmínky, které jsou k přijetí eura nutné podle Maastrichtské smlouvy (později Smlouva o fungování Evropské unie). Těmi jsou (.pdf, článek 140, str. 63):

1. dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí patrný ze stavu veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek

2. dosažení vysokého stupně cenové stability patrného z míry inflace

3. dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči euru

4. stálost konvergence dosažené členským státem, na který se vztahuje výjimka, a jeho účasti v mechanismu směnných kurzů, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb

Ze Smlouvy o přistoupení ČR k EU a primárního práva vyplývá, že se Česká republika zavázala k přijetí jednotné měny. Nedodržení tohoto závazku by znamenalo porušení evropského i mezinárodního práva (neplnění mezinárodní smlouvy je v rozporu se zvykovým právem – Pacta sunt servanda).

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Vzpomeňme si, kdo nám otevřel trh po vstupu do Evropské unie a kdo bránil svobodnému přístupu našim firmám a našim lidem. Nebyli to ti největší zastánci eura, kteří nám bránili? V Británii jsme mohli pracovat první den, v Německu a v Rakousku jsme pět let pracovat nemohli.

Při vyjednávání o přistoupení k EU Česká republika po dlouhých jednáních nakonec souhlasila s přechodným obdobím na volný pohyb našich pracovníků do zemí EU. Čeští pracovníci tak neměli automaticky přístup na trhy členských států EU15 nejméně po dobu dvou let, pokud tyto státy přijaly vůči ČR ochranná opatření.

Za splnění určitých podmínek se tato doba mohla prodloužit o další tři roky nebo za zcela výjimečné situace o pět let. Po uplynutí nejdelšího časového období, tedy sedmi let, se veškerá přechodná opatření pro české pracovníky zrušila. Nejdelší lhůta uplynula rokem 2011. Maximální lhůtu vůči pracovníkům z nových členských zemí uplatnilo právě Německo a Rakousko, volný pracovní trh se tak pro české pracovníky otevřel až v květnu 2011.

Ochranná opatření mohly tehdejší členské státy EU přijímat i vůči ostatním zemím, které spolu s ČR v roce 2004 přistoupily. Konkrétně se jednalo o Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Polsko, Estonsko, Litvu a Lotyšsko. Kypr a Malta z nich byly vyjmuty.

Vůči České republice nakonec ochranná opatření uplatňovalo Lichtenštějnsko, Německo, Rakousko a Švýcarsko. Právo na přechodné opatření zmiňuje Smlouva o přistoupení.

Jaromír Baxa

Jaromír Baxa

Británie si svého času dala asi 99 podmínek, za kterých vstoupí do eurozóny.

Kandidát Baxa zmínil podmínky Británie pro vstup do eurozóny jako reakci na předchozí výroky jeho spoluřečníků, kteří se vyjadřovali proti vstupu do eurozóny, případně pro vstup pouze za splnění určitých podmínek. Devadesát devět podmínek tak nemínil doslova, použil je pouze jako přirovnání ke stanovení si dalších podmínek pro vstup do měnové unie. Jednalo se tak o nadsázku.

Velká Británie si v rámci maastrichtské novely Smlouvy o EU vyjednala (spolu s Dánskem) trvalou výjimku na zavedení společné měny (tzv. „opt-out“). To znamená, že závisí jen na jejím suverénním rozhodnutí, zda euro v budoucnosti přijme, nebo ne.

Co se týká dalších podmínek k přijetí eura, o to se v roce 1997 pokoušel tehdejší ministr financí Gordon Brown. Během vystoupení v Parlamentu prohlásil, že Velká Británie je přijetí eura nakloněna, ale určující je pro ni splnění určitých podmínek, které Británii zaručí dlouhodobou ekonomickou výhodnost.

Tyto podmínky nazval Pět hospodářských testů a jejich pozitivní nebo negativní vyhodnocení ministerstvem financí rozhoduje o postoji k vstupu do měnové unie, a tedy i eurozóny. Ministerstvo zároveň vypracovává také Národní plány přechodu na euro, které by v případě splnění požadavků použilo. Zhodnocení pana Baxy, že jich bylo 99, bereme v kontextu diskuze jako nadsázku.

Pět hospodářských testů zní:

1. Je konvergence mezi hospodářským cyklem země a ekonomikou eurozóny udržitelná?

2. Je britská ekonomika dostatečně flexibilní na to, aby v podmínkách měnové unie dokázala odolávat externím šokům?

3. Vytvoří vstup do eurozóny příznivé klima pro dlouhodobé investice?

4. Jaký bude dopad tohoto kroku na finanční sektor?

5. Bude členství v eurozóně přínosné z hlediska dlouhodobé prosperity a zaměstnanosti?

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

My jsme v té minulé finanční perspektivě vyčerpali co se dalo a dočerpali co se dalo, tam byly velké problémy a naší vládě se to podařilo překonat. Mimo jiné teď se nejrychleji čerpají evropské peníze na výstavbu dopravní infrastruktury. Operační program Doprava je teď nejúspěšnější.

Minulou finanční perspektivou rozumíme sedmiletý cyklus, v němž se rozdělují evropské dotace. V současné době jsme v cyklu 2014–2020, přičemž čerpání dotací z minulého cyklu (finanční perspektivy) bylo dle pravidla N+2 možné do konce roku 2015.

Prezident NKÚ v hodnotící zprávě za rok 2014 (.pdf, str. 5) uvádí, že na počátku roku 2013 (tedy na konci předchozího sedmiletého cyklu 2007–2013) byla Česká republika čtvrtou nejhorší zemí v čerpání evropských dotací.

Na konci období Nečasovy vlády (červenec 2010 – červen 2013) bylo vyčerpáno (tab. 1) 32,6 % z celkových 784,2 mld. Kč. Za Rusnokovy vlády, která skončila v lednu 2014, se hodnota vyčerpaných prostředků zvýšila (tab. 1) na 72,4 %. Jen za rok 2013 přitom ČR nevyužila dotace ve výši 11 mld. Kč a za rok 2014 bylo nedočerpáno 9 mld. Kč (tamtéž).

Po nástupu Sobotkovy vlády se odhady na nedočerpání pro rok 2015 pohybovaly až kolem 85 mld. Kč (str. 3).

Čerpání z fondů monitoruje ministerstvo pro místní rozvoj. „V uplynulém programovém období 2007–2013 se nakonec díky mimořádnému úsilí posledních let podařilo vyčerpat maximum možného, a to přes to, že šlo o zhruba 70 tisíc projektů,“ uvedla Olga Letáčková, náměstkyně Sekce pro koordinaci evropských fondů.

Celková alokace byla v roce 2015 snížena (str. 4) o nedočerpané dotace z předchozího období a nevyužité dotace za předchozí období budou činit přibližně 26 mld. Kč (z očekávaných až 85 mld. Kč), neboť konečné částky nedočerpání budou známy při uzavření operačních programů, které proběhne nejdříve v roce 2018 (tamtéž).

Co se týče čerpání evropských dotací na výstavbu dopravní infrastruktury, uvádí se ve výroční zprávě za rok 2016 (.pdf, str. 5), že bylo vyčerpáno více než 98 % upraveného rozpočtu (tzn. již navýšeného oproti předchozímu období), což je více než 78 mld. Kč. Ředitel státního fondu dopravní infrastruktury v této práci uvádí, že se jedná o historicky nejlepší čerpání upraveného rozpočtu. V současné době je na Operační program Doprava alokováno nejvíce finančních dotací. To, zda bude operační program nejúspěšnější, budeme moci posoudit na konci finančního období.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

My 80 % exportu směřujeme do eurozóny.

Vývoz z České republiky opravdu směřuje především do Evropské unie a eurozóny. Vypovídají o tom statistiky národního pojetí zahraničního obchodu i přeshraničního pojetí zahraničního obchodu.

Podle Českého statistického úřadu národní pojetí zahraničního obchodu vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky, tedy také o obchodní bilanci zahraničního obchodu české ekonomiky. Pojetí sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.

V této statistice dominuje export do zemí EU a do eurozóny. Export do ostatních států v posledních pěti letech nepřekročil nikdy ani 20 % českého exportu.

Česko nejvíce exportuje konkrétně do Německa, Slovenska, Polska, Francie a Velké Británie (.xls). Export a jeho vývoj v čase můžeme sledovat v následující tabulce. Lze vidět, že export do EU, případně do eurozóny, jasně převažuje.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

My (Piráti, pozn. Demagog.cz) nemáme žádný dluh, spousta politických stran dělá svoji kampaň na dluh, zadlužují se, aby se dostaly do Sněmovny, my jsme si na to půjčku nevzali, děláme to z peněz, které jsme dostali od příznivců nebo od státu.

Údaje o výdajích a příjmech (tedy i půjčkách a úvěrech) jednotlivých stran jsou dostupné ve finančních zprávách, které strany musí každoročně dodat a zveřejnit. Institucí, která na dodržování tohoto pravidla dohlíží, je Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí se sídlem v Brně.

Ve výroční finanční zprávě České pirátské strany za rok 2016 jsou uvedeny všechny příjmy a výdaje této strany, přičemž půjčky, krátkodobé i dlouhodobé úvěry, směnky, dluhopisy apod. skutečně činí 0 Kč.

Z finančních zpráv nelze určit, zda jsou finance z uvedených půjček použity právě na volební kampaň, či na provozní nebo jiné náklady. Jediná strana, která ve své finanční zprávě uvádí, že uzavřela smlouvu o úvěru na financování volební kampaně do krajských zastupitelstev, je KDU-ČSL (str. 10). Z médií pak víme, že úvěr na kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny si vzaly také strany SPD a STAN.

Některé další strany, které jsou v Poslanecké sněmovně, konkrétně ANO 2011 (str. 28), ČSSD (str. 3) a ODS (.pdf, str. 19) mají ve finanční zprávě uveden dluh, není tam však napsáno, k čemu byl úvěr pořízen. Nezadluženými stranami v Poslanecké sněmovně jsou KSČM (str. 19), která má v položce půjčky a úvěry uvedeno 0 Kč a TOP 09 (str. 31). Výroční finanční zpráva Úsvitu, který byl úspěšný ve volbách do Poslanecké sněmovny 2013, je dostupná finanční zpráva pouze za rok 2015 (.pdf), která ovšem také neuvádí žádný dluh.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

My jsme teď nastavili limity, to je změna, systémová oproti tomu, co tady bylo v předchozích 30 letech, jsou limity ve výdajích ve volebních kampaních, jsou limity pro sponzorské strany, pro politické strany, je tu úřad, který kontroluje výdaje politických stran ve volebních kampaních, to tady nebylo. Jsou poprvé jasně nastavena pravidla pro financování pol. kampaní.

Od 1. ledna 2017 nabyla účinnosti novela zákona o volbách, která mj. definuje, co je volební kampaň nebo kdy začíná, ale také jaké jsou finanční limity výdajů pro jednotlivé typy voleb. Pro volby do Poslanecké sněmovny je tento limit nastaven na 90 mil. Kč, pro volby do Senátu to činí 2 mil. Kč za každého kandidáta, respektive 2,5 mil. Kč účastní-li se i druhého kola volby. Ve volbách do krajských voleb je limit pro politický subjekt stanoven na 7 mil. Kč pro jeden kraj, volby do Evropského parlamentu jsou omezeny limitem výdajů 50 mil. Kč. Limit pro prezidentské volby byl nastaven již v roce 2012 (.pdf) před první přímou volbou prezidenta a činil 40 mil. Kč, resp. 50 mil. Kč při účasti i ve druhém kole.

Vzhledem k tomu, že zákon nabyl účinnosti teprve tento rok a že zde limit na volební kampaň předtím neexistoval, vyskytují se určité problémy se zařazením některých činností do volební kampaně. Kupříkladu jde o užití vládních prostředků v případě ubytování či cestování po republice. To je však k výše uvedeným důvodům pochopitelné.

Zároveň byl také zákonem č. 322/2016 Sb. zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí se sídlem v Brně, jehož úkolem je dohlížet na financování právě volebních kampaní, přezkoumávat finanční zprávy dodané politickými subjekty a provádět kontrolu nad hospodařením těchto subjektů. V případě porušení podmínek má úřad možnost udělit sankce dle zákona.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Rozpočet na příští rok je předložený, je tam schodek 50 miliard korun, jenom připomínám, 1 300 miliard jsou příjmy, 1 300 miliard jsou výdaje. Schodek je 50 miliard korun

Podle vyjádření ministerstva financí návrh státního rozpočtu na rok 2018 skutečně počítá se schodkem 50 miliard korun. Příjmy státu jsou vyčísleny na 1 314,5 miliardy korun, výdaje na 1 364,5 miliardy korun.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Rozpočet (na rok 2018, pozn. Demagog.cz) zajišťuje vyšší růst penzí a také zajišťuje výrazný růst platů, např. u učitelů o 15 %.

Podle vládou schválených nařízení se od 1. listopadu 2017 zvýší tarifní platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 15 %. Dojde i k navyšování tarifu platů zaměstnanců ve veřejném sektoru, zaměstnanců v sociálních službách a pracovníků v kultuře. K služebnímu tarifu dostanou přidáno i vojáci z povolání.

Návrh rozpočtu na rok 2018, který odsouhlasila vláda, obsahoval navýšení valorizace důchodů o 4 %. Průměrný starobní důchod se tedy zvýší přibližně o 475 Kč. Na základě novely zákona o důchodovém pojištění, která ve výpočtu valorizace důchodů zvyšuje podíl růstu průměrné mzdy z třetiny na polovinu, by mělo být navýšení důchodů vyšší než v minulých letech.

Jiří Dolejš

Jiří Dolejš

Minimálně z 50 % je ekonomický růst tažený koupě schopnou poptávkou.

Česká republika stále roste v odhadovaném tempu 3,6 % HDP. Na příznivém vývoji české ekonomiky se podílely hlavně export a spotřeba domácností. Export za posledních šest měsíců zaznamenal růst až o 4,7 %. Spotřeba domácností vzrostla v prvním čtvrtletí o 2,7 %.

V přiloženém grafu lze vidět, že v roce 2016 došlo k navýšení podílu domácí spotřeby na meziročním růstu HDP. Zároveň je vidět, že spotřeba domácností se v roce 2016 podílela na meziročním růstu HDP více než polovinou.

Zdroj: Statistika a my

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My jsme investovali do dopravní infrastruktury v roce 2016 víc než v letech 2014, 2013, 2012, 2011 a 2010. V roce 2015 byl výkyv, to jsme čerpali evropské fondy z programu 2007–2013. Ministerstva dopravy a životního prostředí to vyčerpala na nulu, když jsme nastupovali, bylo ohroženo 90 miliard. My jsme to vyčerpali.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože ve zmíněném roce 2010 byly investice do dopravní infrastruktury o 10,2 mld. vyšší, než v roce 2016.

V ostatních letech, počínaje rokem 2011 a s výjimkou roku 2015, byly investice Státního fondu dopravní infrastruktury spadajícího pod resort dopravy nižší, než v proklamovaném roce 2016 (. pdf, str. 7).

V roce 2015 došlo k výraznému nárůstu prostředků investovaných do dopravní infrastruktury. Z programového období 2007–2013 se České republice podařilo vyčerpat přes 96 % vyjednaných prostředků. Prostředky z tohoto programového období šlo čerpat až do roku 2016, z toho důvodu byly prostředky z minulého programového období použity ještě v roce 2015. Směřování k plnému vyčerpání prostředků z fondu dopravy potvrdil v prosinci 2015 ministr Dan Ťok i resort životního prostředí o rok později, nicméně k úplnému vyčerpání prostředků nedošlo (. pdf, str. 2). Operační program Doprava vyčerpal 95,3 % prostředků, Operační program Životní prostředí pak 99,6 %.

Zpráva NKÚ z roku 2015 konstatovala (. pdf, str. 71), že v krajním případě může dojít k nevyčerpání až 85,1 mld. Kč. Na konci roku se tento odhad snížil až na hodnotu menší než 10 miliard Kč.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ministerstvo financí bylo v lednu 2015 první, které zveřejnilo veškeré smlouvy.

Ministerstvo financí v roce 2015, kdy bylo pod vedením Andreje Babiše, skutečně spustilo portál, kde mj. lze dohledat smlouvy, které se týkají výdajů ministerstva financí. Registr smluv, který ukládal zveřejnění smluv i ostatním státním institucím a organizacím, vešel v platnost až na přelomu let 2015 a 2016.

Již před ministerstvem financí však ministerstvo zahraničních věcí vytvořilo na svých stránkách určitou platformu, která byla prvním krokem ke zveřejňování platných smluv. Na webu ministerstva zahraničních věcí se tak dalo dohledat např. oznámení o výsledcích zadávacího řízení na podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, konkrétně tyto informace uveřejňuje již od roku 2006.

V zájmu transparentnosti při nakládání s veřejným majetkem a veřejnými prostředky v rámci rozpočtové kapitoly MZV postupně zveřejňujeme údaje o obchodních smlouvách, objednávkách, dotačních a grantových smlouvách, odprodeji majetku MZV a dalších výdajových titulech.“ stojí na webu ministerstva pro zahraniční věci.

Způsob zveřejňování výdajů MZV však není tak ucelený a transparentní, jako systém, který spustilo v lednu roku 2015 ministerstvo financí. MF uveřejňuje všechny smlouvy, které jsou spojené s provozem celého ministerstva, MZV přidávalo na web pouze informace o smlouvách, nikoli celé jejich znění.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Když jsme nastupovali, byla zastavena veškerá výstavba dálnic. Dali jsme do opravy silnic II. a III. tříd 10,5 mld. na opravy.

Jak jsme ověřovali v roce 2014, z veřejně dostupných informací plyne, že nebyla na tento rok naplánována žádná nová dálnice.

Podle Ředitelství silnic a dálnic měla v roce 2014 probíhat realizace nejméně dvou dálničních úseků a řada dalších je naplánována. Nicméně ministerstvo dopravy na náš dotaz odpovědělo následující:

- Pokud jde o silnice dálničního typu, tak skutečně v tuto chvíli neprobíhá žádná výstavba.

- Na rozestavěném úseku D8 (Lovosice-Řehlovice) zastavil stavební práce sesuv půdy a aktuálně se řeší způsob jeho odstranění.

- Nejblíže k zahájení by mohly mít stavební práce na krátkém úseku D11 (Osičky-Hradec Králové), pokud nenastanou další právní komplikace.

- Všechny úseky D3 a D1 mezi Lipníkem n. B. a Přerovem jsou teprve připravovány k zahájení, když konkrétní termíny zatím nejsou známé.

- Na čtyřech úsecích D1 probíhá pouze modernizace (v březnu přibudou nové dva úseky), nikoliv nová výstavba
.

Rovněž podle serveru Týden letos „nepřibude ani kilometr nové dálnice a ani na železnici nebude zprovozněn žádný větší souvislý úsek modernizované trati. Vyplývá to ze statistik Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).

Posléze se však s nástupem nové vlády rozběhla výstavba D11 na trase mezi obcí Osičky a Hradcem Králové, jež vázla na vykoupení stavebních pozemků osm let. Tato trasa byla v srpnu letošního roku dostavěna a uvedena do provozu. Mezi dokončením výstavby poslední dálnice, kterou byla dálnice D3 mezi Táborem a Veselí nad Lužnici, a počátkem stavby nové dálnice D11 tak byla téměř roční prodleva.

Co se týče oprav silnic II. a III. třídy, současná vláda od doby počátku vládnutí až do září roku 2017 investovala do krajských komunikací celkem 10,4 miliardy korun. Konkrétně za rok 2015 to bylo 4,4 miliard korun, za rok 2016 3 miliardy korun a za rok 2017 taktéž 3 miliardy korun.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Zákon o liniových stavbách jsme neprosadili, nebyla na to bohužel v koalici podpora.

Zákon o liniových stavbách předložen byl. Konkrétně ho předložil předchůdce Daniela Ťoka na pozici ministra dopravy Antonín Prachař na podzim roku 2014. Ministr Ťok se po nástupu do čela resortu dopravy v roce 2015 rozhodl, že návrh předešlého ministra stáhne a zároveň si vytyčil cíl vytvořit nový návrh na zákon o liniových stavbách.

Návrh ministra Prachaře měl mnoho nevypořádaných připomínek a zároveň i rada vlády sama zvažovala, že tento návrh neschválí. Podpora v koalici skutečně nebyla, podle ní by to byl až moc velký zásah do ústavy a vlastnického práva.

Ministr Ťok v roce 2016 v pořadu Otázky Václava Moravce přiznal, že daný zákon vláda do konce funkčního období zřejmě přijmout nestihne. Následně se podařilo dostat některé prvky z liniového zákona do rozsáhlé novely Stavebního zákona (např. posuzovaní vlivu na životní prostředí).

V roce 2017 pak dokonce přinesl server Aktualne.cz informaci, že si ministerstvo dopravy kvůli návrhu zákona objednalo externí právnické služby. Premiér pak kritizoval cenu celé zakázky, která by se měla vyšplhat až k 2,4 miliónům korun. Ovšem žádné zmínky o tom, že by došlo k dalšímu pokusu o návrh celého zákona, se na veřejnost nedostaly.

Jaromír Baxa

Jaromír Baxa

V Česku chybí nezávislá instituce, která by mohla posuzovat dopad těch jednotlivých návrhů (státních rozpočtů, pozn. Demagog.cz), takové instituce jsou třeba v USA nebo VB a pomáhají tu diskuzi vrátit k realitě.

Tento výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož v obou zmiňovaných státech skutečně existují nezávislé instituce, které analyzují plánované rozpočty a které každoročně vydávají předpovědi fiskálních rizik. Stejně tak je pravda, že v České republice podobná instituce chybí.

V USA se tato instituce nazývá Congressional Budget Office (Kongresový úřad pro rozpočet). Je to federální organizace, která není závislá na žádné z politických stran. Vznikla v roce 1975 a podle svého popisu má za úkol vydávat nezávislé analýzy rozpočtů a ekonomických záležitostí s cílem zlepšit proces tvorby rozpočtu americkým kongresem.

Ve Velké Británii existuje Office for Budget Responsibility (Úřad pro rozpočtovou zodpovědnost). Tato instituce byla vytvořena v roce 2010, aby vydávala nezávislé a směrodatné analýzy britských veřejných financí. Mezi hlavní cíle tohoto úřadu patří ekonomické a fiskální předpovědi, hodnocení výkonu ekonomiky v poměru s předem danými cíli nebo například hodnocení fiskálních rizik.

V České republice podle Mezinárodního měnového fondu (IMF) skutečně neexistuje nezávislá organizace, která by se zabývala podobnými analýzami a nezávislou kontrolou dopadu rozpočtové politiky ČR. Podle IMF fungují nezávislé kontrolní instituce ve většině zemí západní Evropy nebo například v Severní Americe nebo Austrálii. Stejně tak je můžeme najít na Slovensku, v Maďarsku nebo Rumunsku.

Jaromír Baxa

Jaromír Baxa

Česká složená daňová kvóta je asi 34 %, zatímco evropský průměr je asi 40 %.

Složená daňová kvóta představuje údaj, který vypovídá o podílu daní, které určitý stát v určitém roce vybral na hrubém domácím produktu. Podle údajů OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci) byla tato kvóta v roce 2015 v České republice 33,5 % HDP a podle Eurostatu to bylo 34,4 %. Hladina složené daňové kvóty se tedy skutečně pohybuje okolo hladiny 34 %.

Evropský průměr byl podle stejné statistiky Eurostatu v roce 2015 skutečně 40 %. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Co my v tom rozpočtu zvyšujeme na příští rok? Výdaje na obranu, to není projídání, výdaje na bezpečnost, 3 miliardy přidáváme vysokým školám, zvyšujeme výdaje na vědu a vzdělávání. (...) Valorizace penzí 475 korun, zvedli jsme platy lidem v sociálních službách a zdravotnictví. To jsou hlavní výdajové priority rozpočtu, kde se nejvíc zvyšují výdaje.

Bohuslav Sobotka mluví o navýšení výdajů státního rozpočtu v oblastech obrany, vysokých škol, vědy a vzdělávání a o valorizaci penzí.

Výdaje pro ministerstvo obrany jsou na letošní rok plánovány na 52,5 miliardy. Na příští rok (.pdf, str. 6) pak vláda navrhuje navýšení výdajů a to konkrétně na 58,5 miliardy. Rovněž u vysokých škol dokládají fakta Sobotkovo vyjádření. V září, během toho, kdy vysoké školy hrozily stávkou, vláda přistoupila k navýšení jejich rozpočtů o 3 miliardy.

Stejně tak u dalších tří položek, které jsou jmenovány, dochází k jejich rozpočtovénu posílení. Věda a výzkum se má podle plánu vlády dočkat oproti letošnímu roku navýšení o zhruba miliardu a půl (.pdf, str. 32). Penzisté od příštího roku dostanou ke svým starobním důchodům navýšení v průměrné výši 475 korun.

Platy zaměstnanců v sociálních službách se od července zvýšily, a to od 9,4 % až do 23 % podle příslušného platového tarifu. Tato zvýšení se mají dotknout zhruba 165 tisíc lidí. Stejně tak se zvýší platy pracovníků ve zdravotnictví.

Jelikož tedy Sobotka popisuje korektně všechna navyšování, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

(reakce na předchozí výrok) Nejrychleji rostoucí položka je zvyšování dotací firmám.

Pokud se podíváme na data ze státního rozpočtu (vycházíme ze schváleného zákona na rok 2017), je zřejmé, že zmíněné dotace (str. 104) jsou skutečně položkou, která za období této vlády velmi výrazně narostla. Je to tedy položka s nejvyšší dynamikou.

Rok

skutečnost 2013

skutečnost 2014

skutečnost 2015

st. rozpočet 2016

st. rozpočet 2017

Rozdíl v %

Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (v mld korun)35,0

41,2

39,1

51,7

49,3

+ 40,8 %

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pokud někdo vybíral zakázky bez soutěže, pak to byl pan Kalousek. Ta ekologická zakázka, kterou si připravil pro své kámoše, tak dneska to umíme nakupovat za čtvrtinu a tam někdo chtěl udělat kšeft za 30 miliard.

Výběrové řízení nazvané Odstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací vypsalo ministerstvo financí (MF) dne 15. 12. 2008. Do dvoukolového tendru se uchazeči mohli hlásit do 9. 2. 2009. Jak vyplývá z tiskové zprávy MF z února 2009, do výběrového řízení se přihlásily tři samostatné firmy a dále jedno konsorcium dvou firem a dvě sdružení. Jedno zahrnovalo čtyři firmy, druhé dvě firmy. Do druhého kola tendru se dostaly tři firmy.

Zatímco probíhalo druhé kolo tendru, došlo k ustavení úřednické Fischerovy vlády, kdy Miroslava Kalouska ve funkci ministra financí nahradil Eduard Janota. Nejvhodnější cenovou nabídku ve výběrovém řízení měla vybrat hodnotící komise jmenovaná novou vládou.

V létě 2009 MF oznámilo, že posouvá termín pro podání nabídek ze srpna 2009 na 13. říjen téhož roku. MF tak učinilo na přání uchazečů, kteří potřebovali více času na zpracování rozsáhlé dokumentace. Následně stanovilo nový termín pro podání cenových nabídek na červen 2010. Učinilo tak poté, co Úřad na ochranu hospodářské soutěže vrátil do tendru dříve vyřazené konsorcium PPF. Znovu pak došlo k posunutí termínu pro podávání nabídek na prosinec 2010 kvůli nevyjasněné účasti konsorcia PPF ve výběrovém řízení.

Poté, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal v září 2010 předběžné opatření, kterým MF uložilo pozastavení zadávacího řízení, došlo k obnově výběrového řízení až od počátku dubna 2011. Lhůta pro podávání nabídek byla vzhledem k předchozím událostem posunuta na září 2011, kdy skutečně k podání nabídek ze strany tří uchazečů z prvního kola došlo.

Dne 19. 10. 2011 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek v rozhovoru pro Český rozhlas vysvětloval, proč nejspíš nedoporučí vládě přijmout nejlevnější nabídku ze tří, které vzešly z druhého kola tendru. Nejlevnější nabídku učinila společnost Marius Pedersen Engineering - 56,8 miliardy korun. O tom, že ministr Kalousek není s vítěznou cenovou nabídkou spokojen, informovalo MF veřejnost tiskovou zprávou již 19. 10. 2011.

Nečasova vláda pak dne 21. 12. 2011 usnesením č. 956 rozhodla o zrušení zakázky, tedy o neschválení smlouvy na plnění veřejné zakázky.

Tvrzení, že „... tam někdo chtěl udělat kšeft za 30 miliard“, je prozatím třeba vnímat jako spekulaci. Andrej Babiš totiž z pozice ministra financí v roce 2015 oznámil, že státní kasa dokáže v totožné zakázce ušetřit až 30 miliard korun oproti částce, kterou nabídla v roce 2011 vítězná firma Marius Pedersen Engineering.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

(reakce na předchozí) Vzhledem k tomu, že jsme nedostali žádnou slušnou nabídku, já sám jsem navrhoval, že nikoho nevybereme, takže jsme žádnou takovou zakázku nezrealizovali - na můj návrh.

Do druhého kola tzv. ekotendru, tedy výběrového řízení na o dstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací, se dostaly tři soukromé firmy. Po průtazích způsobených (ne)účastí konsorcia PPF došlo k podání cenových nabídek uchazeči v září 2011.

Nejlevnější cenovou nabídku podala společnost Marius Pedersen Engineering, jak informovalo ve své tiskové zprávě dne 13. 9. 2011 ministerstvo financí.

Tehdejší ministr financí Kalousek v říjnu 2011 oznámil, že nedoporučí vládě přijetí vítězné nabídky. Své rozhodnutí odůvodnil slovy: „Cenová výše, byť i té nejlevnější nabídky, není podle mého názoru natolik přesvědčivá, abych mohl vládě doporučit tuto nabídku přijmout. Nečasova vláda následně dne 21. 12. 2011 svým usnesením č. 956 rozhodla o neschválení smlouvy na plnění veřejné zakázky. Je tedy faktem, že nedošlo k realizaci zakázky.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

To nebylo tak, že by vláda neprosadila zákon o liniových stavbách, on nebyl vůbec předložen, připraven.

Zákon o liniových stavbách předložen byl. Konkrétně ho předložil předchůdce Daniela Ťoka na pozici ministra dopravy Antonín Prachař na podzim v roku 2014. Ministr Ťok se po nástupu do čela resortu dopravy v roce 2015 rozhodl, že návrh předešlého ministra stáhne a zároveň si vytyčil cíl vytvořit nový návrh na zákon o liniových stavbách.

Návrh ministra Prachaře měl mnoho nevypořádaných připomínek a zároveň i rada vlády sama zvažovala, že tento návrh neschválí. Podpora v koalici skutečně nebyla, podle ní by to byl až moc velký zásah do ústavy a vlastnického práva.

Ministr Ťok v roce 2016 v pořadu Otázky Václava Moravce přiznal, že daný zákon vláda do konce funkčního období zřejmě přijmout nestihne. Následně se podařilo dostat některé prvky z liniového zákona do rozsáhlé novely Stavebního zákona (např. posuzovaní vlivu na životní prostředí).

V roce 2017 pak dokonce přinesl server Aktualne.cz informaci, že si ministerstvo dopravy kvůli návrhu zákona objednalo externí právnické služby. Premiér pak kritizoval cenu celé zakázky, která by se měla vyšplhat až k 2,4 miliónům korun. Ovšem žádné zmínky o tom, že by došlo k dalšímu pokusu o návrh celého zákona, se na veřejnost nedostaly.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ačkoli návrh roku 2014 předložen byl, následující rok došlo k jeho stažení a k opětovnému předložení už nedošlo.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Nechali jsme si udělat analýzu toho, jak je to v Německu, kde princip je poměrně jednoduchý - prioritní stavby schvaluje parlament, i my to chceme takhle udělat.

Poslanec Stanjura mluví v kontextu zákona o liniových stavbách, který byl předložen předchůdcem Dana Ťoka na pozici ministra financí Antonínem Prachařem na podzim roku 2014. Ministr Ťok se po nástupu do čela resortu dopravy v roce 2015 rozhodl, že návrh předešlého ministra stáhne. Občanská demokratická strana dle vyjádření (čas 2:27) poslance Stanjury v současnosti připravuje nový zákon o liniových stavbách.

Koncepci procesu výstavby dálnic ve Spolkové republice Německo obsahuje věcný záměr zákona o liniových dopravních stavbách (.docx, str. 49–50), systém je pak stejný i u drážních a vodních staveb.

Na základě spolkové (.pdf) koncepce pro dopravu, která je aktualizovaná vždy v řádu 10–15 let, předkládá vláda Spolkovému sněmu novely zákonů o výstavbě spolkových dálkových silnic a železničních a vodních cest (.pdf), jež vždy v příloze obsahují tzv. plán potřeb. Ten zahrnuje seznam staveb, kterým se přiřazuje hodnocení podle nutnosti výstavby. Plán následně jednou za pět let přezkoumává ministerstvo dopravy, stavby a městského rozvoje a posuzuje, jestli není nutné plán potřeb upravit s ohledem na vývoj v dopravě. Poslední novely byly schváleny v prosinci 2016.

Marek Pieter

Marek Pieter

Jenom zákon o dani z příjmu, který je z roku 1992, prošel 150 změnami a je sedmkrát větší než při přijetí toho zákona.

Zákon o daních z příjmů byl celkem 157krát novelizován, při porovnání délky původního a současného znění vychází současné znění jako 6krát delší. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Současný zákon o daních z příjmů byl schválen ještě Českou národní radou v roce 1992, účinnosti pak nabyl 1. ledna 1993. Novelizován byl podle údajů Poslanecké sněmovny 157krát, přičemž tři z novel byly zrušovací nálezy Ústavního soudu.

Co do počtu paragrafů se zákon z původních 42 zvýšil přesně o 100 na 142 paragrafů. Tento údaj však nezahrnuje počet odstavců, pododstavců a bodů, které byly v průběhu let do zákona doplněny.

Jako nejvhodnější metodu jsme tak zvolili porovnání počtu stran při tisku zákona ze stránky Zákony pro lidi. Zatímco tisk původního znění zákona vychází na 20 stran, tisk současného vychází na 124 stran.

Marek Pieter

Marek Pieter

Aby u nás stavební povolení netrvalo 247 dní, jsme na 130. místě, například Dánsko má stavební povolení za 60 dní.

Podle žebříčku Doing Business skutečně v České republice trvá stavební povolení zmíněných 247 dní (data za rok 2016). Je také pravdou, že ve srovnání s dalšími zeměmi tak obsazujeme 130. místo. Dánové jsou v tomto žebříčku na 6. místě a délka stavebního povolení zde trvá 64 dní. Jelikož data odpovídají Pieterovu tvrzení, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Radim Fiala

Radim Fiala

Už v tomto volebním období jsme s Tomiem Okamurou navrhli snížení DPH v obou dvou sazbách o jeden procentní bod.

Daň z přidané hodnoty (DPH) se počítá podle dvou sazeb. Základní sazba činí 21 %, snížená sazba je pak podle druhu zboží buď 10 %, nebo 15 %.

Tomio Okamura a Radim Fiala společně předložili celkem tři návrhy novel zákona o DPH, žádná z nich však neobsahovala snížení sazby DPH. Ani jeden z poslanců pak nepodal pozměňovací návrh k dalším navrhovaným novelám zákona o DPH. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Na máslo je v Německu DPH 7 %, u nás máme 15 % díky pravici.

Máslo patří do kategorie potravin, na které se v České republice uplatňuje první snížená sazba DPH, tedy 15% daň. V Německu se na potraviny uplatňuje snížená sazba DPH, tedy 7% daň. Potud je Babišův výrok přesný.

Na svém jednání ze dne 25. května 2011 tehdejší vláda Petra Nečase schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Novela zvyšovala sníženou sazbu DPH z 10 % na 14 %, základní sazba zůstala na 20 %. K 1. lednu 2013, tedy stále za vlády Petra Nečase, začala platit novela zvyšující sníženou sazbu DPH ze 14 % na 15 % a základní sazbu DPH z 20 % na 21 %. Do tohoto období tedy sazby vstupovaly ve výši 15 a 21 %.

Další novela zákona o dani z přidané hodnoty začala platit od 1. ledna 2015, tedy za vlády Bohuslava Sobotky, a zaváděla druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 %, která se vztahuje na výrobky uvedené v příloze 3a zákona. Předchozí dvě sazby zůstaly na stejné úrovni.

Zde ovšem Andrej Babiš již nedodává, že ODS (konkrétně předseda Petr Fiala) během projednávání navrhla, aby se 15% snížená sazba posunula na 10 %. Tím by tedy i potraviny byly daněny 10% DPH, jako tomu bylo před novelou z roku 2011. Kompletní vládní koalice se však proti tomuto návrhu postavila a hlasovala proti. Návrh tudíž neprošel.

Pokud tedy Babiš tvrdí, že za DPH na potraviny ve výši 15 % je zodpovědná výhradně opozice, není to pravda. Jeho hnutí i celá koalice měly příležitost hlasovat pro návrh právě pravicové strany, která DPH snižovala, postavili se však proti. Navíc ANO tvořilo celé volební období vládní koalici, a mělo tak dostatek času přijít s případných snížením DPH na máslo a další potraviny. To ovšem neučinilo. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Daně jsme snižovali už za této vlády.

Sobotkova vláda skutečně podnikla kroky ke snižování daní - zavedla např. snížení sazeb DPH a druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 %. Došlo rovněž ke změnám v oblasti poskytovaných slev na dani - zvýšení slevy na dani na vyživované dítě či obnovení slevy pro pracující důchodce. Tady se však nejedná o snížení daní celkově. Jde spíše o dílčí kroky.

Na druhou stranu došlo ke zvyšování daní - zvýšení daně z hazardu (což je ale všeobecně považováno za prospěšné). Zvýšily se i minimální zálohy na pojistném pro OSVČ. Pokud se podíváme na data o složené daňové kvótě, která publikovalo ministerstvo financí, je zřejmé, že ta od nástupu této vlády neklesá. Je víceméně stejná, resp. lehce roste.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Sami podnikatelé hlasovali pro to, že to byl druhý nejlepší zákon (o elektronické evidenci tržeb, pozn. Demagog.cz) za minulý rok.

Anketu Zákon roku organizuje poradenská společnost Deloitte a její advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal. V roce 2017 na projektu spolupracovaly např. Svaz průmyslu a dopravy, Svaz obchodu a cestovního ruchu nebo Hospodářská komora.

Nominační rada sestávající „ze zástupců oborových autorit z oblasti práva a byznysu během března vybírá právní předpisy, které byly přijaty v roce minulém a u kterých se očekává „systémový dopad a vliv na široký okruh podnikatelských subjektů“.

Nominovanými jsou obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie, ústavní zákony, zákony, vyhlášky ministerstev, nařízení vlády, směrnice a nařízení EU. Nominovanými mohou být i nové mezinárodní smlouvy s dopadem na podnikatelské prostředí ČR.

Nominační rada vybrala šest právních předpisů, o kterých se následně hlasovalo (.docx, Tisková zpráva - vyhlášení výsledků)„prostřednictvím online dotazníku a fyzických hlasovacích lístků 360 zástupců z podnikatelského prostředí. V anketě obsadila EET druhé místo s 20,3 % hlasů, zvítězila novela zákona utvářející změny ve zveřejňování otevřených dat.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící jak kvůli značně skromnému počtu nominovaných právních předpisů, tak z důvodu velmi omezeného počtu hlasujících podnikatelů (360) vůči podnikatelským subjektům aktivním ke 31. prosinci 2016 dle statistik (.xlsx) ministerstva průmyslu a obchodu (2 433 756).

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Změny v EET byly navrženy na poslední chvíli, v situaci, kdy už se daňoví poplatníci na zavedení toho systému v avizovaných parametrech začali připravovat.

První fáze elektronické evidence tržeb (týkající se ubytování, stravování a pohostinství) byla zavedena1. prosince 2016. Andrej Babiš předložil pozměňovací návrh zákona o evidenci tržeb v listopadu 2016. Tento návrh vyžadoval výjimky pro platby online a pro podnikatele, kteří mají roční příjem pod 250 tisíc Kč. Tato výjimka se tedy týkala druhé vlny evidence, jež byla spuštěna v březnu 2017. Pokud se podíváme na schvalování zákona, jehož součástí byl tento pozměňovací návrh, celý legislativní proces byl podpisem prezidenta ukončen až v dubnu 2014.

Je tedy zřejmé, že tento návrh padl skutečně až na poslední chvíli, resp. v platnost by podle tohoto harmonogramu vstoupil až po rozjetí další vlny, na kterou se měl vztahovat. Sobotkův výrok je tedy korektní. Dodejme, že Babišovy návrhyneprošly.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Už jsme snížili DPH na léky a knihy.

Vláda na svém jednání 2. července 2014 projednala novelu zákona, kterou došlo ke snížení DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou výživu z předchozích 15 % na nynější 10% sazbu. Bez problému prošla legislativním procesem, do druhé snížené sazby (příloha č. 3) dnes patří také knihy či výživa pro malé děti.

Vznikla tak druhá snížená sazba daně z přidané hodnoty, kam tyto položky spadají.

Jaroslav Klaška

Jaroslav Klaška

Od počátku jsme (jako KDU-ČSL, pozn. Demagog.cz) podporovali EET, ale zároveň jsme od počátku chtěli, aby z toho byli vyňati nejmenší podnikatelé. (…) Existují tři dopisy našeho předsedy Pavla Bělobrádka panu premiérovi a panu exministrovi Babišovi, kde jsme navrhovali změny v EET - měli jsme pravdu, protože k tomu později docházelo.

V koaliční smlouvě v kapitole Racionální státní rozpočet a efektivní výběr daní v oddílu 2.5. Zlepšení výběru daní doslova stojí (.pdf): „Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem a ,účtenkovou loterii'“.

Z koaliční smlouvy tak plyne, že se měla vztahovat na vybrané skupiny, jak uvádí předseda Bělobrádek. Nelze však ověřit, kdo konkrétně zmíněnou formulaci prosadil.

KDU-ČSL předložila (konkrétně poslanec Klaška) při projednávání zákona o evidenci tržeb pozměňovací návrh, prostřednictvím kterého se EET rozfázovala do dalších vln. Konkrétně se tato změna dotýká řemeslníků.

Třetí vlna má podle schváleného návrhu proběhnout 15 měsíců (březen 2018) ode dne spuštění systému. Poslední vlna, kam patří již zmínění řemeslníci, se rozjede 18 měsíců (červen 2018) od spuštění systému.

Pravdou tedy je, že došlo k rozložení zavádění části EET – třetí a čtvrtá vlna naběhne až po volbách. Motivaci a záměry KDU-ČSL přitom nehodnotíme. Je ovšem třeba podotknout, že EET se i podle tohoto návrhu týká stejných subjektů, jako kdyby nebyl pozměňovací návrh schválen. Tedy podle platného zákona, pro nějž KDU-ČSL hlasovala (výsledné hlasování).

V rámci výroku neřešíme, zda lidovci pomocí listů svého předsedy upozorňovali koaliční partnery na návrhy změn v EET. Je totiž faktem, že podle zákona, pro který zvedli lidovci ruku, spadají do evidence všechny subjekty.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Lidovci byli proti (EET pro menší podnikatele, pozn. Demagog.cz), ale hlasovali pro, i pro ty nejmenší podnikatele.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť lidovci podpořili svým hlasováním platný zákon o evidenci tržeb, který skutečně dopadá na všechny subjekty, jak byly navrženy vládou, resp. ministerstvem financí. V závěrečném hlasování o návrhu zákona, jenž zavádí současné nastavení EET, bylo 13 poslanců KDU-ČSL pro (všichni přítomní).

Doplňme, že zástupci KDU-ČSL prosadili rozfázování EET do celkem čtyř vln, z nichž třetí a čtvrtá proběhnou až po volbách do Poslanecké sněmovny. Touto věcí se zabýváme v předchozím výroku.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Podali jsme podnět k Ústavnímu soudu (kvůli EET, pozn. Demagog.cz), protože kromě obsahu máme problém s tou procedurou, kterou to bylo přijato. Bohužel Ústavní soud za rok a půl, mám pocit, nerozhodl.

Ústavní stížnost podepsaná 41 poslanci byla Ústavním soudem přijata (.pdf) 1. června 2016 a jedná se o návrh na zrušení zákona o evidenci tržeb. Navrhovatel si stěžuje na obsahovou stránku zákona i formu, jakou byl zákon schválen.

Opozičním poslancům se nelíbí procedurální návrh poslance Faltýnka z 37. schůze Poslanecké sněmovny 29. ledna 2016, který vyústil v hlasování o datu a čase konečného hlasování o přijetí zákona o evidenci tržeb a pozměňovacích návrzích k němu. Hlasováním byl vystaven souhlas s ustanovením, jež podle navrhovatele ještě více omezilo možnosti opozičních poslanců vystoupit k projednávanému zákonu, a někteří opoziční poslanci (.pdf, str. 5) tak neměli možnost uplatnit své právo hovořit k danému problému.

Po obsahové stránce navrhovatel například shledává, že zákon o evidenci tržeb příliš zatěžuje malé podnikatele. V tom se rozchází s vyjádřením vlády (čas 2:06), které ohledně tohoto bodu tvrdí, že zátěž pro malé podnikatele je přiměřená.

Zde je nutné zdůraznit, že nehodláme nahrazovat Ústavní soud v jeho kompetencích. Pracujeme pouze s veřejně dostupnými materiály a jejich hodnocení přenecháváme čistě na Ústavním soudu České republiky. Faktem ovšem zůstává, že Ústavní soud doposud v této věci nerozhodl.

Jaromír Baxa

Jaromír Baxa

Námitky vůči EET a zmírňující opatření, která jsou nyní navrhována, zaznívaly jak od Asociace malých a středních podnikatelů ještě před tím, než byl systém zaveden.

Asociace malých a středních podniků je asociací, která zastřešuje malé a střední podniky, řemeslníky a začínající a rodinné podniky působící v České republice. V průběhu utváření zákona o elektronické evidenci tržeb se snažila vyjednat podmínky, jež by podle ní více vyhovovaly právě menším podnikům.

Mezi priority, které se asociace snažila prosadit při jednání s ministerstvem financí a jeho tehdejším šéfem Andrejem Babišem, patřilo například nezprovoznění tzv. Účtenkovky, již považovala za špatný systém, nebo snížení DPH. Předseda asociace Karel Havlíček posléze dokázal s ministerstvem financí vyjednat výjimku týkající se e-shopů nebo v případě poruch možnost zaslání hromadných účtenek.

Karel Havlíček se snažil vyjednat již před startem EET výjimky pro bufety či online platby. Hnutí ANO má ve svém programu (.pdf, str.12) jako jeden z bodů právě úpravu EET. Chce se zasadit o vyjmutí školních bufetů nebo online plateb ze systému. Skutečně se tedy nejedná o nový nápad, jak změnit EET.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Německá finanční správa nikdy nezavedla online ani offline evidenci. Jejich studie vždy došly k tomu, že dopady na živnostníky nemůžou být vyváženy nejistým přínosem.

V Německu plánují zavést offline systém evidence tržeb do praxe od 1. ledna 2020.

Většina našich západních sousedů své tržby dosud pro daňovou kontrolu nemusela evidovat, určitý systém kontroly platí jen pro oblast taxislužby. Nepovedlo se nám dohledat žádné studie německé finanční správy, které by pojednávaly o dopadech evidence tržeb na živnostníky.

Německo se nicméně paralelně s Českem snaží o zlepšení systému výběru daní, do konce minulého roku totiž neměla německá daňová správa žádný nástroj, jak s podnikateli falšujícími své tržby bojovat. Zemský sněm proto schválil 22. prosince 2016 zákon (.pdf, německy) o zabezpečení manipulace s digitálními záznamy (německy Gesetz zum Schutz vor Manipulationen an digitalen Grundaufzeichnungen), ve kterém zavádí povinnost trvale ukládat záznamy o tržbách. Evidovat své tržby musí od začátku roku 2020 podnikatelé s ročním obratem nad 17 500 euro ročně (asi 453 000 Kč). Výměna stávajících zařízení bude probíhat postupně až do konce roku 2022, nepoctivým bude hrozit pokuta v maximální výši 25 000 euro (asi 647 000 Kč). Podrobnější vysvětlení nabízí tamní ministerstvo financí v němčině či server Salesdatacontroller.com v angličtině.

Německo umožní existenci více předem certifikovaných zabezpečovacích systémů a stanovilo povinnost vydat účtenku jen na přání zákazníka. Na rozdíl od Rakouska a jiných evropských států, které většinou zákonem specifikují jediný možný systém zabezpečení a vydávat účtenky vyžadují, jsou podmínky evidence tržeb mírnější.

Výrok předsedy TOP 09 hodnotíme v tomto ohledu jako zavádějící. V Německu se sice tržby nikdy neevidovaly, jejich evidence se však plánuje.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(reakce na předchozí) Připravují se na to, chodí k nám na stáž.

Německo se skutečně připravuje na start určité formy evidence tržeb, z veřejných zdrojů jsme se však nedozvěděli, zda stážisté z německé finanční správy sbírají zkušenosti opravdu v Česku.

Hlavní sdělení dovětku Andreje Babiše je tedy pravdivé. Zda k nám jezdí němečtí zástupci na stáž, ale nehodnotíme.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Pan ministr Lalovec, který to tam zavedl (myšleno EET - pozn. Demagog.cz), byl vyhnán z vlády pro korupci.

Boris Lalovac byl sociálnědemokratickým chorvatským ministrem financí v období od 14. 5. 2014 do 22. 1. 2016. Nahradil tak v ministerském křesle Slavka Liniće. Evidence byla v Chorvatsku spuštěna v lednu 2013.

Lalovac se v roce 2015 v Praze zúčastnil konference Elektronická evidence tržeb: Zkušenosti a očekávání, která byla pořádána ministerstvem financí. V rámci konference Lalovac obhajoval koncept elektronické evidence a prezentoval kladné výsledky její aplikace v Chorvatsku.

Není však pravdou, že byl vyhnán z vlády pro korupci. Lalovac opustil ministerské křeslo po řádných volbách, které se uskutečnily 8. 11. 2015.

Doplnění (20. října 2017): Kalousek zřejmě Lalovace, který je známější i v České republice, neboť zde na konferenci k EET prezentoval chorvatský model systému, zaměnil za jeho předchůdce. Ten byl skutečně z vlády odejit pod tlakem podezření z pochybných transakcí. Výrok i tak ponecháváme jako nepravdivé, fakticky Kalousek i přes tento omyl popsal bývalého chorvatského ministra jako osobu zatíženou korupcí, jíž se ovšem nedopustil.

Marek Pieter

Marek Pieter

Velké daňové úniky ve výši 250 miliard tady neřešíme.

Co se týče nadnárodních společností, Rada v červenci 2016 schválila směrnici o pravidlech proti vyhýbání se placení daní ve státě, ve kterém právnická osoba působí. Společně s mezinárodní iniciativou proti daňové optimalizaci na úrovni OECD tak bojuje proti vyhýbání se daňové povinnosti nadnárodních korporací, přičemž si klade za cíl reformovat mezinárodní daňový rámec a zajistit, aby byly zisky nadnárodních společností odváděny tam, kde jsou vytvářeny.

Především článek 5 směrnice ukládá povinnost při přesunu aktiv, zejména prostřednictvím mateřských společností na území EU do dceřiných, které se nachází mimo území EU. Daně se tak nadnárodním společnostem nenavýšily, pouze nyní musí při přesunu svých prostředků do zemí mimo členské státy EU zaplatit v členském státě daň z přesunuté částky.

Ministerstvo financí k této směrnici pořádalo v březnu letošní roku veřejnou konzultaci, Česká republika však směrnici doposud netransponovala. Transponovat by ji pak podle znění samotné směrnice měla do konce roku 2018.

V roce 2016 z České republiky odešlo do zahraničí 288,7 mld. Kč na dividendách. Tuto částku pak zjevně Marek Pieter zaměňuje s „velkými daňovými úniky“, což je z kontextu diskuze patrné. To je oproti roku 2015 nárůst o 62,5 mld. Kč. I v předchozích letech se výplata dividend pohybovala v podobných sumách, zatím ale nikdy nepřekročila částku 600 mld. korun. Celkem odliv dividend do zahraničí v roce 2016 představoval 8,4 % HDP.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(reakce na předchozí výrok) To nejsou úniky, to jsou dividendy.

V roce 2016 z České republiky odešlo do zahraničí 288,7 mld. Kč na dividendách. To je oproti roku 2015 nárůst o 62,5 mld. Kč. I v předchozích letech se výplata dividend pohybovala v podobných sumách, zatím ale nikdy nepřekročila částku 600 mld. korun. Celkem odliv dividend do zahraničí v roce 2016 představoval 8,4 % HDP.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Byla tady progresivní daň, kdy nejvyšší sazba byla přes 40, takže neříkejte, že pravicové vlády… Ty výrazně snižovaly.

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako nepravdivý. Po opětovném přezkoumání jsme jej změnili na zavádějící. Je pravdou, že v minulosti byla horní sazba DPFO nad 40 % a postupně se snižovala (nejen za pravicových vlád). Pravicové vlády pak v roce 2008 zavedly jednotnou 15% daň ze superhrubé mzdy. Zde ovšem došlo ke snížení z nejvyššího pásma, které dosahovalo 32 %. Navíc jsme přihlédli k tomu, že složená daňová kvóta zůstala fakticky stejná. Za původní chybné hodnocení se omlouváme.

Za vlády Mirka Topolánka došlo k zavedení rovné daně, která nahradila předchozí progresivní daň, jejíž výše se v 90. letech opravdu pohybovala nad 40 %. V době zavedené 40% daně však vládla pravicová vláda Václava Klause. Ke snížení pod 40 % došlo až v roce 2001 za levicové vlády Miloše Zemana. Za období 2 posledních pravicových vlád pak zároveň došlo k růstu daně z přidané hodnoty. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Progresivní daň se týká daně z příjmů fyzických osob a označuje daňový systém, ve kterém se výše daňové sazby liší podle výše základu daně. Tato forma výpočtu daní z příjmů platila na území České republiky od roku 1993 do roku 2007, kdy v prvních 2 letech za vlády Václava Klause činila nejvyšší sazba 47 % ze superhrubé mzdy. Po novelizaci zákona o daních z příjmů se nejvyšší sazba snížila na 40 %, ke kterým se ještě doplácela pevně stanovená částka.

Pod sazbu 40 % se daň snížila za vlády levicové vlády Miloše Zemana, konkrétně činila 32% pevná částka, přičemž na této hranici vydržela až do roku 2008, kdy byla pravicovou vládou Mirka Topolánka zavedena jednotná sazba ve výši 15 %.

Co se týče daně z příjmu právnických osob, ta se mezi roky 2007 až 2009 snížila z 24 % na 21 %. V tomto období vládla pravicová vláda vedena Mirkem Topolánkem.

Mnoha změn se dočkala též DPH (.pdf, str. 18). Od roku 2007 byla standardní sazba zvýšena z 19 % na 20 %. Snížená sazba postupně stoupla z 5 % na 15 %. V roce 2015 se přidala ještě druhá snížená sazba, která doposud neexistovala - ta činí 10 %.

Ukazatelem vývoje celkového daňového zatížení může být celková daňová kvóta, která udává podíl všech daňových plateb, včetně sociálního a zdravotního pojištění, na HDP. K mírnému poklesu po zavedení daňových reforem v roce 2008 skutečně došlo, jedná se ale o ukazatel, který je relativní vůči HDP, musíme tak vzít v úvahu i hospodářskou krizi, jež v těchto letech probíhala.

Jaromír Baxa

Jaromír Baxa

Je to do značné míry potíž (otázka koruny, pozn. Demagog.cz) i pro stát, který přijímá řadu plateb z Evropské unie v eurech, a jakmile se nám mění kurz během několika let v řádu několika procent, tak je to problém i pro státní rozpočet.

EU je hlavním obchodním partnerem ČR a objem vzájemného obchodu za první pololetí roku 2017 dosáhl téměř 3 280 mld. Kč, což odpovídá třem čtvrtinám celkového zahraničního obchodu EU. Do ČR také z evropského rozpočtu proudí peněžní prostředky například prostřednictvím strukturálních fondů. V roce 2016 činila čistá pozice ČR (rozdíl mezi příjmy a povinnými odvody do evropského rozpočtu) 79,6 mld. Kč. ČR je tedy s EU značně ekonomicky propojena a změny měnového kurzu samozřejmě vliv na obchod i státní rozpočet mají.

Nedávným příkladem jsou intervence ČNB vedoucí k oslabení koruny, které probíhaly od konce roku 2013 do dubna letošního roku. Podle Asociace exportérů přinesly českým vývozcům 687 mld. Kč přímo a 590 mld. Kč nepřímo. Slabší koruna totiž pomáhá českým exportérům, na druhé straně ale zdražuje dovoz do ČR. Kurzové riziko tak komplikuje nejen uzavírání obchodních dohod, ale i plánování státního rozpočtu.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Rozpočet je do jisté míry virtuální číslo a podstatné jsou výsledky hospodaření. Viděli jsme v minulém roce, že rozpočet byl nějakých 70 miliard schodek a skutečnost byla 61,8 miliard přebytek. Tam se někdo seknul o 130 miliard korun.

Předně uveďme, že hodnotíme daný výrok týkající se loňského rozpočtu. V roce 2015 byl schválen rozpočet na rok 2016 s plánovaným deficitem 70 miliard korun, plánovanými příjmy ve výši 1 181 miliard korun a výdaji 1 251 miliard korun. Skutečný rozpočet za rok 2016 dosáhl přebytku 61,77 miliard s příjmy 1281,6 miliard korun a výdaji 1219,8 miliard korun. Rozdíl mezi roky 2015 a 2016 ukazuje tabulka státního rozpočtu.

Státní rozpočet

Zdroj: MFČR

Ministerstvo financí rozdíl mezi plánovaným rozpočtem a jeho reálnou skutečností našlo jednak v úspoře výdajů státního rozpočtu o cca 31 miliard korun, kde nejvýraznější položkou bylo ušetření 11,64 miliard za správu státního dluhu.

Významný byl ale nárůst na příjmové stránce, kde došlo k vyššímu inkasu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení ve výši 28,8 miliard korun. Důvodem bylo především efektivnější vybírání daní, pokračující ekonomický růst spojený s vysokou nezaměstnaností a rostoucími platy v obou hlavních sektorech, podnikatelském a státním. V neposlední řadě je třeba poznamenat, že na kladném výsledku se významnou měrou projevilo i zvýšené čerpání prostředků EU, které oproti plánovaným odhadům přineslo 64,2 miliard korun navíc.

Efektivnější hospodaření tedy těžilo z vynikající situace ekonomiky a vedlo spolu se zvýšením čerpání prostředků EU k navýšeným výnosům. Obecně se dá konstatovat, že výsledek rozpočtu ovlivňuje řada faktorů, v některých případech je vláda může jen těžko ovlivnit (např. rozpočet 2009). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Vláda za devět měsíců (roku 2017, pozn. Demagog.cz) zvedla výdaje o 40 miliard oproti loňsku, a jakým způsobem? Z těch 40 miliard je +50 provozních výdajů a -10 miliard investičních výdajů.

Pravdivost výroku Zbyňka Stanjury potvrzují údaje ministerstva financí.

V září roku 2016 byly výdaje státního rozpočtu za dané období 882,94 miliard korun.

Zdroj: ministerstvo financí

V letošním roce jsou za stejné období výdaje státního rozpočtu 922,74 miliard korun. Oproti stejnému období loňského roku činí rozdíl 4,5 % a Česko v roce 2017 opravdu zvýšilo své výdaje .

Zdroj: ministerstvo financí

Provozní neboli běžné výdaje se zvedly v září 2017 o 50,1 miliard korun oproti minulému roku. Nejvíce se na tomto nárůstu podílely sociální dávky, které byly zvýšeny o 13,9 miliard korun.

Naopak kapitálové/investiční výdaje byly 41,4 mld. korun, což je o 10,2 mld. korun méně než ve stejném období roku 2016. Velký vliv na to měl fakt, že v roce 2016 se čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období fondů EU za roky 2007–2013, zatímco v roce 2017 probíhá financování společných programů EU a ČR prakticky jen prostřednictvím operačních programů z období 2014–2020.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Nízkopříjmoví, zejména s dětmi, dnes žádné daně z příjmu neplatí.

Daňový systém v České republice je v současné době postaven na principu jedné daňové sazby 15 % plus tzv. solidární přirážky pro lidi s vysokými příjmy. Díky stanovení slevy na dani a daňových bonusů jako pevné částky však dochází i v tomto systému k mírné progresi, kdy lidé s nejnižšími příjmy neplatí žádnou daň z příjmu.

V roce 2017 je výše minimální mzdy nastavena až nad toto ochranné pásmo (do příjmu 10 tisíc korun je daň nulová, při aktuální výši minimální mzdy 11 000 dělá daň 150 korun). Pokud však poplatník uplatňuje další slevy, neplatí daň ani při vyšších příjmech. Uplatňuje-li slevu/daňový bonus na jedno dítě, neplatí daň až do hrubého příjmu téměř 16 tisíc korun, se dvěma dětmi tato hranice stoupá až na 24 tisíc, což přibližně odpovídá mediánové mzdě v ekonomice.

Zdroj: vlastní výpočet

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

Někteří vládní politici, kteří pro to (EET) hlasovali, to chtějí zrušit.

Předseda vládní KDU-ČSL Pavel Bělobrádek by rád pozměnil fungování EET tak, aby se týkala pouze plátců DPH a podnikatelů s ročními příjmy nad 414 tisíc korun. Vedle toho je proti spuštění třetí a čtvrté fáze EET. Požadavek na zrušení EET u neplátců DPH se objevuje také ve volebním programu lidovců (. pdf, str. 4).

Lídr ANO 2011 Andrej Babiš otevřeně připouští, že by povinnost evidovat tržby nemusela platit pro podnikatele s ročním obratem nižším než půl milionu korun nebo při prodeji vánočních kaprů. Tyto výjimky má vedle několika dalších ANO 2011 obsaženo i ve svém volebním programu (.pdf, str. 12).

Čelní představitelé ČSSD - Lubomír Zaorálek nebo Bohuslav Sobotka - o žádných výjimkách z EET nehovoří. Důkazem toho, že sociální demokracie nechystá žádné výjimky z EET nebo její zrušení a počítá se spuštěním jejích dalších fází, je volební program ČSSD, v němž není o tomto tématu jakákoliv zmínka.

Pavel Bělobrádek nechce platnost EET pro neplátce DPH, zatímco Andrej Babiš připouští některé výjimky z elektronické evidence tržeb. Oba vládní politici tak nechtějí zrušit celý projekt EET. Lubomír Zaorálek nebo Bohuslav Sobotka nemluví ani o výjimkách z EET, ani o jejím zrušení. Výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Všichni čtyři výše zmínění přední politici vládní koalice hlasovali v únoru 2016 pro zákon o elektronické evidenci tržeb.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Už jsme začali transformovat investiční pobídky, abychom je zaměřili na podporu nových technologií s vysokou mírou přidané hodnoty a více je zaměřili na malé a střední české podniky, tak aby je mohli více využívat.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť vláda prostřednictvím novely zákona o investičních pobídkách skutečně podnikla částečný krok i pro podporu menších subjektů. Stejně tak je sledovatelný vzrůstající důraz na podporu nových technologií.

Podporu ve formě investičních pobídek mohou získat čeští i zahraniční investoři, kteří svoji investici umístí na území ČR. Výhradní organizací, kde mohou investoři své žádosti o investiční pobídky zaregistrovat, je agentura CzechInvest. Ta je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR (MPO) a své zastoupení má i v zahraničí.

Poslední úprava zákona o investičních pobídkách nabyla účinnosti v květnu 2015. Novela zapracovává evropské nařízení č. 651/2014 a zavádí některé změny v investičních pobídkách. Zavedla například zvýhodněné průmyslové zóny (Ostrava-Mošnov, Most-Joseph a Holešov), v nichž investoři dosáhnou na atraktivnější formy podpor. Rozšířil se také počet regionů, ve kterých je poskytována hmotná podpora na vytvoření pracovních míst a školení nových zaměstnanců.

Co se týká zaměření na menší podniky, novela skutečně snížila počet nutných nově zřízených pracovních míst k získání pobídky. Konkrétně u technologických center se počet míst snížil ze 40 na 20 a u strategických investičních akcí ze 120 na 100 míst.

Oblastmi, které mohou být investičními pobídkami podporovány, jsou nyní zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb, přičemž všech se týká podmínka minimálně pětileté udržitelnosti podpořených projektů. Projekty s vysokou přidanou hodnotou, které v roce 2016 tvořily čtvrtinu všech podpořených projektů, obvykle vznikají v posledních dvou zmíněných oblastech. Činnost těchto center novela podporuje změnou některých podmínek, jako je snížení minimálního počtu vytvořených pracovních míst.

MPO v současné době zvažuje další novelizaci zákona o investičních pobídkách. Jedním z důvodů je snaha o větší důraz na zvyšování podílu přidané hodnoty v produkci. Konkrétně by se mělo jednat například o rozšíření podpory technologických center a center strategických služeb na celou Českou republiku nebo větší důraz na projekty s jistým dlouhodobým podílem výdajů na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu. Vzhledem k velmi dobrému stavu české ekonomiky by navíc neměl být brán ohled na vznik nových pracovních míst, ale spíše na kvalitu investic.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Eurozóna je pátá nejsilnější ekonomika světa, největší světový importér a exportér.

Měřítek pro výkonnost ekonomiky je více, asi nejčastěji se však používá hrubý domácí produkt (HDP). HDP19 zemí eurozóny bylo 10,7 bilionů eur v roce 2016, zatímco HDP celé EU bylo 14,9 bilionů (tabulka Gross domestic product at market prices). Před eurozónou byly Spojené státy s 15,5 biliony eur, na třetím místě Čína s 9,5 biliony eur. Ukazatel HDP tedy řadí eurozónu dokonce na druhé místo.

Pokud se podíváme na zahraniční obchod v minulém roce, tak zatímco USA exportovaly 1,2 bilionu eur a importovaly za 1,8 bilionu, eurozóna exportovala za 2 biliony a importovala za 1,8 bilionu eur. Je tedy patrné, že eurozóna importovala stejně jako USA, ale byla větším vývozcem. Největším exportérem je Čína, která se v tomto ohledu stala lídrem poprvé v roce 2009, její vývoz však oproti předchozím rokům klesá. Když se podíváme detailněji na oblasti vývozu, je pravdou, že Evropská unie jako celek mnoha dominuje - podle dat Světové obchodní organizace (.pdf, str. 31–33) za rok 2015 vedla Evropa export například v zemědělských produktech nebo železe a oceli.

Z výše uvedeného plyne, že eurozóna je druhým největším světovým exportérem a také jedním z největších importérů. I její výkonnost je velká, na základě námi použitého ukazatele HDP v reálných mzdách je na druhém místě.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Za naší vlády se vybralo asi 647 mld. daní a odvodů.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť to, jak Andrej Babiš zachází s jím vysloveným údajem, je ve skutečnosti hrou s čísly. Tento výrok jsme již ověřovali opakovaně, Babiš doposud používal číslo 604 miliard.

Andrej Babiš v souvislosti s výběrem 604 miliard navíc čerpá z výše uvedené tabulky, která je dostupná v PR materiálu (str. 9), jenž hodnotí jeho působení v čele ministerstva financí.

Lze pozorovat, že Babiš ve svém výroku vychází z informace, o kolik se celkově zvýšil výběr daní v jednotlivých letech oproti roku 2013. Ten tedy bere jako referenční.

Takové srovnání je ovšem manipulativní - Andrej Babiš totiž nesrovnává jednotlivé roky mezi sebou postupně podle toho, jak rostl výběr daní a pojistného, ale přičítá ke každému dalšímu roku znovu celý rozdíl mezi rokem 2013 a daným rokem, byť už v jednotlivých předchozích letech tento přírůstek jednou (nebo víckrát) započítal.

Každý další přírůstek v Babišově podání obsahuje již přičtený přírůstek z minulého roku. Např. za rok 2014 počítá s přírůstkem cca 53 miliard, v roce 2015 pak jde o 125 miliard. Těchto 125 miliard ovšem v sobě obsahuje i uvedených 53 miliard z roku 2014, nicméně Babiš/jeho tým je opětovně počítá jako nový nárůst.

Dodejme, že vycházíme-li z veřejně dostupných dat ministerstva financí, jsou údaje pro nárůst příjmů jiné, než jaké Babiš uvádí.

Marek Pieter

Marek Pieter

Starostové dostali více peněz díky rostoucí ekonomice a firmám, ne ministerstvu financí.

Je pravdou, že vyšší růst ekonomiky způsobil, že obce mají vyšší inkaso na jednotlivých daních. Nicméně pravdou už není, že by v dané věci vláda (potažmo ministerstvo financí) neudělala nic. V tomto období zvýšila podíl obcí na vybraném DPH v rozpočtovém určení daní, což obcím přináší více peněz.

V únoru 2015 předložil Andrej Babiš jako ministr financí za vládu do Poslanecké sněmovny novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která zvedá obcím podíl na DPH z 20,83 % na 21,4 %. Zde tedy dostaly obce více peněz z celkového balíku vybraných daní.

V letošním roce došlo ke schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní, která zvýšila podíl obcí na vybrané dani z přidané hodnoty z původních 21,4 % na 23,58 %. Novelu předložilo zastupitelstvo Libereckého kraje a ročně obcím přinese asi o 8,5 miliardy ročně více.

Je třeba dodat, že vláda vydala k přijetí zákona nesouhlasné stanovisko (.pdf), označila jej za „nedostatečně komplexní a nevyvážený“. Patrně proto se Andrej Babiš rozhodl sepsat vlastní pozměňovací návrh (.pdf), který však nebyl přijat. V každém případě všechny poslanecké kluby (tedy včetně vládních a včetně hnutí ANO) pro finální návrh hlasovaly.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

To není pravda, dělal jsem návrh rozpočtu a dostali jste navíc peníze.

Je pravdou, že vyšší růst ekonomiky způsobil, že obce mají vyšší inkaso na jednotlivých daních. Nicméně pravdou už není, že by v dané věci vláda (potažmo ministerstvo financí) neudělala nic. V tomto období zvýšila podíl obcí na vybraném DPH v rozpočtovém určení daní, což obcím přináší více peněz.

V únoru 2015 předložil Andrej Babiš jako ministr financí za vládu do Poslanecké sněmovny novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která zvedá obcím podíl na DPH z 20,83 % na 21,4 %. Zde tedy dostaly obce více peněz z celkového balíku vybraných daní.

V letošním roce došlo ke schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní, která zvýšila podíl obcí na vybrané dani z přidané hodnoty z původních 21,4 % na 23,58 %. Novelu předložilo zastupitelstvo Libereckého kraje a ročně obcím přinese asi o 8,5 miliardy ročně více.

Je třeba dodat, že vláda vydala k přijetí zákona nesouhlasné stanovisko (.pdf), označila jej za „nedostatečně komplexní a nevyvážený“. Patrně proto se Andrej Babiš rozhodl sepsat vlastní pozměňovací návrh (.pdf), který však nebyl přijat. V každém případě všechny poslanecké kluby (tedy včetně vládních a včetně hnutí ANO) pro finální návrh hlasovaly.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Eurozóna musela sanovat špatné úvěry bank eurozóny, 600 miliard euro, naposledy Itálie.

Na základě údajů zveřejněných americkým deníkem The New York Times výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle deníku NYT schválila Evropská komise na sanaci bank v rozmezí let 2008–2012 částku 592 mld. eur.

V nedávné době postihly ekonomické problémy hned tři italské banky. Monte dei Paschi di Siena získala od italské vlády úvěr 5,4 miliardy eur, likvidace benátských peněžních ústavů Banca Popolare di Vicenza a Veneto Banca vládu přijde až na 17 mld. eur. Agentura Bloomberg přišla se střízlivějším odhadem 10 mld. eur.

Problémy trápí také španělský bankovní sektor. Evropské regulační orgány převzaly v červnu tohoto roku kontrolu nad bankou Banco Popular, kterou v zájmu záchrany prodaly konkurenční bance Banco Santander jen za symbolickou částku 1 euro.

Italské banky už léta drží vysoký podíl nesplácených úvěrů. Podle údajů Mezinárodního měnové fondu zveřejněných v britském deníku The Telegraph tvořily tyto úvěry v roce 2015 celých 18 %. Podobné problémy trápí i španělské a francouzské banky.

Mimo to, Evropská centrální banka před pár dny oznámila, že požádá banky eurozóny o navýšení plateb do společného balíku, ze kterého by se v případě krize hradily náklady na špatně úvěrované úvěry.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

V roce 2012 se k 30. 9. proinvestovalo o 31 miliard víc, v době krize, než za letošní rok, v době růstu.

Podle údajů ministerstva financí dosáhly státní investice za leden až září 2012 (tedy v době, kdy byl ministrem financí právě Miroslav Kalousek) částky 72,98 miliard Kč. Za stejné období v roce 2017 stát investoval 41,35 miliard Kč. Tyto informace lze na výše uvedených odkazech najít pod heslem Kapitálové výdaje. Mezi tyto výdaje byly v roce 2017 zahrnuty: „investiční nákupy a související výdaje, investiční transfery podnikatelským subjektům, investiční transfery státním fondům, investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury, investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně, investiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím“.

Rozdíl mezi vládními investicemi v roce 2012 a 2017 je 31,63 miliard Kč, odpovídá tedy relativně přesně výpočtu Miroslava Kalouska, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Když přišly škrty, tak přišel hospodářský propad a pak se lidem platy snižovaly, ne že by se jim zvyšovaly.

K propadu HDP České republiky došlo v návaznosti na světovou ekonomickou krizi roce 2009 a pak v letech 2012–2013. V té době byly u moci vlády Mirka Topolánka, Jana Fischera a Petra Nečase. V Topolánkově i v Nečasově vládě byl ministrem financí Miroslav Kalousek, na kterého premiér Sobotka reaguje.

K zásadním škrtům, na něž Bohuslav Sobotka patrně naráží, však došlo až později, a to v reakci právě na tento pokles ekonomiky. Nečasova vláda připravila soubor úsporných opatření na roky 2013–2015, který zahrnuje například snížení výdajů jednotlivých kapitol, snížení valorizací důchodů, zvýšení sazeb DPH či zavedení tzv. solidární přirážky. Opatření byla schválena v roce 2012 s účinností od roku 2013.

V této době se podle Českého statistického úřadu skutečně snížily nominální i reálné mzdy. Snížení však bylo pouze krátkodobé, od roku 2014 mzdy zase rostly, přestože výše zmíněná opatření byla stále v platnosti.

Nedá se tedy říci, že by škrty způsobily propad ekonomiky, naopak byly reakcí na tento pokles. Podobně nelze tvrdit, že by tyto škrty stály za poklesem mezd, ty pravděpodobně způsobila spíše špatná ekonomická situace nejen v České republice.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Navíc jsme dělali in sourcing, takže jsme de facto zrušili cizí právní služby, které pan Kalousek v utajeném režimu nechal schvalovat na vládě.

Ministerstvo financí za ministra Babiše vypisovalo veřejné zakázky na právní služby v letech 2014 a 2015. Po těchto letech přítomnost veřejné zakázky na právní služby vydané MF již není k nalezení.

Ministerstvo financí nicméně vede (.pdf) Seznam poradních orgánů, poradců, advokátů a advokátních kanceláří. V dokumentu jsou uvedeny advokátní kanceláře, které MF poskytují právní služby v jednotlivých sporech. Například jde o spor se společností A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH & Co. KG ohledně letadel Fischer Air, ve kterém MF požívalo právních služeb právnické firmy Dechert LLP.

Nejsme schopni ověřit část týkající se exministra Kalouska. Sám Andrej Babiš uvádí, že k různým schvalováním mělo dojít v utajeném režimu na vládě, není tedy v našich silách z veřejně dostupných zdrojů tuto informaci potvrdit a ani vyvrátit. Výrok je tedy celkově hodnocen jako neověřitelný.

Marek Pieter

Marek Pieter

Soukromá společnost, (...), není to ministerstvo, kdo spravuje Účtenkovku, ale je to společnost, která dostala zakázku za 62 milionů Kč, navíc je to společnost, která v loňském roce měla napadnutí 34 bankomatů v Thajsku a bylo odcizeno 2 miliony dolarů.

Ministerstvo financí vyhlásilo otevřené výběrové řízení na komplexní zajištění provozu účtenkové loterie dne 28. 11. 2016. V březnu 2017 pak ministerstvo v tiskové zprávě oznámilo, že pro zajištění provozu účtenkové loterie byla vybrána společnost Wincor Nixdorf s.r.o.

Z informací o výběrovém řízení vyplývá, že smluvní cena mezi zmíněnou soukromou společností a ministerstvem financí činí 56 070 480 Kč bez DPH (67 845 280 Kč s DPH). Dle informací zpravodajského serveru irozhlas.cz nebyl o zakázku téměř zájem, firma, která vyhrála, byla jediná, která se výběrového řízení zúčastnila.

V létě 2016 přinesl zpravodajský server CNN informaci, že v Thajsku došlo k napadení desítek bankomatů hackery. Tyto bankomaty byly provozovány jednou z tchajwanských bankovních společností a vyrobeny německou firmou Wincon Nixdorf. Škoda skutečně činila v přepočtu 2 miliony dolarů. Ve zprávě CNN se neuvádí, zda došlo či nedošlo k nějakému bezpečnostnímu pochybení na straně tchajwanské banky nebo německého výrobce bankomatů, a pokud ano, na čí straně.

Z události, která se odehrála v Thajsku, však nelze automaticky odvozovat, že nastane nějaký technický problém s účtenkovou z toho důvodu, že se na projektu účastní stejná německá soukromá společnost.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

I MF přiznává, že únik DPH z krácení tržeb v maloobchodě, na které je zavedena EET, je 5 % problému krácení DPH.

Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 132) k zákonu o elektronické evidenci tržeb by dodatečný příjem na DPH za sektor maloobchodu mohl činit 4,9 miliard Kč. Celková výše daňových úniků v oblasti DPH podle odhadů ministerstva financí za rok 2012 činí (.pdf, str. 6) 80 miliard Kč.

Detailně se daňovými úniky zabýval také NKÚ, podle kterého se jejich celková výše pohybuje kolem 100 miliard Kč ročně. Podle jeho analýzy (.pdf, str. 14–16) se šedá ekonomika podílí na daňových únicích ze 7 %.

Krácení tržeb v maloobchodě tak může způsobovat zhruba 5–10 % všech daňových úniků v oblasti DPH. Jakkoli je tento odhad velmi hrubý, lze na jeho základě označit výrok o podílu maloobchodních úniků za pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

700 úředníků kontroluje dnes a denně EET.

S žádostí o informaci, kolik úředníků se podílí na EET, jsme se obrátili na ministerstvo financí. Tisková mluvčí Finanční správy, Petra Petlachová uvedla, že "počet kontrolorů EET nelze přesně určit, protože na kontrolách EET se podílí také pracovníci, kteří vykonávají zároveň i jinou agendu."

EET spadá pod oddělení ministerstva financí č. 1504, (Elektronická evidence tržeb a regulace daňového poradenství) a kontrola je vykonávána Finanční správou.

V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) přijala vláda pro účely související se zavedením EET zhruba 500 nových zaměstnanců na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství. Pro rok 2017 (.pdf, str. 48–51) bylo v plánu přijmout ještě 607 nových zaměstnanců, z nichž část se má zabývat právě elektronickou evidencí tržeb. Číslo by se tak odhadem mohlo pohybovat kolem 700, z dokumentů ovšem není jasné, kolik osob se konkrétně kontrolou EET zabývá.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

Po 4 letech naší vlády jsme ekonomicky silnější, ČR lépe plní podmínky pro vstup do eurozóny. Snížili jsme podíl dluhu na HDP o 8 %, ten je teď 32 %, parametr pro vstup do eurozóny je 60 %. Loni jsme měli rozpočtový přebytek, výrazně jsme snížili schodky veřejných rozpočtů.

Ve vyjádření ministerstva financí k současné výši státního dluhu stojí, že „... ve vztahu k HDP došlo k poklesu na úroveň 32,6%, což je o 8,5 procentního bodu méně než na konci roku 2013, přičemž se jedná o nejnižší míru relativního zadlužení od roku 2009."Podmínky pro přijetí do eurozóny určuje Maastrichtská smlouva. Mezi množstvím jiných ekonomických kritérií je i podmínka, že poměr veřejného zadlužení k HDP nesmí přesáhnout 60 %. Rovněž je pravdou, že hospodaření státu za rok 2016 bylo přebytkové. Konkrétní částka je vyčíslena na 61,8 mld. Kč.

Státní dluh pak ke konci září 2017 v porovnání s nástupem vlády klesl, jak dokládají data ministerstva financí. Pokud se podíváme vyloženě na schodky rozpočtu, ty se vládě daří rovněž v období ekonomického růstu snižovat (graf Saldo státního rozpočtu).

Marek Pieter

Marek Pieter

Ve státním rozpočtu máme opět minimální investice, 8 % z celkových příjmů, to je jako nula, to je jen udržování stávajícího stavu.

Výdaje na investice jsou ve státním rozpočtu značeny jako kapitálové výdaje. Jelikož se jedná o aktuální rok, nepoužili jsme jako u údajů z ostatních let skutečné výsledné rozpočty, ale ten schválený. Tady je na investice podle informačního portálu ministerstva financí vyčleněno 103 874 milionů korun, a z celkových příjmů (.pdf, str. 4) 1 249 272 milionů korun to je tedy 8,31 %. Pro srovnání jsme připojili ještě aktuální plnění tohoto rozpočtu k 30. září 2017.

Návrh (.zip, Příloha 4) státního rozpočtu na rok 2018 jsme nemohli započítat, protože v něm kapitálové výdaje nejsou zvlášť vyčleněny.

Pokud procentuální zastoupení investic ve státním rozpočtu srovnáme s předchozími lety, jedná se kromě minulého roku o nejmenší podíl. Proto dáváme panu Pietrovi zapravdu, investice v dlouhodobém měřítku spíše klesají nebo udržují stávající stav.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Tato vláda zadala zakázek z volné ruky, tedy bez výběrového šetření, více než dvakrát tolik, co zadaly vády předcházející, a to jak v objemu, tak v počtu těchto zakázek.

TOP 09 má na svém webu rovněž dostupnou podobnou informaci, tedy že současný kabinet si co do zadávání veřejných zakázek bez výběrového řízení vede výrazně hůře. Zde je třeba na úvod konstatovat, že Kalousek mluví o srovnání s minulými vládami, data publikovaná TOP 09 ovšem řeší srovnání let 2011 a 2012 na jedné straně a let 2014 a 2015 na straně druhé.

Nejde tedy o dlouhodobější pohled, kdy by šlo jednotlivým vládám přisoudit, jak si v dané věci vedly přesně. Pokud se navíc podíváme na data studie Econlab (Studie zakázek s jedinou nabídkou v roce 2015), zjistíme, že nejvíce zakázek tzv. z ruky (myšleno celkově – nejen vládou) bylo uděleno v roce 2010 (jak upozorňuje autor studie). Studie uvádí:

Měřeno jejich finančním objemem byl kritický rok 2010 – tehdejší statistika je tažena menším počtem významných zakázek v řádu jednotek miliard, zatímco v roce 2015 se jedná o významně širší praxi v menšíchzakázkách.“

Výrok Kalouska je hodnocen jako neověřitelný, neboť nedisponujeme daty potřebnými k tomu, abychom porovnali objem i počet zakázek bez výběrového řízení za delší období s přihlédnutím ke konkrétnímu zadavateli (vládě, resp. jí podřízeným organizacím).

Jaromír Baxa

Jaromír Baxa

Máme jedny z nejvyšších výdajů na daňové úlevy pro rodiny s dětmi, ve srovnání se zeměmi OECD asi třikrát větší.

Pokud se podíváme na data OECD, Česká republika mezi jednotlivými zeměmi skutečně vychází jako jedna z těch, které nejvíce podporují rodiny s dětmi prostřednictvím slev na dani. Je to pozorovatelné na datech popisujících zdanění rodin v závislosti na typu rodiny (bez dítěte/se dvěma dětmi), kdy u České republiky je sledovatelný velký pokles zdanění, pokud má rodina právě dvě děti.