Demagog.cz

Komunální volby v Ostravě

Celkem 11 kandidátů s největším volebním potenciálem usilujících o post ve vedení města Ostravy diskutovalo v České televizi. Čeho dosavadní vedení města dosáhlo? Došlo na rozsáhlou debatu například o problémech s kriminalitou. Dále kandidáti hovořili o tom, jak se daří městské nemocnici, diskutovali její rekonstrukci, zabývali se otázkami financování (nejen nemocnice) či situací znečištěného ovzduší.

Ověřili jsme
Předvolební debata České televize ze dne 14. září 2018 (moderátor Martin Řezníček, záznam)

86 ověřených výroků

Tomáš Macura

Tomáš Macura

My jsme samozřejmě ve spojení s Policií ČR (ohledně vyšetřování kauzy s vlnou syntetických drog, pozn. Demagog.cz), která to samozřejmě vyšetřuje a hned jsme zahájili kroky v té podobě, že jsme se obrátili na všechny organizace, které pracují s drogově závislými lidmi na Ostravsku. Dali jsme jim všechny informace.

Zda je vedení města v kontaktu s policií, zda oslovilo všechny relevantní organizace a zda jim poskytlo všechny dostupné informace, není z veřejně dostupných zdrojů zjistitelné.

skrýt celé odůvodnění

Policie případ skutečně vyšetřuje a již obvinila šest lidí. Pro jednoho z nich je navrhována vazba. To, že je město Ostrava v kontaktu s neziskovými organizacemi, které se danou problematikou zabývají, potvrzuje i náměstek primátora pro zdravotnictví Michal Mariánek. Z veřejně dostupných zdrojů ale nelze zjistit, jestli jsou zástupci města ve spojení s Policií ČR, zda se obrátili na všechny organizace, které pracují s drogově závislými lidmi, anebo jestli jim předali všechny dostupné informace.

Jiří Jureček

Jiří Jureček

My tady máme organizace, které se tomu věnují (problémům s drogami, pozn. Demagog.cz), jako třeba Renarkon. V minulosti tady fungovala ještě křesťanská organizace Teen Challenge, která pomáhala taky drogově závislým.

Renarkon v Ostravě funguje od roku 1997. Organizace Teen Challenge sice na 10 let přerušila činnost, loni ji však znovu obnovila. Tato neaktuálnost informace však je marginálií v kontextu jinak pravdivého výroku.

skrýt celé odůvodnění

Vznik obecně prospěšné společnosti Renarkon byl schválen ostravským zastupitelstvem v roce 1997. Jejím účelem (zápis z 11. září 1997) byly "primárně a sekundárně preventivní činnosti, tj. konzultační a poradenské služby klientům a rodinným příslušníkům klientů umístěných v zařízení".

Křesťanská organizace Teen Challenge, která se snaží pomáhat drogově závislým lidem, podle svých oficiálních stránek navázala první kontakt v České republice už v roce 1987. Školení pracovníků začalo v roce 1989 a první středisko bylo otevřeno v roce 1994 v Beskydech. V průběhu let otevřeli v České republice několik dalších kontaktních center a středisek. Kontaktní centrum v Ostravě spolupracovalo s psychiatrickou léčebnou v Opavě. Poskytovalo poradenství rodinným příslušníkům drogově závislých a zajišťovalo nástup do středisek (.pdf, str. 3). Toto centrum bylo zrušeno během roku 2007 z důvodu nedostatku personálu pro zajištění chodu (.pdf, str. 4). Podle výroční zprávy z roku 2017 by mělo být Kontaktní centrum v Ostravě znovu v provozu a křesťanská organizace Teen Challenge podle ní navázala spolupráci s Církví Nová naděje sbor Ostrava (.pdf, str 2).

Jiří Jureček

Jiří Jureček

Úbytek byl z toho důvodu, že byly (protidrogové organizace, pozn. Demagog.cz) finančně poddimenzovány.

Je obtížné hodnotit, jestli jsou protidrogové organizace skutečně podfinancované. Dostupné informace si v několika případech do určité míry odporují (na jedné straně nedostatek poskytovaných služeb, na druhé straně při porovnání s celou republikou lepší výsledky).

skrýt celé odůvodnění

V podle posledních informací za rok 2015 působí v Ostravě několik organizací zabývající se protidrogovou tématikou (.pdf, str. 11, tab.1).

Organizace Teen Challenge, kterou Jiří Jureček zmínil jako zrušenou, ukončila provoz (viz bod 4, str. 3) svého Kontaktního centra v Ostravě v roce 2007. Jako důvod nicméně udává nedostatek personálu. V roce 2017 navíc obnovila provoz, jak uvádíme v jiném výroku.

Ukončení činnosti dalších subjektů z této oblasti se Demagog.cz nepodařilo zjistit.

Společnost Renarkon, která je v Ostravě největším poskytovatelem služeb v této oblasti, ve své výroční zprávě (.pdf, str. 5) za rok 2017 uvádí, že se jí podařilo zajistit dostatek finančních prostředků.

Na druhou stranu ve Strategii protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 se hovoří o tom, že "v kraji je nedostatek specifických služeb či léčebných programů pro děti a mladistvé a pobytové léčebné zařízení pro tuto cílovou skupinu zcela schází." (.pdf, str. 24, kapitola 11: Zdravotní a sociální služby pro osoby závislé nebo ohrožené závislostí."), a dále také, že "s ohledem na skutečnost, že objem prostředků vynakládaných na protidrogovou prevenci ze státních prostředků má klesající tendenci, pociťují někteří poskytovatelé služeb pro uživatele návykových látek ohrožení, že své služby nebudou schopni poskytovat v potřebném rozsahu a odpovídající kvalitě," (.pdf, str. 16).

Podle vládní Souhrnné zprávy o realizaci protidrogové politiky v krajích v roce 2016 (str. 56, odst. 3.2) je Moravskoslezský kraj jedním z mála, kde objem finanční podpory ze strany obcí na protidrogovou politiku přesahuje objem podpory ze strany kraje (106 % krajského příspěvku).

Celková částka v Moravskoslezském kraji za rok 2016 byla 31,5 milionu korun, což bylo druhé největší číslo po Praze (63,4 milionu korun). Obce v Moravskoslezském kraji se na financování podílí celkovou měrou ve výši 51,5 %, přičemž celorepublikový průměr je 25,9 %.




Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Já jsem měl možnost být u toho, když jsme zakládali Renarkon, tedy v devadesátých letech.

Informace z obchodního rejstříku tento výrok potvrzují.

skrýt celé odůvodnění

Vznik obecně prospěšné společnosti Renarkon byl schválen ostravským zastupitelstvem v roce 1997. Jejím účelem (zápis z 11. září 1997) byly "primárně a sekundárně preventivní činnosti, tj. konzultační a poradenské služby klientům a rodinným příslušníkům klientů umístěných v zařízení".


Jak vyplývá z obchodního rejstříku, Zbyněk Pražák zasedl do správní rady společnosti hned při jejím vzniku.

Jiří Srba

Jiří Srba

Je tu orientace na Polsko, ten problém (s šířením syntetické marihuany, pozn. Demagog.cz) je i v Polsku.

Problém se syntetickými drogami v Polsku skutečně existuje. Zároveň je i pravděpodobné, že syntetická marihuana se na Ostravsko šíří z Polska. Právě tam byla nedávno zakázána látka, ze které se tato droga vyráběla.

skrýt celé odůvodnění

Ke konci června se v Polsku letos otrávilo syntetickými drogami 1942 lidí. Nejvíce otrávených bylo ve Slezském a Lodžském vojvodství, která leží blízko českých hranic a Ostravy (viz obrázek).

Syntetické drogy se často vyrábějí z legálně dovážených látek. V Polsku, kde je trh s těmito drogami podstatně větší, byla však látka, ze které se syntetická marihuana vyráběla, nedávno zakázána. Podle Jindřicha Vobořila, bývalého národního protidrogového koordinátora, proto existuje předpoklad, že se tyto látky budou šířit i do České republiky.

Oficiální zdroje však orientaci na Polsko zatím nezmiňují. Dne 12. září 2018 řekl (čas 33:00) ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel, že nedokáže říct, přes jaký stát se k nám tyto drogy dostaly. Ví pouze, že jsou původem z Indie nebo Číny. O Polsku se nemluví ani v tiskových zprávách Policie ČR.

Zmínku o Polsku najdeme pouze v souvislosti s obecnou problematikou syntetických drog, a to ve výroční zprávě (.pdf, str. 44) Národní protidrogové centrály za rok 2017: „Dalším typickým rysem této trestné činnosti jsou osoby pachatelů i uživatelů, kteří se zpravidla rekrutují ze zemí, kde NSD (nové syntetické drogy, pozn. Demagog.cz) představují mnohem větší drogový problém, než na území ČR (např. Ruská federace, Polsko nebo Maďarsko). S tím souvisí i výskyt NSD na území ČR, kdy se zpravidla objevují v lokalitách s velkou koncentrací těchto národností jako je např. Praha nebo Moravskoslezský kraj."

Zdroj: Česká televize

David Witosz

David Witosz

My s touto záležitostí (problém s drogami, pozn. Demagog) máme tu zkušenost, že jedna z našich členek byla svědkem předávkování touto látkou a v momentě, kdy došlo u toho mladého člověka ke kolapsu, tak přátelé tohoto člověka utekli.

Jakýkoliv odkaz na toto tvrzení se nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Je možné, že David Witosz mluví o patnáctiletému chlapci, ke kterému vyjížděli záchranáři 11. září kvůli intoxikaci. Serveru Demagog.cz se nicméně nepodařilo dohledat jakoukoliv informaci, která by tvrzení o útěku přátel tohoto chlapce potvrzovala.

Tomáš Macura

Tomáš Macura

Já mám největší radost z toho, co jsme zvládli asi před dvěma týdny - vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž na novou koncertní halu pro Ostravu.

Mezinárodní architektonická soutěž na novou koncertní halu byla vyhlášena ke konci srpna.

skrýt celé odůvodnění

Rada města již v dubnu 2018 schválila záměr (.pdf, str. 41) na vyhlášení soutěže o návrh koncertní haly města Ostravy. Samotnou soutěž o návrh na řešení koncertní haly město vyhlásilo (.pdf) 22. srpna 2018. Výstavba koncertní haly s kapacitou až 1300 diváků by pak mohla vyjít zhruba na 1,5 miliardy korun.

Lukáš Semerák

Lukáš Semerák

Naše hnutí vzniklo jako hnutí boje proti korupci.

V komunálních volbách v roce 2010 kandidovalo do zastupitelstva města Ostravy a městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz nově vzniklé politické hnutí Ostravak. Jednou z priorit, které si hnutí tehdy stanovilo, byl boj proti korupci.

skrýt celé odůvodnění

Politické hnutí Ostravak bylo založeno v roce 2010. V komunálních volbách v témže roce postavilo hnutí dvě kandidátky - do zastupitelstva města Ostravy a do zastupitelstva v městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. V rozhovoru před komunálními volbami se předseda hnutí Tomáš Málek pro idnes.cz vyjádřil, že prioritami hnutí jsou transparentnost, boj proti korupci a životní prostředí.

Záměr politického hnutí bojovat proti korupci dokládají také stanovy přijaté 6. června 2017, kde se ve čl. 2 odst. 4 písm. e uvádí, že jedním z cílů při správě věcí veřejných je "prosazovat průhlednost veřejného života, potírání korupce a obnovení důvěry v právní řád a stát".

Lukáš Semerák

Lukáš Semerák

Já bych se přidržel toho fundamentu, že naše hnutí opravdu vzniklo jako hnutí proti korupci, a tedy přijetí jmenovitého hlasování rady (se podle jeho názoru nejvíce v Ostravě povedlo, pozn. Demagog.cz). To znamená, že v Ostravě se může každý podívat na to, jak kdo hlasoval.

Na stránkách města lze skutečně dohledat jmenovité výsledky hlasování. Ač některé odkazy nefungují, většina hlasování je na internetu přístupná.

skrýt celé odůvodnění

Politické hnutí Ostravak bylo založeno v roce 2010. V komunálních volbách v témže roce postavilo hnutí dvě kandidátky - do zastupitelstva města Ostravy a do zastupitelstva v městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. V rozhovoru před komunálními volbami se předseda politického hnutí Tomáš Málek pro idnes.cz vyjádřil, že priority hnutí jsou transparentnost, boj proti korupci a životní prostředí.

Záměr politického hnutí bojovat proti korupci dokládají také stanovy přijaté 6. června 2017, kde se ve čl. 2 odst. 4 písm. e uvádí, že jedním z cílů při správě věcí veřejných je "prosazovat průhlednost veřejného života, potírání korupce a obnovení důvěry v právní řád a stát"

Co se týče jmenovitého hlasování, příslušná část webových stránek města Ostrava nabízí jmenovité seznamy hlasování rady města od 1. ledna 2016. Návštěvníkovi stránka nabídne k nahlédnutí dva dokumenty. První obsahuje přijatá usnesení, druhý zmiňované jmenné seznamy hlasování.

Přestože některé odkazy na hlasování ke dni ověřování nefungují, příkladmo hlasování z 24. mimořádné schůze 18. srpna 2017 či 59. řádné schůze 17. června 2016, většina hlasování je přístupná on-line, pročež hodnotíme výrok jako pravdivý.

Lukáš Semerák

Lukáš Semerák

Já jsem ve vedení města nováčkem.

Lukáš Semerák se poprvé dostal do vedení města koncem roku 2015, kdy se hnutí Ostravak dohodlo v Ostravě s ANO, že ve stávající koalici nahradí ČSSD.

skrýt celé odůvodnění

Lukáš Semerák byl zvolen za hnutí Ostravak v komunálních volbách v roce 2010 do zastupitelstva v městském obvodě Moravská Ostrava a Přívoz. V následujících komunálních volbách v roce 2014 se stal lídrem hnutí a byl opětovně zvolen do zastupitelstva. Tentokrát ale v obvodě Ostrava-město. 

Po komunálních volbách v roce 2014 v Ostravě vytvořilo koalici vítězné hnutí ANO 2011 s ČSSD a KDU-ČSL. Přibližně rok od voleb ale koalice skončila a ANO 2011 se dohodlo s hnutím Ostravak, které ČSSD v koalici nahradilo.

Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Zahájila se oprava Divadla Jiřího Myrona.

První etapa oprav Divadla Jiřího Myrona byla zahájena minulý rok na podzim. Ve dnech vydání výroku dochází k posledním úpravám a k dokončení této etapy.

skrýt celé odůvodnění

Rekonstrukce Divadla Jiřího Myrona by měla podle předběžných odhadů vyjít zhruba na 330 milionů korun. Její první etapa byla zahájena již v říjnu loňského roku, a právě v těchto dnech pracují dělníci na jejím dokončení. Divadlo tak už v neděli 16. září 2018 přivítá první diváky na jedné ze svých rekonstruovaných scén.

Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Snad příští rok zahájíme výstavbu domova pro seniory, což byl projekt, který jsem nastartoval někdy v roce 2006 a bohužel další garnitury politické, které tady byly, tento projekt prostě zastavily.

Projekt výstavby domova pro seniory skutečně zahájilo vedení města v roce 2006, jehož členem byl i Zbyněk Pražák. Nově zvolené vedení města (bez Pražáka) ale nenašlo pro projekt finance v rozpočtu a projekt pozastavilo. Současné vedení plány na výstavbu obnovilo.

skrýt celé odůvodnění

Zdeněk Pražák (KDU-ČSL) mluví o starém plánu na společnou výstavbu komunitního centra a domova pro seniory na Hulváckém kopci. S plánem přišlo vedení města zvolené ve volbách 2002, ve kterém působil i Pražák. Nové vedení, které vzešlo z komunálních voleb 2006, však od původního plánu odbočilo. Důvodem byly příliš vysoké náklady v rámci investic města.

Společný projekt komunitního centra a domova pro seniory měl podle veřejné soutěže stát 800 milionů korun. V rozpočtu města pro rok 2007 už nové vedení s financemi na domov pro seniory nepočítalo. Důvodem bylo zadlužení města ve výši 2,6 miliardy korun. Vedení města proto snížilo rozpočtové náklady na investice, které financování projektu zahrnovaly.

Projekt byl radou města obnoven až v roce 2009. Oproti původnímu záměru se ale už jednalo pouze o komunitní centrum a předpokládaná cena projektu klesla na 130 milionů korun. Stavba tohoto zařízení byla zahájena v roce 2011. Dne 14. prosince 2012 město oficiálně převzalo hotovou stavbu do svého vlastnictví.

Současné vedení města, jehož členem je i Pražák, 16. dubna 2018 v tiskové zprávě prohlásilo, že do výstavby nového domova pro seniory v ostravských Hulvákách plánuje investovat 364 milionu korun. Probíhající přípravy potvrdila pro místní internetový portál Zprávy z obce - Mariánské hory a Hulváky i náměstkyně primátora města Ostravy Kateřina Šebestová.

Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Některé projekty, které mohly v Ostravě být, jsou zablokovány díky nějakým majetkovým nedořešením, konkrétně mám třeba na mysli plochu v centru města, kde mělo být parkoviště, a bohužel tam za Horníkem je budka, kterou nelze odstranit, vzhledem k tomu, že majitel za ni požaduje obrovskou částku.

Město Ostrava sice plánuje projekty poblíž obchodního domu Horník, konkrétní problém s údajnou stavbou parkoviště a majetkovými spory se nám ale nepodařilo doložit.

skrýt celé odůvodnění

Ze strategického plánu (.pdf, str. 9) města Ostravy vyplývá, že se chystá revitalizace náměstí Msgr. Šrámka. Architektonická soutěž byla vyhlášena na jaře 2017.

"V soutěžních podmínkách je stanoveno, aby autoři respektovali nejen dlouhodobý záměr dostavby městského bloku vedle obchodního domu Horník a uvažovaný vjezd do podzemních podlaží pod plánovanou zástavbou pod Masarykovým náměstím, ale také provozní potřeby katedrály Božského Spasitele a Divadla Jiřího Myrona. Rekonstrukce divadla bude zahájena ještě v letošním roce a její součástí bude například kavárna s vchodem na náměstí."

Jedná se tedy o lokaci poblíž centra města, poblíž obchodního domu Horník. Zde je tedy nastaven dlouhodobý záměr dostavby městského bloku, o vjezdu do podzemních garáží se ale zatím hovoří pouze jako o uvažovaném.

Město již dříve v roce 2013 plánovalo výstavbu nejenom garáží a parkovacích míst v místě Masarykova náměstí.

Zdeněk Nytra

Zdeněk Nytra

Znovu se oprášil projekt vědecké knihovny v Ostravě.

Projektu nové budovy vědecké knihovny v Ostravě vznikl už v roce 2006. Až v roce 2017 ale uzavřelo vedení města Ostravy spolu s krajem a Ministerstvem kultury Memorandum o spolupráci na realizaci tohoto projektu. Stavba knihovny by mohla začít v roce 2020.

skrýt celé odůvodnění

Stavba „Černé kostky“ neboli projekt nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, je opět aktuální. Návrh stavby (vytvořený ateliérem Kuba & Pilař architekti s.r.o.) má svůj původ již v roce 2006. Kvůli různým komplikacím ale nebylo nakonec vůbec jisté, jestli dojde na jeho realizaci.

Jde o projekt pod záštitou Moravskoslezského kraje, na kterém se na základě Memoranda o spolupráci (.docx) z roku 2017 bude podílet také Ministerstvo kultury a Statutární město Ostrava. Projekt nové knihovny by měl dle předpokladů stát 1,35 miliardy korun. Pokud při vyřizování všech povolení a další dokumentace nenastanou komplikace, je možné, že by stavba byla zahájena už v roce 2020. Podle předběžných odhadů by tak mohlo dojít k jejímu dokončení v roce 2022.

David Witosz

David Witosz

Přišel dobrý trend, a tím jsou právě architektonické soutěže. Třeba na koncertní halu nebo jatka jsou teď v běhu.

Architektonická soutěž pro návrh přestavby jatek na galerii PLATO byla zahájena již minulý rok v únoru. Soutěž na návrh koncertní haly pak na konci srpna 2018.

skrýt celé odůvodnění

Rada města již v dubnu 2018 schválila záměr (.pdf, str. 41) na vyhlášení soutěže o návrh koncertní haly města Ostravy. Samotnou soutěž o návrh na řešení koncertní haly město vyhlásilo (.pdf) 22. srpna 2018. Výstavba haly s kapacitou až 1300 diváků by pak mohla vyjít zhruba na 1,5 miliardy korun.

V případě budovy bývalých jatek byla soutěž o návrh architektonického řešení rekonstrukce budovy pro účely galerie vyhlášena v únoru 2017. Na základě této soutěže byla vybrána společnost Petr Hájek ARCHITEKTI, s.r.o., která ale nakonec odmítla podepsat smlouvu.  Město posléze uzavřelo smlouvu s třetím v pořadí - KWK Promes, arch. Robert Konieczny. Tomáš Macura /primátor Ostravy/ pro iDnes.cz řekl, že by na konci tohoto roku chtěli vybrat dodavatele, který historická jatka dle návrhu zrekonstruuje.







David Witosz

David Witosz

My jako Pirátská strana jsme lidé, kteří v politice aktivně nyní nejsou.

Je pravdou, že žádný ze dvou kandidátů Pirátů nejde do voleb z politické funkce, ale civilního zaměstnání. Přesto dojem, že do politiky nahlížejí poprvé až v těchto volbách, je iluzorní.

skrýt celé odůvodnění

Předpokládejme, že Witosz mluví o lokální buňce Pirátů. Celorepublikově totiž v parlamentních volbách z roku 2017 obdrželi 547 393 hlasů s 10,79 % a skončili jako třetí, kromě toho jejich zastupitele najdeme i na těch největších radnicích v Brně a Praze. Podle toho, jak byli pirátští kandidáti v Ostravě představeni, v současné době přichází z civilních profesí. David Witosz přesto fungoval na (byť symbolicky) placené funkci odborného asistenta poslance Polanského, kde měl dle vlastních slovmožnost poznat politiku zblízka“. Sám také přiznává, že s Piráty spolupracuje pátým rokem, kandidovat do Poslanecké sněmovny však odmítl.

Andrea Hoffmanová, druhá kandidátka Pirátů v Ostravě, (neúspěšně) kandidovala již v roce 2014, a to za Zelené do Evropského parlamentu. Za Piráty (neúspěšně) kandidovala do krajských voleb v roce 2016, loni také jako pirátská čtyřka do voleb v Poslanecké sněmovně.

David Witosz

David Witosz

(v reakci na to, že oceňuje architektonické soutěže, pozn. Demagog.cz) My teď musíme dohlédnout na to, aby doopravdy došlo k tomu finálnímu, aby to dopadlo tak, jak to bylo vysoutěženo. Ostrava s tím měla v minulosti velké problémy.

Statutární město Ostrava mělo v minulosti problém nejen s architektonickými soutěžemi, ale i jinými veřejnými zakázkami, například pro Městskou nemocnici Ostrava nebo Dopravní podnik Ostrava.

skrýt celé odůvodnění

Ostrava má pořád problém s realizací projektu revitalizace Černé louky. Architektonická soutěž proběhla již v roce 2010. Vyhrála ji nizozemská společnost Maxvan. V tomtéž roce se Ostrava přihlásila o titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2015. Kdyby tehdy zvítězila, mohla získat finanční prostředky na realizaci staveb, avšak neuspěla a na přestavbu Černé louky se nenašly peníze. V roce 2015 město znovu oživilo plán na přestavbu Černé louky. Zastupitelé města odsouhlasili (.pdf, str. 26–27) uvolnění financí na první část projektu. Nicméně výrazná proměna území Černé louky se zatím neuskutečnila z důvodu chybějících peněz. Část pozemků z území Černé louky nedávno získala darem od Statutárního města Ostravská univerzita, která zde plánuje vystavět nový multifunkční areál sloužící pro studenty, ale i pro širokou veřejnost.

Další problémy se týkaly i jiných veřejných zakázek. Ostravský lobbista Martin Dědic byl v roce 2016 obžalován z toho, že manipuloval s některými ostravskými veřejnými zakázkami a za úplatky ovlivňoval, která firma je získá. Mělo se jednat například o nákup tramvají pro Dopravní podnik Ostrava nebo stavební práce a nákup zdravotnické techniky pro Městskou nemocnici Ostrava. Podle obžaloby se obohatil o více než 30 miliónů Kč. V „kauze Dědic“ je obviněno 8 osob a 4 firmy. S kauzou Dědic je také spojen případ reklamní firmy PROPAG-STORM, neboť podle policie sloužila tato společnost jako pračka peněz pro své klienty, mezi které patřil i souzený Martin Dědic. V této kauze však Martin Dědic není obviněn. V létě roku 2018 přibyla v kauze Dědic třetí větev, tedy bylo nově obviněno dalších 7 právnických nebo fyzických osob. Hlavní větev kauzy Dědic bude pokračovat u soudu v září 2018.

David Witosz

David Witosz

My Piráti ve svém programu máme tzv. Manuál veřejného prostranství, kdy vlastně chceme systémově řešit všechny ty problémy tak, že nejprve vytipujeme ta problematická místa, a pak i změnou na radnici budeme řešit tyto problémy kontinuálně na celém území.

Ostravští Piráti mají ve svém programu ke komunálním volbám 2018 zahrnut plán na zpracovaní Manuálu veřejného prostranství.

skrýt celé odůvodnění

Součástí programového prohlášení ostravských Pirátů je i kapitola Veřejný prostor a architektura, která se věnuje veřejnému prostranství. Konkrétně se v ní uvádí: ,,Prosadíme zpracování kvalitního Manuálu veřejného prostranství, jak už je standardem v Praze nebo v západní Evropě. Tímto manuálem chceme definovat, která veřejná místa jsou problematická, a je nutné je přednostně upravit. Současně zakotvíme povinnost konání architektonických a urbanistických veřejných soutěží."

Jiří Srba

Jiří Srba

Já jsem na té koncertní hale začal pracovat a připravoval jsem i podmínky pro tu soutěž.

Ostrava plánuje vybudování nové koncertní haly již řadu let. Na některé verzi nebo fázi příprav tak mohl pracovat i Jiří Srba. Z dostupných zdrojů ale nelze zjistit, jestli tomu tak opravdu bylo.

skrýt celé odůvodnění

Jiří Srba působil v letech 2010-2012 jako náměstek primátora města Ostravy na odboru investicí. A jak zmiňuje sama část (.pdf, str. 6) soutěžních podmínek: "Město Ostrava již mnoho desítek let usiluje o výstavbu koncertní haly...". Je tedy možné, že ve své funkci na některé z verzi soutěžních podmínek ke koncertní hale spolupracoval.

Z dostupných informací se nám však nepodařilo zjistit, do jaké míry a jestli vůbec navazovaly podmínky ze srpna 2018 na materiály vypracované předchozím vedením.

Libuše Přikrylová

Libuše Přikrylová

Ostravice je v soukromých rukou, je v dezolátním stavu. Vedení města deklarovalo v poslední době vykoupit Ostravici.

Soubor budov ostravského obchodního domu Ostravice-Textilia patří od roku 2014 firmě RME Czech s.r.o. Budova je v současnosti ve špatném stavu. Aktuálně dle nepotvrzených zpráv představitelé města jednají s majitelem o ceně odkupu.

skrýt celé odůvodnění

Soubor budov bývalého obchodního centra Ostravice-Textilia patřil do roku 2008 městu Ostrava. V tomto roce zastupitelstvo rozhodlo o prodeji celého komplexu a pozemků firmě Amádeus Real s.r.o. Kupní smlouva byla uzavřena v roce 2009. Nový majitel ale v roce 2012 od smlouvy jednostranně odstoupil, a to kvůli problému splnit závazky vyplývající ze smlouvy. Následoval soudní spor mezi firmou Amádeus Real s.r.o. a statutárním městem Ostrava o náhradu škody. Zároveň došlo v roce 2014 ke změně majitele pozemků a budov (jedná se o budovy čp. 241, 243, 284 a 3099 ve čtvrti Moravská Ostrava). Novým držitelem se stala firma RME Czech s.r.o.

Komplikované majetkové vztahy a soudní spory vedly k postupnému chátrání budov i přesto, že valná část komplexu má historický charakter a byla od roku 2007 zařazena do památkové péče. Stav budov vyvolal také významnou reakci občanů, kteří se angažují formou petic o zachování tohoto komplexu.

Dle informací internetového deníku iDnes vedení města uvažuje o odkoupení zchátralého komplexu zpět do vlastnictví města.

Václav Kubín

Václav Kubín

Jakožto ekolog a fanda městské hromadné dopravy vidím velké plus v ekologizaci městské hromadné dopravy - nasazování elektrobusů, CNG busů, vznik linek dobíjecích. (...) Odbavovací systém je dnes na bezkontaktní karty (MHD v Ostravě, pozn. Demagog.cz)

Ostrava postupně rozšiřuje počty ekologicky šetrných autobusů a podporuje dobíjecí stanice pro elektromobily. Do budoucna dokonce plánuje úplné vyřazení dieselových autobusů z dopravy. Bezkontaktní systém funguje od roku 2016.

skrýt celé odůvodnění

Ostrava v posledních 4 letech skutečně zaznamenala nárůst podpory ekologicky šetrné dopravy.  Dopravní podnik Ostrava (DPO) začal pomalu podporovat nasazování autobusů na stlačený zemní plyn (CNG) a elektrobusů. Město plánuje do konce roku 2020 nenechat v provozu jediný dieselový autobus. Ty totiž vypouštějí do ovzduší množství oxidů uhlíku. Nahradí je proto právě elektro a CNG autobusy. V Ostravě taktéž již od roku 2015 rostou dobíjecí linky pro elektromobily. V současné době se v Ostravě nachází již 5 dobíjecích stanic. 

Ostravě začal bezkontaktní odbavovací systém MHD fungovat už v roce 2016. Ostrava jako první město u nás zavedla systém chytrého odbavování kartou, kdy cestujícím stačí přiložit platební kartu a nic dalšího nemusí řešit. V červnu 2018 byl systém rozšířen i mimo město.

Václav Kubín

Václav Kubín

Trošičku mě zarazilo, že měsíc před volbama byl uskutečněn tendr za dvě miliardy korun na nákup tramvají. V tom vidím takové malé podezřeníčko, protože ve výběru zůstala jen jediná firma.

Ve výběru na nákup 40 tramvají byly měsíc před komunálními volbami vyřazeny všechny firmy až na společnost Škoda Transportation. Nicméně považovat uzavření tendru za podezřelé je konspirativní.

skrýt celé odůvodnění

Dopravní podnik Ostrava (DPO) vyhlásil tendr na nákup 40 velkokapacitních souprav v září 2017. Dne 7. 9. 2018 představenstvo Dopravního podniku Ostrava (DPO) a následně i jeho dozorčí rada jednomyslně schválili nákup 40 nových tramvají pro 200 osob za 1,9 miliardy korun od společnosti Škoda Transportation. Ostatní společnosti byly vyřazeny pro nedodržení technických požadavků. Stalo se tak měsíc před komunálními volbami, které se budou konat 5. a 6. 10. 2018.

Tendr byl vypsán Dopravním podnikem rok před volbami, nešlo tedy o unáhlené vypsání veřejné zakázky, kterou by bylo nové vedení města vázáno, ale podmínky již byly dlouhou dobu jasně stanoveny. Pokud má Kubík "uzavřením tendru" na mysli výběr dodavatele, pak tohoto vybralo představenstvo DPO, které není vázáno na volební období magistrátu. Financovat je bude také DPO, ovšem radnice jako zřizovatel jim k tomuto poskytne úvěr, jak popisujeme v jiném výroku.




Václav Kubín

Václav Kubín

Nečinnost města v otázce ekologie, v otázce toho, aby lidé v Bartovicích, v nejzastiženějších částech, tzn. Bartovice a Radvanice, mohli dýchat.

Radvanice a Bartovice jsou oblastí dlouhodobě sužovanou špatným ovzduším a Ostrava nepodniká inciativu ke zlepšení stavu ovzduší zaměřenou specificky na tuto lokalitu. Odpovědným za situaci je však zejména Ministerstvo životního prostředí, ne město Ostrava.

skrýt celé odůvodnění

Městský obvod Radvanice a Bartovice se se špatným ovzduším potýká již roky. Dlouhodobě platí za místo s nejhorším ovzduším u nás. Je to způsobeno zejména jeho polohou, leží totiž východně od hutí ArcelorMittal Ostrava, jejíchž zplodiny výrazně znečišťují celou oblast.

Hlavní způsob omezování znečišťování ovzduší je skrze legislativu, která stanovuje roční maxima množství prachu ve vzduchu. Nicméně i tyto limity jsou opakovaně překračovány, jak uvádí místostarosta tohoto městského obvodu Aleš Boháč: “Limity v počtu dnů už pro nás ani nemají význam, nijak nás neochraňují. Sledujeme průměrné denní koncentrace a celoroční koncentrace prachu. Bohužel i ty celoroční překračujeme. Má to velký dopad na zdraví lidí.“ 

Odpovědným za tuto situaci však dle zákona o ochraně ovzduší není město, ale stát, konkrétně Ministerstvo životního prostředí. Ovzduší v krizových oblastech by se mělo zlepšovat zejména prostřednictvím národních programů na zlepšování kvality ovzduší.

Město může aktivně ovlivnit kvalitu ovzduší na svém území například vstupem do řízení o vydání integrovaného povolení, což je povolení udělované společnostem zabývající se činností, která má dopad na životní prostředí. Případně může zavézt tzv. nízkoemisní zóny, které mají za cíl omezit znečištění ovzduší z dopravy. 

Nad rámec toho město podniká opatření směřující ke zlepšení ekologické situace v Ostravě. Příkladem můžou být kotlíkové dotace pro oblasti se znečištěným ovzduším, systematická snaha o ekologizaci dopravy, anebo založení fondu pro děti ohrožené znečištěním ovzduší. Bartovice a Radvanice však do doby přerušení výroby ArcelorMittalu budou doplácet na blízké sousedství s tímto průmyslovým gigantem.





Martin Juroška

Martin Juroška

Podařilo se navýšit platy zaměstnanců společností, ať už v dopravním podniku, nebo v sociálních službách.

V roce 2017 se zvýšily platy řidičů ostravského dopravního podniku i pracovníků v sociálních službách a v únoru 2016 také v Ostravské nemocnici. Nicméně dopravní podnik zvedl platy až po dohodě s odboráři a za zvýšení v sociálních službách je zodpovědný kraj.

skrýt celé odůvodnění

V obou oblastech média informovala o zvýšení platů v ostravském regionu. Na jaře 2017 psal Rozhlas Ostrava o zvýšení platů řidičů ostravského dopravního podniku, a to konkrétně o 3 000 Kč měsíčně. Vedení Dopravního podniku Ostrava se na zvýšení platů dohodlo s odbory. Web Moravskoslezského kraje v červnu 2017 pak informoval o zvýšení platů pracovníků v sociálních službách, které jsou však financovány z vlastního rozpočtu kraje. O něco dříve, v únoru 2016, Moravskoslezský deník také zmínil zvyšování platů v Ostravské nemocnici, a to nad rámec vládou stanoveného růstu platových tarifů.

Martin Juroška

Martin Juroška

Vytvářely se pouze zbytečné a umělé rezervy (po posledních volbách, pozn. Demagog.cz). Jednou to byla rezerva na strategické investice, jednou to byla rezerva na předpokládaný výpadek daní, který nepřišel.

Je pravda, že za současného volebního období rezervy vytvořeny byly, v roce 2016 byla rezerva dokonce výrazně větší. Nedohledali jsme však rezervu pro výpadek daní. Nemůžeme zároveň hodnotit, zda byly rezervy zbytečné.

skrýt celé odůvodnění

Podle informací dostupných v účetních zprávách úřadu města Ostrava měly rezervy ve zmíněných letech následující hodnoty:

2013 (.pdf, str. 5): 4 996 787 Kč

2014 (.pdf, str. 5): 1 951 664 Kč

2015 (.pdf, str. 5): 4 805 735 Kč

2016 (pdf, str. 5): 161 017 302 Kč

Roky 2013 a 2014 patřily do předchozího volebního období.

Je pravda, že rok 2016 znamenal z hlediska rezerv v ostravském rozpočtu velký růst, podle primátora Tomáše Macury a jiných byly rezervy opodstatněné. Investiční náměstek Břetislav Riger také uvedl, že část rezerv půjde na nákup nemovitostí a především výkup pozemků, které náměstkyně Iveta Vozňáková upřesnila například na území “mezi centrem Ostravy, Novou Karolinou a Dolní oblastí Vítkovic.“ Náměstkyně Vozňáková také dodala, že část rezervy (která podle jejích slov v roce 2017 čítala 445 milionů korun) půjde na strategické investice, zahrnující mimo jiné “rekonstrukci areálu Divadla Jiřího Myrona za 187 milionů, prodloužení kanalizačního sběrače B do Radvanic za 114 milionů, I. etapu transformace pobytových služeb Čtyřlístek za 65 milionů, rekonstrukci stadionu Bazaly za 50 milionů či vybudování II. etapy sportovního areálu U Cementárny za 42 milionů korun.”

V dostupných dokumentech jsme tak dohledali rezervy vytvořené pro investiční akce, nikoli však rezervy "na předpokládaný výpadek daní", které zmiňuje Juroška. Rovněž nehodnotíme, zda rezervy byly či nebyly opodstatněné a zda mohly tyto finanční prostředky být využity jinak.

Martin Juroška

Martin Juroška

Daňové příjmy města za ty čtyři roky jsou o více než čtyři miliardy větší než v předcházejícím volebním období.

Z Juroškova výroku vyznívá, že již aktuálně v září 2018 v současnou chvíli daňové příjmy jsou (!) o 4 mld. Kč větší než v předcházejícím období. Není tomu tak a není zároveň pravda, že rozpočtem plánované příjmy do konce roku 2018 by měly učinit rozdíl vyšší než 4 miliardy.

skrýt celé odůvodnění

Vycházíme z údajů Monitoru státní pokladny pro město Ostrava. Pro minulé volební období započítáváme roky 2011, 2012, 2013 a 2014. Pro aktuální období započítáváme roky 2015, 2016, 2017 a stav daňových příjmů k 30. červnu 2018. Pro celkový pohled na celý rok 2018 můžeme ovšem použít zatím pouze schválený návrh rozpočtu.

Pokud bychom následovali přesně slova Jurošky, hledali bychom nárůst 4 mld. Kč v městské kase již k tomuto datu a nikoli až ke konci rozpočtového období. K 30. červnu 2018, což je poslední aktuální termín, tvořily daňové příjmy roku 2018 celkem zatím 4 026 322 tis. Kč. Tedy v současné době je suma daňových příjmů za toto volební období rovna 25 057 859 tis. Kč. V tuto chvíli tak rozhodně není rozdíl mezi minulým volebním obdobím a současným ve výběru daní o 4 mld. Kč.

Připusťme, že Juroška hovořil v tom smyslu, že současný plán slibuje (!) o více než 4 mld. Kč na daních více, než v předcházejícím volebním období.

Předcházející volební období 2010–2014

  • 2011 – 6 059 529 tis. Kč
  • 2012 – 6 118 581 tis. Kč
  • 2013 – 6 314 278 tis. Kč
  • 2014 – 6 521 857 tis. Kč

Součet celkových daňových příjmů je roven 25 014 245 tis. Kč

Aktuální volební období 2014–2018

  • 2015 – 6 509 471 tis.Kč
  • 2016 – 7 053 173 tis.Kč
  • 2017 – 7 468 893 tis.Kč
  • 2018 (pouze odhadovaný příjem dle rozpočtu) - 7 946 487 tis. Kč

Součet celkových daňových příjmů plánovaných je 28 978 024 tis. Kč, tedy o necelé 4 miliardy více. Ani výhled tak neplánuje větší nárůst než 4 miliardy, jak tvrdí Juroška.

Vezměme ještě v úvahu, že k 30. červnu 2018 tvořily daňové příjmy 4 026 322 tis. Kč. Tedy v současné době je suma daňových příjmů za toto volební období rovna 25 057 859 tis. Kč. V tuto chvíli tak rozhodně není rozdíl mezi minulým volebním obdobím a současným ve výběru daní o 4 mld. Kč. Z návrhu rozpočtu vyplývá, že k tomu dojde, nicméně v tuto chvíli to nelze říci s určitostí.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Juroška explicitně říká, že příjmy jsou vyšší než 4 mld. Kč. Tomu tak v tuto chvíli není a není tomu tak ani v plánovaném rozpočtu.

Jiří Jureček

Jiří Jureček

V minulém volebním období, na přelomu v roce 2014, tady bylo Evropské město sportu. Pak následně jsme usilovali o titul Evropské město kultury. To se nepodařilo, v roce 2015.

Ostrava se skutečně stala Evropským městem sportu pro rok 2014. Titul Evropského města kultury získala v roce 2015 Plzeň. O zmíněný titul Evropského města kultury ale Ostrava usilovala již v roce 2009, kdy byl termín přihlášek.

skrýt celé odůvodnění

Titul Evropského města sportu udělila Ostravě v roce 2014 Asociace evropských měst sportu (ACES). ACES každoročně uděluje titul jednoho Evropského hlavního města sportu (metropole, nebo města s více než 500 000 obyvateli) a pak vícero titulů Evropského města sportu (menší města s 25 000 až 500 000 obyvateli). Cílem projektu je upozornit na funkci sportu coby společenského agregátu, jeho vliv na zvýšení kvality života ve městě, psychicko-fyzickou kondici obyvatel a integraci sociálních vrstev v komunitách.

Titul Evropského hlavního města kultury je přímou iniciativou EU (organizovanou Evropskou komisí) a je udělován od roku 1985. Cílem projektu je upozornit na kulturní diverzitu členských zemí EU a podpořit socio-ekonomický a kulturní vývoj měst. V rámci projektu dochází k přímému zapojení občanů, kteří se tak více podílejí na rozvoji a kulturním vyjádření svého města (.pdf, str. 1-2).

Ostrava byla v souboji o titul Evropského hlavního města kultury poražena Plzní, což bylo oficiálně potvrzeno už v roce 2011. Přihláška do soutěže o tento titul se podává šest let před rokem udělením titulu. Pro titul udělený v roce 2015 byl termín podání přihlášek v roce 2009.

Jiří Jureček

Jiří Jureček

Modernizace MHD, v loňském roce byla vyhlášena elektromobilita dotace z města i pro městské obvody.

V posledních letech došlo k modernizaci MHD v Ostravě i k podpoře elektromobility. Nicméně dotace na elektromobilitu pro městské obvody ze strany města není z veřejných zdrojů dohledatelná.

skrýt celé odůvodnění

Ve věci modernizace MHD zaznamenala Ostrava výrazný pokrok. Došlo k zavedení bezkontaktního odbavení v MHD, k nákupu 40 nových švýcarských tramvajových souprav, anebo k postupnému přechodu k ekologickým autobusovým linkám, které produkují minimum zplodin. V Ostravě také už od roku 2015 rostou dobíjecí linky pro elektromobily. V současné době se v Ostravě nachází již 5 dobíjecích stanic.

V roce 2017 získala Ostrava dotaci od Ministerstva životního prostředí na nákup 24 nových vozidel, 18 aut s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG) a 6 elektromobilů.

Nicméně jakákoliv dotace na elektromobilitu ze strany města pro městské obvody není z veřejných zdrojů dohledatelná. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jiří Jureček

Jiří Jureček

Máme nedořešenou dopravní obslužnost. Chybí nám parkovací místa, Prodloužená Rudná a další stavby dopravního charakteru.

Ostrava, podobně jako řada dalších měst, má nedostatek parkovacích míst, a to jak záchytných P+R parkovišť, tak i parkovacích míst v centru pro místní obyvatele. Dostavba silnice I/11 Prodloužená Rudná se pak táhne již několik let. Brzdí ji zejména vyvlastňovací řízení.

skrýt celé odůvodnění

Dle serveru idnes.cz chybí v širším centru Ostravy přibližně 4 000 parkovacích míst. Potřeba parkovacích míst přitom průběžně narůstá, ať již kvůli lidem dojíždějícím do Ostravy za prací, nebo kvůli přibývajícímu počtu aut vlastněných místními. Podle dat z roku 2017 (.pdf, str. 28) je pak v Ostravě jen 80 parkovacích míst na záchytných P+R parkovištích.

Dostavbu Prodloužené Rudné zdržují zejména vyvlastňovací řízení vůči věcným břemenům, která mají vlastníci okolních pozemků k pozemku č. 2915/10, na němž má být postavena právě část silnice I/11 Prodloužená Rudná.

Další potřebné stavby dopravního charakteru jsou dle Strategického plánu (.pdf, str. 7 a 17) např. rekonstrukce Hlavního nádraží, stavba městské lanovky nebo prodloužení tramvajových tratí. Podle Vyhodnocení (.pdf, str. 25 a 28) tohoto plánu pro rok 2018 se plánuje i zvýšení počtu stezek a silnic pro cyklisty, větší množství veřejného stání pro jízdní kola či výstavba P+R parkovišť s více než 1 100 parkovacími místy.

Patrik Hujdus

Patrik Hujdus

To, co se povedlo, je schválení vyhlášky proti hazardu. Nová vláda z končícího volebního období podpořila vyhlášku proti hazardu.

Ostravské zastupitelstvo schválilo v říjnu 2015 vyhlášku o regulaci hazardu, která začala platit na začátku roku 2017.

skrýt celé odůvodnění

Obecně závaznou vyhlášku, kterou se reguluje provozování loterií, schválilo městské zastupitelstvo v říjnu 2015 na své desáté schůzi (.pdf, str. 8), a to 43 hlasy pro, žádným proti. Dalších 10 zastupitelů se zdrželo (.pdf, str. 17). Hypertextový odkaz na soubor jmenného hlasování zastupitelstva je stejně jako mnoho jiných neaktivní (k 14. září 2018). Ze zpráv k danému hlasování však plyne, že ti, kdo se nepřidali ani na jednu stranu, byli komunisté. Vyhláška určuje k prvnímu dni roku 2017 v některých městských obvodech plošný zákaz hazardu. V dalších pak dochází k časové či místní regulaci.

Patrik Hujdus

Patrik Hujdus

Dále chválím za schválení koncepce rodinné politiky. Odchází nám z města mladé rodiny.

Z Ostravy v posledních letech odchází ve věku 15–64 let větší počet obyvatel, než přichází. Potvrzuje to i Koncepce rodinné politiky 2019–2022. Nedá se nicméně určit, zda v rámci této široké skupiny jde právě o mladé rodiny. Rovněž schválení koncepce je plánováno až na 19. září.

skrýt celé odůvodnění

Rada města Ostravy doporučila Koncepci rodinné politiky ke schválení zastupitelstvu (.pdf, str. 23–24) 11. září 2018. To bude o koncepci hlasovat 19. září 2018 (bod 107).

Pokud jde konkrétně o odliv mladých rodin, přesné informace nemáme. Z dokumentu Koncepce rodinné politiky vyplývá (.pdf, str. 3–4), že v posledních letech se z Ostravy skutečně více lidí vystěhovalo, než přistěhovalo. To platí i o věkové skupině 15–64 let. Nicméně tato věková kategorie je poměrně široká a rozhodně se nejedná pouze o rodiny s dětmi. Detailnější rozpracování nemáme. Počet přistěhovavších se sice postupně zvyšuje, ale stále je nižší než počet odcházejících (.pdf, str. 11–12, tab. 1 a 2). Data do tohoto dokumentu byla čerpána ze statistik Českého statistického úřadu.

Podle nové Koncepce rodinné politiky by měly být umožněny lepší podmínky pro to, aby mladé rodiny v Ostravě zůstávaly.

Patrik Hujdus

Patrik Hujdus

Dneska jsme v situaci, kdy půlka obyvatel Poruby tramvajovou trať chce, půlka nechce.

Na základě debat, které k tomuto tématu s veřejností proběhly, i reakcí na sociálních sítích se dá říci, že diskutovaná výstavba tramvajové trati v Ostravě-Porubě má početnou základnu jak příznivců, tak odpůrců. Nicméně oficiální průzkum, který Ostrava plánuje, ještě neproběhl.

skrýt celé odůvodnění

V rámci komunálních voleb v Ostravě je jedním ze zásadních témat plánované prodloužení tramvajové trati na 7. a 8. obvod v Porubě. Tento projekt byl v rámci Ostravy diskutován již několik desítek let, k jeho konkretizaci pod názvem Ekologizace veřejné dopravy v Porubě však došlo až roku 2014.

V průběhu roku 2016, kdy se plánovaný projekt dostal do povědomí širší veřejnosti, dochází ke vzniku několika skupin a petic – zpočátku spíše stran odpůrců. Postupem času vznikají i ty na jeho podporu. Součástí osvěty byly i dvě veřejné debaty a internetová hlasování. Ta většinou dopadla ve prospěch projektu, nicméně nelze je považovat za úplně relevantní.

Ostravští radní tak v úterý 21. srpna zadali průzkum veřejného mínění, jejž bude zajišťovat agentura STEM/MARK. V rámci průzkumu bude dotázáno nejméně 1500 Ostravanů ve věku 18–75 let, převážně z Poruby a Pustkovce. Průzkum bude prováděn proškolenými tazateli formou osobních rozhovorů s respondenty a jeho výsledky by měly být známy do 9 týdnů od podpisu smlouvy, tedy až po komunálních volbách. Výsledky budou známy do začátku listopadu, město se poté do konce roku rozhodne, zda trať postaví či nikoli.

Ač má tedy stavba tramvajové linky své odpůrce i příznivce, oficiální průzkum zadaný Ostravou ještě své výsledky nezná, tedy nezbývá nám než hodnotit jako neověřitelné.

Tomáš Macura

Tomáš Macura

Kriminalita v Ostravě ve všech složkách, ve všech faktorech klesá dlouhodobě.

Kriminalita nemá jednotné měřítko. Podle různých kritérií pak není zcela průkazné, že by kriminalita v Ostravě měla klesající nebo stoupající vývoj, naopak různá data ukazují různou tendenci. Není naopak jasné, co řečník míní "faktory," některé kategorie přitom stagnují.

skrýt celé odůvodnění

Dle Mapy, projektu Otevřené společnosti o.p.s. využívajícího data přímo z Policejního prezidia (na obrazovce MAPA zvolíme území odbor MŘP Ostrava, pak si ve spodní části obrazovky volíme jednotlivé měsíce a roky dle našeho zájmu), došlo u oblasti pod přímou kontrolou Městského ředitelství policie Ostrava, kam patří město Ostrava a jeho nejbližší okolí, k poklesu celkové kriminality mezi roky 2013 a 2018. Nicméně v posledních letech, které jsou obzvlášť důležité při hodnocení uplynulého volebního období, naopak množství zjištěných trestných činů stoupá.

Stav k roku 2016

Stav k roku 2017

Stav k roku 2018


Měřítka se však různí a není jasné, co je míněno zmiňovanými faktory. Dle výroční zprávy (.pdf, str. 6) Městské policie Ostrava za rok 2017 (s využitím dat Policie ČR) kriminalita ve městě pravdu konstantně klesá. Podle zprávy však přinejmenším majetková trestná činnost pokles nezaznamenává, ale zůstává setrvalá. Primárně kvůli této neznámé je výrok neověřitelný.

Tomáš Macura

Tomáš Macura

Já bych doplnil, co jsme na to aplikovali (na situaci s kriminalitou, pozn. Demagog.cz) - přijetí loterijní vyhlášky, o kterou se marně pokoušelo předchozí vedení města. Nám se to podařilo napoprvé a v podstatě hned na začátku volebního období.

Nutno říci, že předchozí vedení přijalo loterijní vyhlášku. Rok před koncem volebního období vznikla iniciativa upravit ji v tom smyslu, jak se to nakonec podařilo až novému vedení. Stalo se tak rok po volbách.

skrýt celé odůvodnění

Nové městské zastupitelstvo, které vzešlo z komunálních voleb roku 2014, na svém 10. zasedání dne 14. října 2015 přijalo novou loterijní vyhlášku (jako obecně závaznou vyhlášku č. 8/2015). I přes poměrně dlouhou debatu (.pdf, str. 8-17), se při hlasování (.pdf, str. 17) příliš neprojevila opozice. Z členů zastupitelstva bylo 43 pro návrh, 0 proti a 10 členů se zdrželo hlasování.

Nová vyhláška byla přijata tedy skoro rok po volbách. Jejím přijetím skončila platnost předchozí vyhlášky č. 11/2011, kterou se regulovalo provozování výherních hracích přístrojů, interaktivních videoloterijních terminálů a lokálních loterijních systémů na území statutárního města Ostravy. I tato vyhláška byla přijata hladce a jednomyslně (53 hlasy pro). Z dostupných záznamů nelze dohledat šíři debaty a případné neshody k vyhlášce (.pdf, str. 23).

Když Macura hovoří o "marných pokusech" předchozího vedení, míní nejspíš nenaplněnou snahu o revizi této vyhlášky, která rezonovala hlavně v roce 2013. Na jednání zastupitelstva města z 10. zaří 2014 nebyl přijat ani jeden ze tří revizních návrhů, navrhovaný plošný zákaz byl odmítnut jak neekonomický. Dle zápisu se snahy lidí o širší zákaz táhnou už druhým rokem. Těsně před volbami však byla revize odsunuta na neurčito (.pdf, str.11-16).

Nová vyhláška přitom kopíruje zadání té původní. Přesto jsou tu některé zásadní rozdíly. Nová vyhláška v úvodu operuje s obecnějším pojmem "sázkové hry". Měla by proto postihovat širší pole subjektů, vzhledem ke skutečnosti, že neřeší na jakém přístroji či jakým způsobem se "sázková hra" provozuje.

Odlišněji přistupuje i k omezení místa (článek 1 obou vyhlášek). Ve staré vyhlášce bylo zakázáno provozování výherních a dalších sázkových automatů jen na určitém úzce vymezeném území, a tedy všude jinde bylo jejich provozování povoleno. Nová vyhláška k problému přistupuje opačně. Zakazuje přistroje a obecně "sázkové hry" plošně, přičemž následně taxativně vymezuje místa, kde je jejich provozování povoleno. Nová verze tak v zásadě koresponduje s návrhy diskutovanými "starým" vedením v roce 2014. Tehdy však nebyly skrz politickou vůli průchodné.


Tomáš Macura

Tomáš Macura

Navýšili jsme poměrně výrazně stav městské policie. Máme dneska nejvíc městských strážníků, respektive máme nejpočetnější městskou policii v přepočtu na obyvatele v rámci ČR.

Z dat Městské policie Ostrava nevyplývá, že by docházelo k výraznému navyšování stavu strážníků. I přesto však Ostrava disponuje opravdu početnou městskou policií, pro kterou lze po početní stránce jen stěží hledat rovnocenného soupeře.

skrýt celé odůvodnění

Údaje z výročních zpráv Městské policie Ostrava o počtech strážníků s platným osvědčením se v průběhu let nijak výrazně neměnily.

Počty v průběhu let:

  • prosinec 2007 - 653 strážníků (.pdf, str. 9)
  • prosinec 2012 - 646 strážníků (.pdf, str. 22)
  • prosinec 2014 - 648 strážníků (.pdf, str. 22)
  • prosinec 2015 - 661 strážníků (.pdf, str. 21)
  • prosinec 2016 - 694 strážníků (.pdf, str. 22)
  • prosinec 2017 - 680 strážníků (.pdf, str. 25)

Poslední dostupné údaje jsou z července 2018, kdy bylo u policie 643 strážníků.

Z části mají na tyto počty vliv také odchody strážníků, například k jiným bezpečnostním složkám nebo i mimo obor. Za rok 2016 opustilo své místo 59 strážníků (.pdf., str. 22), podobně jako v roce 2017, kdy jich bylo 60 (.pdf, str. 26). Pro srovnání s jiným volebním obdobím pak v roce 2007 opustilo Městskou policii Ostrava 39 strážníků a v letech 2011 a 2012 jich bylo 40 (.pdf, str. 22).

Při současném počtu 288 923 (.xls) obyvatel (přihlášených k pobytu v Ostravě) připadá na 424 občanů jeden strážník městské policie. Jedná se opravdu o jedno z nejnižších čísel, ne-li to nejnižší. V roce 2016 média uváděla, že jde opravdu o největší obsazenost městské policie v zemi. Z veřejně dostupných zdrojů však nejde s určitostí toto tvrzení potvrdit nebo vyvrátit.

Ministerstvo vnitra ve svých statistikách konkrétní poměr strážníků na obyvatele neuvádí, je dostupný pouze seznam (.pdf) obcí, které měly k srpnu 2017 zřízenou obecní policii. Aktuální počty obyvatel nalezneme ve statistice (.xls) Ministerstva vnitra.

Tomáš Macura

Tomáš Macura

V podstatě jsme zdvojnásobili počet kamer v kamerovém systému městském. Instalujeme kamery do prostředků veřejné dopravy.

Počet kamer stoupl z počtu 208 v roce 2014 na aktuálních 367. Do dvojnásobku tak chybí asi 50 kamer, nejde tudíž o "drobnou odchylku." Ostravská MHD však opravdu kamery získala.

skrýt celé odůvodnění

V kontextu diskuze primátor Macura hodnotí úspěchy uplynulého volebního období. Začněme tedy v jeho prvním roce, v roce 2014. Zpráva o činnosti Městské policie Ostrava uvádí (.pdf, str. 17), že v roce 2014 dohlíželo na bezpečnost města 208 kamer. Dle zprávy (.pdf, str. 14) Městské policie Ostrava z roku 2015 patří do městského kamerového systému už 241 kamer. Tento počet také uvádí týdeník Policie ve svém článku o modernizaci kamerového systému v Ostravě z ledna 2016.

Na aktuálních stránkách Městské policie Ostrava se uvádí množství přes 300 kamer. To potvrzuje i nejnovější zpráva (.pdf, str. 24) z roku 2017, kde je uvedeno, že kamerový systém je tvořen 367 kamerami. Jejich počet tudíž zdaleka nenarostl o 100 %, ale přibližně o 75 %.

Od roku 2016 jsou do vozidel ostravské veřejné dopravy instalovány kamerové systémy. V roce 2017 byl takovýto systém nainstalován v 68 tramvajích a 6 trolejbusech.

Tomáš Macura

Tomáš Macura

Dostali jsme městské strážníky prostřednictvím kontaktních míst i do těch problémových oblastí, do sociálně vyloučených lokalit.

I přesto, že projekt "stacionárních míst prevence" neboli kontaktních míst městské policie běží již od roku 2008, je nutné současnému vedení přiznat snahu o jeho větší zaměření na sociálně vyloučené lokality.

skrýt celé odůvodnění

Dle výročních zpráv městské policie Ostrava je projekt "stacionárních míst prevence" neboli kontaktních míst v běhu již od roku 2008. Běžel tedy kontinuálně a zmínky o nových kontaktních místech lze nalézt ve zprávách z let 2014 (s. 19), 2015 (s. 19), 2016 (s. 17). Nejedná se tedy o politiku čistě aktuálního vedení města.

Skutečností je fakt, že v nejnovější zprávě informace o kontaktních místech chybí a je nahrazena pasáží o "prevenci v sociálně vyloučených lokalitách" (.pdf, s. 22). Tedy, že se vedení města snaží úžeji zaměřit v rámci projektu stacionárních míst prevence na sociálně vyloučené lokality.

Tomáš Macura

Tomáš Macura

Zdvojnásobili jsme rozpočet města, který je určen na bezpečnost a boj s kriminalitou.

Město Ostrava sice zvýšilo výdaje na bezpečnost, ani zdaleka se však nejedná o dvojnásobek oproti poslednímu roku předcházejícího volebního období.

skrýt celé odůvodnění

Vycházíme z dat Monitoru státní pokladny. Jelikož Macura hovoří o bezpečnosti obecně, bereme v úvahu výdajovou položku Bezpečnost státu a právní ochrana, která ovšem zahrnuje i například položky požární ochrany apod., které nesouvisí přímo s bojem proti kriminalitě.

Statutární město Ostrava – výdaje na Bezpečnost státu a právní ochranu

  • 2013 – 514 110 tis. Kč
  • 2014 – 483 808 tis. Kč
  • 2015 – 445 064 tis. Kč
  • 2016 – 515 460 tis. Kč
  • 2017 – 534 972 tis. Kč
  • 2018 – pouze schválený návrh, nikoli skutečnost - 623 493 tis. Kč

Ještě koncem roku 2017 se nechal primátor Macura slyšet s tím, že: "Za dobu svého fungování navýšilo podíl výdajů na bezpečnost z rozpočtu města z 5,5 % na více než 7 %."

Vzhledem k tomu, že současný primátor nespecifikoval, mezi kterými konkrétními obdobími považuje rozpočet za dvojnásobný, můžeme pro určité srovnání vzít rok 2014 (poslední rok minulého zastupitelstva) a rok 2017 (jelikož rok 2018 je zatím pouze na papíře). Rozdíl mezi těmito dvěma obdobími je 51 164 tis. Kč, což tedy neodpovídá dvojnásobku. Pokud vezmeme v úvahu plánovaný rozpočet pro rok 2018, je tento rozdíl roven 139 685 tis. Kč, což rovněž neodpovídá dvojnásobku. Nutno zdůraznit, že položka s doslovným názvem "boj s kriminalitou" se v tomto rozpočtu nenachází a pracujeme s položkou Bezpečnost státu a právní ochrana.




Lukáš Semerák

Lukáš Semerák

My jsme spolu s dopravním podnikem zavedli tzv. asistenty přepravy. (...) Když jsem nastoupil, tak byl trend snižovat počty revizorů a kontrolorů, my jsme zvedli stavy revizorů a nadto jsme ještě zavedli asistenty přepravy.

Projekt asistentů přepravy funguje od roku 2016 a nadále se jejich počet zvyšuje. Vývoj počtu revizorů bohužel není možné dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Tento projekt byl zahájen za fungování nové koalice hnutí ANO, hnutí Ostravak, ODS a KDU-ČSL.

Projekt s asistenty přepravy, kteří dohlížejí na pořádek v městské hromadné dopravě a vylučují z vozů černé pasažéry, se podle DPO Ostravě osvědčil. „Začali jsme v dubnu 2017 s šesti lidmi vyčleněnými z řad revizorů. Letos jich budeme mít celkem 59. V souvislosti s tím i městská policie posílí hlídky tak, aby asistenti byli vždy doprovázeni i hlídkou městské policie," uvedl v červenci 2018 ředitel Dopravního podniku Ostrava Daniel Morys. Dále pak podle něj s vedením města jednají o navýšení počtu asistentů a revizorů.

Podle mediální zprávy z roku 2012 v této době počty revizorů v Ostravě kolísaly. Primární a kompletní zdroje však není možné dohledat, tudíž tuto část výroku necháváme neověřitelnou.



Lukáš Semerák

Lukáš Semerák

Když pan Srba říkal, že byl ve vedení jeden rok, tak to není pravda, protože ČSSD toto město vedla snad 20 nebo 25 let.

ČSSD se v Ostravě poprvé od roku 1990 přesunula do opozice, tedy po 25 letech. Srba ovšem působí ve vedení města pouze od roku 2010. Do roku 2012 byl pak náměstkem primátora pro investice.

skrýt celé odůvodnění

Po komunálních volbách v roce 2015 má Ostrava novou koalici. Tu tvoří hnutí ANO s 15 křesly, hnutí Ostravak s 10 křesly, ODS a KDU-ČSL, kteří mají v zastupitelstvu po čtyřech křeslech. ČSSD se tak poprvé od roku 1990 přesunula do opozice. Je tedy pravda, že ČSSD celých 25 let byla součástí koalice ve vedení města.

Jiří Srba byl v roce 2010 za ČSSD členem Zastupitelstva města Ostravy, v němž byl do roku 2012 náměstkem primátora pro investice.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť zdůrazňoval délku, po kterou ČSSD byla součástí koalice ve vedení města. Přesto Srba působí ve vedení města pouze od roku 2010.


Lukáš Semerák

Lukáš Semerák

Speciálně třeba pan Srba je reprezentantem (lidí, kteří se od šestnácti živí politikou, pozn. Demagog.cz).

Jiří Srba poprvé úspěšně kandidoval do zastupitelstva ve 32 letech. Navíc je též pedagog a podnikatel.

skrýt celé odůvodnění

Poprvé kandidoval do zastupitelstva Ostrava-město v roce 2006, kdy mu bylo 28 let, a to neúspěšně. Úspěšný byl v roce 2010 po zvolení do zastupitelstva v MO Ostrava-Jih. Byl členem zastupitelstva města Ostravy, v němž byl do roku 2012 náměstkem primátora pro investice. Absolvoval současně obor Systémové inženýrství a informatika a Regionální politika a rozvoj na VŠB-TU v Ostravě. Poté pokračoval nástavbovým vysokoškolským oborem Učitelství odborných předmětů.

Je tedy patrné, že se od šestnácti politikou neživil. Aktuálně kromě kandidatury na primátora pracuje jako zástupce ředitele ostravské sportovní školy. Od roku 1998 je OSVČ a figuruje ve dvou společnostech. Je tedy patrné, že kromě politické kariéry má také kariéru pedagogickou a podnikatelskou, z nichž má očividně též příjmy.



Jiří Srba

Jiří Srba

Asistent dopravy bere stejný plat jako městská policie nebo jako revizor. Nicméně on nemá kompetence revizora. On nemá kompetence městského strážníka. On je nějaký poloviční mezi těmito profesemi. (...) Potřebují k sobě revizora nebo městského strážníka. Jinak jsou nekompetentní. Asistent přepravy není oprávněn udělit pokutu.

Asistenti přepravy jezdí zásadně s revizory a městskými strážníky, jsou ovšem sami kompetentní vykázat z vozu cestující.

skrýt celé odůvodnění

Asistentů přepravy je 38, do konce roku jich bude 59. Osvědčilo se to, potvrdil generální ředitel Dopravního podniku Ostrava Daniel Morys.

Asistenty vždy doprovázejí strážníci. Skupinu tak tvoří tři asistenti a dva strážníci. Je to čistě preventivní opatření, jak říká Richard Váňa z ostravské městské policie. „Aby si občané na asistenty zvykli a nereagovali na ně agresivně, je tam ten tlumící prvek v podobě našeho strážníka s autoritou úřední osoby."

Kromě dohlížení na platnost jízdních dokladů pomáhají také imobilním cestujícím a dohlížejí rovněž na udržování pořádku ve vozech. „Je daleko účinnější nepřizpůsobivé osoby do vozidla nevpustit, než pak následně složitě řešit důsledky jejich chování,“ uvedl radní Semerák. Rozdíl mezi asistenty přepravy a revizory je jednak v tom, že asistenti nemohou udělovat pokuty. Mají ale právo žádat, aby cestující předložil platnou jízdenku, a případně ho, pokud ji nemá, vykázat jej z vozu. Dále také v podstatě práce, kdy revizor kontroluje doklady uvnitř vozidel, asistent dopravy komunikuje s lidmi již před nástupem a dohlíží na dodržování pravidel přepravy. V přepravních podmínkách dopravce figuruje pouze pojem "pověřená osoba dopravce", takže přesné kompetence nelze určit.

V červenci 2017 byla nástupní hrubá mzda 21 500 korun. Aktuální data ovšem nejsou k dispozici. Nástupní platy revizorů budou pravděpodobně srovnatelné. Městská policie plat oficiálně nezveřejňuje, ale podle neoficiálních informací se nástupní plat pohybuje mezi 15 - 20 tisíci korunami.


Lukáš Semerák

Lukáš Semerák

Asistenti dopravy jezdí zásadně s revizory a s městskými strážníky. Asistent je podle přepravního řádu oprávněn z přepravy vyloučit osobu, která tento přepravní řád porušuje.

Asistenti přepravy, kteří jsou doprovázeni revizory a městskou policií, jsou oprávněni vyloučit osoby z přepravy, byť to není uvedeno v přepravním řádu.

skrýt celé odůvodnění

Tento projekt byl zahájen v roce 2016 za fungování nové koalice hnutí ANO, hnutí Ostravak, ODS a KDU-ČSL. Pravomoci asistentů nevychází z podmínek přepravy (.pdf), veřejně dostupný není ani jiný seznam jejich pravomocí, nicméně konstantně deklarovaný účel je zajištění dodržování podmínek v přepravě a příp. vyloučení osob z přepravy právě za asistence strážníků.

Projekt s asistenty přepravy, kteří dohlížejí na pořádek v městské hromadné dopravě a vylučují z vozů černé pasažéry nebo osoby porušující přepravní řád, se podle DPO Ostravě osvědčil. „Začali jsme v dubnu 2017 s šesti lidmi vyčleněnými z řad revizorů. Letos jich budeme mít celkem 59. Podle zástupce ředitele městské policie Richarda Váni trojici asistentů vždy doprovází dva strážníci. Důvodem je zajištění bezpečnosti samotných asistentů i cestujících.

"V souvislosti s tím i městská policie posílí hlídky tak, aby asistenti byli vždy doprovázeni i hlídkou městské policie," říká ředitel Dopravního podniku Ostrava Daniel Morys. "Náš projekt se vedení města líbí natolik, že jednáme o penězích na navýšení počtu asistentů a také o zvýšení počtu revizorů, řekl Morys. V minulosti počty revizorů rozporuplně klesaly.

Martin Juroška

Martin Juroška

Město se na to jaksi vybodlo (vyhlášení bezdoplatkových zón - pozn. Demagog.cz), náměstek primátora za hnutí Ostravak pan Mariánek dokonce odrazoval jednotlivé městské obvody, aby aplikovaly tuto možnost. Jediným městským obvodem, kde je to v současné době vyhlášeno, jsou Michálkovice, kde situace není zdaleka nejhorší.

Michálkovice jsou skutečně jediným městským obvodem v Ostravě, kde je vyhlášena tzv. bezdoplatková zóna, a to od července 2018. Informace o tom, že náměstek primátora Mariánek odrazoval městské části od této možnosti, je z veřejných zdrojů neověřitelná.

skrýt celé odůvodnění

Tzv. bezdoplatková zóna neboli oficiálně oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů byla Úřadem městského obvodu Michálkovice vyhlášena v červenci 2018 a zveřejněna na úřední desce jako oznámení č. 103/2018. Michálkovice mají jako jediná městská část v Ostravě na svém území vyhlášenou bezdoplatkovou zónu, např. městská část Moravská Ostrava a Přívoz se svou žádostí o vyhlášení těchto zón neuspěla.

Michal Mariánek byl od roku 2015 náměstkem primátora pro oblasti sociálních věcí, zdravotnictví a prevence kriminality. Mariánkovo vyjádření k tématu bezdoplatkových zón se nám však nepodařilo dohledat, stejně jako jeho potenciální jednání s městskými obvody. Z Juroškovy strany se tam jedná o nepodložené tvrzení, které nedovedeme verifikovat.

David Witosz

David Witosz

Zhruba 12 miliard Kč stálo daňové poplatníky příspěvky na bydlení. Ty peníze jdou majitelům ubytoven.

Stát v roce 2017 vyplatil na příspěvcích a doplatcích na bydlení v součtu 11 mld. korun, v předešlých dvou letech byla částka o více než miliardu vyšší. Z dostupných dat nejde zjistit, jaká část z těchto peněz putovala k majitelům ubytoven.

skrýt celé odůvodnění

V České republice existují dvě dávky na bydlení – příspěvek a doplatek. Příspěvek se řadí mezi dávky státní sociální podpory a doplatek mezi dávky hmotné nouze.

V roce 2017 bylo vyplaceno dle statistiky MPSV (.pdf, str. 11) na příspěvky na bydlení 8,62 mld. korun. Dle statistické ročenky MPSV (.pdf, str. 118) z roku 2016 vydal stát 9,26 mld. korun, z toho v Moravskoslezském kraji téměř 2 mld. korun, a v roce 2015 dle ročenky (.pdf, str. 121) 9,16 mld. korun, z toho v Moravskoslezském kraji téměř 1,87 mld. korun.

Doplatky na bydlení vyšly stát v roce 2017 na 2,42 mld. korun a v předešlých dvou letech na 2,92 mld. korun, respektive 3,14 mld. korun.

Pokud sečteme výdaje za příspěvek a doplatek v jednotlivých letech, zjistíme, že stát v roce 2017 vyplatil 11 mld. Kč, o rok dříve 12,2 mld. Kč a obdobně i v roce 2015 – 12,3 mld. Kč.

Z veřejně dostupných informací nelze posoudit a ani ověřit, zda a případně jakou část z výše uvedených finančních prostředků v konečném důsledku skutečně získávají majitelé ubytoven. Navíc Witosz není zcela přesný a nerozlišuje rozdíl mezi příspěvky na bydlení a doplatky na bydlení.

David Witosz

David Witosz

Přes 6 tisíc příjemců těchto příplatků (příspěvků na bydlení, pozn. Demagog.cz) v Ostravě, z nich je jenom 1 tisíc v těch sociálně vyloučených lokalitách. 5 tisíc je v klasických bytech.

Nehledě na skutečnost, že nelze z dostupných zdrojů zjistit, kde žijí příjemci příspěvků na bydlení, uváděné číslo počtu jejich příjemců nesedí. Příjemců příspěvků na bydlení je řádově o 12 tisíc více.

skrýt celé odůvodnění

V poslední statistické ročence (.pdf, str. 117) s údaji za rok 2016 MPSV uvádí, že v Moravskoslezském kraji bylo v daném roce vyplaceno přesně 585 787 příspěvků na bydlení. To znamená, že tuto dávku čerpalo téměř 49 tisíc domácností, předpokládáme-li čerpání dávky každým příjemcem v průběhu všech 12 měsíců v daném roce.

Ve strategickém plánu sociálního začleňování pro město Ostravu a roky 2015–2018 (.pdf, str. 6) je uvedeno: "V Ostravě je 8 028 příjemců doplatku na bydlení, pod tímto číslem je ale třeba si představit
ne jen jedince, ale celé domácnosti, na něž má tato dávka pozitivní dopad."

David Witosz však nehovoří o doplatcích na bydlení, ale příspěvcích na bydlení, což je příspěvkem laicky řečeno "méně krizovým."

"Zranitelnou skupinou osob jsou i příjemci příspěvku na bydlení, kterých je v Ostravě 18 497, opět se jedná o domácnosti, a to o jednom či více členech. Mezi příjemce mohou patřit rodiny s dětmi, nezaměstnaní, rodiče samoživitelé, senioři, Romové, pracující s nízkými příjmy apod."

Neexistují ovšem veřejně dostupná data o tom, kde nejen v Ostravě žijí příjemci tohoto příspěvku, zda v sociálně vyloučených lokalitách, nebo mimo tyto lokality. Podle analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR (.pdf, str. 34) zpracované Agenturou pro sociální začleňování je v Ostravě 13 takových lokalit. Samotný ostravský magistrát však ve strategickém plánu sociálního začleňování (.pdf, str. 5) pracuje s číslem 15, přičemž jde o stejné lokality s tím, že dvě z nich jsou členěny kvůli svým specifikům. Žije v nich přitom cca 6 150 lidí.


Dodejme, že David Witosz nás po zveřejnění našeho hodnocení kontaktoval a upozornil na existenci Situační analýzy Ostrava (.pdf), podle které uvedené hodnoty přibližně odpovídají počtu příjemců doplatků (nikoli tedy příspěvků) na bydlení v r. 2017. V tom roce bylo vyplaceno 75 261 měsíčních doplatků (str. 15), což ukazuje na počet příjemců nejméně 6272, z nichž 1012 žilo v ulicích "se zvýšenou koncentrací sociálního vyloučení" (str. 20). Jelikož jde o odlišný druh sociální pomoci, než příspěvky na bydlení, kterým se věnuje Witoszův výrok, naše hodnocení se nemění.

Zdeněk Nytra

Zdeněk Nytra

Jsme součástí vedení města, silou 4 zastupitelů a jednoho radního, respektive náměstka.

ODS je součástí vedení města Ostrava. V radě je zastoupena náměstkem primátora a zároveň radním Vladimírem Cigánkem. Dále má strana další čtyři městské zastupitele.

skrýt celé odůvodnění

ODS je skutečně součástí vedení města Ostrava. V radě města je zastoupena Vladimírem Cigánkem, který je zároveň náměstkem primátora. V městském zastupitelstvu zasedají další čtyři představitelé ODS - jmenovitě František Kolářík, Petr Pivoda, Jindřich Středula a Martin Štěpánek. TOP 09 ani Soukromníci, s nimiž ODS kandiduje v Ostravě v koalici, žádné městské zastupitele nemají.

Jiří Jureček

Jiří Jureček

Ostravský tým se dostal podruhé po sobě do finále Czech Bowlu (česká liga amerického fotbalu, pozn. Demagog.cz).

Ostravský mužský tým se opravdu v posledních dvou letech dostal do finále nejvyšší české ligy amerického fotbalu.

skrýt celé odůvodnění

Tým Ostrava Steelers v červenci 2018 jako finalista dokonce hostil finále tzv. Bitters ligy. Skončil nakonec na druhém místě, když s Prague Black Panthers prohrál v poměru 30:7. Do finále se tento tým dostal i o rok dříve. I tehdy prohrál s pražskými Pantery, a to poměrem 28:0.

Patrik Hujdus

Patrik Hujdus

Tabulková čísla svědčí o tom, že počet strážníků se navyšuje.

Během tohoto volebního období docházelo u počtu strážníků k mírným výkyvům. Z tohoto vývoje se však nedá usuzovat, že by docházelo k celkovému navyšování jejich počtu.

skrýt celé odůvodnění

Údaje z výročních zpráv Městské policie Ostrava o počtech strážníků s platným osvědčením se v průběhu let nijak výrazně neměnily.

Počty v průběhu let:

  • prosinec 2007 - 653 strážníků (.pdf, str. 9)
  • prosinec 2008 - 628 strážníků (.pdf, s. 3)
  • prosinec 2009 - 680 strážníků (.pdf, s. 3)
  • prosinec 2010 - 640 strážníků (.pdf, s. 22)
  • prosinec 2011 - 637 strážníků (.pdf, s. 23)
  • prosinec 2012 - 646 strážníků (.pdf, str. 22)
  • prosinec 2013 - 680 strážníků (.pdf, str. 29)
  • prosinec 2014 - 648 strážníků (.pdf, str. 22)
  • prosinec 2015 - 661 strážníků (.pdf, str. 21)
  • prosinec 2016 - 694 strážníků (.pdf, str. 22)
  • prosinec 2017 - 680 strážníků (.pdf, str. 25)

Poslední dostupné údaje jsou z července 2018, kdy bylo u policie 643 strážníků.

Z části mají na tyto počty vliv také odchody strážníků, například k jiným bezpečnostním složkám nebo i mimo obor. Za rok 2016 opustilo své místo 59 strážníků (.pdf., str. 22), podobně jako v roce 2017, kdy jich bylo 60 (.pdf, str. 26). Pro srovnání s jiným volebním obdobím pak v roce 2007 opustilo Městskou policii Ostrava 39 strážníků a v letech 2011 a 2012 jich bylo 40 (.pdf, str. 22).





Jiří Srba

Jiří Srba

Ona to Městská nemocnice byla vždy. Nazývala se tak, nicméně nepatřila městu. Vlastníkem byl stát, spravoval to Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. To byl dlouhých 20 let silný deficit, město mohlo začít komplexně pracovat s nemocnicí až od roku 2008.

Městská ostravská nemocnice patří městu Ostrava od roku 2009, kdy byla nemovitost nemocnice navrácena městu státem.

skrýt celé odůvodnění

Dle tiskové zprávy ÚZSVM (Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových) z roku 2009 byla navrácena nemovitost nemocnice městu Ostrava a zastupitelé schválili bezúplatné převedení majetku nemocnice na město.

Městská nemocnice v Ostravě předtím byla zařízením, které bylo přímo řízeno Ministerstvem zdravotnictví. V důvodové části návrhu zákona (.doc, str. 4), který pojednává o převedení nemocnice na město je uvedeno, že stát prostřednictvím ministerstev naznačil možnost prodat nemocnici jiným subjektům, proto:

"...se navrhuje, aby Městská nemocnice Ostrava, která v současné době existuje v právní formě státní příspěvkové organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává Ministerstvo zdravotnictví, se stala příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, konkrétně statutárního města Ostravy, na jehož území se nachází objekty, s nimiž hospodaří. Zákon umožní statutárnímu městu Ostravě, aby ve své samostatné působnosti lépe organizovalo zdravotní péči na svém území, neboť jsme přesvědčeni, že tento subjekt v úzké spolupráci s vedením nemocnice, je nejlépe připraven dbát o kvalitu péče i hospodářskou stabilitu nemocnice jako takové."



n








Jiří Srba

Jiří Srba

ČSSD za těch pět let, kdy se tomu mohla věnovat, tak proinvestovala cca 350 milionů Kč. Opravilo se plicní oddělení, zrekounstruovala se hemodialýza, dětské oddělení, porodní sály atd. My jsme připravovali i centrum chirurgických sálů. Dokonce jsme ji měli v investičním výhledu pro roky 2016 a 2017 na realizaci.

Je pravdou, že došlo ke zmíněným opravám a také, že staré vedení plánovalo investici do chirurgického centra. Nepodařilo se ovšem ověřit, jaká částka v letech, kdy ČSSD působila na radnici, byla do Městské nemocnice investována, což je klíčovou informací výroku.

skrýt celé odůvodnění

Pět let, o kterých Srba mluví, budou patrně léta 2010-2015. V roce 2010 po volbách obsadila ČSSD radnici včetně funkce primátora a převážné části funkcí v Radě. Doplňme, že v jejím čele stál primátor Petr Kajnar za ČSSD, dále náměstkové Madej a Štěpánek (oba ODS), náměstkové Srba, Petřík, Boháč, náměstkyně Piperková, členové rady Planka, Rojíček a Sucharda (všichni jmenovaní ČSSD) a členka rady Kučerová (ODS). Náměstek Petřík za ČSSD byl náměstkem pro finance, náměstkyně Piperková pak pro kulturu a zdravotnictví, investice tedy byly v jejich gesci. Po komunálních volbách v roce 2014 v Ostravě vytvořili koalici vítězné hnutí ANO 2011, ČSSD a KDU-ČSL, avšak přibližně rok od voleb koalice skončila a ANO 2011 se dohodlo s hnutím Ostravak, které ČSSD v koalici nahradilo.

V roce 2011 byly provedeny investice do porodních sálů a rekonstrukce dětských oddělení (viz reportáž.) Nová hemodialýza a některé jiné zařízení v Městské nemocnici Ostrava (MNO) byly slavnostně představeny 5. 6. 2013, rekonstrukce zasáhla (.pdf, str. 1) i zmíněné plicní oddělení. Podle náměstkyně primátora Piperkové šlo v případě hemodialýzy o investici přes 100 mil. Kč. Pokud jde ovšem o celkovou částku investic v letech 2010-2015, zprávy o hospodaření nabízí město Ostrava pouze od roku 2013, celková částka tak pro nás není zjistitelná.

Co se týče změn na chirurgickém oddělení, ty jsou radnicí plánovány dlouhodobě, a to i poté, co v roce 2015 došlo v koalici k nahrazení ČSSD hnutím Ostravak. Na zasedání zastupitelstva dne 14. 12. 2016 bylo schváleno (.pdf, str. 36) usnesení schvalující (.pdf, str. 16-17) přípravu realizace investiční akce nazvané "Zajištění vypracování projektových dokumentací na rekonstrukci celého chirurgického oddělení a oddělení ARO v monobloku E2 – E4." Výhled podle zastupitelů sahá až do roku 2030. "Staré" vedení radnice však hovořilo už o nejbližších letech, nicméně směrodatné usnesení padlo až po ukončení jejich působení. Šlo tak v jejich pojetí o spíše neformální výhled.

Lukáš Semerák

Lukáš Semerák

Investice, které se daly do nemocnice za managementu ČSSD, byly dílčí a nekoncepční. A hlavně dnes jsou předmětem trestního řízení před Krajským soudem v Ostravě, známým pod kauzou Dědic.

Během vlády ČSSD na ostravské radnici v letech 2010-2014 opravdu vznikla kauza kolem lobbisty Dědice, který měl díky vlivu na lokální špičky ČSSD manipulovat veřejnými zakázkami. Kauza se stále projednává před Krajským soudem v Ostravě.

skrýt celé odůvodnění

Zda byly investice dílčí a nekoncepční není předmětem ověřování, neboť jde o subjektivní názor.

Kauza Dědic odkazuje na aféru kolem lobbisty Martina Dědice, který nyní stojí před Krajským soudem v Ostravě pro ovlivňování veřejných zakázek, braní úplatků ve výši 30 milionů korun a daňovým únikům. Kauza se netýkala jen nemocnic, ale i dopravního podniku. Věnovala se jí spíše regionální média.

Dědic měl mj. zmanipulovat také zakázky na stavební práce a zdravotnické vybavení Městské nemocnice Ostrava. Tu v inkriminovanou dobu (od roku 2011) řídil MUDr. Tomáš Nykel (ČSSD), jehož volbu posvětila tehdejší rada města z období 2010-2014. V jejím čele stál primátor Petr Kajnar za ČSSD, dále náměstkové Madej a Štěpánek (oba ODS), náměstkové Srba, Petřík, Boháč, náměstkyně Piperková, členové rady Planka, Rojíček a Sucharda (všichni jmenovaní ČSSD) a členka rady Kučerová (ODS). Rada města, která zasahuje do fungování Městské nemocnice v Ostravě, tak byla převážně složená ze členů ČSSD, z nichž na některé měl dle obžaloby lobbista Dědic uplatňovat vliv. Součástí trestního spisu je například telefonický hovor náměstkyně Piperkové s obžalovaným Dědicem, kde se baví o provedení personálních změn.

Dodejme, že okruh obviněných se stále rozšiřuje (naposledy v srpnu 2018), politici ČSSD však zatím vypovídali jen v roli svědků a státní zástupce také avizoval, že pro jejich stíhání nemá dostatečné důkazy.

Lukáš Semerák

Lukáš Semerák

Dokázali jsme ve vedení města nemocnici manažersky stabilizovat. Když jsme ji zdědili, tak proti řediteli se vzbouřili zaměstnanci.

Současný ředitel Městské nemocnice ve funkci působí od roku 2016. Jeho předchůdce rezignoval poté, co někteří zaměstnanci sepsali petici za jeho odchod.

skrýt celé odůvodnění

Současným ředitelem Městské nemocnice Ostrava je Petr Uhlig, který byl vybrán radními města na základě výběrového řízení a nemocnici vede od 21. června 2016.

Předchozí ředitel Jaroslav Lux opravdu rezignoval poté, co někteří zaměstnanci nemocnice podali primátorovi Macurovi petici za jeho odvolání; ve funkci přitom vydržel 5 měsíců. Lux byl radními do čela nemocnice vybrán jako krizový manažer, protože předchozí ředitel Tomáš Nykel skončil ve funkci v souvislosti s kauzou lobbisty Dědice. Dědic je obviněn z ovlivňování veřejných zakázek, hlavně na Dopravní podnik Ostrava a také Městskou nemocnici, a braní úplatků. Bývalý ředitel Nykel měl mít na lobbistu úzké vazby, podobně jako bývalý hejtman kraje a další čelní představitelé Ostravy.

Lukáš Semerák

Lukáš Semerák

Dneska máme odložených přes 700 milionů korun (na opravu nemocnice - pozn. Demagog)

Na konci roku 2017 bylo v investičním fondu pro rozvoj ostravské nemocnice 670 milionů korun. Část odložených peněz byla mezi roky 2016 a 2018 vynaložená na rozvoj nemocnice. Dle Zprávy o čerpání však bylo k červnu 2018 ve fondu přibližně 446 milionů Kč.

skrýt celé odůvodnění

Investiční fond pro rozvoj ostravské nemocnice byl schválen před letními prázdninami roku 2016. Podle zprávy (.doc, str. 158) o výsledcích hospodaření statutárního města Ostrava z roku 2017 bylo na konci roku 2017 ve fondu 670 milionů korun. Zpráva konkrétně uvádí tyto informace:

Stav k 01.01.2017                           250 000 000 Kč

Tvorba k 31.12.2017                       420 000 000 Kč

Zdroje celkem                  670 000 000 Kč

Protože ale část odložených peněz byla mezi roky 2016 a 2018 vynaložená na rozvoj nemocnice (např. úprava kožního oddělení, ORL nebo modernizace výtahů), není jisté, zda je současný zůstatek ve fondu stále kolem 700 milionů korun. Na stránkách města Ostravy se v  květnu tohoto roku oobjevilo sdělení, že tehdejší zůstatek ve fondu byl necelých 471 milionů korun. Téže číslo uvedlo o 2 měsíce později na svých stránkách LEČO, které v debatě zastupovala Libuše Přikrylová. Stav k tomuto dni, ale není znám, tento údaj bude k dispozici až po účetní závěrce roku 2018, respektive 19. 9. 2018 bude na zastupitelstvu projednávána zpráva (.doc) o čerpání finančních prostředků z fondu. Podle ní bylo ve fondu k 30. 6. 2018 celkem 446 143 000 Kč a vzhledem k tomu, že v průběhu prázdnin zastupitelstvo nezasedalo, fondu nemohli další částky v mezidobí přiřknout. Přes 700 milionů by ve fondu bylo, kdyby od svého založení nevynaložil žádné investice. Investováno však bylo přibližně 279 milionů, proto je aktuálně reálná částka podstatně nižší.






Lukáš Semerák

Lukáš Semerák

Minulý týden byla dokončena dokumentace pro územní řízení pro výstavbu parkovacího domu před městskou nemocnicí, která by měla započít příští rok.

Z dostupných zdrojů není možné ověřit informaci, zda byla zmíněná dokumentace skutečně dokončena.

skrýt celé odůvodnění

Veřejnou zakázku na vypracování projektové dokumentace pro územní řízení, včetně výkonu inženýrské činnosti v rozsahu pro zajištění pravomocného územního rozhodnutí pro stavbu multifunkčního parkovacího domu u Městské nemocnice v Ostravě, vyhrála společnost KANIA a.s. Smlouva byla mezi statutárním městem Ostrava a společností KANIA a.s. uzavřena 26. dubna 2017 (.pdf, str. 10). Ve smlouvě bylo ujednáno, že společnost KANIA a.s. dodá koncept projektové dokumentace k připomínkám pro stavbu multifunkčního parkovacího domu u Městské nemocnice v Ostravě do 60 týdnů od nabytí účinnosti této smlouvy (.pdf, str. 3, čl. II, bod 2). Smlouva nabyla účinnost dnem jejího uzavření (.pdf, str. 9, čl. V, bod 2).

Koncept projektové dokumentace tedy mělo statutární město Ostrava obdržet koncem srpna 2018. Informaci o dokončení dokumentace se nám však nepodařilo z dostupných zdrojů najít. Z toho důvodu označujeme výrok jako neověřitelný.

 

Jiří Srba

Jiří Srba

Postupně se zateplovaly budovy, udělaly se energetické audity (Městské nemocnice Ostrava, pozn. Demagog.cz)

Řada pavilonů a budov Městské nemocnice Ostrava prošla stavebními pracemi a zateplením.

skrýt celé odůvodnění

V červenci 2011 byl úspěšně dokončen projekt "Zateplení dětského pavilonu Městské nemocnice Ostrava, příspěvkové organizace." Od dubna 2011 byla vyměněna okna a byla zateplena budova dětského pavilonu.

V listopadu roku 2012 se otevřel nově zrekonstruvaný pavilon, kam se přestěhovalo plicní oddělení nemocnice.

V červnu 2013 se po celkové rekonstrukci slavnostně otevřela dvě nová oddělení – Nefrologické a hemodialyzační centrum a Oddělení centrální sterilizace.

Dále od března roku 2015 probíhaly (.pdf, s. 1) v areálu Městské ostravské nemocnice stavební práce v rámci projektu "Energetické úspory MNO I." Rekonstrukcí prošlo deset budov a jednalo se o výměnu oken a zateplení budov a střech.

V období 2014–2015 byla také dokončena řada opatření přinášející energetické úspory a naplňující akční plán pro udržitelnou energii. Jedním z projektů byl právě soubor opatření "Energetické úspory Městské nemocnice Ostrava" – zateplení konstrukce 8 budov v areálu městské nemocnice (již výše zmíněný projekt). U projektů byly provedeny energetické audity, tvořící podklad pro vykázané úspory energie i snížení produkce CO2. Dle dostupných informací:

"Potenciál celkové energetické úspory, dosažený v rámci výše uvedených souborů opatření tvoří 27 tis. GJ/rok, což odpovídá přibližně snížení produkce CO2 minimálně o 2,1 tis. t/rok."

Jiří Srba

Jiří Srba

Naše kritéria vždy, když jsme vstupovali do koalice, od doby, kdy nemocnice přešla ze státu na město, tak tento parametr neprivatizace a nenájmu jsme si vymínili, že bude vždy v koaliční smlouvě.

ČSSD v letech 2010 i 2014 podporovala neprivatizaci Městské nemocnice Ostrava v rámci vyjednávání o koalici. Slova o nenájmu se ovšem nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Stát vrátil nemocnici městu v roce 2009. Ostrava tak dostala možnost do městské nemocnice znovu investovat. ČSSD se od té doby podílela na koalicích z let 2010 a 2014 (v roce 2015 ČSSD z koalice odešla do opozice). 

Požadavek neprivatizace Městské nemocnice zazněl ze strany člena vyjednávacího týmu Miroslava Nováka za ČSSD při jednání o koaliční smlouvě a programovém prohlášení s ODS z roku 2010: „Já mohu v tuto chvíli zmínit, že prioritou koaliční dohody jsou záležitosti jako zlepšení stavu ovzduší v Ostravě, ponechání městské nemocnice ve stoprocentním vlastnictví města Ostravy (…)“. V tuto chvíli není koaliční smlouva z roku 2010 na oficiálních stránkách k dohledání.

Městská nemocnice v rukou města byla předmětem i programového prohlášení koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL z března 2015. V bodě 10 se dočteme: „Budeme rozvíjet Městskou nemocnici Ostrava (MNO) jako příspěvkovou organizaci ve vlastnictví města se záměrem dále zlepšovat dostupnost, rozsah a kvalitu zajištění zdravotních služeb a úroveň poskytované péče při současném zvyšování finanční soběstačnosti nemocnice.“ Programové prohlášení nejspíš kopíruje 26 programových tezí koaliční dohody z října 2014.




Libuše Přikrylová

Libuše Přikrylová

Obyvatelům chybí pohotovost. Jižní město, tam byla kdysi vytížená pohotovost. Je to obvod, který má více než 100 tisíc obyvatel a je v podstatě jakoby třetí největší město v ČR.

Poliklinika v Hrabůvce, která pod Jižní město spadá, byla zavřena právě kvůli nízké vytíženosti. Ani údaj o umístění v počtu obyvatel neodpovídá.

skrýt celé odůvodnění

Dle sčítání obyvatel měla Ostrava-Jih v roce 2016 103 188 obyvatel. Podle sčítání obyvatel obcí, které prováděl Český statistický úřad v roce 2016, by se tak pohybovala na 6. místě, kdy pátý Liberec měl 103 288 obyvatel. S tvrzenými 100 tisíci by Ostrava-Jih obsadila sedmou pozici po Olomouci s 100 154 obyvateli.

Pohotovost v Ostravě-Hrabůvce, která spadá pod Ostravu jih, byla z rozhodnutí statutárního města ukončena ke dni 28. 2. 2013. Stalo se tak právě z důvodu její nízké vytíženosti, na pohotovost docházely pouze jednotky lidí denně. Pohotovostní službu pro děti i dospělé nabízí Fakultní nemocnice Ostrava, mají také specializovanou zubní, oční a ORL pohotovost. Pohotovosti fungují na spolupráci Městské a Fakultní nemocnice.


Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Ta nemocnice, když se převzala, byla v žalostném stavu a do roku 2006, tak ty investiční prostředky byly asi ve výši 1,5 miliardy korun.

Údaje o výši investic do Městské nemocnice Ostrava za rok 2006 nejsou dohledatelné.

skrýt celé odůvodnění

Informace o výši investičních prostředků pro Městskou nemocnici Ostrava v roce 2006 není možné dohledat ani na oficiální stránce statutárního města Ostrava, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zpráva o stavu nemocnice v roce 2006 také není dohledatelná, ale podle zpravodaje Městské nemocnice Ostrava obdržela vyšší investice až v roce 2012 (.pdf, str. 2–3).

Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Část nemocnice nepatřila městu, ale část ano.

Městská Ostravská nemocnice byla v roce 2009 státem, kterému z velké části patřila, navrácena městu Ostrava. Je však pravdou, že zhruba 10% část nemocnice předtím patřila zároveň také městu.

skrýt celé odůvodnění

Dle tiskové zprávy ÚZSVM byla nemocnice v roce 2009 navrácena městu a zastupitelé schválili bezúplatné převedení majetku nemocnice na město. Tehdejší investiční náměstek primátora Zdeněk Trejbal také konstatoval to, že:

"Představitelé města Ostrava nemohli vrážet peníze do něčeho, co není jeho majetkem. Investice budou moci rozjet skoro ihned poté, co budou mít nemovitosti v kapse."

Zároveň dle důvodové zprávy z návrhu zákona o převedení nemocnice do vlastnictví města Ostrava (.doc, str. 4) byla nemocnice "státní zdravotnické zařízení přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví."

Je však pravdou, že malá část nemocnice, asi deset procent, městu patřila, a sice:

"Zhruba devadesát procent budov a pozemků v areálu v účetní hodnotě zhruba tři čtvrtě miliardy korun nepatřilo městu, jak by mohlo z názvu Městské nemocnice Ostrava vyplývat, ale státu."

Zdeněk Nytra

Zdeněk Nytra

My tady máme tři nemocnice na území města - jedna je městská, jedna je státní a jedna soukromá.

Zdeněk Nytra správně uvádí, že komplexní péči na území města zajišťuje fakultní nemocnice, Městská nemocnice Ostrava a soukromá Vítkovická nemocnice.

skrýt celé odůvodnění

Fakultní nemocnice Ostrava je zmíněnou státní institucí, Městská nemocnice Ostrava je od roku 1992 příspěvkovou organizací města, soukromou nemocnicí je pak Vítkovická nemocnice a. s. Vedle nich v Ostravě fungují nejrůznější soukromé kliniky (např. Silesia Medical s.r.o.).

Zdeněk Nytra

Zdeněk Nytra

Kraj sanuje financování všech nemocnic v okolních okresech, pouze ve městě Ostravě ne.

Dle dostupných informací nesanuje Moravskoslezský kraj žádné nemocnice v tom smyslu, že by zhojoval jejich špatnou ekonomickou situaci. Spolufinancuje potom především jím zřizované nemocnice v okolních okresech, není však pravdou, že Ostravě by se zcela vyhýbal.

skrýt celé odůvodnění

Sanace jako ekonomický pojem znamená zhojování špatné ekonomické situace pomocí účelových "dotací." Nytra zřejmě myslel prosté financování, jelikož žádná nemocnice v kraji dle dostupných informací nevyžadovala sanační opatření v jejich ekonomickém smyslu. V Moravskoslezském kraji se nachází 12 zařízení, která působí v oblastech zdravotnictví zřizovaných nebo založených právě Moravskoslezským krajem:

- Nemocnice s poliklinikou Havířov, příspěvková organizace;
- Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace;
- Nemocnice Třinec, příspěvková organizace;
- Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace;
- Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace;
- Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace;
- Dětský domov Janovice u Rýmařova, příspěvková organizace;
- Dětský domov Čtyřlístek, příspěvková organizace;
- Odborný léčebný ústav Metylovice - Moravskoslezské sanatorium, příspěvková organizace;
- Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace;
- Bílovecká nemocnice, a.s.;
- Sanatorium Jablunkov, a.s.

Dále se v Moravskoslezském kraji nachází Fakultní nemocnice Ostrava - státní příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR; a Městská nemocnice Ostrava, jejímž zřizovatelem je od roku 2009 město Ostrava.

Role Moravskoslezského kraje při organizaci zdravotní péče je mj. následující (.pdf, str. 3):

"Moravskoslezský kraj (dále také MSK) musí proaktivně organizovat zdravotní péči a být zodpovědný za její fungování v celém regionu bez ohledu na zřizovatelskou působnost a vlastnickou strukturu poskytovatelů zdravotní péče. Pro zajištění dostupnosti a kvality péče potom provozuje vlastní síť zdravotnických zařízení, u nichž musí vhodným managementem zajišťovat takovou efektivitu hospodaření, aby zajistil provozní soběstačnost a investiční stabilitu."

Například v programovém období 2007–2013 se MSK v oblasti zdravotnictví zaměřil zejména na stavby zdravotnických objektů – vybudování pavilonu interních oborů v Opavě, pavilon chirurgických oborů v Nemocnici ve Frýdku-Místku, p.o., rekonstrukce gynekologicko-porodního oddělení v Nemocnici s poliklinikou Karviná-Ráj, p.o, rekonstrukce infekčního pavilonu v Nemocnici s poliklinikou Havířov, p.o. Kraj se tedy zaměřil především na jím spravované nemocnice mimo Ostravu.

Není však zcela pravdou, že by MSK nefinancoval nemocnice v Ostravě. Přispěl např. 3,68 milionů na provoz záchytky Městské nemocnice Ostrava. Rovněž fakultní nemocnice Ostrava každoročně profituje z podpory kraje pro výzkumné a vývojové aktivity, peníze mířily například na výzkumný onkologický projekt.





Tomáš Macura

Tomáš Macura

My si odkládáme 250 milionů ročně, na to abychom měli na centrum operačních sálů.

Na konci roku 2016 byl zůstatek ve Fondu na rozvoj nemocnice 250 milionů korun, na konci roku 2017 to bylo 670 milionů. Město tak skutečně odkládá prostředky na rozvoj nemocnice. Nicméně celá částka rozhodně nemíří na centrum operačních sálů, je určena celé nemocnici.

skrýt celé odůvodnění

Investiční fond pro rozvoj ostravské nemocnice byl schválen před letními prázdninami roku 2016. Podle zprávy (.doc, str. 147) o výsledcích hospodaření města Ostrava z roku 2016 bylo na konci roku 2016 celkem 250 milionů korun. Zpráva to prezentuje konkrétně takto:

Stav k 22.06.2016                       250 000 000 Kč

Zdroje celkem                 250 000 000 Kč

Čerpání                                    0 Kč

Zůstatek k 31.12.2016                  250 000 000 Kč

Podle zprávy (.doc, str. 158) o výsledcích hospodaření statutárního města Ostrava z roku 2017 bylo na konci roku 2017 ve fondu 670 milionů korun. Zpráva z roku 2017 uvádí  konkrétně tyto informace:

Stav k 01.01.2017                           250 000 000.Kč

Tvorba k 31.12.2017                      420 000 000.Kč

Zdroje celkem                  670 000 000Kč


Zůstatek na konci roku 2017 by tedy teoreticky umožňoval, že se do fondu na rozvoj nemocnice opravdu odkládá zmíněných 250 milionů ročně na centrum operačních sálů. Část odložených peněz byla ale mezi roky 2016 a 2018 vynaložená na rozvoj nemocnice (např. úprava kožního oddělení, ORL nebo modernizace výtahů). K 30. červnu 2018 bylo ve Fondu přibližně 446 milionů Kč (.doc, s.1). Finanční prostředky z tohoto fondu navíc míří do nejrůznějších investic nemocnice. Tvrzení Macury tak vyvolává dojem, že veškeré peníze půjdou na operační sály.

Tomáš Macura

Tomáš Macura

Městská nemocnice v Ostravě je největší nefakultní nemocnicí.

Co do počtu lůžek a také počtu zaměstnanců je největší nefakultní nemocnicí v ČR Krajská nemocnice T. Bati, a.s. ve Zlíně.

skrýt celé odůvodnění

V Krajské nemocnici T. Bati pracuje 2311 zaměstnanců, z toho 350 lékařek a lékařů. Co se týče lůžek, má jich Krajská nemocnice T. Bati k dispozici celkem 941 (dle výroční zprávy za rok 2016, .pdf, str. 33). Oproti tomu má Městská nemocnice Ostrava (rok 2017) okolo 1900 zaměstnanců, z toho 250 lékařek a lékařů. Dále ostravská nemocnice disponovala v roce 2013 celkem 910 lůžky, v současné době jich má 898.

I když je Městská nemocnice Ostrava v médiích občas zmíněna jako "největší nefakultní nemocnice" například zde a zde nebo také tady, výrok hodnotíme jako nepravda, vzhledem ke srovnání kapacity lůžek a počtu zaměstnanců nemocnice, které má Krajská nemocnice T. Bati vyšší. Výrok jsme také konfrontovali se stanoviskem tiskové mluvčí Městské nemocnice Ostrava, která nám zprávou sdělila, že Městská nemocnice Ostrava je "největší nefakultní nemocnice vlastněná městem."

Tomáš Macura

Tomáš Macura

My jsme ten Generel připravovali dva roky, konzultovali s lékaři a odbornou veřejností.

Generel (ucelený projekt rekonstrukce, pozn. Demagog.cz) byl skutečně projednáván se zástupci nemocnice Zda byl připravován dva roky, ale není jasné.

skrýt celé odůvodnění

O prvním kole konzultací k generální rekonstrukci mezi zástupci Městské nemocnice v Ostravě a vedením města se zmiňuje ředitel ostravské nemocnice v květnovém (.pdf, str. 1) čísle Nemocničních listů: "proběhlo první kolo projednávání Generelu naší nemocnice se zástupci statutárního města Ostrava." O jiných konzultacích však není v dohledatelných zdrojích žádná informace.

"Ve čtvrtek 5. května proběhlo první kolo projednávání Generelu Městské nemocnice Ostrava za účasti vedení nemocnice, zástupců magistrátu a dalších hostů. Mezi nimi byli: Tomáš Macura, primátor statutárního města Ostrava, Michal Mariánek, náměstek primátora SMO pro zdravotnictví a sociální politiku, Jaroslava Rovňáková, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Za naši nemocnici pak Josef Grochol, pověřený řízením Městské nemocnice Ostrava, František Jurek, náměstek pro léčebnou péči, Jiří Revenda, náměstek pro techniku a provoz, členové primářské rady," stojí ve zpravodaji na straně 2.

Co se týče dvouletých příprav generelu, tak první zmínky můžeme nalézt opět v Nemocničních listech (.pdf, str. 1) z února 2016. Kdy se však na přípravách Generelu začalo pracovat a jestli přípravy skutečně trvaly dva roky, je z veřejných zdrojů nezjistitelné.

Václav Kubín

Václav Kubín

Ostrava si vzala před měsícem úvěr dvě miliardy korun na tramvaje, pro nemocnici se vytváří fond.

Z dostupných zdrojů nevyplývá, že by si Ostrava takový úvěr jako zřizovatel dopravního podniku vzala. Jak záhy doplnil primátor Macura, Kubín měl patrně na mysli uzavření výběrového řízení v této hodnotě. Co se týče fondu, ten byl vytvořen v roce 2016.

skrýt celé odůvodnění

K výroku o tramvajích:

Jak informovala média, loni vypsané výběrové řízení na nové tramvajové vozy vyhrála Škoda Transportation s nejnižší cenovou nabídkou 1,9 miliard korun. Dne 7. 9. 2018 zakázku schválilo představenstvo Dopravního podniku a.s. (DPO) a jeho dozorčí rada.

Zastupitelstvo Ostravy už na svém zasedání dne 20. 9. 2017 přislíbilo (.pdf, str. 73, usnesení č. 1876/ZM1418/28) zapůjčit Dopravnímu podniku Ostrava a. s. formou úvěru až 1,4 miliard korun, pokud by DPO neměl vlastní nebo evropské financování na plánovanou renovaci vozového parku.

Dle registru smluv si v posledních měsících Dopravní podnik Ostrava a.s. ani Statutární město Ostrava takový úvěr (alespoň zatím) nevzali. Smlouvy je přitom nutné v registru uveřejnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od jejich uzavření. Tato smlouva o úvěru nebyla v poledních měsících schválena ani usnesením rady města, ani městským zastupitelstvem. Vzhledem k datu, kdy bylo výběrové řízení ukončeno a k vnitřním procesům schvalování takové smlouvy, lze předpokládat, že smlouva zatím uzavřena nebyla.

K nemocničnímu fondu:

Rozhodnutí o zřízení fondu pro rozvoj Městské nemocnice Ostrava padlo již v červnu 2016 (.pdf, str. 17, usnesení č. 1153/ZM1418/18), přispívá do něj město a aktuálně by měl obsahovat asi 471 milionů korun.

Tomáš Macura

Tomáš Macura

Dopravní podnik města Ostravy uzavřel výběrové řízení na nákup tramvají za 2 miliardy korun.

Přesněji řečeno, Dpravní podnik města Ostravy vypsal loni výběrové řízení na nákup klimatizovaných nízkopodlažních tramvají pro 200 lidí, v němž nakonec zvítězila nabídka ve výši 1,9 miliard korun.

skrýt celé odůvodnění

Jak informovala média, výběrové řízení na nové tramvajové vozy vyhrála Škoda Transportation s nejnižší cenovou nabídkou 1,9 miliard korun. Dne 7. 9. 2018 zakázku schválilo představenstvo Dopravního podniku a.s. (DPO) a jeho dozorčí rada.

Václav Kubín

Václav Kubín

Ostrava-Jih je de facto šesté největší město Česka se 110 tisíci obyvateli a nemá vlastní pohotovost.

Počet obyvatel i "umístění" mezi obcemi s drobnou tolerancí odpovídá. Pohotovostní služba v Poliklinice Hrabůvka byla ukončena v únoru 2013.

skrýt celé odůvodnění

Dle sčítání obyvatel měla Ostrava-Jih v roce 2016 už 103 188 obyvatel. Podle sčítání obyvatel obcí, které prováděl Český statistický úřad v roce 2016, by se tak pohybovala na 5.-6. místě v souboji s Libercem. S počtem 110 tisíc by však obsadila pátou pozici.

Pohotovost v Ostravě-Hrabůvce, která spadá pod městský obvod Ostrava-Jih, byla z rozhodnutí statutárního města ukončena ke dni 28. 2. 2013. Pohotovostní službu pro děti i dospělé nabízí Fakultní nemocnice Ostrava, mají také specializovanou zubní, oční a ORL pohotovost. Pohotovosti fungují na spolupráci městské a fakultní nemocnice.

Jiří Jureček

Jiří Jureček

Krajská vláda ČSSD a KSČM někdy kolem roku 2010 převedla 490 milionů z fondu na knihovny a převedla je do zdravotnictví, protože měla v programu, že bude financovat doplatky.

Z částky 600 milionů korun vyčleněných na výstavbu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě byla většina peněz přesměrována do školství a sociální péče. Pouze 100 milionů korun bylo převedeno do zdravotnictví, a to hlavně na výstavbu, nikoli na platbu regulačních poplatků.

skrýt celé odůvodnění

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to zejména proto, že Jureček mluví o převedení peněz vyčleněných na knihovny do zdravotnictví. Převod měl mít souvislost s platbou regulačních poplatků krajem. Ve skutečnosti však byla pouze menšina částky použita ve zdravotnictví, podle dostupných zdrojů navíc šlo hlavně o peníze na výstavbu, nikoli na platbu regulačních poplatků.

Výrok Jurečka se vztahuje k výstavbě nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Plánovanou výstavbu zrušilo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje vedené ČSSD a KSČM v roce 2009. Situaci blíže popisuje zápis (.pdf) Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Hned ze slov zahajujících rozpravu je patrné (str. 13: "Moravskoslezský kraj oznámil, že nebude realizován velký projekt Novostavba MSVK, prostředky budou použity na infrastrukturu pro vzdělávání (400 mil. Kč), infrastrukturu sociálních službách (100 mil. Kč) a infrastrukturu zdravotnictví (100 mil. Kč.)"

Je zjevné, že se vedení Moravskoslezského kraje rozhodlo 600 milionů korun z evropských fondů použít jiným způsobem v rámci stejné prioritní osy, což je povoleno. 100 milionů korun však šlo na infrastrukturu zdravotnictví – v dokumentu se hovoří o doplnění vybavení a rekonstrukcích – a nikoli na úhradu poplatků.
Jureček navíc ve svém výroku není přesný v uvedené částce. Převedených 600 milionů korun byly prostředky z fondů EU a kraj rozhodl o tom, že je využije jinak, než dříve plánoval. Do zdravotnictví mělo jít pouze 100 milionů, a ne celá částka. Nad to peníze neputovaly z "fondu na knihovny", ale v rámci druhé prioritní osy ROP Moravskoslezsko – Podpora prosperity regionu, v níž lze podpořit širokou škálu zařízení od nemocnic přes penziony až po sportoviště. Nešlo tak o finance nezbytně vázané na podporu knihoven a byly přesunuty pouze v rámci téže kapitoly.

Martin Juroška

Martin Juroška

Není pravdou, že se peníze (z fondu pro knihovnu, pozn. Demagog.cz) použily na hrazení poplatků ve zdravotnictví.

Z 600 milionů korun určených na stavbu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě bylo do zdravotnictví přesměrováno 100 milionů. Prostředky však šly na infrastrukturu zdravotnictví a nikoli na úhradu poplatků.

skrýt celé odůvodnění

Juroška reaguje svým výrokem na slova svého předřečníka Jurečka. Ten tvrdil, že Moravskoslezský kraj vzal peníze z fondu knihoven a převedl je do zdravotnictví v souvislosti s proplácením regulačních poplatků krajem. Juroška jeho slova popřel.

Začněme hodnocení tím, že nic jako fond knihoven neexistovalo. Jednalo se o peníze vyčleněné na stavbu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. V roce 2009 zastupitelstvo kraje vedené ČSSD a KSČM rozhodlo zrušit výstavbu nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny a v rámci stejné prioritní osy, kam knihovna spadala, převést finance na jiné cíle. Osud peněz, které již byly vyčleněny na stavbu knihovny, líčí blíže zápis (.pdf) Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Hned ze slov zahajujících rozpravu je patrné (str. 13): "Moravskoslezský kraj oznámil, že nebude realizován velký projekt Novostavba MSVK, prostředky budou použity na infrastrukturu pro vzdělávání (400 mil. Kč), infrastrukturu sociálních službách (100 mil. Kč) a infrastrukturu zdravotnictví (100 mil. Kč.)"

Je zjevné, že se vedení Moravskoslezského kraje rozhodlo 600 milionů korun z evropských fondů použít jiným způsobem v rámci stejné prioritní osy, což je povoleno. 100 milionů korun však šlo na infrastrukturu zdravotnictví – v dokumentu se hovoří o doplnění vybavení a rekonstrukcích – a nikoli na úhradu poplatků.


Martin Juroška

Martin Juroška

Krajská vláda KSČM a ČSSD v roce 2012 rozhýbala program dotací na výměnu domovních kotlů. Město se připojilo k tomu, že poskytuje například úvěry na předfinancování této výměny kotlů.

ČSSD i KSČM opravdu stály u zrodu kotlíkových dotací a města se připojila tak, jak Juroška tvrdí.

skrýt celé odůvodnění

Tzv. kotlíkové dotace pocházejí z operačního programu Životní prostředí Evropské unie. Vyhlašovatelem a poskytovatelem dotace je Moravskoslezský kraj. Obce dle dotačních podmínek mohou dotaci navýšit o částku z vlastního rozpočtu. Ostrava je tak jedním z měst, které toho využilo. Město spolupráci schválilo (.pdf, str. 14) a přispívá domácnostem až 10.000 korun. Je navíc jedním z prioritních měst (.pdf), kde domácnosti získají bonus 7.500 korun. První vlna dotací byla spuštěna v době, kdy na radnici seděla koalice ANO, hnutí Ostravak a KDU-ČSL. V opozici zůstaly KSČM i ČSSD.

Krajská rada působila v koalici ČSSD a KSČM od roku 2008, pokračovala i po volbách v roce 2012. Hned na začátku roku 2012 vyhlásila společně s Ministerstvem životního prostředí výzvu k podávání žádostí o poskytnutí podpory (ze Společného programu Moravskoslezského kraje a Ministerstva životního prostředí) na výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové nízkoemisní automatické kotle na uhlí nebo uhlí a biomasu v Moravskoslezském kraji. Následovaly i další výzvy a připojila se i města.

Rada Moravskoslezského kraje vytvořila zároveň podmínky pro dotační program Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji, které již přímo počítají s možností navýšení dotační částky statutárním městem Ostrava, pokud žadatel splňuje podmínky (např. nemá vůči městu dluhy). Ostrava s tímto příspěvkem počítala už při projednání (.pdf, str. 15) návrhu rozpočtu pro rok 2016 (schválen 45 hlasy, 8 zastupitelů se zdrželo). Původně alokovaných 10 milionů korun však o rok později snížili (.pdf) na 7 milionů korun, neboť dotační program byl již naplněn (.pdf, str. 62) a zbylými 3 miliony korun by nebylo kam přispět. Proti 45 zastupitelům hlasujícím pro přijetí usnesení se 1 zastupitel zdržel hlasování.

Kromě toho přišla počátkem roku 2016 náměstkyně pro životní prostředí za ANO Kateřina Šebestová s nápadem na bezúročné půjčky. Ty by znamenaly, že statutární město Ostrava sociálně slabším obyvatelům pro období, než bude jejich žádost o dotaci schválena, nabídne za určitých podmínek (.pdf) bezúročné zápůjčky (.pdf) na předfinancování této investice. V "první vlně" kotlíkových dotací se však již tento záměr nerealizoval. Údajně i kvůli absenci zápůjček nebyl v prvním kole o dotace velký zájem.

Jinak tomu bylo v kole druhém. Dne 27. 6. 2017 schválila rada kraje i druhou výzvu dotačního programu (usnesení č. 16/1383) s obdobnými podmínkami (více viz tisková zpráva). Na Ostravu dle rozpočtu připadlo k vyčerpání cca 3,5 milionu korun. Ostrava nově (po vzoru jiných měst) umožnila svým obyvatelům zažádat o zmíněnou bezúročnou půjčku. Program stále realizuje a propaguje náměstkyně Šebestová, o jejíž agendu se jedná. Smlouvy s občany průběžně schvaluje zastupitelstvo (např. zde plánované schvalování šesti smluv na 37. zasedání v září 2018).

Martin Juroška

Martin Juroška

Nedávno přišel nápad, že by zde měla být vybudována nová spalovna s kapacitou 20 tisíc tun spalující úplně ten nejnebezpečnější odpad.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Společnost Suez chce vybudovat novou spalovnu odpadu s kapacitou 20 tisíc tun ročně, a protože Moravskoslezský kraj dlouhodobě prosazuje stavbu nové spalovny v Karviné.

skrýt celé odůvodnění

Podle Plánu odpadového hospodářství (str. 81) vypracovaného Moravskoslezským krajem existuje v současnosti na území tohoto kraje 1 spalovna. Ta stojí v Ostravě – Mariánských Horách a společnost, která ji provozuje, chce na stejném místě postavit spalovnu ještě jednu. Kapacita této nové spalovny má být 20 tisíc tun odpadu ročně.

Dlouhodobě se v Moravskoslezském kraji uvažuje o vybudování další spalovny v Karviné. Spalovna se má jmenovat Krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji a tato společnost byla zřízena zastupitelstvem kraje v roce 2008. Samotná stavba spalovny je Moravskoslezským krajem podporována dlouhodobě, je však blokována městem Karvinou, na jejímž území má vyrůst. Vyjádření bývalého náměstka hejtmana MS kraje Nováka a požadavky Karviné jsou dostupné zde (od 00:30).



Martin Juroška

Martin Juroška

Vláda to má v programovém prohlášení (získání vodárenství zpět pod kontrolu města, pozn. Demagog.cz) Iniciovali jsme to, aby město se na to začalo připravovat prostřednictvím výkupu, doběhne se současnou provozní společností koncesní smlouva a je předpoklad, že potom bychom převzali tu společnost, která spravuje vodovody a kanalizace, do městských rukou.

Vláda do programového prohlášení opravdu takový cíl zapracovala, byť obecně formulovaný. Juroška za KSČM během posledního období dvakrát navrhl přípravné kroky k budoucímu odkupu, návrhy však nebyly přijaty.

skrýt celé odůvodnění

V programovém prohlášení vlády (.pdf, str. 38) najdeme tezi: "Podpoříme v rámci existujícího právního rámce možnost získání vodohospodářského majetku zpět do rukou obcí, krajů a státu." První část výroku je tedy pravdivá, ačkoli jak vidno, v programu je tento "cíl" formulován jen značně nekonkrétně.

Vodohospodářskou infrastrukturu na území Ostravy zajišťují díky smlouvě se statutárním městem Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Jak uvádí jejich webové stránky, majoritním akcionářem je francouzská společnost SUEZ (50,13%), statutární město Ostrava drží pouze 28,55 %. Koncesní smlouva je platná (.pdf, str. 14) do konce roku 2024. Vlastnictví prosperující společnosti je problémem, který na Ostravsku vytěžuje zejména právě KSČM.

Během posledního volebního období však podle zápisů z jednání bylo toto téma na zastupitelstvu otevřeno pouze čtyřikrát, respektive třikrát (jednou o ně pohovořil občan, a to bez odezvy). Vždy jej otevřel právě Juroška: poprvé na 29. zasedání dne 18.10.2017, kde přednesl návrh komunistického klubu, aby (i) město do rozpočtu zapracovalo rezervu až 100 mil. Kč na náklady spojené s budoucím ovládnutím vodárenské společnosti, a aby (i) rada města předložila zastupitelstvu návrh na zřízení speciálního fondu pro shromažďování financí na budoucí odkup. Ani jeden z těchto návrhů nebyl přijat (.pdf, str. 51), primátor je hodnotil v tom smyslu, že společnost prosperuje, neboť má schopné manažery, což by v případě vlastnictví města nemuselo být stejné.

Návrh na zřízení fondu zopakoval i na 30. zasedání dne 15. 11. 2017, ten znovu nebyl přijat (.pdf, str. 66). Na 36. zasedání dne 20. 6. 2018 Juroška již jen dodal (.pdf, str. 9) v rámci projednávání zprávy o hospodaření Statutárního města Ostrava, že závěry v ní uvedené nemůže podpořit, neboť ve struktuře hospodaření chyběly právě návrhy klubu KSČM.



Tomáš Macura

Tomáš Macura

Díval jsem se na aplikaci Smog Alarm. V Ostravě je v tuto chvíli stejně kvalitní vzduch jako v Brně nebo v Praze.

Existuje aplikace SmogAlarm, která monitoruje aktuální stav ovzduší v ČR. Bohužel aplikace eviduje data jen za posledních 12 hodin, takže nelze dohledat stav z 13. září 2018, kdy proběhla televizní debata.

skrýt celé odůvodnění

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť aplikace SmogAlarm ukazuje jen aktuální stav počasí (12 hodin zpětně) bez možnosti porovnat starší údaje. Tedy není možné dohledat v aplikaci stav ovzduší v době debaty 13. září 2018. Aplikaci provozuje nezisková organizace ČistéNebe.

Aplikace jako hlavní zdroj dat využívá veřejně dostupné informace Českého hydrometeorologického ústavu. Dle možností kontrolních stanic se na daném místě měří především hodnota pevných částic (prach) PM10, oxidu dusíku NO2 a NOx, ozonu O3 a oxidu síry SO2. Průměrná kvalita ovzduší je hodnocena na škále od 1 do 6, která je ale dostupná jen aktuální nebo souhrnná za předchozí měsíc.

Pro úplnost dodáváme, že ke dni 16. 9. 2018 si stanice v Praze, Brně a Ostravě stojí rovněž stejně. Nutno ovšem dodat, že uživatel si musí vybrat konkrétní měřicí stanici (nikoli celé město), ne všechny z nich navíc umí měřit všechny hodnoty.

Tomáš Macura

Tomáš Macura

Spalovna tam stojí, oni chtějí jenom postavit novou linku (reaguje na Jaroška). (...) Probíhá velká EIA, kde se posuzují vlivy stavby na životní prostředí. Ale nepochybně ta technologie není bezemisní, k nějakému zhoršení dojde.

K stávající spalovně v Mariánských Horách dle plánu přibude nová stavba, v bezprostřední blízkosti původní budovy. Posuzování vlivu na životní prostředí stále běží a přestože technologie není bezemisní, nemusí jít o překážku v jejím vybudování.

skrýt celé odůvodnění

Spalovna, o které Macura hovoří, je spalovna stojící v ostravské městské části Mariánské Hory. Společnost Suez, která ji provozuje, v současnosti usiluje o postavení druhé spalovny na stejném místě s kapacitou 20 tisíc tun odpadu ročně.

Stavba vyžaduje vyjádření příslušných úřadů o vlivu nové spalovny na životní prostředí (tzv. EIA). Tento proces v současnosti skutečně probíhá, jak uvádí Macura, a společnost Suez byla naposledy vyzvána k doplnění dokumentace (Závěry zjišťovacího řízení, .pdf, str. 2–3).

Společnost Suez v oznámení záměru výstavby spalovny uvádí předpokládané dopady na životní prostředí (Text oznámení záměru, .pdf CENNZO_Ostrava_ozn (1)). Popis těchto dopadů je poměrně obsáhlý. Zaměříme-li se pouze na vliv na ovzduší, uvádí společnost Suez následující informace pro současný a pro plánovaný provoz.

Současná spalovna (str. 43)

Plánovaná spalovna (str. 44)

Jak plyne z uvedených údajů, technologie není skutečně bezemisní. Společnost Suez však neuvádí konkrétní emise, které má vypouštět nový provoz, ale pouze maximální hodnoty, aby nedošlo k překročení limitních koncentrací. O předpokládaných emisích nové spalovny se lze pouze dočíst, že "lze se důvodně domnívat, že emisní limity a technické podmínky provozu pro záměr CENNZO nepřekročí podmínky stávajícího zařízení pro termické zpracování odpadů. Z toho vyplývá, že nepřekročí ani její imisní příspěvky." (str. 42)

Zbyněk Pražák

Zbyněk Pražák

Město dává přes 20 milionů do ozdravných pobytů. Ne všechny děti umíme uspokojit. U mateřských škol je to 100 %, ale u základních škol to 100 % není.

Pro nadcházející školní rok bohužel zatím neznáme žádající subjekty, údaje o počtu žáků a vynaložených částkách. V roce 2018 město vyčlenilo do fondu, ze kterého se školám hradí ozdravné pobyty, 22 mil. Kč, v prvních letech však vyčlenilo řádově méně.

skrýt celé odůvodnění

Město Ostrava již v roce 2008 zřídilo Fond pro děti ohrožené znečištěným ovzduším. V prvních letech do něj město dávalo částku okolo pěti milionů Kč, v roce 2018 to je již 22 mil. Kč. Dle Statutu fondu mohou o čerpání finančních prostředků zažádat všechny (mateřské, základní a víceletá gymnázia pro děti ve věku odpovídajícím školní docházce základních škol) školy na území Ostravy (čl. 4).

Například v roce 2017 (.pdf) zažádalo o příspěvek na ozdravný pobyt pro děti 6 mateřských škol a 26 základních škol. Celkem se jednalo o 4056 dětí. Mateřským školám bylo poskytnuto plnění ve výši 100 % a základním školám průměrně ve výši 59 %. Zde by tedy čísla odpovídala. Schváleny už však byly i peníze pro nadcházející školní rok, zde však neznáme žádající subjekty, údaje o počtu žáků a vynaložených částkách. Z tohoto důvodu neumíme výrok ověřit.


Lukáš Semerák

Lukáš Semerák

Na komunikacích v městě posbíráme desetinásobek prachu, než produkuje ArcelorMittal ve své produkci.

Ostrava posbírá nejen ve městě, ale i v přilehlém okolí přibližně 800 tun prachu, což je "pouze" dvojnásobek prachu, který produkuje ArcelorMittal.

skrýt celé odůvodnění

Ostrava investuje ročně přibližně 20 mil. Kč do nadlimitního čištění silnic (v roce 2018 Ostrava investovala 21 mil. Kč.). Jedná se o čištění komunikací od smetků a prachu, které provádí nejenom Ostrava (prostřednictvím městské společnosti Ostravské komunikace, a.s.), ale i Správa silnic Moravskoslezského kraje a ostravské městské obvody. V letošním roce poprvé Ostrava čistí nejenom komunikace ve správě města, ale i ty krajské a státní. Ostrava nadlimitně čistí silnice dvakrát až šestkrát ročně, podle znečištěnosti daného městského obvodu, přičemž každé druhé čištění probíhá i s kropením.

Podle posledních dostupných dat (.pdf) z roku 2016 vyprodukovala huť ArcelorMittal Ostrava 440 tun prachových částic, což je historické minimum. Údaje o množství sehraných smetků z Ostravských ulic z toho roku nejsou dostupné, budeme proto vycházet z dat dostupných za rok 2017. V tomto roce se podle webových stránek města Ostravy podařilo sesbírat na čtyři tisíce tun smetků, které však pouze z pětiny obsahovaly prach (asi 800 tun.)

Lukáš Semerák pravděpodobně zaměnil množství smetků z ulic se sebraným prachem, který ale tvoří jen část celkových smetků. Zákon o odpadech (185/2001 Sb.) ani Vyhláška o katalogu odpadů (93/2016 Sb.) neobsahují definici uličních smetků (kat. číslo 20 03 03). Definici uličních smetků ale nabízí například společnost Marius Pedersen, dle které se jedná o směs posypového materiálu, bláta, větviček, listí a jiných organických látek, v horším případě i provozních kapalin z vozidel.

Vzhledem k tomu, že prachových částic bylo v ostravských uličních smetcích pouze pětina, tedy 800 tun, nejedná se ani o dvojnásobek emisí ArcelorMittalu.







David Witosz

David Witosz

Vyvolali jsme petici proti spalovně.

Ostravští Piráti v reakci na záměr společnosti SUEZ, která plánuje postavit v části Mariánské Hory novou spalovnu nebezpečného odpadu, vytvořili petici "Stop spalovně nebezpečných odpadů v Ostravě". Tou chtějí bojovat proti plánovanému záměru.

skrýt celé odůvodnění

Společnost SUEZ představila záměr výstavby nové spalovny nebezpečného odpadu v části Mariánské Hory, kde plánuje postavit další spalovnu vedle té stávající, kterou na místě již provozuje.

Ostravští Piráti v reakci na tento záměr vytvořili 5. září 2018 petici "Stop spalovně nebezpečných odpadů v Ostravě", kterou chtějí bojovat proti plánovanému záměru. Piráti argumentují tím, že pro naplnění kapacity nové spalovny nebezpečného odpadu bude nutné do Ostravy svážet nebezpečný odpad nejen z celého Moravskoslezského, ale i z jiných krajů, a tudíž není potřeba nové spalovny odůvodněná.

David Witosz

David Witosz

Spalovna v Ostravě má kapacitu nevyužitou. Nová linka by konzumovala to, co se přiveze.

Celková produkce nebezpečného odpadu v celém Moravskoslezském kraji, který se spaluje, nenaplňovala v minulých letech ani kapacitu stávající spalovny v Ostravě. Pro novou linku by se tedy nebezpečný odpad musel pravděpodobně dovážet.

skrýt celé odůvodnění

David Witosz hovoří o spalovně nebezpečného odpadu v části Mariánské Hory, která je se svou kapacitou (.pdf, str. 144) 21 200 tun odpadu ročně jedinou v Moravskoslezském kraji (.pdf, str. 107). Provozovatel spalovny, společnost SUEZ, plánuje postavit vedle stávající spalovny novou spalovnu (nebo linku stávající spalovny), která by podle informací ČT měla mít kapacitu 20 000 tun.

(POH MSK - analytická část, str. 78; Přehled indikátorů OH 2014, 2015 a 2016, str. 1)

Když se podíváme na množství nebezpečného odpadu, které se vyprodukuje v celém Moravskoslezském kraji a na množství odpadu, které se v tomto kraji odstraňuje spálením, vidíme, že celkové množství nebezpečného odpadu odstraněného spálením v minulých letech nenaplnilo ani kapacitu stávající spalovny v Ostravě.

Lze tedy souhlasit s Davidem Witoszem, že stávající spalovna nebezpečného odpadu měla v minulých letech nevyužitou kapacitu a nová spalovna s kapacitou 20 tisíc tun by dle dosavadního vývoje pravděpodobně spalovala nebezpečný odpad dovážený z jiných krajů.

Jiří Jureček

Jiří Jureček

Ve švédsku v Göteborgu zavedli v roce 96 nízkoemisní zony a k dnešnímu dni byl pokles o 40 %. V loňském roce, tuším, tu proběhla studie, která ukázala, že u nás by byl vliv tak malý, že by to spíš způsobilo komplikace.

Ve Švédském Göteborg skutečně došlo k významnému poklesů emisí polétavého prachu, v Ostravě by pak byl pokles podstatně nižší, v některých faktorech jen v jednotkách procent.

skrýt celé odůvodnění

Podle zprávy (.pdf, str. 17) Assessment of environmental zone in Göteborg byl pokles emisí pevných částic mezi lety 1996 a 2004 33,2 %. Podle publikace (.pdf, str. 12) z roku 2010 Ekologického institutu Veronica, spolufinancované Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí se pak emise pevných částic v Göteborgu snížili o 40 %.

Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy (.pdf), kterou zmiňuje Jiří Jureček a která se zabývala vytvořením nízkoemisní zóny (NEZ) ve dvou lokalitách v Ostravě, konkrétně Ostrava-Centrum a Ostrava-Poruba, pak zkoumá několik druhů emisí – emise prachových částic PM10, PM2,5, emise oxidu dusičitého a emise Benzo(a)pyrenu. Studie pracuje s několika scénáři – Scénář 1 ukazuje stávající situaci, Scénář 2 situaci, pokud by vjezd do nízkoemisní zóny měly povoleny jen automobily splňující normu EURO 3 a vyšší, a Scénář 3, ve kterém mají vjezd do zóny povoleny jen automobily splňující normu EURO 4 a vyšší.

Přiložená tabulka, resp. její první a třetí sekce, ukazují procentuální průměrný pokles emisní zátěže spojené s oběma scénáři. Je z ní jasné, že oproti Švédsku je vliv opravdu velmi malý.

Zdroj: Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy, str. 122

Komplikací pak může být, jak vysvětluje studie, zvýšení některých emisí především v okrajových částech NEZ. Toto zvýšení je způsobeno tím, že objízdné trasy pro automobily, které by měly do NEZ zakázán vjezd, jsou vedeny v těsné blízkosti nízkoemisních zón. Další komplikací jsou i finanční náklady.

Václav Kubín

Václav Kubín

A to je vlastně největší zdroj znečištění, možná v Česku, a to je firma ArcelorMittal.

Firma ArcelorMittal a její provozy jsou dle dostupných informací z Integrovaného registru znečištění mezi první desítkou největších znečišťovatelů ČR. Není však možné objektivně prokázat, že je ArcelorMittal tím největším znečišťovatelem v Česku.

skrýt celé odůvodnění

Dle portálu Znečišťovatelé.cz, který spravuje nezisková organizace Arnika za podpory Ministerstva životního prostředí, je ArcelorMittal jednou z deseti firem, které nejvíce znečišťují ČR například v oblastech prachu PM10, dioxinů, oxidu uhelnatého CO a plynů způsobujících kyselé srážky. Tato zpráva se objevila i v médiích, například České televizi či iDnes. Vychází z dat Integrovaného registru znečišťovatelů, který registruje množství vypouštěných látek. Integrovaný registr pak v roce 2013, kdy vydal poslední souhrnnou zprávu, zařadil ArcelorMittal mezi největší znečišťovatele hned v několika ohledech a druzích emisí (.pdf), pro vyhledání užijte zkratku ctrl+f).

Ačkoli je ArcelorMittal prokazatelně velkým znečišťovatelem životního prostředí, nelze Kubínovi dosvědčit, že je tím zcela největším zdrojem ze všech. Z naší pozice lze pouze velice obtížně do objektivního hodnocení promítnout všechny druhy znečištění či poměřovat škodlivost, rozsah, prostředí a další části problematiky mezi sebou a vposled vyvodit relevantní závěr. Proto je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Václav Kubín

Václav Kubín

Překvapilo mě, že do čela radnice Bartovic a Radvanic ANO nominovalo člověka, který je zaměstnancem ArcelorMittal.

Lídr kandidátky strany ANO 2011 v části Ostravy Radvanice-Bartovice je Mgr. Jan Kovács Ph.D. Ten v kandidátce uvádí jako povolání koordinátor štíhlé výroby. Z veřejných zdrojů je jediným dokladem možného spojení Jana Kovácse a firmy ArcelorMittal účet na portálu Linkedin.

skrýt celé odůvodnění

Lídrem kandidátky ANO 2011 v komunálních volbách 2018 pro obec Radvanice-Bartovice je Mgr. Jan Kovács Ph.D., který uvedl jako své povolání koordinátor štíhlé výroby. Z jeho profilů na LinkedIn a Facebooku je zjevné, že pracuje jako specialista ve společnosti ArcelorMittal. Pro přihlášené uživatele je na LinkedInu použita stejná fotka jako na medailonku k volbám do akademického senátu pro rok 2011. V profilu je uvedeno, že Jan Kovács pracuje pro ArcelorMittal jako specialista od dubna 2016. Není tak pochyb o identitě osoby.

Štíhlá výroba je manažerský pojem pro určitý způsob optimalizace výrobního procesu vycházející z postupů automobilového průmyslu v Asii. Dne 5. srpna 2014 vydal server Parlamentní listy článek, ve kterém představoval pět hlavních kandidátů strany ANO 2011 do tehdejších ostravských komunálních voleb. Jedním z nich byl i Jan Kovács, který zde popsal, že se již víc jak 20 let zabývá rozvojem manažerských kompetencí potřebných pro efektivní řízení firemních procesů, tedy zřejmě i systémem štíhlé výroby. Tímto oborem se zabýval i jako člen akademického sboru Vysoké školy báňské v Ostravě.



Libuše Přikrylová

Libuše Přikrylová

Doprava přispívá v Ostravě ke znečištění 25 %.

Přestože v některých částech Ostravy nese doprava čtvrtinový i menší podíl na znečištění, ve většině oblastí města je podíl dopravy na znečištění ovzduší větší než zmíněných 25 %, a to tak výrazně, že ani v průměru pro celé území nejde o hodnotu 25 %.

skrýt celé odůvodnění

Nutno předem říci, že dostupné informace o koncentraci znečištění ve městě pochází z roku 2013. Jde ale o ty nejaktuálnější a dostupné. Měření podílu jednotlivých zdrojů na znečištění ovzduší v regionu se věnuje Informační monitorovací systém průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji (IMS MSK). V rámci tohoto projektu byly Zdravotním ústavem v Ostravě vytvořeny interaktivní mapy pro letní a zimní období. Když návštěvník klikne na specifickou oblast a objeví se tabulka s procentuálními podíly zdrojů znečištění pro vybranou oblast. Doprava, která je dominantním znečišťovatelem zejména v letním období, sahá k řádově vyšším číslům (na mapě je nutné přiblížit na Ostravu a proklikat jednotlivé oblasti). Ani v průměru tak nelze hovořit o hodnotách kolem 25 %.

Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy (.pdf) kombinuje závěry projektu IMS MSK s výsledky projektu Air Silesia a vyhodnocuje na jejich základě situaci pro jednotlivé části města. Tato studie byla přitom vyhotovená v roce 2017 na zadání města.

Zdroj: Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy (.pdf, str. 20)

Podle studie jsou nejvytíženějšími oblastmi Nová Ves, Třebovice, Svinov, Poruba, Ostrava-Jih, Mariánské Hory a Hulváky, Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava. Ve vybraných oblastech uvnitř těchto městských částech se podíl dopravy na znečištění ovzduší pohybuje v rozmezí 38,01 % až 74,44 % (.pdf, str. 20). Na většině území Ostravy však vliv dopravy na znečištění přesahuje 30 %, sahá spíše ke 40 %.

Z výše přiložené mapy je sice patrné, že v některých městských částech - zejména jde o Radvanice a Bartovice, Michálkovice - jsou oblasti s podílem dopravy na znečištění ovzduší pod 25% (.pdf, str. 20). Jde však o minoritní část celkového území, která celkový průměr tolik neovlivní.

Jiří Srba

Jiří Srba

V 90. letech tu nešlo dělat. Bylo to v útlumu, pak byla velká patnáctiprocentní nezaměstnanost.

V 90. letech byl skutečně zahájen Útlumový program, v rámci kterého došlo k ukončení těžby uhlí ve městě. To vedlo ke ztrátám pracovních míst. Míra nezaměstnanosti v Ostravě tak měla dosáhnout až 17,3 %.

skrýt celé odůvodnění

V roce 1993 byl zahájen tzv. Útlumový program, jehož cílem bylo ukončení nerentabilní těžby, revitalizace krajiny do původního stavu a zahlazení následků těžby. Konec programu je očekáván nejdříve v roce 2040 (.pdf, str. 1-2). V Ostravě ale byla těžba černého uhlí definitivně ukončena již 30. června 1994.

Co se týče zmíněné 15% míry nezaměstnanosti, časové řady Českého statistického úřadu (ČSÚ) tento údaj nepotvrzují, respektive pro 90. léta nejsou informace o nezaměstnanosti v obcích dostupné. ČSÚ zveřejňuje tato data až od roku 2005. Podle informací uvedených v odborném článku (.pdf), za kterým stojí akademici Univerzity Karlovy, ale mezi lety 1999 a 2005 dosáhla nezaměstnanost v Ostravě až 17,3 %. Na základě tohoto zjištění hodnotíme výrok Srby jako pravdivý. Co se týče míry nezaměstnanosti v Ostravě, databáze Ministerstva práce a sociálních věcí uvádí pro Ostravu k srpnu 2018 hodnotu 5,8 %.

Libuše Přikrylová

Libuše Přikrylová

Před rokem měla vzniknout skládka v Bartovicích. Protože byly účastníkem řízení, díky boji radnice se podařilo, že skládka nevznikla. Následně měla vzniknout skládka v oblasti Heřmanice a ta tam nakonec vznikla a to proto, že Slezská Ostrava jako město se k tomu vyjádřilo, ale nepodalo věcné námitky, které by ovlivnily, jestli ta skládka tam bude nebo ne.

Srovnání záměru skládky v Ostravě – Radvanicích a Bartovicích s vývojem v Heřmanicích je značně zavádějící, neboť heřmanická skládka důlní hlušiny je zde už přes sto let jako důsledek dolování černého uhlí.

skrýt celé odůvodnění

V průběhu loňského roku, potažmo počátkem letošního, společnost ArcelorMittal Ostrava a.s. řešila nedostatek skladovacího prostoru pro celkem 200 tisíc tun uhlí pro své hutě. Do úvahy připadaly Radvanice a Bartovice, nicméně krajský úřad pro tyto návrhy vydal závazné nesouhlasné stanovisko. Při rozhodování brali krajští zastupitelé v potaz i připomínky veřejnosti, převážně stran obyvatel a zastupitelů zmíněných městských částí. Vyjadřovali se i zástupci města.

Srovnání s údajně opačnou situací v Heřmanicích je však zavádějící. Území městské části Ostrava-Heřmanice je jednou z oblastí, kde je skladována důlní hlušina jakožto pozůstatek dlouhodobého dolování černého uhlí. Stále zde dochází k úniku nebezpečných plynů, a to převážně do podzemních vod. Hlušina je zde však již od 19. století, nebyla tedy zavedena kvůli nečinnosti tamních úřadů. Naopak, v roce 2017 začala její pomalá revitalizace, která má trvat deset let.

Slezská Ostrava trvale bojuje s černými skládkami, případ Heřmanic však neodpovídá veřejně dostupným zdrojům.

Jiří Srba

Jiří Srba

Máme spoustu zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají třeba jen 200 lidí, ale vypouštějí tolik benzenu tisícům lidí do ovzduší. A tyto chemické závody jsou ve středu města.

Závislost lokace chemicky aktivních firem a množství benzenu v ovzduší je neprokazatelná, kromě toho žádné konkrétní případy, které Srba popisuje, se nepodařilo nalézt.

skrýt celé odůvodnění

Dle zpráv Českého hydrometeorologického ústavu za červenec a srpen letošního roku nejsou rozptylové podmínky v aglomeraci Ostrava příznivé. K překročení maximálního povoleného počtu překročení denního imisního limitu došlo v červenci i v srpnu v oblasti Ostrava - Kunčičky. K překročení hodnoty hodinového imisního limitu oxidu siřičitého, a to v červenci i v srpnu celkem dvakrát, došlo na lokalitě Ostrava - Fifejdy a na lokalitě Ostrava - Přívoz během srpna dokonce ve čtyřech případech. Aktuální informace o ovzduší jsou k dipozici zde.

Co se benzenu týče, od roku 2014 až do současnosti (pdf, str.9), nebyly jeho limity v ovzduší překročeny na žádném z měřených lokalit (celkem 37). Finální hodnoty za rok 2017 (pdf, str.2), budou známy v průběhu letošního podzimu. Jedním ze subjektů, které se mají podílet na emisi benzenu (informace pochází od bývalého náměstka primátora Madeje, který k tomuto vedl pracovní skupinu), je ostravská BorsodChem v Mariánských horách, která z benzenu vyrábí mj. anilin. Podle jejich výroční zprávy však loni zaměstnávali 366 zaměstnanců.

Dalším ze subjektů mající vliv na ovzduší jsou OKK Koksovny a.s., specializující se převážně na výrobu koksu. V současné době je v provozu pouze Koksovna Svoboda v ostravské čtvrti Přívoz. I zde probíhají snahy dopad na životní prostředí a život občanů minimalizovat - v roce 2014 byla dokončena výstavba odháněče benzolu a v roce 2016, prostřednictvím dotace z Evropské unie, bylo uvedeno do provozu modernizované Odprášení uhelné služby. Ovšem i zde, dle posledního dohledatelného údaje o počtu zaměstnanců z roku 1996, je jejich počet mnohem vyšší (2117) než zmiňovaných 200 lidí. Lze samozřejmě předpokládat, že je v současnosti počet vzhledem ke snížené výrobě nižší, ale stále se nejedná o na lidské zdroje malý podnik.

Na území statutárního města Ostravy a v jejím okolí, evidujeme na 40 chemicky aktivních firem. Každá z nich má jistě podíl na zvýšeném znečištění ovzduší v dané lokalitě, nicméně korelace počtu zaměstnanců menších firem na množství benzenu ve vzduchu je neověřitelná.